Seznam jazyků podle prvních písemných účtů - List of languages by first written accounts - Wikipedia

Toto je seznam jazyky uspořádány podle přibližných dat nejstarších existujících texty záznam celé věty v jazyce. Nezahrnuje to nešifrované skripty, ačkoli existují různá tvrzení bez širokého přijetí, která by v případě opodstatněnosti posunula zpět první osvědčení o určitých jazycích. Nezahrnuje také nápisy skládající se z izolovaných slov nebo jmen z jazyka. Ve většině případů byla některá forma jazyka mluvena (a dokonce i psána) podstatně dříve než zde uvedená data nejstarších existujících vzorků.

Písemný záznam může zakódovat fázi jazyka odpovídající dřívější době, buď jako výsledek ústní tradice Nebo proto, že nejstarším zdrojem je kopie staršího rukopisu, který byl ztracen. Ústní tradice epická poezie může obvykle překlenout několik století a ve vzácných případech i přes tisíciletí. Extrémním případem je Védský sanskrt z Rigveda: nejčasnější části tohoto textu mohou pocházet až do C. 1500 př. N.l.,[1] zatímco nejstarší známé rukopisy se datují do C. 1040 n. L.[2]Podobně nejstarší Avestan texty, Gathas, se předpokládá, že byly složeny před rokem 1 000 před naším letopočtem, ale nejstarší avestanské rukopisy pocházejí ze 13. století našeho letopočtu.[3]

U jazyků, které se vyvinuly ze známého předchůdce, se zde uvedená data řídí konvenční terminologií. Například, Stará francouzština vyvíjel se postupně z Vulgární latina a Přísahy ve Štrasburku (842) je uveden nejstarší text, který je klasifikován jako „stará francouzština“.

Před rokem 1 000 př

Další informace: Psaní z doby bronzové

Psaní se poprvé objevilo v Blízký východ na začátku 3. tisíciletí před naším letopočtem. Velmi omezený počet jazyků je v této oblasti doložen z doby před Kolaps z doby bronzové a vzestup abecední psaní:

v východní Asie ke konci druhého tisíciletí před naším letopočtem Čínsko-tibetský rodinu zastupoval Stará čínština.

Existuje také řada nerozluštěn Rekordy doby bronzové:

Starší symboly, například Symboly Jiahu, Vinča symboly a značky na Tablet Dispilio, jsou považovány za protokolování, spíše než reprezentace jazyka.

datumJazykAtestacePoznámky
C. 2690 přEgyptskýEgyptské hieroglyfy v hrobce Seth-Peribsen (2. dynastie ), Umm el-Qa'ab[7]„proto-hieroglyfické“ nápisy z doby kolem roku 3300 př.Naqada III; vidět Abydos, Egypt, Narmerova paleta )
26. století před naším letopočtemSumerskýPokyny Shuruppaku, Hymna chrámu Kesh a další klínové písmo texty z Shuruppak a Abu Salabikh (Fara období )[8][9]„proto-gramotné“ období od asi 3 500 př. n. l. (viz Kish tablet ); administrativní záznamy na Uruk a Ur z C. 2900 př.
C. 2400 před naším letopočtemCanaaniteSemitská ochranná kouzla doložená egyptským nápisem v pyramida Unas[10][11]Počáteční pokusy o dešifrování textů selhaly kvůli tomu, že si egyptologové spletli semitská kouzla s egyptskými, což je učinilo nesrozumitelnými.
C. 2400 před naším letopočtemAkkadštinaněkolik desítek předsargonských textů z Mari a další stránky v severní Babylonii[12]Některá vlastní jména doložená Sumerský texty na Řekni Harmalovi od asi 2800 před naším letopočtem.[13] Fragmenty Legenda o Etaně na Řekni Harmalovi C. 2600 př.[14]
C. 2400 před naším letopočtemEblaiteTablety Ebla[15]
C. 2250 přElamitDynastie Awan mírová smlouva s Naram-Sin[16][17]
21. století před naším letopočtemHurrianchrámový nápis Tish-atal v Urkesh[18]
C. 1700 před naším letopočtemHittiteAnitta text v Chetitské klínové písmo[19]Izolovaná chetitská slova a jména se vyskytují v asyrských textech na adrese Kültepe, z 19. století před naším letopočtem.[19]
16. století před naším letopočtemPalaicChetitské texty CTH 751–754[20]
C. 1450 přMykénská řečtinaLineární B archiv tabletu z Knossos[21][22][23]Jedná se většinou o administrativní seznamy s několika úplnými větami.[24]
C. 1400 přLuwianHieroglyfický Luwian monumentální nápisy, klínové písmo Luwianské tablety v archivech Hattusa[25]Izolované hieroglyfy se objevují na pečetích z 18. století před naším letopočtem.[25]
C. 1400 přHatticChetitské texty CTH 725–745
C. 1300 přUgaritickýtablety z Ugarit[26]
C. 1200 př. N.l.Stará čínštinavěštecká kost a bronzové nápisy z doby vlády Wu Ding[27][28][29]

První tisíciletí před naším letopočtem

The Ahiram epitaf je nejdříve podstatný nápis v fénický.

Nejdříve známé abecední nápisy, at Serabit el-Khadim (C. 1500 př. N.l.), zdá se, že Northwest Semitic jazyk, i když byla dešifrována pouze jedna nebo dvě slova Starší doba železná, abecední písmo se rozšířilo po Blízkém východě a jižní Evropě. Se vznikem Brahmická rodina skriptů, jazycích Indie jsou doloženy přibližně po roce 300 př.

Existují pouze dílčí důkazy pro jazyky, jako je iberský, Tartessian, Galatský, Thrácké a Messapian.[31]The Jazyk severní Picene z Novilara Stele z C. 600 př. Nl nebylo rozluštěno.[32]Nejčasnější příklady Střední Ameriky Isthmian skript Datum od C. 500 př. N.l., navrhované dešifrování však zůstává kontroverzní.[33]

datumJazykAtestacePoznámky
C. 1000 př. N.l.fénickýAhiram epitaf[34]
10. století před naším letopočtemAramejštinakrálovské nápisy z Aramean městské státy[35]
10. století před naším letopočtemhebrejština nebo fénickýGezerův kalendář[36]Paleo-hebrejština použil mírně upravenou fénickou abecedu, a tudíž nejistota, která je zde doložena.
C. 850 př. N.l.AmmonitAmmán Citadela nápis[37]
C. 840 přMoabiteMesha Stele
C. 800 před naším letopočtemPhrygianPaleo-frygické nápisy na Gordion[38]
8. století před naším letopočtemSabaean (Starý jihoarabský )hlavně boustrofedon nápisy z Jemenu[39]
C. 700 před naším letopočtemEtrusképroto-korintská váza nalezena na Tarquinia[40]
7. století před naším letopočtemlatinskýVetusie Nápis a Fibula Praenestina[41]
C. 600 př. N.l.Lydiannápisy z Sardis[25]
C. 600 př. N.l.Cariannápisy z Caria a Egypt[25]
C. 600 př. N.l.FaliscanCeres nápis nalezen na Falerii[42]
počátkem 6. století před naším letopočtemUmbriantext namalovaný na rukojeti a krater nalezeno poblíž Tolfo[43]
C. 550 př. N.l.TaymaniticEsk 168 a 177[44]Taymanitický skript je zmíněn v dokumentu z 8. století př. N. L Carchemish.[45]
C. 550 př. N.l.South PiceneBojovník z Capestrano[46]
polovina 6. století před naším letopočtemVenetickýpohřební nápisy na Este[47]
C. 500 přStarý PeršanBehistun nápis
C. 500 přLeponticnápisy CO-48 od Prištiny (Como ) a VA-6 z Vergiate (Varese )[48][49]Nápisy z počátku 6. století se skládají z ojedinělých jmen.
C. 300 př. N.l.OscanIovilae z Capua[50]Legendy o mincích pocházejí z konce 5. století před naším letopočtem.[51]
3. století před naším letopočtemGalskýTransalpské galské nápisy v Massiliote řeckém písmu[52]
3. století před naším letopočtemVolscianTabula Veliterna[53]
C. 260 př. N. LPrakrit (Střední indoárijský )Edikty Ashoka[54][55]Keramické nápisy z Anuradhapura byly datovány C. 400 př. N.l.[56][57]
počátek 2. století před naším letopočtemTamilskalní nápis ARE 465/1906 v Mangulam jeskyně, Tamil Nadu[58] (Jiní autoři uvádějí data od konce 3. století př. N. L. Do 1. století n. L.[59][60])5. století př. Nl nápisy na střepech nalezené v Kodumanalu, Porunthalu a Palani byly nárokovány jako Tamil-Brahmi,[61][62] ale to je sporné.[63] Fragmenty keramiky datované do 6. století před naším letopočtem a vepsané osobními jmény byly nalezeny na Keeladi,[64] ale datování je sporné.[65]
2. století před naším letopočtemMeroitickýgraffiti na chrámu Amun v Dukki Gel poblíž Kerma[66]
C. 146 před naším letopočtemNumidianPunic-libyjský nápis na Dougga[67]
C. 100 před naším letopočtemKeltiberskýBotorritovy plaky
1. století před naším letopočtemParthianostraca ve společnosti Nisa a Qumis[68]
1. století před naším letopočtemSanskrtAyodhya nápis Dhana, a Nápisy Hathibada Ghosundi (oba blízko Chittorgarh )[69]The Junagadh rock nápis Rudradaman (krátce po roce 150 nl) je nejstarší dlouhý text.[70]

První tisíciletí našeho letopočtu

Z Pozdní starověk, máme poprvé jazyky s nejstaršími záznamy v rukopis tradice (na rozdíl od epigrafie ). Tím pádem, Starý arménský je nejprve doložen v Překlad arménské Bible.

The Vimose nápisy (2. a 3. století) v Starší Futhark runová abeceda se zdá, že zaznamenává Proto-norština jména. Někteří vědci interpretují Helma Negau nápis (C. 100 př.nl) jako germánský fragment.

datumJazykAtestacePoznámky
C. 150BactrianRabatak nápis
C. 200Proto-norštinanápis NITHIJO TAWIDE na rukojeti štítu z Illerup Ådal zbraňový vkladJednotlivá proto-norská slova se nacházejí na Hlava oštěpu Øvre Stabu (druhá polovina 2. století) a Vimose Comb (kolem 160).
C. 292MayovéStela 29 z Tikal[71]Krátký nerozluštěný nápis na San Bartolo je datován do 3. století před naším letopočtem.[72]
C. 312–313SogdianStarověké dopisy, nalezené poblíž Dunhuang[73]
C. 328arabštinaNamara nápis
C. 350Boženápisy Ezana z Aksumu[74]
C. 350ChamNápis Đông Yên Châu nalezeno poblíž Tra Kiêu[75]
4. stoletígotickýGotická Bible, přeloženo Wulfila[76]Několik problematických Gotické runové nápisy může se datovat do počátku 4. století.
C. 400Tocharian B.THT 274 a podobné rukopisy[77]Některá jména a slova Tocharian byla nalezena v prakritských dokumentech z Krorän ze dne C. 300.[78]
C. 430GruzínskýBir el Qutt nápisy[79]
C. 450KannadštinaHalmidi nápis[80]Kavirajamarga (C. 850) je nejstarší literární dílo.[80]
C. 500Arménskýnápis na Tekorská bazilika[81]Saint Mesrob Mashtots se tradičně koná překlad Arménská Bible v roce 434.
C. 510Stará holandštinavzorec pro osvobození nevolníka v Malbergse Glossen na Salický zákon[82]Slovo v polovině 5. století Bergakkerův nápis přináší nejstarší důkazy o nizozemské morfologii, ale neexistuje shoda ohledně interpretace zbytku textu.[82]
druhá polovina 6. stoletíStará vysoká němčinaSpona Pforzen[83]
C. 575TelugštinaErragudipadu nápis[80]Telugu místní jména se nacházejí v Prakrit nápisy z 2. století našeho letopočtu.[80]
C. 591korejštinaSinseong (新城) Stele dovnitř Namsan (Gyeongju)[84][85]
C. 611KhmerAngkor Borei nápis K. 557/600[86]
C. 650Stará japonštinamokkan dřevěné tablety[87]Básně v Kojiki (711–712) a Nihon Shoki (720) byly přeneseny v kopírovaných rukopisech.
C. 650–700Starý UdiSinai palimpsest M13
C. 683Stará malajštinaNápis Kedukan Bukit[88]
7. stoletíTumshuqese a Khotanese Sakarukopisy hlavně z Dunhuang[89]Některé fragmenty chhotanské saky byly datovány do 5. a 6. století
7. stoletíBejoostrakon z Sakkáře[90][91]
pozdní 7. stoletíPyuHpayahtaung pohřební urna nápis králů Sri Ksetra
C. 700Stará angličtinarunový nápis na Franks rakevThe Undley bracteate (5. století) a brož West Heslerton (C. 650) mají fragmentární runové nápisy.
C. 732Starý TurkicOrkhon nápisy
C. 750Starý irskýWürzburgské lesky[92]Primitivní irština Ogham nápisy od 4. století sestávat z osobních jmen, patronymics nebo jména klanu.[93][94]
C. 765Starý tibetskýSloup Lhasa Zhol[95]Datované záznamy v Tibetské Annals začít v 650, ale existující rukopisy postdate tibetské okupace Dunhuang v roce 786.[96]
pozdní 8. stoletíBretonPraecepta medica (Leyden, Codex Vossianus Lat. F. 96 A )[97]Botanický rukopis v latině a bretonštině
C. 750–900Starý FrisianWesteremden tisu
C. 800Stará norštinarunový nápisy
C. 804Jávskýpočáteční část Sukabumi nápis[98]
9. stoletíMalayalamVazhappally měděná deska[99]Ramacaritam (12. století) je nejstarší literární dílo.[99]
9. stoletíStará velštinaCadfan Stone (Tywyn 2)[100]
C. 842Stará francouzštinaPřísahy ve Štrasburku
C. 862Staroslověnštinanáboženská literatura přeložená autorem Cyril a MetodějeVyvinuto v Preslavská literární škola a Ochridská literární škola, dvě hlavní kulturní centra Bulharská říše.
C. 882Balijskédatovaný královský nápis[101]
C. 900Starý OccitanTomida femina
C. 959–974LeoneseNodicia de Kesos
C. 960–963italštinaPlaciti Cassinesi[102]The Veronese Riddle (C. 800) je považován za směs italštiny a latiny.[103]
C. 986KhitanPamátník Yelü Yanning
pozdní 10. stoletíKonkani /Maráthštinanápis na Socha Gommateshwara[104]Nápis je v Devanagari skript, ale jazyk byl sporný mezi Marathi a Konkani učenci.[105][106]

1000–1500 n. L

Tento seznam je neúplný; můžete pomoci přidání chybějících položek s spolehlivé zdroje.
datumJazykAtestacePoznámky
C. 972–1093slovinštinaFreising rukopisy
10. stoletíRomanshvěta ve würzburském rukopisu[107]
C. 1000Starovýchod slovanskýNovgorodský kodex[108]
C. 1000Baskičtina, AragonštinaGlosas Emilianenses
C. 1028KatalánštinaJurament Feudal[109]
11. stoletíMozarabickharjas připojeno k arabským a hebrejským básním[110]Izolovaná slova se nacházejí ve slovnících z 8. století.[111]
C. 1100chorvatskýTabletka Baška
C. 1100OsetieZelančuk nápis[112]
C. 1106irštinaLebor na hUidre („Kniha krávy Dun“)
C. 1113BarmskáMyazedi nápis
C. 1114Newarrukopis palmových listů od Uku Baha, Patan[113]
C. 1138–1153Jurchenstéla dovnitř Kyongwon[114]Aisin-Gioro Ulhicun identifikoval nápis nacházející se na Řeka Arkhara jako Jurchen a datoval to do roku 1127.
C. 1160–1170Střední holandštinaHet Leven van Sint Servaes ("Život Svatý Servatius ") od Heinrich von Veldeke[115]
C. 1175Galicijština-portugalštinaNotícia de Fiadores[116]The Notícia de Torto a vůle Afonso II Portugalska, s datem 1214, jsou často citovány jako první dokumenty napsané v galicijštině-portugalštině.[117] Datum pro rok 1175 bylo navrženo pro Pacto dos Irmãos Pais.[118]
C. 1186–1190srbštinaMiroslav Gospel
C. 1189BosenskéCharta Ban Kulin
C. 1192StaromaďarskýPohřební kázání a modlitbaV dřívějších listinách, jako je listina o, jsou izolované fragmenty Veszprém (C. 1000) a listina Tihany (1055).
C. 1200španělštinaCantar de mio CidDříve Glosas Emilianenses a Nodicia de kesos byly považovány za nejstarší texty ve španělštině; pozdější analýzy je však dospěly k závěru, že jde o Aragonese a Leonese.[119]
C. 1200FinnicBřezová kůra písmeno č. 292
C. 1200–1230češtinazakládající listina Litoměřice kapitola
C. 1224–1225mongolskýKámen Čingischán
počátek 13. stoletíPandžábskýpoezie Fariduddin Ganjshakar
počátek 13. stoletícornwallskýprorokovat v kartonářství z Glasney College[120]Lesk z 9. století v De Consolatione Philosophiae podle Boethius: ud rocashaas je kontroverzně interpretován.[121][122]
C. 1250KašmírMahanayakaprakash („Světlo nejvyššího pána“) od Shitikanthy[123]
C. 1270Starý polskýKniha Henryków
C. 1272jidišpožehnání ve Worms mahzor
C. 1274Západní LombardLiber di Tre Scricciur tím, že Bonvesin de la Riva
C. 1292ThaiRamkhamhaeng stélaNěkteří vědci tvrdí, že stéla je padělek.
13. stoletíTigrinyatext zákonů nalezených v Logosarda
C. 1350Oghuz Turkic (počítaje v to Ázerbájdžán a Osmanská turečtina )Imadaddin Nasimi
C. 1369Starý pruskýBasilejský epigram[124]
C. 1372KomiAbur nápisy
počátek 15. stoletíbengálský, Asámština a další Bengálsko-asámské jazykybásně Chandidas[125]10. století Charyapada jsou psány v jazyce předků do bengálštiny, Asámština a Oriya.[125]
C. 1440vietnamštinaQuốc âm thi tập[126]Izolovaná jména v Chữ nôm pocházejí z počátku 13. století.
C. 1462AlbánecFormula e pagëzimit, křestní formule v dopise arcibiskupa Pal EngjëllNěkteří vědci interpretují několik řádků v Bellifortis text (1405) jako albánština.[127]
C. 1470Finštinajediná věta v německém cestovním deníku[128]První tištěná kniha ve finštině je Abckiria (1543) od Mikael Agricola.
C. 1470maltštinaIl Cantilena
C. 1485Yinápis bronzový zvon v Dafang County, Guizhou[129]
15. stoletíTulunápisy v adaptaci malajámského písma[130]

Po roce 1500

Tento seznam je neúplný; můžete pomoci přidání chybějících položek s spolehlivé zdroje.
datumJazykAtestacePoznámky
C. 1503Litevskýručně psaná Pánova modlitba, Zdravas Maria a víra[131]Katekizmas (1547) od Martynas Mažvydas byla první tištěnou knihou v litevštině.
C. 1517Běloruskýžaltář z Francysk Skaryna
C. 1521rumunštinaNeacșuův dopisCyrilský pravopisný manuál Constantina Kostentschiho z roku 1420 dokumentuje dřívější písemné použití.[132] Čtyři dokumenty ze 16. století, jmenovitě Codicele Voronetean, Psaltirea Scheiana, Psaltirea Hurmuzachi a Psaltirea Voroneteana, jsou pravděpodobně kopie originálů z 15. století.[133]
C. 1530lotyšskýPřeklad hymnu Nicholase Ramma
C. 1535estonštinaWanradt-Koellův katechismus
C. 1536Moderní portugalštinaGrammatica da lingoagem portuguesa podle Fernão de Oliveira.podle konvence.[134]
C. 1549SylhetiTalib Husan od Ghulama Husananejstarší existující rukopis nalezený pomocí Sylheti Nagri skript.[135]
C. 1550Klasický NahuatlDoctrina cristiana en lengua española y mexicana[136]The Breve y mas compendiosa doctrina cristiana en lengua mexicana y castellana (1539) byla možná první tištěnou knihou v Nový svět. Dnes nejsou známy žádné kopie.[136]
C. 1550Standardní holandštinaStatenbijbelThe Statenbijbel je běžně přijímán jako začátek standardní holandštiny, ale kolem roku 1550 byly provedeny různé experimenty ve Flandrech a Brabantu. Ačkoli žádný z nich nebyl trvalý, vytvořili polostandard a mnoho z nich tvořilo základnu pro Statenbijbel.
C. 1554Wastekgramatika od Andrés de Olmos
C. 1557Kikongokatechismus[137]
C. 1561ukrajinštinaEvangelium Peresopnytsia
C. 1593TagalogDoctrina Cristiana
C. 1600Klasická kečuánštinaHuarochirí rukopis autor označený pouze jako „Thomás“[138]Parafrázováno a anotováno Francisco de Ávila v roce 1608.
C. 1600Buginština
C. 1610manskýKniha společné modlitby[139]
C. 1619Pite Samiprimer a misál od Nicolause Andreause[140]Raná literární díla byla založena hlavně na dialektech, které jsou základem moderní doby Ume Sami a Pite Sami. První gramatika a slovník v roce 1738.
C. 1638Ternatesmlouva s nizozemským guvernérem[141]
C. 1639GuaraniTesoro de la lengua guaraní podle Antonio Ruíz de Montoya
C. 1650Ubykh, Abcházi, Adyghe a MingrelianCestovní kniha z Evliya Çelebi[142]
C. 1651Paštštinokopie Xayru 'l-bayan v knihovně University of Tübingen[143]The Pata Khazana, který se údajně datuje od 8. století, je většinou učenců považován za padělek.[143]
C. 1663MassachusettMamusse Wunneetupanatamwe Up-Biblum BůhTaké známý jako Eliotská indická bible nebo Algonquian Bible
C. 1693Tuniská arabštinakopie tuniské básně napsané Sheykh Hassan el-Karray [144]Před rokem 1700 nebyly texty písní psány v tuniské arabštině, ale v angličtině Klasická arabština.[144]
C. 1695Serigramatiku a slovník sestavil Adamo GilgJiž není známo, že existuje.[145]
17. stoletíHausaRiwayar Annabi Musa Abdallah Suka[146]
18. stoletíLíngua Geral ze São PaulaVocabulário da Língua Geral dos Índios das Américas (anonymní)[147]Dalším zdrojem je slovník podle Carl Friedrich Philipp von Martius (1867) a slovní zásoba (1936) od José Joaquim Machado de Oliveira. Jazyk je nyní zaniklý.
C. 1711Svahilštinadopisy napsané v Kilwa[148]
C. 1728Severní SamiKatechismusČasný seznam slov byl publikován v roce 1589 autorem Richard Hakluyt. První gramatika v roce 1743
C. 1736GrónskýGrönländische Grammatica podle Paul Egede[149]Nekvalitní seznam slov byl zaznamenán uživatelem John Davis v roce 1586.[150]
C. 1743Čínština Pidgin Angličtinavěta zaznamenaná v Macao podle George Anson[151]
C. 1757Haitská kreolština Lisette quitté la plaine autor: Duvivier de la Mahautière[152][153]
C. 1788Jazyk Sydneynotebooky z William Dawes[154][155]
C. 1795afrikánštinadoggerel verše[156]
C. 1800Inuktitut„Eskimo Grammar“ moravských misionářů[149]Seznam 17 slov zaznamenal v roce 1576 Christopher Hall, asistent Martin Frobisher.[149][150]
C. 1806TswanaHeinrich Lictenstein – Podle jazyka BeetjuanyPrvní kompletní bible překlad byl publikován v roce 1857 autorem Robert Moffat.
C. 1819ČerokeeSequoyah je Šlabikář Cherokee
C. 1820Maorigramatika od Thomas Kendall a Samuel LeeKendal začal sestavovat seznamy slov v roce 1814.
C. 1820Aleutpopis podle Rasmus RaskKrátký seznam slov shromáždil uživatel James King v roce 1778.
C. 1823XhosaJohn Bennie je List pro čtení XhosaKompletní bible překlad 1859
C. 1833VaiŠlabikář Vai vytvořil Momolu Duwalu Bukele.
C. 1833Sothoomezeno na psaní francouzskými misionáři Casalis a ArboussetPrvní šlabikář 1841 a kompletní bible překlad 1881
C. 1837ZuluIncwadi Yokuqala YabafundayoPrvní šlabikář 1859 a kompletní bible překlad 1883
C. 1839Lule Samibrožura od Lars Levi LaestadiusSlovník a gramatika od Karl Bernhard Wiklund v letech 1890-1891
C. 1845SantaliSantali Primer podle Jeremiah Phillips[157]
C. 1851Sakha (Yakut)Über die Sprache der Jakuten, gramatiku od Otto von BöhtlingkSeznamy slov byly zahrnuty do Noord en Oost Tartarije (1692) od Nicolaas Witsen a Das Nord-und Ostliche Theil von Europa und Asia (1730) od Philip Johan von Strahlenberg.
C. 1854Inari Samigramatika od Elias LönnrotPrimer a katechismus publikované v roce 1859.
C. 1856Gamilaraayčlánky od William Ridley[158]Základní slovník shromážděný uživatelem Thomas Mitchell v roce 1832.
C. 1872Vendaredukováno na psaní berlínskými misionářiNejprve dokončeno bible překlad 1936
C. 1878Kildin SamiMatoušovo evangelium
C. 1882MirandeseO dialecto mirandez podle José Leite de Vasconcelos[159]The stejný autor také vydal první knihu napsanou v Mirandese: Flores mirandezas (1884)[160]
C. 1884Skolt SamiMatoušovo evangelium v ​​azbuce
C. 1885DopravceBarkerville vězení Text, napsané tužkou na tabuli v tehdy nedávno vytvořeném Osnovy nosičůAčkoli první známý text rodilých mluvčích pochází z roku 1885, prvním záznamem jazyka je seznam slov zaznamenaných v roce 1793 Alexander MacKenzie.
C. 1885Motugramatika od W.G. Lawes
C. 1886Guugu Yimidhirrpoznámky od Johann Flierl, Wilhelm Polsko a Georg Schwarz, které vyvrcholily v Walter Roth je Struktura jazyka Koko Yimidir v roce 1901.[161][162]Seznam 61 slov zaznamenaných v roce 1770 uživatelem James Cook a Joseph Banks byl první písemný záznam o australském jazyce.[163]
C. 1891Galelagramatická skica M.J. van Baardy[164]
C. 1893Oromopřeklad Nový zákon podle Onesimos Nesib, ve spolupráci s Aster Ganno
C. 1903Lingalštinagramatiku Egide de Boeck
C. 1905Istro-rumunštinaCalindaru lu rumeri din Istrie podle Andrei Glavina a Constantin Diculescu[165]Kompilace Istro-rumunských populárních slov, přísloví a příběhů.[165]
C. 1940Kamoromateriály od Peter Drabbe[164]Seznam slov Kamoro zaznamenaný v roce 1828 Moderou a Müllerem, cestujícími na nizozemské lodi, je nejstarší záznam ze všech nea austronéské jazyky z Nová Guinea.[164][166]
C. 1968Jižní Ndebelemalá brožura vydaná s chválami jejich králů a trochou historiePřeklad Nový zákon z bible byla dokončena v roce 1986; překlad Starý zákon probíhá.
C. 1984Gooniyandiprůzkum Williama McGregora[167]

Podle rodiny

Potvrzení majorem jazyková rodina:

Konstruované jazyky

Další informace: Konstruovaný jazyk
datumJazykAtestacePoznámky
1879Volapükvytvořil Johann Martin Schleyer
1887esperantoUnua Librovytvořil L. L. Zamenhof
1907Dělámzaložené na esperantu
1917Quenyavytvořil J. R. R. Tolkien
1928Novialvytvořil Otto Jespersen
1935SoniSona, pomocný neutrální jazykvytvořil Kenneth Searight
1943InterglossaPozději se stalo Glosavytvořil Lancelot Hogben
1951InterlinguaInterlingua-anglický slovníkvytvořil Mezinárodní asociace pomocných jazyků
1955Loglanevytvořil James Cooke Brown
1984KlingonStar Trek III: Hledání Spockavytvořil Marc Okrand
1987Lojbanna základě Loglane, vytvořený skupinou logických jazyků
2001AtlantskýAtlantis: Ztracená říševytvořil Marc Okrand
2005–6Na'viAvatarvytvořil Dr. Paul Frommer a James Cameron
2009Dothrakivytvořil George R. R. Martin a David J. Peterson pro Hra o trůny
2013KilikiBaahubali: Počátek, Baahubali 2: Závěrvytvořil Madhan Karky pro Baahubali: Počátek

Viz také

Reference

Poznámky
  1. ^ Jamison, Stephanie W. (2008). „Sanskrt“. V Woodward, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Asie a Ameriky. Cambridge University Press. s. 6–32. ISBN  978-0-521-68494-1. s. 6–7.
  2. ^ Witzel, Michael (1997). „Vývoj védského kánonu a jeho škol: sociální a politické prostředí“ (PDF). V Witzel, Michael (ed.). Uvnitř textů, mimo texty. Cambridge, MA: Katedra sanskrtu a indických studií na Harvardské univerzitě. 257–348. ISBN  978-1-888789-03-4. p. 259.
  3. ^ Hale, Mark (2008). „Avestan“. V Woodward, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Asie a Ameriky. Cambridge University Press. 101–122. ISBN  978-0-521-68494-1.
  4. ^ Woodard (2008), str. 2.
  5. ^ „Linear A - Nešifrovaný systém psaní Minoanů“. Archaeology.about.com. 2013-07-13. Citováno 2013-09-17.
  6. ^ Woodard (2008), str. 3.
  7. ^ A b Allen, James P. (2003). Staroegyptský jazyk. Cambridge University Press. p. 2. ISBN  978-1-107-66467-8.
  8. ^ Hayes, John (1990). Manuál sumerského jazyka: gramatika a texty. Malibu, CA .: UNDENA. str.268 –269. ISBN  978-0-89003-197-1.
  9. ^ Woods (2010), str. 87.
  10. ^ „Nejstarší semitský text odhalený v nápisu egyptské pyramidy“. ScienceDaily. Citováno 2019-01-06.
  11. ^ "לחשים בקדם־כנענית בכתבי הפירמידות: סקירה ראשונה של תולדות העברית באלף השלישי לפסה"נ | האקדמיה ללשון העברית ". hebrew-academy.org.il (v hebrejštině). 21. 05. 2013. Citováno 2019-01-06.
  12. ^ Hasselbach, Rebecca (2005). Sargonic Akkadian: Historická a srovnávací studie slabičných textů. Otto Harrassowitz Verlag. p. 8. ISBN  978-3-447-05172-9.
  13. ^ Andrew George, „Babylonian and Assyrian: A History of Akkadian“, In: Postgate, J. N., (ed.), Jazyky Iráku, starověké i moderní. London: British School of Archaeology in Iraq, s. 31–71.
  14. ^ Clay, Albert T. (2003). Atrahasis: Ancient Hebrew Deluge Story. Kniha strom. p. 34. ISBN  978-1-58509-228-4.
  15. ^ Huehnergard, John; Woods, Christopher (2008). „Akkadština a Eblaite“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Mezopotámie, Egypta a Aksumu. Cambridge University Press. 83–145. ISBN  978-0-521-68497-2.
  16. ^ Stolper, Matthew W. (2008). „Elamite“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Mezopotámie, Egypta a Aksumu. Cambridge University Press. 47–82. ISBN  978-0-521-68497-2.
  17. ^ Potts, D.T. (1999). Archeologie Elam: Formace a transformace starověkého íránského státu. Cambridge University Press. p.111. ISBN  978-0-521-56496-0.
  18. ^ van Soldt, Wilfred H. (2010). "Přizpůsobení klínového písma do cizích jazyků". In De Voogt, Alexander J .; Finkel, Irving L. (eds.). Myšlenka psaní: hra a složitost. BRILL. str.117 –128. ISBN  978-90-04-17446-7.
  19. ^ A b Watkins, Calvert (2008). „Chetitů“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Malé Asie. Cambridge University Press. str.6 –30. ISBN  978-0-521-68496-5.
  20. ^ Melchert, H. Craig (2008). „Palaic“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Malé Asie. Cambridge University Press. str.40 –45. ISBN  978-0-521-68496-5.
  21. ^ Shelmerdine, Cynthia. „Kam odsud půjdeme? A jak nám mohou tablety Linear B pomoci se tam dostat?“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 03.10.2011. Citováno 2008-03-27.
  22. ^ Olivier (1986), str. 377f.
  23. ^ „Hliněné tablety s nápisy ve skriptu Linear B“. Britské muzeum. Archivovány od originál dne 2015-05-04. Citováno 7. května 2015.
  24. ^ Bennett, Emmett L. (1996). "Egejské skripty". In Daniels, Peter T .; Bright, William (eds.). Světové psací systémy. Oxford University Press. str.125–133. ISBN  978-0-19-507993-7.
  25. ^ A b C d Baldi (2002), str. 30.
  26. ^ Pardee, Dennis (2008). „Ugaritic“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Sýrie-Palestiny a Arábie. Cambridge University Press. str.5 –35. ISBN  978-0-521-68498-9.
  27. ^ Bagley (1999), s. 181–182.
  28. ^ Keightley (1999), str. 235–237.
  29. ^ DeFrancis, John (1989). "Čínština". Viditelná řeč. Rozmanitá jedinečnost systémů psaní. University of Hawaii Press. str. 89–121. ISBN  978-0-8248-1207-2.
  30. ^ „Lettre du grand-prêtre Lu'enna“. Louvre. Citováno 16. září 2018.
  31. ^ Woodard (2008), s. 4, 9, 11.
  32. ^ Woodard (2008), str. 4.
  33. ^ Robinson, Andrew (2008). Lost Languages: The Enigma of the World's Undeciphered Scriptts. Temže a Hudson. p. 263. ISBN  978-0-500-51453-5.
  34. ^ Cook, Edward M. (1994). „K jazykovému datování fénického nápisu Ahiram (KAI 1)“. Journal of Near Eastern Studies. 53 (1): 33–36. doi:10.1086/373654. JSTOR  545356. S2CID  162039939.
  35. ^ Creason, Stuart (2008). „Aramejština“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Sýrie-Palestiny a Arábie. Cambridge University Press. str.108 –144. ISBN  978-0-521-68498-9.
  36. ^ Silvan, Daniel (1998). „Gezerův kalendář a severozápadní semitská lingvistika“. Izraelský průzkumný deník. 48 (1/2): 101–105. JSTOR  27926502.
  37. ^ Fulco, William J. (1978). „Nápis Ammn Citadel: Nová kompletace“. Bulletin of the American Schools of Oriental Research. 230 (230): 39–43. doi:10.2307/1356612. JSTOR  1356612. S2CID  163239060.
  38. ^ Brixhe, Claude (2008). „Phrygian“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Malé Asie. Cambridge University Press. str.69 –80. ISBN  978-0-521-68496-5.
  39. ^ Nebes, Norbert; Stein, Peter (2008). "Ancient South Arabian". V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Sýrie-Palestiny a Arábie. Cambridge University Press. str.145 –178. ISBN  978-0-521-68498-9.
  40. ^ F. W. Walbank; A. E. Astin; M. W. Frederiksen, vyd. (1990). Část 2 The Cambridge Ancient History: The Hellenistic World. Cambridge University Press. p. 12. ISBN  978-0-521-23446-7.
  41. ^ Clackson, James (2011). Společník latinského jazyka. John Wiley & Sons. p. 13. ISBN  978-1-4443-4336-6.
  42. ^ Bakkum, Gabriël C. L. M. (2009). Latinský dialekt Ager Faliscus: 150 let stipendia, svazek 1. University of Amsterdam Press. 393–406. ISBN  978-90-5629-562-2.
  43. ^ Wallace, Rex E. (1998). "Nedávný výzkum Sabellianových nápisů". Bulletin indoevropských studií. 8 (1): 1–9. p. 4.
  44. ^ Macdonald, M.C.A (2008). "Ancient North Arabian". V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Sýrie-Palestiny a Arábie. Cambridge University Press. str.179 –224. ISBN  978-0-521-68498-9. p. 181.
  45. ^ Macdonald, M.C.A (2000). „Úvahy o jazykové mapě předislámské Arábie“ (PDF). Arabská archeologie a epigrafie. 11 (1): 28–79. doi:10.1111 / j.1600-0471.2000.aae110106.x.
  46. ^ Clackson, James; Horrocks, Geoffrey (2007). Blackwell Dějiny latinského jazyka. Blackwell. p.49. ISBN  978-1-4051-6209-8.
  47. ^ Wallace, Rex E. (2008). "Venetic". V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Evropy. Cambridge University Press. str.124–140. ISBN  978-0-521-68495-8.
  48. ^ Lexicon Leponticum Archivováno 2014-04-21 na Wayback Machine, David Stifter, Martin Braun a Michela Vignoli, Vídeňská univerzita.
  49. ^ Stifter, David (2012). „Celtic in northern Italy: Lepontic and Cisalpine Gaulish“ (PDF). Citováno 24. října 2016.
  50. ^ Buck, Carl Darling (1904). Gramatika Oscana a Umbrie: se sbírkou nápisů a glosářem. Boston: Athenaeum Press. 247–248.
  51. ^ Buck (1904), str. 4.
  52. ^ Eska, Joseph F. (2008). „Kontinentální keltský“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Evropy. Cambridge University Press. str.165–188. ISBN  978-0-521-68495-8.
  53. ^ Baldi (2002), str. 140.
  54. ^ Rogers, Henry (2004). Psací systémy. Black Publishing. ISBN  978-0-631-23464-7. p. 204
  55. ^ Pollock (2003), str. 60.
  56. ^ Ray, Himanshu Prabha (2006). "Napsané hrnce, objevující se identity". V Olivelle, Patrick (ed.). Between the Empires: Society in India 300 BCE to 400 CE. Oxford University Press. str. 113–143. ISBN  978-0-19-977507-1., str. 121–122.
  57. ^ Coningham, R.A.E .; Allchin, F.R .; Batt, C. M.; Lucy, D. (1996). „Cesta do Indie? Anuradhapura a rané použití Brahmi skriptu“. Cambridge Archaeological Journal. 6 (1): 73–97. doi:10.1017 / S0959774300001608.
  58. ^ Mahadevan, Iravatham (2003). Raná tamilská epigrafie. Harvard University Press. 7, 97. ISBN  978-0-674-01227-1.
  59. ^ Zvelebil, Kamil Veith (1992). Doprovodné studie k historii tamilské literatury. BRILL. p. 42. ISBN  978-90-04-09365-2.
  60. ^ Salomon, Richard (1998). Indická epigrafie. Oxford University Press. p. 35. ISBN  0-19-509984-2.
  61. ^ Rajan, K. (2016). „Situace v době železné v jižní Asii: textový a etnografický přístup“. V Robbins Schug, Gwen; Walimbe, Subhash R. (eds.). Společník v jižní Asii v minulosti. Wiley-Blackwell. 310–318. ISBN  978-1-119-05548-8. p. 311.
  62. ^ Rajan, K. (2014). Doba železná - raný historický přechod v jižní Indii: hodnocení (PDF). Archeologický ústav. p. 9.
  63. ^ Falk, Harry (2014). „Graffiti majitele na keramice z Tissamaharamy“. Zeitschrift für Archäologie Außereuropäischer Kulturen. 6: 46, s poznámkou pod čarou 2. Falk kritizoval tvrzení Kodumanal a Porunthal jako „zvláště špatně informované“; Falk tvrdí, že některé z prvních předpokládaných nápisů vůbec nejsou písmena Brahmi, ale pouze nesprávně interpretovaný mimojazykový Megalitické symboly graffiti, které byly používány v jižní Indii po několik století během před gramotné éry.
  64. ^ Sivanantham, R .; Seran, M., eds. (2019). Keeladi: Urban Settlement of Gangam Age on the Banks of the River Vigai (Zpráva). Chennai: Katedra archeologie, vláda Tamil Nadu. s. 8–9, 14.
  65. ^ Charuchandra, Sukanya (17. října 2019). „Odborníci zpochybňují data skriptů ve zprávě o vykopání Keeladi od Tamil Nadu“. Drát.
  66. ^ Rilly, Claude; de Voogt, Alex (2012). Meroitický jazyk a systém psaní. Cambridge University Press. p. 6. ISBN  978-1-139-56053-5.
  67. ^ „Vlys, Mauzoleum Ateban“. britské muzeum. Citováno 30. června 2020.
  68. ^ Tafazzoli, A. (1996). „Sassanian Iran: Intellectual Life, Part One: Written Works“ (PDF). V Litvinsky, B.A (ed.). Dějiny civilizací Střední Asie, svazek 3. UNESCO. 81–94. ISBN  978-92-3-103211-0, strana 94.
  69. ^ Salomon, Richard (1998). Indická epigrafie: Průvodce studiem nápisů v sanskrtu, prakritu a dalších indoárijských jazycích. Oxford University Press. str. 86–87. ISBN  978-0-19-535666-3.
  70. ^ Salomon (1998), str. 89.
  71. ^ Bricker, Victoria R. (2008). „Mayab“. V Woodward, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Asie a Ameriky. Cambridge University Press. 163–1922. ISBN  978-0-521-68494-1.
  72. ^ Saturno, William A .; Stuart, David; Beltrán, Boris (2006). „Psaní raných Mayů v San Bartolo v Guatemale“ (PDF). Věda. 311 (5765): 1281–1283. Bibcode:2006Sci ... 311.1281S. doi:10.1126 / science.1121745. PMID  16400112. S2CID  46351994.
  73. ^ Henning, W. B. (1948). "Datum Sogdianských starověkých dopisů". Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London. 12 (3/4): 601–615. doi:10.1017 / S0041977X00083178. JSTOR  608717.
  74. ^ Gragg, Gene (2008). „Ge'ez (Aksum)“. V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Mezopotámie, Egypta a Aksumu. Cambridge University Press. 211–237. ISBN  978-0-521-68497-2.
  75. ^ Thurgood, Graham (1999). Od starověku po moderní dialekty: dva tisíce let jazykových kontaktů a změn. University of Hawaii Press. p.3. ISBN  978-0-8248-2131-9.
  76. ^ Jasanoff, Jay H. (2008). "Gotický". V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Evropy. Cambridge University Press. str.189–214. ISBN  978-0-521-68495-8.
  77. ^ Pan, Tao (2017). „Pohled do textů Tocharian Vinaya“. V Andrews, Susan; Chen, Jinhua; Liu, Cuilan (eds.). Pravidla angažovanosti: Středověké tradice buddhistické klášterní regulace. Centrum Numata pro buddhistická studia. str. 67–92. ISBN  978-3-89733428-1.
  78. ^ Mallory, J.P. (2010). „Jazyky doby bronzové v povodí Tarimu“ (PDF). Expedice. 52 (3): 44–53.
  79. ^ Hewitt, B.G. (1995). Gruzínština: Strukturální referenční gramatika. John Benjamins. p.4. ISBN  978-90-272-3802-3.
  80. ^ A b C d Krishnamurti (2003), str. 23.
  81. ^ Clackson, James P.T. (2008). "Klasická arménská". V Woodard, Roger D. (ed.). Starověké jazyky Malé Asie. Cambridge University Press. str.124 –144. ISBN  978-0-521-68496-5.
  82. ^ A b Willemyns, Roland (2013). Holandský: Biografie jazyka. Oxford University Press. 40–41. ISBN  978-0-19-932366-1.
  83. ^ Düwel, Klaus (2004). „Runic“. V Murdochovi, Brian; Přečtěte si, Malcolm Kevin (eds.). Raná germánská literatura a kultura. Boydell & Brewer. s. 121–147. ISBN  978-1-57113-199-7.
  84. ^ Lee, Iksop; Ramsey, S. Robert (2000). Korejský jazyk. SUNY Stiskněte. p. 276. ISBN  978-0-7914-4831-1.
  85. ^ Lee, Ki-Moon; Ramsey, S. Robert (2011). Historie korejského jazyka. Cambridge University Press. p.55. ISBN  978-0-521-66189-8.
  86. ^ Zakharov, Anton O. (2019). „Nejstarší kambodžský nápis K. 557/600 z Angkor Borei v Kambodži: anglický překlad a komentář“. Vostok (Oriens) (1): 66–80. doi:10.31857 / S086919080003960-3.
  87. ^ Frellesvig, Bjarke (2010). Historie japonského jazyka. Cambridge University Press. p.22. ISBN  978-0-521-65320-6.
  88. ^ Mahdi, Waruno (2005). „Stará malajština“. V Adelaar, Alexander; Himmelmann, Nikolaus P. (eds.). Austronéské jazyky Asie a Madagaskaru. Routledge. str. 182–201. ISBN  978-0-7007-1286-1.
  89. ^ Emmerick, Ronald E. (2009). "Khotanese a Tumshuqese". Ve Windfuhr, Gernot (ed.). Íránské jazyky. Routledge. str.378 –379. ISBN  978-0-7007-1131-4.
  90. ^ Browne, Gerald (2003). Textus blemmyicus in aetatis christianae. Champaign: Stipes. ISBN  978-1-58874-275-9.
  91. ^ Wedekind, Klaus (2010). „Více o Ostrakonu Brownova Textuse Blemmyicuse“. Annali dell'Università Degli Studi di Napoli l'Orientale. 70: 73–81.
  92. ^ McCone, Kim (2005). První stará irská gramatika a čtenář. Irská národní univerzita. p.4. ISBN  978-0-901519-36-8.
  93. ^ Edwards, Nancy (2006). Archeologie raně středověkého Irska. Routledge. p. 103. ISBN  978-0-415-22000-2.
  94. ^ McManus, Damien (1991). Průvodce po Ogamovi. Maynooth, Co. Kildare: Sagart. p. 51. ISBN  978-1-870684-17-0.
  95. ^ Walter, Michael L .; Beckwith, Christopher I. (2010). „Datování a interpretace staro tibetských nápisů“. Středoasijský deník. 54 (2): 291–319. JSTOR  41928562.
  96. ^ Schaeffer, Kurtis R .; Kapstein, Matthew; Tuttle, Gray, eds. (2013). Zdroje tibetské tradice. Columbia University Press. p.47. ISBN  978-0-231-13599-3.
  97. ^ Kerlouégan, François (1987). Le De Excidio Britanniae de Gildas. Les destinées de la culture latine dans l'île de Bretagne au VIe siècle (francouzsky). Publikace de la Sorbonne. 171–172. ISBN  978-2-85944-064-0.
  98. ^ de Casparis, J. G. (1975). Indonéská paleografie: Historie psaní v Indonésii od počátků po C. A. 1500, svazek 4, vydání 1. BRILL. p. 31. ISBN  978-90-04-04172-1.
  99. ^ A b Krishnamurti (2003), str. 22.
  100. ^ Vousden, N. (2012). „Kostel sv. Cadfana, Tywyn“. Coflein. Královská komise pro starověké a historické památky Walesu. Citováno 13. října 2015.
  101. ^ De Casparis, J. G. (1978). Indonéská chronologie. BRILL. p. 25. ISBN  978-90-04-05752-4.
  102. ^ Geary, Patrick J. (1999). „Země, jazyk a paměť v Evropě 700–1100“. Transakce Královské historické společnosti. 9: 169–184. doi:10.2307/3679398. JSTOR  3679398. p. 182.
  103. ^ Indovinello Veronese (italština) treccani.it
  104. ^ Pollock (2003), str. 289.
  105. ^ „Kamat's Potpourri- Původ a vývoj jazyka Konkani“. www.kamat.com.
  106. ^ Saradesāya, Manohararāya (2000). Historie literatury Konkani: od roku 1500 do roku 1992. ISBN  9788172016647.
  107. ^ Játra, Ricarda (1999). Rätoromanisch: eine Einführung in das Bündnerromanische. Gunter Narr. p. 84. ISBN  978-3-8233-4973-0.
  108. ^ Pereltsvaig, Asya; Lewis, Martin W. (2015). Indoevropská kontroverze. Cambridge University Press. p. 104. ISBN  978-1-107-05453-0.
  109. ^ Josep Moran; Joan Anton Rabella, vyd. (2001). Primery textos de la llengua catalana. Proa (Barcelona). ISBN  978-84-8437-156-4.
  110. ^ Wilhelm, James J., ed. (2014). Texty středověku: Antologie. Routledge. p. 227. ISBN  978-1-135-03554-9.
  111. ^ Sayahi, Lotfi (2014). Diglosie a jazykový kontakt: jazykové variace a změny v severní Africe. Cambridge University Press. p. 211. ISBN  978-0-521-11936-8.
  112. ^ Aronson, Howard Isaac (1992). Neslovanské jazyky SSSR. Chicago Linguistic Society, University of Chicago. p. 242. ISBN  978-0-914203-41-4.
  113. ^ Malla, Kamal P. (1990). „Nejstarší datovaný dokument v Newari: Palmleaf z Ukū Bāhāh NS 235 / AD 1114“. Kailash. 16 (1–2): 15–26.
  114. ^ Kane, Daniel (1989). Čínsko-jurchenský slovník Úřadu tlumočníků. Výzkumný ústav pro vnitřní asijská studia, Indiana University. p. 59. ISBN  978-0-933070-23-3.
  115. ^ Willemyns (2013), s. 50.
  116. ^ „Documentos relativos a Soeiro Pais, Urraca Mendes, sua mulher, e a Paio Soares Romeu, seu segundo filho e Notícia de Fiadores“. Národní archiv Torre do Tombo. 2008. Archivovány od originál dne 15. listopadu 2017. Citováno 4. dubna 2017.
  117. ^ Azevedo, Milton M. (2005). Portugalština: Jazykový úvod. Cambridge University Press. 177–178. ISBN  978-0-521-80515-5.
  118. ^ Agência Estado (květen 2002). „Professor encontra primeiro texto escrito em português“. Ó Estado de S. Paulo (v portugalštině). Citováno 4. dubna 2017.
  119. ^ Wolf, H.J. (1997). „las glosas emilianenses, otra vez“. Revista de Filología Románica. 1 (14): 597–604. Citováno 30. března 2019.
  120. ^ Jenner, Henry (1904). Příručka jazyka Cornish. Londýn: David Nutt. p. 25.
  121. ^ Sims-Williams, Patrick (2005). „Nový Brittonic Gloss on Boethius: ud rocashaas". Kambrijská středověká keltská studia. 50: 77–86. ISSN  1353-0089.
  122. ^ Breeze, Andrew (2007). „The Old Cornish Gloss on Boethius“. Poznámky a dotazy. 54 (4): 367–368. doi:10.1093 / notesj / gjm184.
  123. ^ Das, Sisir Kumar (2005). Historie indické literatury, AD 500–1399: od dvorské po populární. Sahitya Akademi. p. 193. ISBN  978-81-260-2171-0.
  124. ^ Baldi (2002), str. 35.
  125. ^ A b Thompson, Hanne-Ruth (2012). bengálský. John Benjamins. p. 3. ISBN  978-90-272-3819-1.
  126. ^ MacLeod, Mark W .; Nguyen, Thi Dieu (2001). Kultura a zvyky Vietnamu. Greenwood Publishing Group. p.68. ISBN  978-0-313-30485-9.
  127. ^ Elsie, Robert (1986). „Text Bellifortis a raně albánský“ (PDF). Zeitschrift für Balkanologie. 22 (2): 158–162.
  128. ^ Wulffová, Christine. „Zwei Finnische Sätze aus dem 15. Jahrhundert“. Ural-Altaische Jahrbücher NF Bd. 2 (v němčině): 90–98.
  129. ^ Zhou, Minglang; Sun, Hongkai, eds. (2004). Jazyková politika v Čínské lidové republice: teorie a praxe od roku 1949. Springer. p. 258. ISBN  978-1-4020-8038-8.
  130. ^ Bhat, D.N.S. (2015) [1998]. „Tulu“. V Steever, Sanford B. (ed.). Dravidské jazyky. Routledge. str. 158–177. ISBN  978-1-136-91164-4.
  131. ^ Schmalstieg, Walter R. (1998). "Pobaltské jazyky". In Ramat, Anna Giacalone; Ramat, Paolo (eds.). Indoevropské jazyky. Routledge. 454–479. ISBN  978-0-415-06449-1. strana 459.
  132. ^ Istoria Romaniei v rande (1971), str. 87
  133. ^ Roegiest, Eugeen (2006). Vers les sources des langues romanes: un itinéraire linguistique à travers la Romania. ACCO. p. 136. ISBN  978-90-334-6094-4.
  134. ^ Frias e Gouveia, Maria Carmen de (2005). „A gramatical de género do português antigo ao português actual“ (PDF). Faculdade de Letras da Universidade do Porto.
  135. ^ Islám, Muhammad Ashraful (2012). „Sylheti Nagri“. v Islám, Sirajule; Jamal, Ahmed A. (eds.). Banglapedia: National Encyclopedia of Bangladesh (Druhé vydání.). Asijská společnost Bangladéše.
  136. ^ A b Schwaller, John Frederick (1973). „Katalog děl Nahuatl z doby před rokem 1840 pořádaných knihovnou Lilly“. Bookman na univerzitě v Indianě. 11: 69–88.
  137. ^ (francouzsky) Balandier, Georges, Le royaume de Kongo du XVIe au XVIIIe siècle, Hachette, 1965, str. 58.
  138. ^ Salomon, Frank; Urioste, George L., vyd. (1991). Huarochirí rukopis: Svědectví starověkého a koloniálního andského náboženství. University of Texas Press. p. 24. ISBN  978-0-292-73053-3.
  139. ^ Russell, Paul (1995). Úvod do keltských jazyků. Routledge. p. 28. ISBN  978-0-582-10081-7.
  140. ^ Korhonen, Mikko (1988). "Historie Laponského jazyka". V Sinor, Denis (ed.). Uralské jazyky. Brill. str.264 –287. ISBN  978-90-04-07741-6.
  141. ^ Voorhoeve, C. L. (1994). „Změny vyvolané kontaktem v neaustroneských jazycích na severu Moluccas v Indonésii“. In Dutton, Thomas Edward; Tryon, Darrell T. (eds.). Jazykový kontakt a změna v austronéském světě. de Gruyter. 649–674. ISBN  978-3-11-012786-7. str. 658–659.
  142. ^ Gippert, Jost (1992). „Kavkazský jazykový materiál v cestovní knize Evliya Çelebiho'" (PDF). V Hewitt, George (ed.). Kavkazské perspektivy. Mnichov: Lincom. s. 8–62. ISBN  978-3-92907501-4.
  143. ^ A b MacKenzie, D.N. (1997). "Vývoj paštštinského skriptu". V Akiner, Shirin; Sims-Williams, N. (eds.). Jazyky a skripty střední Asie. Routledge. str. 137–143. ISBN  978-0-7286-0272-4.
  144. ^ A b (francouzsky) Fakhfakh, N. (2007). Le répertoire musical de la confrérie religieuse "al-Karrâriyya" de Sfax (Tunisko) (disertační práce, Paříž8).
  145. ^ Marlett, Stephen A. (1981). "Struktura Seri" (PDF). Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  146. ^ Philips, John Edward (2004). „Hausa ve dvacátém století: přehled“ (PDF). Súdánská Afrika. 15: 55–84. JSTOR  25653413.
  147. ^ https://www.unicamp.br/unicamp/ju/591/registro-raro-de-lingua-paulista-e-identificado
  148. ^ E. A. Alpers, Slonovina a otroci ve střední a východní Africe, London, 1975 .., s. 98–99; T. Vernet, "Les cités-Etats swahili et la puissance omanaise (1650–1720), Journal des Africanistes, 72 (2), 2002, s. 102–105.
  149. ^ A b C Nowak, Elke (1999). „‚ Eskimácký jazyk 'Labradora: moravští misionáři a popis Labrador Inuttut 1733–1891 “. Études / Inuité / Studie. 23 (1/2): 173–197. JSTOR  42870950.
  150. ^ A b Nielsen, Flemming A. J. (2012). „Nejstarší grónská bible: Studie ur-textu z roku 1725“. V Elliott, Scott S .; Boer, Roland (eds.). Ideologie, kultura a překlad. Společnost biblické literatury. 113–137. ISBN  978-1-58983-706-5.
  151. ^ Baker, Philip; Mühlhäusler, Peter (1990). "Z podnikání na Pidgin". Journal of Asian Pacific Communication. 1 (1): 87–116.
  152. ^ Ayoun, Dalila, vyd. (2008). Studium francouzské aplikované lingvistiky. Nakladatelství John Benjamins. p. 230. ISBN  978-90-272-8994-0. Citováno 4. září 2017.
  153. ^ Jenson, Deborah, ed. (2012). Beyond the Slave Narrative: Politika, sex a rukopisy v haitské revoluci. Liverpool University Press. p. 257. ISBN  978-1-84631-760-6. Citováno 4. září 2017.
  154. ^ Troy, Jakelin (1992). „The Sydney Language Notebooks and responses to language contact in early colonial NSW“ (PDF).
  155. ^ „Notebooky Williama Dawese v domorodém jazyce v Sydney“.
  156. ^ Mesthrie, Rajend, ed. (2002). Jazyk v Jižní Africe. Cambridge University Press. p. 83. ISBN  9780521791052.
  157. ^ Ghosh, Arun (2008). „Sandali“. V Anderson, Gregory D.S. (ed.). Munda jazyky. Routledge. str. 11–98. ISBN  978-0-415-32890-6.
  158. ^ Austin, Peter K. (2008). „Jazyk Gamilaraay (Kamilaroi), severní část Nového Jižního Walesu - krátká historie výzkumu“ (PDF). V McGregor, William (ed.). Setkání s domorodými jazyky: studium historie australské lingvistiky. Australská národní univerzita. 37–58. ISBN  978-0-85883-582-5.
  159. ^ Ferreira, M. Barros. „A descoberta do mirandês - Marcos principais“. Sítio de l Mirandés (v portugalštině). Lisabon: Universidade de Lisboa. Archivovány od originálu dne 2016-03-09.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
  160. ^ LUSA (2015-06-20). „Portugueses e espanhóis assinam protocolo para promoção das línguas mirandesa e asturiana“. Expresso (v portugalštině).
  161. ^ Roth, Walther (1910). North Queensland Ethnography, Bulletin 2: The Structure of the Koko Yimidir Language. Brisbane: Vládní tiskárna.
  162. ^ Haviland, John B. (1979). „Guugu Yimidhirr“ (PDF). In Dixon, R. M. W .; Blake, Barry J. (eds.). Příručka australských jazyků, svazek 1. Canberra: John Benjamins. 26–181. ISBN  978-90-272-7355-0. p. 35
  163. ^ Haviland, John B. (1974). „Poslední pohled na Cookův seznam slov Guugu Yimidhirr“ (PDF). Oceánie. 44 (3): 216–232. doi:10.1002 / j.1834-4461.1974.tb01803.x. JSTOR  40329896.
  164. ^ A b C Voorhoeve, C.L. (1975). „Sto let papuánského lingvistického výzkumu: oblast Západní Nové Guineje“ (PDF). V Wurm, Stephen A. (ed.). Jazyky a studium jazyků v Nové Guineji, svazek 1: Papuánské jazyky a jazyková scéna na Nové Guineji. Australská národní univerzita. 117–141.
  165. ^ A b Curtis, Ervino (1992). „La lingua, la storia, la tradizione degli istroromeni“ (v italštině). Terst: Associazione di Amicizia Italo-Romena Decebal. s. 6–13.
  166. ^ Foley, William A. (1986). Papuánské jazyky Nové Guineje. Cambridge University Press. p.13. ISBN  978-0-521-28621-3.
  167. ^ McGregor, William (1990). Funkční gramatika Gooniyandiho. John Benjamins. p.26. ISBN  978-90-272-3025-6.
Citované práce