Jihoafrická třída NG10 4-6-2 - South African Class NG10 4-6-2
Jihoafrická třída NG10 4-6-2 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Třída NG10 č. NG62, c. 1930 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhá spřažená náprava měla kola bez přírub |
The Jihoafrické železnice třída NG10 4-6-2 z roku 1916 byla úzkorozchodná parní lokomotiva.
V roce 1916 jihoafrické železnice umístily šest parních lokomotiv s 4-6-2 Uspořádání kol tichomořského typu v provozu na Langkloof úzkorozchodná trať. Když systém seskupování úzkorozchodná lokomotivy do tříd byly nakonec zavedeny někde mezi lety 1928 a 1930, byly klasifikovány jako Třída NG10.[1][2]
Výrobce
V době první světová válka, obvyklí britští dodavatelé lokomotiv byli těžko uspokojeni britskými a zahraničními požadavky. To vedlo k několika novým typům lokomotiv pro Jihoafrické železnice (SAR) je objednáváno od severoamerických stavitelů.[1]
V roce 1915 SAR zadala objednávku u Baldwin Locomotive Works ve Spojených státech pro šest úzkorozchodných lokomotiv s uspořádáním kol Pacifického typu 4-6-2. Lokomotivy byly dodány v roce 1916 a byly očíslovány v rozsahu od NG61 do NG66.[1][2][3]
Vlastnosti
Lokomotivy byly výkonnější než předchozí typy a se svými prostornějšími kabinami se u posádek ukázaly jako oblíbené. Vzhledem k tomu, že klasifikační systém pro úzkorozchodné lokomotivy ještě nebyl přijat SAR, staly se populárně známými jako Šedesátá léta, na základě jejich rozsahu čísel motorů.[1]
Byli typicky amerického vzhledu se zdobenou komínovou čepicí a parní kupolí. Kromě obvyklých poznávacích značek u kabiny také nalepili třetí číslo motoru na disk na přední straně dveří kouřové skříně. Měli venkovní barové rámy, Topeniště Belpaire a Ventilové soukolí Walschaerts.[1]
Servis
Lokomotivy byly postaveny u Uitenhage dílny a uvedeny do provozu na internetu Avontuurská železnice mezi Port Elizabeth a Avontuur v Langkloof, kde strávili většinu svého pracovního života. Většinu času z toho pracovali Loerie, buď asistencí v bance nebo na internetu Patensie větev.[1][2]
Příchod Garratty třídy NG G13 na Humewood Road v Port Elizabeth v roce 1928 přišlo brzy po přechodu Avontuurské železnice z lehce obchodované vývojové linky na úzkorozchodný těžký nákladní vůz, když byly otevřeny nové cementárny v New Brightonu. Garratty, které dokázaly snést téměř dvojnásobné zatížení lokomotivy třídy NG10, byly používány hlavně na provoz ve vápenci, ale byly také použity nahoru a dolů po Langkloofu.[4]
V lomu Limebank poblíž Loerie byl lomový vápenec rozdrcen a naložen do kbelíků nesených lanovou dráhou z lomu do bunkrů v Loerie. V roce 1954, kdy byla uvedena do provozu druhá paralelní lanová dráha, zdvojnásobila společnost na výrobu cementu svoji produkční kapacitu lomu. Omezení kapacity vápencových vlaků v celé éře parní dopravy spočívalo v tom, že dvojité směrování lokomotiv Garratt nesmělo chránit jejich otočné čepy před nadměrným namáháním. Stalo se proto běžnou praxí provozovat těžší vlaky s Garrattovou hlavou až 14 vozů s pomocným vozem třídy NG10 zaseknutým do vlaku asi osm až deset vozů zpět. Z projíždějící smyčky na Summitu Garratt pokračoval bez pomoci Chelsea, zatímco pomocník se vrátil z kopce do Loerie.[5]
V roce 1948 byla převedena čísla NG63 a NG64 Jihozápadní Afrika kde prováděli práce na zahradě. Zbytek zůstal na lince Avontuur provádějící podobné práce kolem Humewood Road v Port Elizabeth a v Loerie.[1]
Klasifikace, stažení a uchování
Systém seskupování úzkorozchodných lokomotiv do tříd byl SAR přijat až někde v letech 1928 až 1930. V té době byly tyto lokomotivy klasifikovány jako třída NG10.[1][3]
Všichni kromě jednoho byli vyřazeni ze služby do července 1962 jako přímý důsledek opětovného přepojení všech úzkorozchodných tratí v jihozápadní Africe na Cape rozchod. Některé ze starších úzkorozchodných lokomotiv v jihozápadní Africe byly vyřazeny z provozu, zatímco zbytek byl přesunut do Jižní Afriky. Všech 21 Třída NG15 Kalaharis byly přiděleny na železnici Langkloof. Jejich příjezd zvýšil počet lokomotiv na Avontuurské železnici z celkem 23 v březnu 1961 na 43 v červenci. Jako výsledek, všichni kromě jednoho z Třída NG10 stejně jako Třída NG G11 Ne. 51, první v Jižní Africe Garratt, byly vyřazeny z provozu do července 1962.[1][4]
Z nějakého důvodu vedoucí třídy, třída NG10 č. NG61, zůstal v knihách o několik měsíců déle než ostatní, až do listopadu 1962.[4]
NG61 byl předmětem rozsáhlé přestavby ze šrotu v dílnách Bloemfontein v Sandstone Estates.[6] Poprvé v páře za 59 let 12. února 2019.
Ilustrace
Č. NG61 v páře v lokomotivě Humewood Road v lednu 1961
Reference
- ^ A b C d E F G h i Paxton, Leith; Bourne, David (1985). Lokomotivy jihoafrických železnic (1. vyd.). Cape Town: Struik. str. 104–105, 110. ISBN 0869772112.
- ^ A b C Espitalier, T.J .; Day, W.A.J. (1945). Lokomotiva v Jižní Africe - krátká historie vývoje železnic. Kapitola VII - Jihoafrické železnice (pokračování). Časopis Jihoafrické železnice a přístavy, říjen 1945. str. 782.
- ^ A b Jihoafrické železnice a přístavy Úzkorozchodná lokomotiva, kniha, 2'0 "rozchod, S.A.R. mechanická katedra kreslení, Pretoria, 28. listopadu 1932
- ^ A b C Soul of A Railway, System 3, Part 1: Cape Midland, se sídlem v Port Elizabeth, Part 1, The Port Elizabeth Narrow Gauge. Titulky 13, 26 (Přístupné 10. prosince 2016)
- ^ Duše železnice, Systém 3, Část 2: Cape Midland, se sídlem v Port Elizabeth, Část 2, Port Elizabeth do Loerie - Vápencový provoz. Titulky 1, 2. (Přístup k 11. prosinci 2016)
- ^ Pískovec obnovuje poslední přeživší Úzkorozchodný svět vydání 128 březen 2018 strana 16
externí odkazy
Média související s Jihoafrická třída NG10 4-6-2 na Wikimedia Commons