Rumunský jazyk - Romanian language - Wikipedia

rumunština
Daco-rumunština
limba română
Výslovnost	[roˈmɨnə]
Rodilý k	Rumunsko, Moldavsko
Etnický původ	Rumuni (vč. Moldavané )
Rodilí mluvčí	24–26 milionů (2016)[1] Druhý jazyk: 4 miliony[2] L1 +L2 reproduktory: 28–30 milionů
Jazyková rodina	Indoevropský Kurzíva Romantika Východní románek Balkánská romance rumunština
Raná forma	Proto-rumunský
Dialekty	Transylvanian Crișana Moldavský Banát Valaška Maramureș Bukovinian
Psací systém	latinský (Rumunská abeceda ) cyrilice (Podněstří pouze) Rumunské Braillovo písmo
Oficiální status
Úřední jazyk v	Rumunsko  Moldavsko  Vojvodina (Srbsko )
Uznávaná menšina jazyk v	Maďarsko  Ukrajina  Srbsko  Bosna a Hercegovina[3]
Regulováno	Rumunská akademie Akademie věd Moldavska
Kódy jazyků
ISO 639-1	ro
ISO 639-2	rum (B) ron (T)
ISO 639-3	ron
Glottolog	roma1327[4]
Linguasphere	51-AAD-c (odrůdy: 51-AAD-ca to -ck)
Modrá: region, kde je dominantním jazykem rumunština. Zelená: oblasti se značnou menšinou rumunských mluvčích.
Distribuce rumunského jazyka v Rumunsku, Moldavsku a okolí.
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Přehrát média

Rumunský mluvčí, zaznamenaný v Rumunsko.

rumunština (datovaná hláskování: rumunština nebo rumunský; autonymum: limba română [ˈLimba roˈmɨnə] (poslouchat), "rumunský jazyk", nebo românește, rozsvícený „v rumunštině“) je a Balkánský románský jazyk mluví přibližně 24–26 milionů lidí^[5][6] jako rodný jazyk, primárně v Rumunsko a Moldavsko a další 4 miliony lidí jako druhý jazyk.^[7][8] Podle jiného odhadu je na celém světě asi 34 milionů lidí, kteří umí mluvit rumunsky, z nichž 30 milionů mluví rodným jazykem.^[9] Je to oficiální a národní jazyk Rumunska a Moldavska a je jedním z úředních jazycích Evropské unie.

Rumunština je součástí Pobočka Eastern Romance z Románské jazyky, jazyková skupina, která se vyvinula z několika dialektů Vulgární latina který se oddělil od Západní romance jazyky v období od 5. do 8. století.^[10] Abychom jej odlišili v rámci východních románských jazyků, nazývá se to ve srovnávací lingvistice Daco-rumunština na rozdíl od svých nejbližších příbuzných, Aromanian, Megleno-rumunský a Istro-rumunština. Rumunština je také známá jako Moldavský v Moldavsku, ačkoli Ústavní soud Moldavska v roce 2013 rozhodl, že „úředním jazykem republiky je rumunština“.^{[poznámka 1]}

Četné mluvčí rumunského imigranta žijí roztroušeni po mnoha dalších regionech a zemích po celém světě, s velkou populací v Itálie, Španělsko, Německo, Spojené království, Kanada a Spojené státy Ameriky.

Dějiny

Pravěk

Rumunský potomek Vulgární latina mluvený v Římské provincie z Jihovýchodní Evropa.^[11] Římské nápisy ukazují, že latina se primárně používala na sever od tzv Jireček Line (hypotetická hranice mezi převážně latinsky a řecky mluvícími územími Balkánský poloostrov v římská říše ), ale přesné území, kde Proto-rumunský (nebo obyčejný rumunský) vyvinutý nelze jistě určit.^[11][12] Většina regionů, kde se dnes mluví rumunsky -Besarábie, Bukovina, Crișana, Maramureș, Moldavsko a významné části Muntenia —Nebyly začleněny do Římské říše.^[13] Ostatní regiony—Banát, západní Muntenia, Oltenia a Sedmihradsko —Formoval římskou provincii Dacia Traiana asi 170 let.^[13] Podle „teorie kontinuity“ zahrnovalo dějiště vývoje Proto-rumunštiny země, které nyní tvoří Rumunsko (na sever od Dunaje), opačná „imigrační“ teorie říká, že proto-rumunština se v zemích mluvila k jižně od Dunaje a rumunští mluvčí se usadili ve většině částí moderního Rumunska jen století po pádu římské říše.^{[11][13][sporný – diskutovat]}

Většina vědců souhlasí s tím, že do 10. století se ze společného rumunštiny vyvinuly dva hlavní dialekty.^[11] Daco-rumunština (úřední jazyk Rumunska a Moldavska) a Istro-rumunština (jazyk, kterým nemluví více než 2 000 lidí v Istrie ) pocházející ze severního dialektu.^[11] Dva další jazyky, Aromanian a Megleno-rumunský, vyvinutý z jižní verze rumunského jazyka.^[11] Těmito dvěma jazyky se nyní mluví v zemích jižně od Jirečkovy linie.^[13]

Raná historie

Tato část může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Specifický problém je: Tato část představuje moderní rumunské překlady, jako by šlo o historické prameny. Prosím pomozte vylepšit tuto sekci jestli můžeš. (Ledna 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Použití označení rumunština (română) pro jazyk a použití demonymu Rumuni (Români) pro mluvčí tohoto jazyka předchází založení moderního rumunského státu. Rumuni vždy používali obecný termín „rumân / român“ nebo regionální výrazy jako „ardeleni“ (nebo „ungureni“), „moldoveni“ nebo „munteni“. Jak název „rumână“, nebo „rumâniască“ pro rumunský jazyk, tak označení „rumân / român“ jsou doloženy již v 16. století různými zahraničními cestujícími do karpatského románského prostoru,^[14] stejně jako v jiných historických dokumentech napsaných v té době v rumunštině, jako např Kronikář Țării Moldovei (Kroniky země Moldavska) od Grigore Ureche.

Osvědčený odkaz na rumunštinu pochází z latinského názvu přísahy, který v roce 1485 vytvořil moldavský princ Štěpán Veliký polskému králi Kazimír, ve kterém se uvádí, že „Haec Inscriptio ex Valachico in Latinam versa est sed Rex Ruthenica Lingua scriptam akceptta“ - Tento nápis byl přeložen z valachštiny (rumunštiny) do latiny, ale král ji obdržel psaný v rusínském jazyce (slovanštině).^[15][16]

V roce 1534 Tranquillo Andronico poznámky: „Valachi nunc se Romanos vocant“ (Valaši si nyní říkají Římané).^[17] Francesco della Valle píše v roce 1532, že Rumuni říkají si Římané ve svém vlastním jazyce, a následně cituje výraz: „Sti Rominest?“ pro „Știi Românește?“ (Umíš rumunsky?).^[18]

Po cestování skrz Valašsko, Moldávie a Sedmihradsko Ferrante Capecci představuje v roce 1575 domorodé obyvatelstvo těchto regionů "romanesci" („românești“).^[19]

Pierre Lescalopier píše v roce 1574, že ti, kteří žijí na Moldávii, Valašsku a v obrovské části Transylvánie, „považují se za skutečné potomky Římanů a nazývají jejich jazyk romanechte, což je římština“.^[20]

The Transylvanian Saxon Johann Lebel píše v roce 1542, že „Vlachi“ si říkají „Romuini“^[21] a polština kronikář Stanislaw Orzechowski (Orichovius) uvádí v roce 1554, že V jejich jazyce si říkají Romini od Římanů, zatímco my jim říkáme Valaši od Italů).^[22]

The chorvatský prelát a diplomat Antun Vrančić zaznamenáno v roce 1570 „Vlachové v Transylvánii, Moldávii a Valašsku se označují jako„ Římané “^[23] a Transylvánská maďarština Martin Szentiványi v roce 1699 cituje následující: «Si noi sentem Rumeni» („I my jsme Rumuni“) a «Noi sentem di sange Rumena» („Jsme rumunské krve“).^[24] Zejména Szentiványi používal italská hláskování, aby se pokusil napsat rumunská slova.

v Palia de la Orăștie (1582) stojí napsán ". [...] că văzum cum toate limbile au și înfluresc through the cuvintele slăvite a lui Dumnezeu numai noi românii pre limbă nu avem. Pentce aceia mare muncă scoasem de limba jidovească si grecească si srâbească pre limba românească 5 měsíců, ale Luisi Moisi prorocul a čtyři hvězdy v Le Dăruim voo frați rumani lei le-au scris in the cheltuială multă ... lei le-au dăruit voo fraților români, ... și le-au scris voo fraților români"^[25] a v Letopisețul Țării Moldovei, které napsal moldavský kronikář Grigore Ureche, si můžeme přečíst: «Țn Țara Ardialului nu lăcuiesc numai unguri, ce și sași peste seamă de mulți și români peste tot locul ... » („V Transylvánii nežijí jen Maďaři nebo Sasové, ale drtivá většina Rumunů všude kolem.“).^[26]

Nejstarší dochovaný dokument napsaný v rumunštině však zůstává Neacșuův dopis (1521) a byla napsána písmeny cyrilice (která se používala až do konce 19. století).

Miron Costin, v jeho De neamul moldovenilor (1687), přičemž bere na vědomí, že Moldavané, Valaši a Rumuni žijící v Maďarské království mají stejný původ, říká, že ačkoli si lidé z Moldávie říkají Moldavané, pojmenují svůj jazyk rumunština (românește) namísto Moldavský (moldovenește).^[27]

Dimitrie Cantemir, v jeho Descriptio Moldaviae (Berlin, 1714) zdůrazňuje, že obyvatelé Moldávie, Valašska a Sedmihradska mluvili stejným jazykem. Poznamenává však určité rozdíly v přízvuku a slovní zásobě.^[28]Cantemirova práce poskytuje jednu z nejranějších historií jazyka, ve které si podobně všímá Ureche před ním vývoj z latiny a všiml si řecké a polské půjčky. Dále zavádí myšlenku, kterou některá slova musela mít Dacian kořeny. Cantemir rovněž poznamenává, že zatímco v jeho době převládala myšlenka na latinský původ jazyka, jiní učenci považovali tuto myšlenku za odvozenou z italštiny.

Pomalý proces etablování rumunštiny jako úředního jazyka, používaný ve veřejné sféře, v literatuře a církevně, začal na konci 15. století a skončil v prvních desetiletích 18. století, kdy se rumunština začala pravidelně používat církví. Nejstarší rumunské texty literární povahy jsou náboženské rukopisy (Codicele Voroneţean, Psaltirea Scheiană), překlady základních křesťanských textů. Jsou považovány buď za propagandistické výsledky konfesionální rivality, například mezi Luteránství a Kalvinismus, nebo jako iniciativy rumunských mnichů umístěných v Klášter Peri v Maramureš distancovat se od vlivu Mukačevo eparchie na Ukrajině.^[29]

Moderní dějiny rumunštiny v Besarábii

První Rumunská gramatika vyšlo ve Vídni v roce 1780.^[30]V návaznosti na anexi Besarábie Ruskem (po roce 1812) byla moldavština založena jako oficiální jazyk ve vládních institucích v Besarábie, používaný spolu s ruštinou,^[31]Vydavatelská díla zřízená arcibiskupem Gavril Bănulescu-Bodoni byli schopni v letech 1815–1820 produkovat knihy a liturgické práce v moldavštině.^[32]

Jazyková situace v Besarábii od roku 1812 do roku 1918 byla postupným vývojem dvojjazyčnost. Ruština se nadále rozvíjela jako oficiální privilegovaný jazyk, zatímco rumunština zůstávala hlavním jazykem lidové mluvy.

Období od roku 1905 do roku 1917 bylo obdobím narůstajícího jazykového konfliktu s opětovným probuzením rumunského národního povědomí. V letech 1905 a 1906 Bessarabian zemstva požadoval opětovné zavedení rumunštiny do škol jako „povinného jazyka“ a „svobody vyučovat v mateřském jazyce (rumunský jazyk)“. Zároveň se začaly objevovat rumunské noviny a časopisy, jako např Basarabia (1906), Viața Basarabiei (1907), Moldovanul (1907), Luminătorul (1908), Cuvînt moldovenesc (1913), Glasul Basarabiei (1913). Od roku 1913 synoda povolila, aby „církve v Besarábie používat rumunský jazyk ". Rumunština se nakonec stala oficiálním jazykem s Ústava z roku 1923.

Historická gramatika

Rumunská část se zachovala latinský skloňování, ale zatímco latina měla šest případech Z morfologického hlediska má rumunština pouze pět: jmenovaný, akuzativ, genitiv, dativ a okrajově vokativ. Rumunská podstatná jména také zachovávají kastrovat Rod, ačkoli se rumunský kastrát místo toho, aby fungoval jako samostatný rod s vlastními podobami adjektiv, stal směsicí mužského a ženského pohlaví. The sloveso morfologie rumunštiny ukázala stejný posun směrem ke sloučenině perfektní a budoucí čas jako ostatní románské jazyky. Ve srovnání s ostatními Románské jazyky Během svého vývoje rumunština zjednodušila původní latinu čas systém extrémními způsoby,^{[33][nespolehlivý zdroj? ]} zejména absence sled časů.^[34]

Geografické rozdělení

Rumunsky se mluví většinou v jazyce Centrální a Balkánský region jižní Evropy, ačkoli mluvčí tohoto jazyka lze najít na celém světě, většinou kvůli emigraci rumunských státních příslušníků a návratu imigrantů do Rumunska zpět do jejich původních zemí. Rumunští mluvčí tvoří 0,5% světové populace,^[53] a 4% románsky mluvící populace na světě.^[54]

Rumunština je jediným úředním a národním jazykem v Rumunsku a Moldavsku, i když sdílí oficiální status na regionální úrovni s ostatními jazyky v moldavských autonomiích Gagauzia a Podněstří. Rumunština je také úředním jazykem EU Autonomní provincie Vojvodina v Srbsku spolu s pěti dalšími jazyky. V Srbsku se setkáváme s rumunskými menšinami (Údolí Timok ), Ukrajina (Černovice a Oděská oblast ) a Maďarsko (Gyula ). Velké komunity přistěhovalců se nacházejí v Itálii, Španělsku, Francii a Portugalsku.

V roce 1995 byla největší rumunsky mluvící komunita na Středním východě nalezena v Izraeli, kde rumunštinou mluvilo 5% populace.^[55][56] Rumunštinu jako druhým jazykem hovoří také lidé z arabsky mluvících zemí, kteří studovali v Rumunsku. Odhaduje se, že v 80. letech studovalo v Rumunsku téměř půl milionu Arabů ze Středního východu.^[57] Malé rumunsky mluvící komunity se nacházejí v Kazachstánu a Rusku. Rumunsky se hovoří také v komunitách rumunských a moldavských přistěhovalců ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii, ačkoli netvoří velkou homogenní komunitu na celostátní úrovni.

Právní status

V Rumunsku

Podle Ústava Rumunska z roku 1991, revidovaný v roce 2003, je rumunština úředním jazykem republiky.^[58]

Rumunsko nařizuje používání rumunštiny v oficiálních vládních publikacích, vzdělávání veřejnosti a právních smlouvách. Reklamy a další veřejné zprávy musí obsahovat překlad cizích slov,^[59] zatímco obchodní značky a loga musí být napsány převážně v rumunštině.^[60]

Rumunský jazykový institut (Institutul Limbii Române ), zřízený rumunským ministerstvem školství, propaguje rumunštinu a podporuje lidi ochotné studovat jazyk ve spolupráci s odborem Ministerstva zahraničních věcí Rumunů v zahraničí.^[61]

Od roku 2013 Den rumunského jazyka je oslavován na každém 31. srpna.^[62][63]

V Moldavsku

Rumunština je úředním jazykem Moldavské republiky. 1991 Deklarace nezávislosti jmenuje úřední jazyk rumunsky.^[64][65] The Ústava Moldavska názvy státního jazyka země Moldavský. V prosinci 2013 bylo rozhodnutím Ústavní soud Moldavska rozhodl, že Deklarace nezávislosti má přednost před ústavou a státní jazyk by se měl nazývat rumunský.^[66]

Vědci se shodují, že moldavština a rumunština jsou stejným jazykem, přičemž glottonym „Moldovan“ používaný v určitých politických kontextech.^[67] Od přijetí zákona o státním jazyce EU je jediným úředním jazykem Moldavská SSR v roce 1989.^[68] Tento zákon nařizuje používání moldavštiny ve všech politických, ekonomických, kulturních a sociálních oblastech a rovněž tvrdí, že existuje „jazyková moldavsko-rumunská identita“.^[69] Používá se také ve školách, hromadných sdělovacích prostředcích, ve vzdělávání a v hovorové řeči a psaní. Mimo politickou scénu se jazyk nejčastěji nazývá „rumunština“. Na odtrženém území Podněstří je spolu úředníkem ukrajinština a rusky.

V Sčítání lidu z roku 2014, z 2 804 801 lidí žijících v Moldavsku uvedlo 24% (652 394) rumunštinu jako svůj nejběžnější jazyk, zatímco 56% uvedlo moldavštinu. Zatímco v městských centrech jsou reproduktory rozděleny rovnoměrně mezi oběma jmény (s velkým Kišiněv silně preferující název „rumunský“, tj. 3: 2), na venkově sotva čtvrtina rumunských / moldavských mluvčích uvedla jako svůj rodný jazyk rumunštinu.^[70] Neoficiální výsledky tohoto sčítání nejprve ukázaly silnější preference pro název rumunský, avšak počáteční zprávy byly později zamítnuty Statistickým ústavem, což vedlo ke spekulacím v médiích ohledně padělání výsledků sčítání.^[71]

Ve Vojvodině v Srbsku

Oficiální použití rumunského jazyka v Vojvodina, Srbsko

Rumunský jazyk v celém Srbsku (viz také Rumuni ze Srbska ), sčítání lidu 2002

1–5%   5–10%   10–15%

15–25%   25–35%   přes 35%

The Ústava Republiky Srbsko stanoví, že v regionech Republiky Srbsko obývaných národnostními menšinami budou oficiálně používány také jejich vlastní jazyky a písma, a to způsobem stanoveným zákonem.^[72]

Statut autonomní provincie Vojvodina to určuje společně s Srbský jazyk a cyrilice a latinské písmo, jak stanoví zákon, Chorvat, maďarský, Slovák, Rumunský a Rusínské jazyky a jejich písma, jakož i jazyky a písma jiných národností, budou současně oficiálně používána při práci orgánů Autonomní provincie Vojvodina způsobem stanoveným zákonem.^[73] Orgány Autonomní provincie Vojvodina jsou: Shromáždění, Výkonná rada a Pokrajinské správní orgány.^[74]

Rumunský jazyk a písmo se oficiálně používají v osmi obcích: Alibunar, Bela Crkva (rumunština: Biserica Albă), Žitište (Zitiște), Zrenjanin (Zrenianin), Kovačica (Kovăcița), Kovin (Cuvin), Plandište (Plandiște) a Sečanj. V obci Vršac (Vârșeț), rumunština je oficiální pouze ve vesnicích Vojvodinci (Voivodinț), Markovac (Marcovăț), Straža (Straja), Mali Žam (Jamu Mic), Malo Središte (Srediștea Mică), Mesić (Mesici), Jablanka, Sočica (Sălcița), Ritiševo (Râtișor), Orešac (Oreșaț) a Kuštilj (Coștei).^[75]

Při sčítání lidu z roku 2002, posledním v Srbsku, uvedlo 1,5% Vojvodinců jako svůj rodný jazyk rumunštinu.

Status regionálního jazyka na Ukrajině

V některých částech Ukrajiny, kde Rumuni tvoří významný podíl místního obyvatelstva (okresy v roce 2006); Černovice, Oděsa a Zakarpatsko oblasts ) Rumunština se ve školách vyučuje jako primární jazyk a existují rumunské noviny, televizní a rozhlasové vysílání.^[76][77]The University of Chernivtsi na západní Ukrajině připravuje učitele pro rumunské školy v oborech rumunská filologie, matematika a fyzika.^[78]

v Hertsa Raion na Ukrajině i v dalších vesnicích Černovická oblast a Zakarpatská oblast „Rumunština byla podle ukrajinštiny podle roku 2012 prohlášena za„ regionální jazyk “ právní předpisy o jazycích na Ukrajině.

V jiných zemích a organizacích

Rumunština je úředním nebo správním jazykem v různých komunitách a organizacích, jako je Latinská unie a Evropská unie. Rumunština je také jedním z pěti jazyků, v nichž se bohoslužby konají v autonomním mnišském státě Mount Athos, mluvený v komunitách mnichů v Prodromos a Lakkoskiti. V nerozpoznaném stavu Podněstří „Moldavština je jedním z úředních jazyků. Na rozdíl od všech ostatních rumunských dialektů však tato odrůda moldavštiny je napsána v azbuce.

Distribuce rodilých mluvčích rumunštiny v prvním jazyce podle země—Voivodina je autonomní provincie na severu Srbsko hraničící s Rumunskem Altele znamená „jiný“

Jako druhý a cizí jazyk

Rumunština se vyučuje v některých oblastech, které mají rumunské menšinové komunity, například Vojvodina v Srbsku, Bulharsku, na Ukrajině a v Maďarsku. The Rumunský kulturní institut (ICR) organizuje od roku 1992 letní kurzy rumunštiny pro učitele jazyků.^[79] Existují i ​​nerumané, kteří studují rumunštinu jako cizí jazyk, například střední škola Nicolae Bălcescu v Gyula, Maďarsko.

Rumunština se vyučuje jako cizí jazyk v terciárních institucích, většinou v evropských zemích, jako je Německo, Francie a Itálie a Nizozemsko, stejně jako ve Spojených státech. Celkově se vyučuje jako cizí jazyk ve 43 zemích po celém světě.^[80]

Rumunština jako druhý a / nebo cizí jazyk ve střední a východní Evropě

rodák	nad 3%	mezi 1–3%	pod 1%	n / a

Populární kultura

Rumunština se stala populární v jiných zemích díky filmům a písním v rumunském jazyce. Příkladem rumunských činů, které měly velký úspěch v jiných než romanofonských zemích, jsou kapely Ozón (s jejich singlem číslo 1 Dragostea Din Tei / Numa Numa po celém světě v letech 2003–2004), Akcent (populární v Nizozemsku, Polsku a dalších evropských zemích), aktivní (úspěšný v některých východoevropských zemích), DJ Project (populární jako klubová hudba) Projekt SunStroke (známý virálním videem „Epic sax guy“) a Alexandra Stan (celosvětově číslo 1 zasaženo „Pán Saxobeat )" a Inna stejně jako vysoce hodnocené filmy jako 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, Smrt pana Lazaresca, 12:08 východně od Bukurešti nebo California Dreamin ' (všichni s oceněním na Filmový festival v Cannes ).

Někteří umělci také psali písně věnované rumunskému jazyku. Multi-platinové popové trio Ozón (původem z Moldavska) vydal píseň s názvem „Nu mă las de limba noastră„(„ Neopustím náš jazyk “). Poslední verš této písně, Eu nu mă las de limba noastră, de limba noastră cea română je přeloženo do angličtiny jako „neopustím náš jazyk, náš rumunský jazyk“. Také moldavští hudebníci Doina a Ion Aldea Teodorovici přednesl píseň s názvem „Rumunský jazyk“.

Dialekty

rumunština^[81] zahrnuje čtyři odrůdy: (Daco-) rumunský, Aromanian, Megleno-rumunský, a Istro-rumunština s Daco-rumunština jako standardní odrůda. Původ termínu „daco-rumunština“ lze vysledovat od první tištěné knihy rumunské gramatiky z roku 1780,^[30] podle Samuil Micu a Gheorghe caincai. Tam rumunský dialekt mluvený severně od Dunaj je nazýván lingua Daco-Romana zdůraznit jeho původ a oblast použití, která zahrnuje první římský provincie Dacia, ačkoli se jím hovoří také jižně od Dunaje, v Dobrudja, Centrální Srbsko a severní Bulharsko.

Tento článek se zabývá rumunským (tj. Daco-rumunským) jazykem, a proto jsou zde diskutovány pouze jeho dialektické variace. Rozdíly mezi regionálními odrůdami jsou malé, omezené na pravidelné fonetické změny, málo gramatických aspektů a lexikální zvláštnosti. Všichni mluvčí bez ohledu na region používají jediný psaný standardní (literární) rumunský jazyk. Jako většina přirozených jazyků jsou rumunské dialekty součástí a kontinuum dialektu. Dialekty rumunštiny jsou také označovány jako sub-dialekty a vyznačují se především fonetickými rozdíly. Sami Rumuni mluví o rozdílech jako akcenty nebo projevy (v rumunštině: přízvuk nebo grai).^[82]

V závislosti na kritériích použitých pro klasifikaci těchto dialektů se nachází méně nebo více, v rozmezí od 2 do 20, ačkoli nejrozšířenější přístupy poskytují řadu pěti dialektů. Ty jsou seskupeny do dvou hlavních typů, jižní a severní, dále rozdělené takto:

• Jižní typ má pouze jednoho člena:
  • the Valašský dialekt, kterými se mluví v jižní části Rumunska, v historických oblastech Rumunska Muntenia, Oltenia a jižní část Severní Dobruja, ale také se rozprostírá v jižních částech Sedmihradsko.
• Severní typ se skládá z několika dialektů:
  • the Moldavský dialekt, mluvený v historické oblasti Moldávie, nyní rozděleno mezi Rumunsko, Moldavskou republiku a Ukrajinu (Bukovina a Besarábie ), stejně jako severní část Severní Dobruja;
  • the Banátský dialekt, mluvený v historické oblasti Banát, včetně částí Srbska;
  • skupina jemně rozdělených a podobných přechodům Transylvánské odrůdy, mezi nimiž se nejčastěji rozlišují dva, z Crișana a Maramureș.

Během minulého století však byly regionální akcenty oslabeny kvůli hromadné komunikaci a větší mobilitě.

Klasifikace

Románský jazyk

Rumunský jazyk v rodině románských jazyků

Rumunština je románský jazyk patřící k Kurzíva větev z Indoevropská jazyková rodina, které mají mnoho společného s jazyky jako francouzština, italština, španělština a portugalština.^[83]

Jazyky nejbližší rumunštině jsou však jiné Balkánské románské jazyky, mluvený jižně od Dunaje: Aromanian, Megleno-rumunský a Istro-rumunština. Alternativní název pro rumunštinu používaný lingvisty k disambiguate s ostatními balkánskými románskými jazyky je „daco-rumunština“, odkazující na oblast, kde se mluví (což zhruba odpovídá dřívějšímu římský provincie Dacia ).

Ve srovnání s ostatními románskými jazyky je nejbližším příbuzným rumunštiny italština.^[83] Rumunština má větší podíl cizího vlivu než některé jiné románské jazyky, jako je italština, pokud jde o slovní zásobu a další aspekty. Studie provedená Mario Pei v roce 1949, která analyzovala stupeň diferenciace jazyků od jejich mateřského jazyka (v případě Románské jazyky na latinský srovnávání fonologie, skloňování, diskurz, syntax, slovní zásoba, a intonace ) vytvořil následující procenta (čím vyšší procento, tím větší vzdálenost od latiny):^[84]

• Sardinský: 8%
• Italština: 12%
• Španělština: 20%
• Rumunština: 23,5%
• Occitan: 25%
• Portugalština: 31%
• Francouzština: 44%

The lexikální podobnost rumunštiny s italštinou se odhaduje na 77%, následuje francouzština na 75%, sardinština 74%, katalánština 73%, portugalština a Rétorománce 72%, španělština 71%.^[85]

V devatenáctém a na počátku dvacátého století byl rumunský slovník ovlivněn převážně francouzštinou a v menší míře italštinou.^[86]

Balkánská jazyková oblast

The Dácký jazyk byl Indoevropský jazyk mluvený starými Daciany, většinou na sever od Dunaje, ale také v Moesia a další regiony jižně od Dunaje. Mohl to být první jazyk, který ovlivňoval latinu, kterou se mluví v Dacii, ale málo se o ní ví. Dacian je obvykle považován za severní větev Thrácký jazyk, a stejně jako Thracian, Dacian byl satem jazyk.

Asi 300 slov nalezených pouze v rumunštině nebo s příbuzným v Albánský jazyk mohou být zděděny od Dáků (například: barză "čáp ", balaur "drak", mal "pobřeží", brânză "sýr").^{[Citace je zapotřebí ]} Některá z těchto možná dáckých slov souvisí s pastoračním životem (například brânză "sýr"). Někteří lingvisté a historici tvrdí, že Albánci jsou Dákové, kteří nebyli romanizováni a migrovali na jih.^[87]

Odlišný názor je, že tato nelatinská slova s ​​albánštinou příbuzní nemusí být nutně Dacian, ale spíše byli přeneseni na území, které je moderním Rumunskem, románsky Aromanian pastýři migrující na sever z Albánie, Srbska a severního Řecka, kteří se stali rumunským lidem.^[88]

Zatímco většina rumunské gramatiky a morfologie je založena na latině, existují některé funkce, které jsou sdíleny pouze s jinými jazyky Balkánu a v jiných románských jazycích se nenacházejí. Sdílené vlastnosti rumunštiny a dalších jazyků EU Balkánská jazyková oblast (bulharský, Makedonština, Albánec, Řečtina a Srbochorvatština ) obsahují příponu určitý člen, synkretismus genitivu a dativu a formování budoucnosti a střídání infinitivu s konjunktivními konstrukcemi.^[89][90] Podle dobře zavedené vědecké teorie lze většinu balkanismů vysledovat až k vývoji balkánských románských jazyků; tyto funkce byly přijaty jinými jazyky kvůli jazykový posun.^[91]

Slovanský vliv

Slovanský vliv na rumunštinu je zvláště patrný v jeho slovní zásobě, přičemž slova slovanského původu tvoří asi 10–15% moderní rumunské lexiky,^[92][93] as dalšími vlivy ve své fonetice, morfologii a syntaxi. Větší část slovanského slovníku pochází z Staroslověnština,^[94][95] který byl úředním psaným jazykem Valašsko a Moldávie od 14. do 18. století (i když většina lidí tomu nerozumí), stejně jako liturgický jazyk z Rumunská pravoslavná církev.^[96][97] Výsledkem je, že mnoho rumunských slovníků zabývajících se náboženstvím, rituály a hierarchií je slovanských.^[98][96] Předpokládá se také, že počet vysokofrekvenčních slovanských slov odvozuje kontakt nebo soužití s Jihoslovanský kmeny z období kolem 6. století, i když je sporné, kde k tomu došlo (viz Původ Rumunů ).^[96] Takto vypůjčená slova bývají lidovější (srov sfârși, „na konec“, s săvârși, "spáchat").^[98] Rozsah této výpůjčky je takový, že někteří učenci mylně považovali rumunštinu za slovanský jazyk.^{[99][100][101]} Rovněž se tvrdilo, že slovanské půjčky byly klíčovým faktorem ve vývoji [ɨ ] („ a A) jako samostatná foném.^[102]

Další vlivy

Ještě před 19. stoletím rumunština přišla do kontaktu s několika dalšími jazyky. Některé pozoruhodné příklady zahrnují:

• Němec: cartof < Kartoffel "brambor", bere < Máry "pivo", urub < Schraube "šroub", otáčet se < Turm "věž", ramă < Rahmen "rám", muștiuc < Mundstück "náustek", bormașină < Bohrmaschine "vrtačka", cremșnit < Kremschnitte "krémový plátek", válečník < Schweizer "Švýcarský sýr", șlep < Schleppkahn "bárka", șpriț < Spritzer "víno se sodovou vodou", abțibild < Abziehbild "obtiskový obrázek", șnițel < (Řízek "otlučený řízek", echmecher < Schmecker "ochutnávač (nemá zájem o nákup)",cuncă Schunke (Schinken) "šunka", bodový < Punkt "směřovat", maistru < Meister "mistr", rundă < Runde "kolo".

Dále během Habsburg a později rakouský pravidlo Banát, Sedmihradsko, a Bukovina, bylo vypůjčeno velké množství slov Rakouská vysoká němčina, zejména v oblastech, jako je armáda, správa, sociální péče, hospodářství atd.^[103] Následně byly německé výrazy vyňaty z vědy a techniky, například: șină < Schiene "rail", ifttift < Stift "kolík", liță < Litze "prýmek", rilindrilă < Schindel "šindel", ștanță < Stanze "rána pěstí", ibaibă < Scheibe "podložka", angtangă < Stange "příčka", liglă < Ziegel "dlaždice", irmirghel < Schmirgelpapier "smirkový papír";

• řecký: folos < ófelos "použití", buzunar < buzunára "kapsa", proaspăt < prósfatos "čerstvý", hezká < opatrnost "krabice", oranžová < portokalia „pomeranče“. Zatímco latina si vypůjčila slova řeckého původu, rumunština získala řecká výpůjčka sama. Řek vstoupil do rumunštiny přes apoikiai (kolonie) a emporia (obchodní stanice) založené v okolí a okolí Dobruja, prostřednictvím přítomnosti Byzantská říše na severu Dunaj, přes bulharský během bulharských říší, které konvertovaly Rumuny na ortodoxní křesťanství, a po řecké občanské válce, kdy tisíce Řeků uprchly z Řecka.
• maďarský: cheltui < költeni "utratit", făgădui < Fogadni "slíbit", mantui < menteni "zachránit", oraș < város "město";
• turečtina: papuc < pabuç "papuče", ciorbă < çorba "celozrnná polévka, kyselá polévka", bacșiș < bahşiş "tip" (nakonec z perštiny) bakšiš );
• Navíc Romský jazyk poskytl rumunštině řadu slangových slov, jako například: mi .to "dobrý, krásný, cool" < mišto,^[104] gagică "holčičko, přítelkyně" < gadji, hali "pohltit" < svatozář, mandea "skutečně váš" < mande, mangli "ukrást krádež" < manglo.

Francouzské, italské a anglické výpůjčky

Od 19. století bylo mnoho literárních nebo naučených slov vypůjčeno z jiných románských jazyků, zejména z francouzštiny a italštiny (například: birou "stůl, kancelář", avion "letoun", exploata "využívat"). Odhadovalo se, že asi 38% slov v rumunštině je francouzského a / nebo italského původu (v mnoha případech oba jazyky); a toto přidáme k rumunským původním zásobám, asi 75% - 85% rumunských slov lze vysledovat do latiny. Používání těchto rumunizovaných francouzských a italských učených půjček mělo tendenci se zvyšovat na úkor slovanských výpůjček, z nichž mnohé se staly vzácnými nebo se přestaly používat. Jako druhý nebo třetí jazyk jsou v Rumunsku lépe známí francouzština a italština než sousedé Rumunska. Spolu s přechodem na latinskou abecedu v Moldavsku měla opětovná latinizace slovní zásoby tendenci posilovat latinský charakter jazyka.

V procesu lexikální modernizace získala většina původních latinských kmenů dublety od ostatních Románské jazyky, čímž se vytváří další a modernější a literárně lexikální vrstva. Rodné slovo je obvykle podstatné jméno a naučená půjčka přídavné jméno. Několik příkladů dubletů:

Ve 20. století se vypůjčoval stále větší počet anglických slov (například: klenot interviu meci manažer fotbal sandviș bișniță chec veceu tramvai managerul. Některé výpůjčky, například v oblasti počítačů, se zdají být trapné (možná vymyšlené a absurdní) „romanizovány“, například cookie-uri což je množné číslo pojmu internet cookie.

Lexis

Rumunský základní lexikon (2 581 slov); Marius Sala, VRLR (1988)

Statistická analýza třídění rumunských slov podle etymologického zdroje, kterou provedl Macrea (1961)^[94] založené na DLRM^[105] (49 649 slov) ukázal následující makeup:^[95]

• 43% nedávných románských půjček (hlavně francouzština: 38,42%, latina: 2,39%, italština: 1,72%)
• 20% zděděné latiny
• 11,5% slovanské (Staroslověnština: 7,98%, bulharština: 1,78%, bulharština-srbština: 1,51%)
• 8,31% Neznámý / nejasný původ
• 3,62% turečtina
• 2,40% novořečtina
• 2,17% maďarština
• 1,77% německy (včetně Rakouská vysoká němčina )^[103]
• 2,24% Onomatopoeic

Pokud je analýza omezena na základní slovní zásobu 2 500 častých, sémanticky bohatých a produktivních slov, pak je na prvním místě latinské dědictví, poté románské a klasické latinské neologismy, zatímco slovanské výpůjčky na třetím místě.

Rumunský má a lexikální podobnost 77% s italskými, 75% s francouzskými, 74% s Sardinský, 73% s Katalánština, 72% u portugalštiny a Rheto-Romance, 71% se španělštinou.^[106]

Gramatika

Rumunská podstatná jména jsou charakterizována rodem (ženským, mužským a středním) a odmítl podle čísla (jednotného a množného čísla) a velkých a malých písmen (jmenovaný /akuzativ, dativ /genitiv a vokativ ). Články, stejně jako většina adjektiv a zájmen, souhlasit v pohlaví, čísle a pádu s podstatným jménem, ​​které modifikují.

Rumunština je jediným románským jazykem určité články jsou enclitic: tj. připojený ke konci podstatného jména (jako v skandinávský, bulharský a Albánec ), místo vpředu (proklitický ).^[108] Byly utvářeny, stejně jako v jiných románských jazycích, z latinských ukazovacích zájmen.

Stejně jako ve všech románských jazycích jsou rumunská slovesa velmi skloňována pro osobu, počet, čas, náladu a hlas. Obvyklý slovosled ve větách je předmět – sloveso – předmět (SVO). Rumunština má čtyři verbální konjugace které se dále dělí na deset konjugačních vzorců. Slovesa lze vložit do pěti nálady které se pro danou osobu skloňují (orientační, podmiňovací způsob /optativní, rozkazovací způsob, spojovací způsob, a domnělý ) a čtyři neosobní nálady (infinitiv, gerundium, vleže, a participium ).

Fonologie

Rumunský má sedm samohlásky: / i /, / ɨ /, / u /, /E/, / ə /, /Ó/ a /A/. Dodatečně, /Ó/ a / r / v některých se mohou objevit vypůjčená slova. Pravděpodobně dvojhlásky / e̯a / a / o̯a / jsou také součástí sady fonémů. Existuje dvacet dva souhlásek. Dva přibližné / j / a / w / se mohou objevit před nebo za jakoukoli samohláskou a vytvářejí velké množství sekvencí klouzavých samohlásek, které nejsou dvojhlásky.

V závěrečných pozicích po souhláskách, krátký / i / lze smazat, vynořovat se pouze jako palatalizace předchozí souhlásky (např. [mʲ]). Podobně smazáno / u / může vyzvat labializace předchozí souhlásky, ačkoli to přestalo mít jakýkoli morfologický význam.

Fonetické změny

Díky své izolaci od ostatních románských jazyků byl fonetický vývoj rumunštiny zcela odlišný, ale jazyk sdílí několik změn s italštinou, například [kl] → [kj] (Lat. třarus → Rom. chiar, Ital. chiaro, Lat. škeble → Rom. cheklisna, Ital. chiamare) a [ɡl] → [ɡj] (Lat. *glakácie (glacies) → Rom. gheață, Ital. ghiaccia, ghiaccio, Lat. * ungla (ungula) → Rom. unghie, ital. unghia), ačkoli to nešlo tak daleko jako v italštině s jinými podobnými klastry (Řím. pleso, Ital. pieso); další podobnost s italštinou je změna od [ke] nebo [ki] na [tʃe] nebo [tʃi] (Lat. Pax, pacem → Rom. a Ital. pace, Lat. dulcem → Rom. dulce, Ital. dolce, Lat. circus → Rom. cerc, Ital. circo) a [ɡe] nebo [ɡi] na [dʒe] nebo [dʒi] (Lat. gelu → Rom. ger, Ital. gelo, Lat. marginem → Rom. a Ital. margine, Lat. gepouhé → Rom. gemě (gepouhé), Ital. gepouhý). Existuje také několik změn sdílených s Dalmatin, jako / ɡn / (pravděpodobně foneticky [ŋn]) → [mn] (Lat. Cognatus → Rom. cumnv, Dalm. comnut) a / ks / → [ps] v některých situacích (lat. coxa → rom. coapsă, Dalm. copsA).

Mezi významné fonetické změny patří:

• diphthongization of e and o → ea and oa, before ă (or e as well, in the case of o) in the next syllable:

• Lat. CEra → Rom. Ceară (wax)
• Lat. sÓle → Rom. soare (sun)

• iotace [E] → [tj] in the beginning of the word

• Lat. hErba → Rom. IArbă (grass, herb)

• velární [k ɡ] → labial [p b m] before alveolar consonants and [w] (např. ngu → mb):

• Lat. Ócto → Rom. Ópt (osm)
• Lat. lingua → Rom. limbă (tongue, language)
• Lat. signum → Rom. semn (sign)
• Lat. coXa → Rom. coapsă (thigh)

• rhotacismus [l] → [r] mezi samohláskami

• Lat. caelum → Rom. cer (sky)

• Alveolars [d t] assibilated to [(d)z] [ts] when before short [E] nebo dlouhé [iː]

• Lat. deus → Rom. zeu (god)
• Lat. tenem → Rom. ține (hold)

Romanian has entirely lost Latin / kw / (qu), turning it either into /p/ (Lat. quattuor → Rom. patru, „čtyři“; srov. To. quattro) nebo / k / (Lat. quando → Rom. când, "when"; Lat. quale → Rom. péče, "which"). In fact, in modern re-borrowings, it sometimes takes the German-like form /kv/, as in acvatic, "aquatic". Notably, it also failed to develop the palatalised sounds / ɲ / a / ʎ /, which exist at least historically in all other major Romance languages, and even in neighbouring non-Romance languages such as srbština a maďarský.

Psací systém

Neacșuův dopis is the oldest surviving document written in Romanian

The first written record about a Románský jazyk spoken in the Middle Ages in the Balkans is from 587. A Vlach muleteer accompanying the Byzantine army noticed that the load was falling from one of the animals and shouted to a companion Torna, torna frate (meaning "Return, return brother!"), and, "sculca" (out of bed). Theophanes Confessor recorded it as part of a 6th-century military expedition by Commentiolus a Priscus against the Avars and Slovenes.^[109]

"Libri III de moribus et actis primorum Normanniae ducum" podle Dudo ze Saint-Quentinu tvrdí, že Richard I. z Normandie was sent by his father William I Longsword naučit se Dácký jazyk s Bothon because the inhabitants of Bayeux spoke more Dacian than římský.^[110]

The oldest surviving written text in Romanian is a letter from late June 1521,^[111] in which Neacșu of Câmpulung wrote to the mayor of Brašov about an imminent attack of the Turks. It was written using the cyrilice, like most early Romanian writings. The earliest surviving writing in Latin script was a late 16th-century Transylvanian text which was written with the Maďarská abeceda konvence.

A sample of Romanian written in the Rumunská cyrilice, which was still in use in the early 19th century

V 18. století Transylvanian scholars noted the Latin origin of Romanian and adapted the latinka to the Romanian language, using some orthographic rules from italština, recognized as Romanian's closest relative. The Cyrillic alphabet remained in (gradually decreasing) use until 1860, when Romanian writing was first officially regulated.

V Soviet Republic of Moldova, a special version of the Cyrillic alphabet derived from the Russian version was used until 1989, when Romanian language spoken there officially returned to the Romanian Latin alphabet, although in the breakaway territory of Transnistria the Cyrillic alphabet is used to this day.^[112]

Rumunská abeceda

The Romanian alphabet is as follows:

Velká písmena
A	A	A	B	C	D	E	F	G	H	Já	Î	J	K.	L	M	N	Ó	P	Q	R	S	Ș	T	Ț	U	PROTI	Ž	X	Y	Z
Lower case letters
A	A	A	b	C	d	E	F	G	h	i	„	j	k	l	m	n	Ó	str	q	r	s	ș	t	ț	u	proti	w	X	y	z
Fonémy
/A /	/ə /	/ɨ /	/b /	/k /, /t͡ʃ /	/d /	/E /, /E /, / je /	/F /	/ɡ /, /d͡ʒ /	/h /, Ztlumit	/i /, /j /, /ʲ /	/ɨ /	/ʒ /	/k /	/l /	/m /	/n /	/Ó /, /Ó /	/str /	/k /	/r /	/s /	/ʃ /	/t /	/t͡s /	/u /, /w /	/proti /	/proti /, /w /, /u /	/ks/, / ɡz /	/j /, /i /	/z /

K, Q, W and Y, not part of the native alphabet, were officially introduced in the Romanian alphabet in 1982 and are mostly used to write loanwords like kilogram, kvazar, watt, a jóga.

The Romanian alphabet is based on the Latinské písmo with five additional letters A, A, Î, Ș, Ț. Formerly, there were as many as 12 additional letters, but some of them were abolished in subsequent reforms. Also, until the early 20th century, a breve marker was used, which survives only in ă.

Today the Romanian alphabet is largely phonemic. However, the letters A a „ both represent the same zavřít centrální nezaokrouhlenou samohlásku / ɨ /. A is used only inside words; „ is used at the beginning or the end of non-compound words and in the middle of compound words. Another exception from a completely phonetic writing system is the fact that vowels a jejich příslušné polosamohlásky are not distinguished in writing. In dictionaries the distinction is marked by separating the entry word into slabiky for words containing a mezera.

Stressed vowels also are not marked in writing, except very rarely in cases where by misplacing the stress a word might change its meaning and if the meaning is not obvious from the context. Například, trei copíi means "three children" while trei cópii means "three copies".

Výslovnost

A close shot of some keys with Romanian characters on the keyboard of a laptop

• h is not silent like in other Romance languages such as Spanish, Italian, Portuguese, Catalan and French, but represents the phoneme / h /, except in the digraphs ch /k/ and gh /g/ (see below)
• j představuje / ʒ /, as in French, Catalan or Portuguese (the sound spelled with s in the English words "vision, pleasure, treasure").
• There are two letters with a comma below, Ș a Ț, which represent the sounds / ʃ / a / t /. However, the allographs with a cedilla instead of a comma, Ş a Ţ, became widespread when pre-Unicode and early Unicode znakové sady did not include the standard form.
• A final orthographical i after a consonant often represents the palatalization of the consonant (e.g., lup /lup/ "wolf" vs. lupi /lupʲ/ "wolves") – it is ne pronounced like Italian lupi (which also means "wolves"), and is an example of the slovanský influence on Romanian.
• A představuje schwa, / ə /.
• „ a A both represent the sound / ɨ /. In rapid speech (for example in the name of the country) the A sound may sound similar to a casual listener to the short schwa zvuk A (ve skutečnosti, Aromanian does merge the two, writing them A) but careful speakers will distinguish the sound. The nearest equivalent is the vowel in the last syllable of the word růže for some English speakers. It is also roughly equivalent to European Portuguese / ɨ /, polský y nebo Rus ы.
• Dopis E generally represents the mid front unrounded samohláska [E], somewhat like in the English word sEt. Avšak dopis E se vyslovuje jako [je] ([j] sounds like 'y' in 'you') when it is the first letter of any form of the verb fi "to be", or of a personal pronoun, for instance vážnost /jeste/ "is" and el /jel/ "he".^[113][114] This addition of the semivowel / j / does not occur in more recent loans and their derivatives, such as eră "era", elektrický "electric" etc. Some words (such as iepure "hare", formerly spelled epure) are now written with the initial i to indicate the semivowel.
• X represents either the phoneme sequence / ks / jako v expresie = expression, or / ɡz / jako v exemplu = example, as in English.
• As in Italian, the letters C a G represent the affricates / tʃ / a / dʒ / před i a E, a / k / a / ɡ / někde jinde. Když / k / a / ɡ / are followed by vowels /E/ a / i / (or their corresponding polosamohlásky or the final /ʲ/) the digraphs ch a gh are used instead of C a G, jak je uvedeno v následující tabulce. Unlike Italian, however, Romanian uses ce- a ge- psát / t͡ʃ / a / d͡ʒ / before a central vowel instead of ci- a gi-.

Punctuation and capitalization

Uses of punctuation peculiar to Romanian are:

• The quotation marks use the Polish format in the format „quote «inside» quote”, that is, „. . . “ for a normal quotation, and double angle symbols for a quotation inside a quotation.
• Proper quotations which span multiple paragraphs do not start each paragraph with the quotation marks; one single pair of quotation marks is always used, regardless of how many paragraphs are quoted.
• Dialogues are identified with quotation dashes.
• The Oxfordská čárka before "and" is considered incorrect ("red, yellow and blue" is the proper format).
• Punctuation signs which follow a text in parentheses always follow the final bracket.
• In titles, only the first letter of the first word is capitalized, the rest of the title using sentence capitalization (with all its rules: proper names are capitalized as usual, etc.).
• Names of months and days are not capitalized (ianuarie "January", joi "Thursday").
• Adjectives derived from proper names are not capitalized (Germania "Germany", but Němec "German").

Academy spelling recommendations

In 1993, new spelling rules were proposed by the Rumunská akademie. In 2000, the Moldovan Academy recommended adopting the same spelling rules,^[115] and in 2010 the Academy launched a schedule for the transition to the new rules that was intended to be completed by publications in 2011.^[116]

On 17 October 2016, Minister of Education Corina Fusu signed Order No. 872, adopting the revised spelling rules as recommended by the Moldovan Academy of Sciences, coming into force on the day of signing (due to be completed within two school years). From this day, the spelling as used by institutions subordinated to the ministry of education is in line with the Romanian Academy's 1993 recommendation. This order, however, has no application to other government institutions and neither has Law 3462 of 1989 (which provided for the means of transliterating of Cyrillic to Latin) been amended to reflect these changes; thus, these institutions, along with most Moldovans, prefer to use the spelling adopted in 1989 (when the language with Latin script became official).

Examples of Romanian text

Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by jednat vůči sobě navzájem v duchu bratrství.

(univerzální deklarace lidských práv )

The sentence in contemporary Romanian. Words inherited directly from Latin are highlighted:

Toate ființele umane se nasc libere .i egale v demnitovat .i v drepturi. Ele opalovat se înzestrate cu rațiune .i conștiință .i trebuie să se comporte unele față de altele v spiritul fraternității.

The same sentence, with French and Italian výpůjční slova highlighted instead:

Toate ființele umane se nasc libere .i egale v demnitovat și în drepturi. Ele sunt înzestrate cu rațiune .i conștiință și trebuie să se comporte unele față de altele în spiritul fraternității.

The sentence rewritten to exclude French and Italian loanwords. Slavic loanwords are highlighted:

Toate ființele omenești se nasc slobode .i deopotrivă v destoinicie și în drepturi. Ele sunt înzestrate cu înțelegere și cuget și trebuie să se poarte unele față de altele în duh de frățietate.

The sentence rewritten to exclude all loanwords. The meaning is somewhat compromised due to the paucity of native vocabulary:

Toate ființele omenești se nasc nesupuse și asemenea în prețuire și în drepturi. Ele sunt înzestrate cu înțelegere și cuget și se cuvine să se poarte unele față de altele după firea frăției.

Viz také

• Albánsko-rumunský jazykový vztah
• Dědictví římské říše
• Rumunská lexis
• Romanianizace
• Moldavský jazyk
• BABEL Speech Corpus
• Vztahy mezi Moldavskem a Rumunskem

Poznámky

Reference

Bibliografie

• Andreose, Alvise; Renzi, Lorenzo (2013). „Geografie a distribuce románských jazyků v Evropě“. In Maiden, Martin; Smith, John Charles; Ledgeway, Adam (eds.). Cambridge History of the Romance Languages, Volume II: Contexts. Cambridge University Press. 283–334. ISBN  978-0-521-80073-0.
• Giurescu, Constantin, Tvorba rumunského lidu a jazyka, Bukurešť, 1972.
• Kahl, Thede (ed.), Das Rumänische und seine Nachbarn, Berlín, 2009.
• Paliga, Sorin, Nejčasnější slovanské půjčky v rumunštině, Romanoslavica sv. XLVI, nr. 4, Editura Universității din București, Bukurešť, 2010.
• Petrucci, Peter R. (1999). Slovanské rysy v historii rumunštiny. LINCOM EUROPA. ISBN  38-9586-599-0.
• Rosetti, Alexandru, Istoria limbii române, 2 sv., Bukurešť, 1965–1969.
• Uwe, Hinrichs (ed.), Handbuch der Südosteuropa-Linguistik, Wiesbaden, 1999.

externí odkazy

• Rumunský jazyk na Curlie
• SAMPA pro rumunštinu
• Rumunská referenční gramatika, autorka Dana Cojocaru, Univerzita v Bukurešti (183 stran) - 4,6 MB - pdf
• USA Foreign Service Institute (FSI) - rumunský základní kurz
• Rumunský základní lexikon v globální lexikostatistické databázi
• „Kdy je možné datovat„ nejčasnější slovanské půjčky v rumunštině “?“ (PDF). Sorin PALIGA. Romanoslavica sv. XLVI, nr. 4.