Seznam ruských jídel - List of Russian dishes - Wikipedia

Tohle je seznam pozoruhodných jídel nalezených v ruské kuchyni.[1] Ruská kuchyně je sbírka různých kuchařských tradic Ruští lidé. Kuchyně je rozmanitá, s Severovýchodní Evropa /Pobaltí, kavkazský, Střední Asie, sibiřský, východní Asiat a Středního východu vlivy.[2] Ruská kuchyně odvozuje svůj rozmanitý charakter od rozsáhlé a multietnické rozloha Ruska.

Ruská jídla

Zakuski

názevobrazPopis
KaviárOssetra caviar.jpgZpracované, solené jikry, často jesetera[3]
Cuketový kaviárSquash Caviar.jpgStudený entrée z dušené zeleniny (převážně cukety ). Obvykle se jedí s chlebem[4]
KashaГречневая каша.jpgOvesná kaše. Pohanka,[5] proso, oves, pšenice a krupice jsou v Rusku velmi populární.[6][7]
KholodetsHolodez s hrenom.JPGMasové želé, které je také známé jako studen[7][8]
KnishLower East Side - Schimmel Knish 2.jpgPečený nebo smažený brambor knedlík vyrobeno z vločkovitých materiálů těsto[9][10]
SaloSushi vyrobené z Salo.jpgJe jídlo skládající se z vyléčených desek tuku (zřídka vepřového břicha), s kůží nebo bez ní.
StroganinaJídlo Stroganina .jpgMiska z původní obyvatelé severní Arktický Sibiř skládající se ze syrové, tenké, dlouho nakrájené zmrazené ryby.
ZakuskiRuská oslava Zakuski.jpgOdkazuje na řadu předkrmy, občerstvení, předkrmy, obvykle sloužil bufet styl.[11] Často to zahrnuje uzeniny, vyléčené ryby smíšené saláty, kholodets, rozličný nakládaná zelenina a houby, pirozhki, kaviár, ďábelská vejce, otevřené sendviče, jednohubky a chleby.[11]
JulienneJulienne.jpgUshHouby na smetaně nebo bešamelové omáčce přelité strouhaným sýrem a zapečené v kakau. Kuře, ryby nebo mořské plody lze také použít s houbami nebo místo nich.

Polévky

názevobrazPopis
BorščBoršč s chlebem.jpgTradičně se vyrábí z masa nebo kostí, restované zeleniny a červené řepy (tj. Fermentovaná šťáva z červené řepy). V závislosti na receptu mohou být některé z těchto složek vynechány nebo nahrazeny.
OkroškaKvass-okroshka.jpgStudená polévka z převážně syrové zeleniny okurky, jarní cibulky, vařené brambory, s vejci a vařené maso, jako je hovězí maso, telecí maso, klobásy nebo šunka s kvas, přelité zakysanou smetanou[12]
RassolnikRassolnik.jpgPolévka z nakládaných okurek, perlového ječmene a vepřového nebo hovězího masa ledviny[13]
ŠčiSchi.jpgA zelí polévka.[14] Také může být založeno na kysané zelí.[14] Kislye Shchi (kyselé shchi) navzdory svému názvu je šumivý nápoj podobný kvas, obvykle s medem.
SvekolnikChlodnik (Cold Borscht) .jpgTyp studeného boršče
SolyankaSoljanka s olivami.jpgHustá, kořeněná a kyselá polévka, která obsahuje maso a nakládané okurky[15]
Šťovík polévka
(zelené shchi)		Borscz zelenyj ukr.jpgVoda nebo vývar, šťovík listy, sůl, někdy s celými vejci nebo žloutky, brambory, mrkev, petržel a rýže[16][17]
UkhaUha 013.jpgČistá polévka, připravená z různých druhů Ryba[18]

Saláty

názevobrazPopis
Sledě oblečený (Seld pod shuboi)Selidi pod shuboi.jpgNakrájené na kostičky, solené sleď pokryté strouhanou vařenou zeleninou (brambory, mrkev, řepa), nakrájenou cibuli a majonéza[19][7]
Mimosa salátMimoza salat e-citizen.jpgSlavnostní salát, jehož hlavními ingrediencemi jsou sýr, vejce, rybí konzervy, cibule a majonéza[Citace je zapotřebí ]
Olivier salát (Salát Stolichniy)Russischer Oliviersalat.JPGNakrájený na kostičky brambory, vejce, kuřecí nebo Bologna, sladký hrášek a okurky s majonézovým dresinkem. Lze přidat další zeleninu, jako je mrkev nebo čerstvé okurky.[20][7]
VinegretVinegret.jpgVařená zelenina nakrájená na kostičky (řepa, brambory, mrkev), nakrájená cibule a kysané zelí a / nebo nakládané okurky.[21][22][23] Další přísady, jako např zelený hrášek nebo fazole, jsou někdy také přidány.[22][23] Oblečený s vinaigrette, majonéza nebo jednoduše se slunečnicovým nebo jiným rostlinným olejem.

Masové pokrmy

názevobrazPopis
Hovězí stroganoffHovězí Stroganoff-02 cropped.jpgKousky restovaný hovězí v omáčce, s smetana (zakysaná smetana)[24]
Kuře KyjevChicken Kiev - Ukrainian East Village restaurant.jpgMísa vyrobená z kuřecího filé bušeného a váleného kolem studeného másla, potažená vejci a strouhankou a buď smažená nebo pečená.
GolubtsyGolubzi4.jpgVařené zelné listy zabalené kolem různých náplní[25][7]
Makarony po-flotskiNavy-style 2020-01-30 Макароны «по-флотски» .jpgDoslova námořnické těstoviny, pokrm z vařených těstovin (typicky makarony, penne nebo fusilli) smíchaný s dušeným mletým masem, smaženou cibulkou a dochucený solí a černým pepřem.
PelmeniPelmeni Russian.jpgKnedlíky sestávající z masové náplně zabalené do tenkého těstovinového těsta[26][27][7]
Pozharsky kotletaPozharsky kotletaObalovaná mletá kuřecí placka[28]
ShashlykChenjeh1.jpgMiska špízových a grilovaných kostek masa.
Telecí OrlovFrancouzské maso.jpgMísa vynalezená Francouzi[29] sestávající z dušeného telecího masa, tenké plátky, naplněné tenkou vrstvou pyré houby a cibule mezi každým plátkem, přelitý bešamelová omáčka a sýr. Různé verze tohoto jídla se obvykle nazývají jménem Francouzské maso dnes v Rusku.

Palačinky

názevobrazPopis
BliniBlini s hovězím masem.jpgPalačinky různé tloušťky a přísad[30][7]
OladyiОладкиУкраїнські.jpgMalé silné palačinky[31]
Syrniki
(tvorozhniki)		Syrniki.jpgSmažené palačinky z tvaroh, obvykle přelité zakysaná smetana, varenye, džem, Miláček nebo jablečná omáčka[32][33]

Chléb

názevobrazPopis
BarankaBarankas.jpgKroužek na těsto o něco menší než bublik, ale také tenčí a suchší
Borodinský chlébBorodinoer Brot, borordinský chléb, бородинский хлеб II.jpgTmavě hnědý kváskový žitný chléb
BublikBublik v Kyjevě se sezamem.JPGKroužek z kváskového kynutého pšeničného těsta, který byl před pečením krátce povařen ve vodě
KaravaiRuský chléb a sůl.jpgVelký kulatý pletený chléb, tradičně pečený z pšeničné mouky, zdobený symbolickými vlajkami a figurkami, jako jsou slunce, měsíce, ptáci, zvířata a šišky.
KalachLob NARkult 09.JPGHistoricky kalach znamenal jakýkoli druh bílého chleba a předtím, než se začaly používat moderní metody mletí pšenice, byl bílý chléb klasifikován jako druh ozdobného chleba.
KulichKulich koláče.JPGJeden ze dvou sine qua non atributů ruských Velikonoc (druhý je Paskha ).[34] Typ Velikonoční chléb.[34]
SushkiSooshki.jpgTradiční malé, křupavé, mírně sladké chlebové kroužky konzumované jako dezert, obvykle s čajem nebo kávou

Pirogi (koláče)

názevobrazPopis
KulyebyakaSalmon Coulibiac 2.jpgRyba (obvykle losos nebo jeseter ) bochník s rýží, vejci natvrdo, houbami a koprem[35]
Karelsky pirogKarjalanpiirakka-20060227.jpgTradiční pirog z regionu Karelia.
KurnikKurnik.jpgKupolovitý pikantní typ ruského pirogu, obvykle plněný kuřecím nebo krůtím masem, vejci, cibulí, kashou nebo rýží a dalšími volitelnými součástmi.[36][37]
RasstegaiRasstegai s gorbushei.jpgNáplň obvykle obsahuje ryby, ale může obsahovat i maso, játra, rýži nebo houby.
PirogPirog ze Stolle 02.jpgKoláč se sladkou nebo slanou náplní[38]
PirozhkiPiroshki.JPGMalé koláče[39][7]
VatrushkaVatrushka.jpgA pečivo s kruhem těsta a sladké farmářský sýr uprostřed[40]

Omáčky

názevobrazPopis
KhrenJídlo 013 bílé.JPGPikantní pasta ze strouhaného křen.
KhrenovinaKhrenovina-sauce.jpgPikantní křenová omáčka s hlavním jídlem, která je na Sibiři velmi oblíbená.
SmetanaCrème d'Isigny 2.JPGJedná se o mléčný výrobek vyrobený zakysáním těžké smetany.

Dezerty

názevobrazPopis
Gurievova kašeGurievská kaše foto 05-2017.jpgRus Ovesná kaše jídlo připravené ze semoliny a mléka s přídavkem ořechů (lískové ořechy, vlašské ořechy, mandle), kaimak (krémové pěny) a sušené ovoce.[41]
KutiaKutia Natalii.jpgSlavnostní obilná mísa se sladkou omáčkou.
PaskhaPaskha2.jpgTvorog (farmářský sýr ) plus těžká smetana, máslo, cukr, vanilka atd., obvykle lisované ve formě komolého pyramida. Tradiční na Velikonoce.
PryanikBig Tula Gingerbread.JPGŘada tradičních sladkých pečiv z mouky a medu.
PastilaKolomna Pastila.jpgByl popsán jako „malé čtverečky lisované ovocné pasty“ [1] a „lehké, vzdušné obláčky s jemnou příchutí jablka“.
VarenyeAz-Strawberry jam, výroba e-občanem (moonsun1981) .JPGVyrábí se vařením bobulí, jiného ovoce nebo vzácněji ořechů, zeleniny nebo květin v cukrovém sirupu.
ZefirZefyrai.JPGTyp měkkých cukrovinek vyráběný šleháním ovocného a bobulového pyré (většinou jablečného pyré) s cukrem a vaječnými bílky s následným přidáním želírujícího činidla, jako je pektin, karagenan, agar nebo želatina.

Nápoje

Nealkoholické nápoje

Viz také: Ruská čajová kultura
názevobrazPopis
KisselČervený rybíz Kissel.jpgOvoce dezert slazené šťávy, zahuštěné šípkem, kukuřičným škrobem nebo bramborovým škrobem[42]
KompotKompot 12.jpgNealkoholický sladký nápoj, který se může podávat teplý nebo studený, v závislosti na tradici a ročním období. Získává se vařením ovoce, jako jsou jahody, meruňky, broskve, jablka, rebarbora, angrešt nebo višně, ve velkém množství vody, často společně s cukrem nebo rozinkami jako přídavnými sladidly.
KvassMátový chléb kvas.jpgKvašený nealkoholický nápoj vyrobený z černého nebo běžného žitného chleba nebo těsta[43]
MorsMors (ru. Морс - прохладительный негазированный напиток) .JPGNesycený ruský ovocný nápoj[44][45][46] připravené z bobulí, hlavně z brusinka a brusinka (i když někdy borůvky, jahody, rakytníky nebo maliny ).
RjazenkaRyazhenka16c.JPGJe vyroben z pečené mléko podle fermentace kyselinou mléčnou.[47]
VarenetyVarenets2.jpgA fermentovaný mléčný výrobek to je populární v Rusko.[48][49] Podobný ryazhenka, je vyroben přidáním zakysaná smetana (smetana ) až pečené mléko.[49]

Alkoholické nápoje

Viz také: Pivo v Rusku
názevobrazPopis
MedovukhaМедовуха.jpgTradiční ruský nápoj na bázi medu, analogický svým protějškům z jiných indoevropských národů[50]
SbitenСбитень (збитень) ржаной.JPGTradiční ruský medový nápoj podobný Medovukha[51]
VodkaSmirnoff Red Label 8213.jpgSkládá se převážně z vody a ethanol, ale někdy se stopami nečistot a látek určených k aromatizaci. Tradičně se vyrábí destilací kapaliny z obilná zrna nebo brambory, které byly fermentovaný, ačkoli některé moderní značky používají jako základ ovoce nebo cukr.

Viz také

Reference

  1. ^ Klasické ruské vaření, Elena Molokhovets („Dárek pro mladé ženy v domácnosti“), Indiana University Press, 1992, ISBN  0-253-36026-9
  2. ^ „The World Factbook“. Cia.gov. Citováno 27. prosince 2014.
  3. ^ Mitchell, C. (2009). Pas Rusko 3. vydání, elektronická kniha. Světový obchodní tisk. p. 83. ISBN  978-1-60780-027-9. Citováno 23. prosince 2017.
  4. ^ "Cuketový kaviár, recept". FalkTime. Citováno 2019-07-10.
  5. ^ Molokhovets, E .; Toomre, J. (1998). Klasické ruské vaření: dárek Eleny Molokhovets pro mladé ženy v domácnosti. Série Indiana-Michigan v Rus. Indiana University Press. p. 334. ISBN  978-0-253-21210-8. Citováno 23. prosince 2017.
  6. ^ Goldstein, D. (1999). Chuť Ruska: Kuchařka ruského pohostinství. Ruské knihy o životě. p.126. ISBN  978-1-880100-42-4. Citováno 23. prosince 2017.
  7. ^ A b C d E F G h „Nenechte si ujít těchto 10 ruských pokrmů, když jedete na mistrovství světa“. caspiannews.com. 29. listopadu 2017. Citováno 23. prosince 2017.
  8. ^ Encyklopedie současné ruštiny. Taylor & Francis. 2013. s. 296. ISBN  978-1-136-78786-7. Citováno 23. prosince 2017.
  9. ^ „Recept: Knish - židovské pohodlné jídlo obohacené o sacharidy“. The Moscow Times. Citováno 23. prosince 2017.
  10. ^ Mack, G.R .; Surina, A. (2005). Kultura jídla v Rusku a střední Asii. Kultura jídla po celém světě. Greenwood Press. p. 138. ISBN  978-0-313-32773-5. Citováno 23. prosince 2017.
  11. ^ A b Schultze, S. (2000). Kultura a zvyky Ruska. Kultura a zvyky v Evropě. Greenwood Press. p. 65. ISBN  978-0-313-31101-7. Citováno 23. prosince 2017.
  12. ^ Goldstein, D. (1999). Chuť Ruska: Kuchařka ruského pohostinství. Ruské knihy o životě. p.125. ISBN  978-1-880100-42-4. Citováno 23. prosince 2017.
  13. ^ Schultze, S. (2000). Kultura a zvyky Ruska. Kultura a zvyky v Evropě. Greenwood Press. p. 66. ISBN  978-0-313-31101-7. Citováno 23. prosince 2017.
  14. ^ A b Wright, C.A. (2011). Nejlepší polévky na světě. Houghton Mifflin Harcourt. p. pt51. ISBN  978-0-544-17779-6. Citováno 23. prosince 2017.
  15. ^ Sheraton, M .; Alexander, K. (2015). 1 000 potravin k jídlu, než zemřete: Seznam životů milovníka jídla. 1 000 - než zemřeš, kniha. Workman Publishing. str. 420–421. ISBN  978-0-7611-4168-6. Citováno 23. prosince 2017.
  16. ^ Gorina, R. (1945). Russian Fare: A Selection of Recipes. New Europe Publishing Company Limited. p. 6. Citováno 23. prosince 2017.
  17. ^ Meyers, P. (1978). Rolnická kuchyně: návrat k jednoduchému a dobrému jídlu. Vintage knihy. 97–98. ISBN  978-0-394-72651-9. Citováno 23. prosince 2017.
  18. ^ Goldstein, D. (1999). Chuť Ruska: Kuchařka ruského pohostinství. Ruské knihy o životě. p.51. ISBN  978-1-880100-42-4. Citováno 23. prosince 2017.
  19. ^ Calzolaio, Scott (19. prosince 2017). „Co se vaří tuto sváteční sezónu“. Milford Daily News. Citováno 23. prosince 2017.
  20. ^ Perianova, I. (2013). Polyfonie jídla: Jídlo hranolem Maslowovy pyramidy. Publikování Cambridge Scholars. p. 137. ISBN  978-1-4438-4511-3. Citováno 23. prosince 2017.
  21. ^ В. В. Похлёбкин, Кулинарный словарь от А до Я, статья Винегрет, изд. Центрполиграф, 2000, ISBN  5-227-00460-9 (William Pokhlyobkin, Kulinářský slovník, Nakladatelství Tsentrpoligraf, 2000)
  22. ^ A b И. А. Фельдман, Любимые блюда, изд. Реклама, 1988, с. 180-186, ISBN  5-88520-031-9 (I. A. Feldman, Oblíbené pokrmy, Nakladatelství Reklama, 1988, s. 180-186)
  23. ^ A b Л. Я. Старовойт, М. С. Косовенко, Ж. М. Смирнова, Кулінарія, Київ, Вища школа, 1992, с. 218 (L. I͡a. Starovoĭt, M. S. Kosovenko, Z͡h. M. Smyrnova, Kulinarii͡a (vaření), Kyiv: Vyshcha Shkola, 1992, str. 218)
  24. ^ Von Bremzen, A .; Welchman, J. (1990). K tabulce: Ruská kuchařka. Workman Pub. p.146. ISBN  978-0-89480-753-4. Citováno 23. prosince 2017.
  25. ^ Mack, G.R .; Surina, A. (2005). Kultura jídla v Rusku a střední Asii. Kultura jídla po celém světě. Greenwood Press. p. 78. ISBN  978-0-313-32773-5. Citováno 23. prosince 2017.
  26. ^ Barber, C. (2015). Pierogi Love: New bere na starosvětské komfortní jídlo. Gibbs Smith. p. 42. ISBN  978-1-4236-4066-0. Citováno 23. prosince 2017.
  27. ^ Russian Travel Monthly: A Publication of Russian Information Services, Inc.. Ruská informační služba. 1994. s. 4–5. Citováno 23. prosince 2017.
  28. ^ Umění a aukce. Art & Auction Magazine. 2004. Citováno 23. prosince 2017.
  29. ^ Schultze, S. (2000). Kultura a zvyky Ruska. Kultura a zvyky v Evropě. Greenwood Press. p. 62. ISBN  978-0-313-31101-7. Citováno 23. prosince 2017.
  30. ^ „Seznamte se s mužem, který buduje rychlé ležérní impérium Blini“. Jídlo a víno. 15. prosince 2017. Citováno 23. prosince 2017.
  31. ^ Lonely Planet Rusko. Průvodce. Publikace Lonely Planet. 2015. s. pt327. ISBN  978-1-74360-501-1. Citováno 23. prosince 2017.
  32. ^ Jones, C.C. (2013). Rok ruských svátků. Transsvět. p. pt82. ISBN  978-1-4464-8878-2. Citováno 23. prosince 2017.
  33. ^ Mack, G.R .; Surina, A. (2005). Kultura jídla v Rusku a střední Asii. Kultura jídla po celém světě. Greenwood Press. p. 86. ISBN  978-0-313-32773-5. Citováno 23. prosince 2017.
  34. ^ A b Schultze, S. (2000). Kultura a zvyky Ruska. Kultura a zvyky v Evropě. Greenwood Press. p. 67. ISBN  978-0-313-31101-7. Citováno 23. prosince 2017.
  35. ^ Vos, H. (2010). Passion of a Foodie - mezinárodní kuchyňský společník. Strategické vydávání knih. p. 158. ISBN  978-1-934925-63-8. Citováno 23. prosince 2017.
  36. ^ Вильям Похлебкин. Кулинарный словарь, Курник. Москва: Центрполиграф, 2007, ISBN  978-5-9524-3170-6 (William Pokhlyobkin. Kulinářský slovník„Kurnik“. Moskva: Centrpoligraph, 2007; v Rusku)
  37. ^ Леонид Зданович. Кулинарный словарь, Курник. Москва: Вече, 2001, ISBN  5-7838-0923-3 (Leonid Zdanovich. Kulinářský slovník„Kurnik“. Moskva: Veche, 2001; v Rusku)
  38. ^ Mack, G.R .; Surina, A. (2005). Kultura jídla v Rusku a střední Asii. Kultura jídla po celém světě. Greenwood Press. p. 200. ISBN  978-0-313-32773-5. Citováno 23. prosince 2017.
  39. ^ Petrovskaya, K .; Wayne, K.P. (1992). Ruská kuchařka. Doveru. p. 143. ISBN  978-0-486-27329-7. Citováno 23. prosince 2017.
  40. ^ Encyklopedie současné ruštiny. Taylor & Francis. 2013. s. 136. ISBN  978-1-136-78786-7. Citováno 23. prosince 2017.
  41. ^ Goldstein, D .; Mintz, S. (2015). Oxfordský společník na cukr a sladkosti. Oxford University Press. p. 597. ISBN  978-0-19-931362-4. Citováno 22. července 2017.
  42. ^ Ruská historie: Histoire Russe. University Center for International Studies, University of Pittsburgh. 1995. s. 20–21. Citováno 23. prosince 2017.
  43. ^ Molokhovets, E .; Toomre, J. (1998). Klasické ruské vaření: dárek Eleny Molokhovets pro mladé ženy v domácnosti. Série Indiana-Michigan v Rus. Indiana University Press. p. 468. ISBN  978-0-253-21210-8. Citováno 23. prosince 2017.
  44. ^ „ЭСБЕ / Морс - Викитека“. ru.wikisource.org. Citováno 23. prosince 2017.
  45. ^ SRAS.ORG. „Mors: Russian Fruit Drink“. www.sras.org. Archivovány od originál dne 28. srpna 2018. Citováno 23. prosince 2017.
  46. ^ "Brusinková šťáva". Jazyky, literatury a mezinárodní studia NMU. Citováno 23. prosince 2017.
  47. ^ ГОСТ 31455-2012. Ряженка. Технические условия (Mezinárodní státní norma GOST 31455-2012. Rjazenka. Specifikace; v Rusku)
  48. ^ Goldstein, Darra (1999). Chuť Ruska: kuchařská kniha ruské pohostinnosti (2. vyd.). Montpelier, VT: Russian Life Books. ISBN  9781880100424. varenety.
  49. ^ A b přeloženo; představen; Toomre, komentovaný Joyce (1998). Klasické ruské vaření: Elena Molokhovets 'Dárek pro mladé ženy v domácnosti (1. brožované vydání). Bloomington: Indiana University Press. ISBN  978-0-253-21210-8.
  50. ^ Lonely Planet Rusko. Průvodce. Publikace Lonely Planet. 2015. s. pt318. ISBN  978-1-74360-501-1. Citováno 23. prosince 2017.
  51. ^ Ruský život. Rich Frontier Publishing Company. 2003. s. 58. Citováno 23. prosince 2017.

Bibliografie