Kissel - Kissel
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Leden 2014) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
![]() estonština červený rybíz Kissel | |
Alternativní názvy | Kisel |
---|---|
Typ | Ovocné želé |
Chod | Dezert |
Region nebo stát | Centrální a východní Evropa, Pobaltské státy |
Hlavní přísady | Slazený džus, arrowroot, kukuřičný škrob nebo bramborový škrob |
Kissel nebo kisel (estonština: Kissell, Finština: kiisseli, Latgalian: keiseļs, lotyšský: ķīselis, Litevský: kisielius, polština: kisiel, ruština: кисель, kisél ‘, ukrajinština: кисiль, kysil ‘, Běloruský: кісель, kisél ‘) je viskózní ovocné jídlo, oblíbené jako dezert a jako nápoj v severní, střední a východní Evropě.[1][2] Skládá se ze slazené šťávy z bobulí, jako mors, ale je zahuštěný kukuřičný škrob, bramborový škrob nebo arrowroot; někdy červené víno nebo čerstvé nebo sušené ovoce jsou přidány.[2] Je to podobné jako v dánštině rødgrød a německy Rote Grütze.[1] švédský blåbärssoppa je podobně připraven borůvka dezert.
Kissel lze podávat teplý i studený, také společně se slazeným tvaroh nebo krupicový pudink. Kissel lze také podávat na palačinkách nebo se zmrzlinou. Pokud je kissel vyroben z méně zahušťujícího škrobu, lze jej vypít - to je běžné v Polsku, Rusku a na Ukrajině.
Etymologie a historie

Jeho název je odvozen od slovanského slova, které znamená „kyselý“ (srov. Ruský кислый kisly), po podobném starém slovanském pokrmu - kynuté mouce Ovesná kaše (nebo slabý kynuté těsto ), který byl vyroben z obilí - nejčastěji oves, ale jakékoli obilí a dokonce i luštěniny hrášek nebo čočka mohly být použity, i když fazole kissels obvykle nebyly kvašené - a postrádala sladkost moderních variant. Kissel je poprvé zmíněn ve staré východní slovanské Primární kronika kde je příběh o tom, jak to zachránilo 10. století Rus město Belgorod Kievsky, obležený kočovnými Pechenegy v roce 997. Když ve městě ubývalo jídla a začal hlad, obyvatelé města se řídili radou starého muže, který jim řekl, aby si ze zbytků obilí vyrobili Kissel, a sladký nápoj z posledního medovina mohli najít. Potom naplnili dřevěnou nádobu kisselem a další nápojem z medoviny, vložili tyto nádoby do otvorů v zemi a vytvořili dva falešné studny nad nimi. Když do města přišli pechenegičtí velvyslanci, viděli, jak si obyvatelé odebírají jídlo z těchto „studní“, a Pechenegové dokonce směli ochutnat polibek a medovinu. Pechenegs pod dojmem této show a degustace se rozhodl zrušit obléhání a odejít, když dospěl k závěru, že Rusíni byli záhadně napájeni ze samotné Země.[3]
Příprava
Dnes většina polských domácností připravuje kissel z instantní směsi namísto tradičního způsobu. Nejoblíbenější příchutě jsou jahoda, angrešt, a malina. V Rusku jsou nejoblíbenější příchutě brusinka, třešeň, a červený rybíz. Brusinkový kissel (Litevský: spanguolių kisielius) je tradiční jídlo na Kūčios (Štědrý večer večeře) v Litvě. Ve Finsku je kissel často vyroben z borůvky (protože v lesích často rostou divoce a lze je snadno sbírat a osvobodit) i od sušených švestek, meruněk, jahod atd. Tloušťka se může lišit v závislosti na množství použité bramborové mouky: tenká borůvková polévka se nejsnadněji konzumuje pitím, zatímco nejsilnější verze je téměř jako želé a jí se lžící. Rebarbora lze také použít, ale často se kombinuje s jahodami, aby byl méně koláčový. Prořezat kiisseli (luumukiisseli) se tradičně jedí s rýžový nákyp o Vánocích. Mléčné kiisseli (maitokiisseli) je další varianta vyrobená z mléka a ochucená cukrem a vanilin (nebo vanilka ).
Komerční jahodová příchuť kissel od Polsko
ruština syrniki s Kisselem
ukrajinština černý rybíz kissel jako nápoj
Kulturní odkazy
v Ruské pohádky, země zázraků (podobně jako Cockaigne ) je popisována jako země „mléčných řek a polibkových břehů“. Tento výraz se stal idiom v ruštině pro prosperující život nebo „ráj na zemi“.[4]
Další fráze běžná v Rusku, „sedmá voda po kisselu“, se používá k popisu vzdáleného příbuzného.[4]
Viz také
Reference
- ^ A b Oxfordský společník k jídlu (2014, ISBN 019104072X), strana 446
- ^ A b Encyclopedia of Contemporary Russian Culture (2013, ISBN 1136787852), strana 73
- ^ Ruská primární kronika, Laurentianský text. Přeložili a upravili Samuel Hazzard Cross a Olgerd P. Sherbowitz-Wetzor. Cambridge, MA: Středověká akademie Ameriky, 1953, s. 122. Kissel je přeložen jako „Ovesná kaše „v tomto vydání.
- ^ A b Matt Trezza. Kissel. Ruskopedia od RT.com