Manchu abeceda - Manchu alphabet

Manchu skript
ᠮᠠᠨᠵᡠ ᡥᡝᡵᡤᡝᠨ
manju hergen
Sealeg25.png
Těsnění s textem Manchu
Typ
JazykyManchu
Xibe
Mateřské systémy
SměrZhora dolů
ISO 15924Mong, 145
Alias ​​Unicode
mongolský
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
A dvojjazyčné znamení v čínštině (l.) a Manchu (r.) v Zakázané město
Manju hergen ("Manchu abeceda") v Manchu
Čínská romanizace
Mandarinka
Wu
Yue
Min
Gan
Hakko
Xiang
Viz také

The Manchu abeceda (Manchu : ᠮᠠᠨᠵᡠ
ᡥᡝᡵᡤᡝᠨ; Möllendorff: manju hergen; Abkai: manju hergen) je abeceda používaná k zápisu nyní téměř vyhynulých Mančština. Podobný skript dnes používá Lidé z Xibe, kteří mluví a Jazyk považováno buď za dialekt Manchu, nebo za blízce příbuzný, vzájemně srozumitelné Jazyk. Píše se svisle shora dolů, sloupce postupují zleva doprava.

Dějiny

Tongki fuka akū hergen

Podle Skutečné záznamy [zh ] (Manchu : ᠮᠠᠨᠵᡠ ᡳ
ᠶᠠᡵᡤᡳᠶᠠᠨ
ᡴᠣᠣᠯᡳ; Möllendorff: manju i yargiyan kooli; čínština : 滿洲 實錄; pchin-jin : Mǎnzhōu Shílù), v roce 1599 Jurchen vůdce Nurhaci se rozhodl převést Mongolská abeceda aby byl vhodný pro lidi Manchu. Odsuzoval skutečnost, že zatímco negramotní Han Číňané a Mongolové rozuměli svým hlasům při hlasitém čtení, u Manchusů, jejichž dokumenty zaznamenávali mongolští zákoníci, tomu tak nebylo. Překonal námitky dvou poradců jménem Erdeni a G'ag'ai a je připočítán s přizpůsobením mongolského písma Manchu. Výsledný skript byl znám jako tongki fuka akū hergen (Manchu : ᡨᠣᠩᡴᡳ
ᡶᡠᡴᠠ
ᠠᡴᡡ
ᡥᡝᡵᡤᡝᠨ) - „skript bez teček a kruhů“.

Tongki fuka sindaha hergen

V roce 1632 Dahai přidané diakritická znaménka vyjasnit mnoho nejasností přítomných v původním mongolském skriptu; například přední k, G, a h jsou rozlišeny umístěním bez diakritiky, tečky a kruhu. Tato revize vytvořila standardní skript, známý jako tongki fuka sindaha hergen (Manchu : ᡨᠣᠩᡴᡳ
ᡶᡠᡴᠠ
ᠰᡳᠨᡩᠠᡥᠠ
ᡥᡝᡵᡤᡝᠨ) - „skript s tečkami a kruhy“. Výsledkem je, že abeceda Manchu obsahuje jen málo nejasností. Nedávno objevené rukopisy z dvacátých let 20. století však jasně ukazují, že přidávání teček a kruhů k mančuskému skriptu začalo před jejich údajným uvedením Dahai.

Dahai také přidal tulergi hergen („cizí / vnější písmena“): deset grafémů usnadňujících použití mandžuského jazyka k psaní čínských, sanskrtských a tibetských výpůjček. Dříve nemančské zvuky neměly odpovídající písmena v manču.[1]Zvuky, které byly přepsány, zahrnovaly sání zvuky k '(čínský pchin-jin: k, ᠺ), kg, ᡬ), x (h, ᡭ); ts '(c, ᡮ); ts (ci, ᡮ᠊ᡟ); sy (si, ᠰ᠊ᡟ); dz (z, ᡯ); c'y (chi, ᡱᡟ); j'y (zhi, ᡷᡟ); a ž (r, ᡰ).[2]

19. století - současnost

V polovině devatenáctého století se používaly tři styly psaní Manchu: standardní písmo (ginggulere hergen), semi-cursive script (gidara hergen) a kurzívou (lasihire hergen). Semicursivní písmo mělo menší mezery mezi písmeny a kurzivní písmo mělo zaoblené ocasy.[3]

Mandžuská abeceda byla také používána k psaní čínštiny. Moderní příklad je v Manchu: učebnice pro čtení dokumentů, který má srovnávací tabulku romanizací čínských slabik psaných Manchu písmeny, Hànyǔ Pīnyīn a Wade – Giles.[4] Použití skriptu Manchu k přepsání čínských slov je zdrojem výpůjček pro Jazyk Xibe.[5] Několik čínsko-mančských slovníků obsahuje čínské znaky přepsané mančským písmem. Manchu verze Tisíc znaků Classic a Sen o červené komoře jsou vlastně přepisem všech čínských znaků z Manchu.[6]

V Imperial Liao-Jin-Yuan Tři historie Vysvětlení národního jazyka (欽 定 遼金 元 三 史 國語 解 Qinding Liao Jin Yuan sanshi guoyujie) pověřen Cchien-tchang, k psaní se používá abeceda Manchu Evenki (Solone ) slova. V Slovník Pentaglot, který si také objednal císař Čchien-lung, se k přepisu používá abeceda manchu Tibetský a Chagatai (související s Ujgur ) slova.

Manju („Manchu“) ve skriptu Manchu

Abeceda

PostavyPřepisUnicodePoznámky
izolovanýpočátečnímediálnífinále
Samohlásky[7]
ᠠᠠ᠊᠊ᠠ᠊᠊ᠠa [a]1820
᠊ᠠ᠋
ᡝᡝ᠊᠊ᡝ᠊᠊ᡝe [ə]185DDruhá konečná forma se používá po k, g, h ([qʰ], [q], [χ]).[8]
‍ᡝ᠋
ᡳᡳ᠊᠊ᡳ᠊᠊ᡳjá [i]1873
᠊ᡳ᠋᠊᠊ᡳ᠋
ᠣᠣ᠊᠊ᠣ᠊᠊ᠣo [ɔ]1823
᠊ᠣ᠋
ᡠᡠ᠊᠊ᡠ᠊᠊ᡠU u]1860
??
ᡡᡡ᠊᠊ᡡ᠊᠊ᡡū / uu / v [ʊ]1861
᠊ᡟ᠊᠊ᡟy / y / i '[ɨ]185FPoužívá se v čínštině výpůjční slova.
ᡳᠣᡳᡳᠣᡳ᠊᠊ᡳᠣᡳ᠊᠊ᡳᠣᡳioi [y]Používá se v čínských výpůjčkách.
Souhlásky[9]
ᠨ᠊᠊ᠨ᠋᠊᠊ᠨ ᠊ᠨ᠋n [n]1828První mediální forma se používá před souhláskami; druhá se používá před samohláskami
᠊ᠨ᠊
᠊ᠩ᠊᠊ᠩng [ŋ]1829Tento formulář se používá před souhláskami
ᡴ᠊᠊ᡴ᠊᠊ᡴk [qʰ]1874První mediální forma se používá před o o; druhá se používá před souhláskami
᠊ᡴ᠋᠊
(Mongolský k head.jpg)᠊ᡴ᠌᠊᠊ᡴ᠋k [kʰ]Tento formulář se používá před e, i, u.
ᡤ᠊᠊ᡤ᠊g [q]1864Tento formulář se používá po a, o, ū.
g [k]Tento formulář se používá po e, i, u.
ᡥ᠊᠊ᡥ᠊h [χ]1865Tento formulář se používá po a, o, ū.
h [x]Tento formulář se používá po e, i, u.
ᠪ᠊᠊ᠪ᠊᠊ᠪb [p]182A
ᡦ᠊᠊ᡦ᠊p [pʰ]1866
ᠰ᠊᠊ᠰ᠊᠊ᠰs [s], [ɕ] před [i]1830
ᡧ᠊᠊ᡧ᠊š [ʃ], [ɕ] před [i]1867
ᡨ᠋᠊᠊ᡨ᠋᠊t [tʰ]1868

První počáteční a mediální formy se používají před a, o, i;
druhá mediální forma se používá před souhláskami;
třetí mediální formy se používají před e, u, ū

᠊ᡨ᠌᠊᠊ᡨ
ᡨ᠌᠊᠊ᡨ᠍᠊
ᡩ᠊᠊ᡩ᠊d [t]1869

První počáteční a mediální formy se používají před a, o, i;
druhá počáteční a mediální forma se používá před e, u, ū

ᡩ᠋᠊᠊ᡩ᠋᠊
ᠯ᠊᠊ᠯ᠊᠊ᠯl [l]182FPočáteční a konečná podoba obvykle existují cizími slovy.
ᠮ᠊᠊ᠮ᠊᠊ᠮm [m]182E
ᠴ᠊᠊ᠴ᠊c / ch / č / q [t͡ʃʰ], [t͡ɕʰ] před [i]1834
ᠵ᠊᠊ᠵ᠊j / zh / ž [t͡ʃ], [t͡ɕ] před [i]1835
ᠶ᠊᠊ᠶ᠊y [j]1836
ᡵ᠊᠊ᡵ᠊᠊ᡵr [r]1875Počáteční a konečné formy existují většinou cizími slovy.
ᡶ‍‍ᡶ‍f [f]1876Před e jsou použity první počáteční a mediální formy;

druhá počáteční a mediální forma se používá před i o u ū

ᡶ᠋‍‍ᡶ᠋‍
ᠸ᠊᠊ᠸ᠊v (w) [w], [v-]1838
ᠺ᠊᠊ᠺ᠊k '/ kk / k῾ / k ‘[kʰ]183APoužívá se pro čínské k [kʰ]. Používá se před a, o.
ᡬ᠊᠊ᡬ᠊g '/ gg / ǵ / g ‘[k]186CPoužívá se pro čínské g [k]. Používá se před a, o.
ᡭ᠊᠊ᡭ᠊h '/ hh / h́ / h ‘[x]186DPoužívá se v čínštině h [x]. Používá se před a, o.
ᡮ᠊᠊ᡮ᠊ts '/ c / ts῾ / c [tsʰ]186EPoužívá se v čínštině c [t͡sʰ].
ᡯ᠊᠊ᡯ᠊dz / z / dz / z [t͡s]186FPoužívá se v čínštině z [t͡s].
ᡰ᠊᠊ᡰ᠊ž / rr / ž / r “[ʐ]1870Používá se v čínštině r [ʐ].
ᡱ᠊᠊ᡱ᠊c '/ ch / c῾ / c' [tʂʰ]1871Používá se v čínštině ch [tʂʰ] a chi / c'y [tʂʰɨ]
ᡷ᠊᠊ᡷ᠊j / zh / j̊ / j ‘[tʂ]1877Používá se v čínštině zh [tʂ] a zhi / j'y [tʂɨ]

Metoda výuky

Navzdory své abecední povaze se „abeceda“ manchu tradičně vyučovala jako slabikář odrážet jeho fonotaktika. Děti Manchu se učily samostatně si pamatovat tvary všech slabik v jazyce, když se naučily psát[10] a hned řekni "Los Angeles, hle„atd., místo toho, abyste řekli“l, A — Los Angeles"; "l, Ó — hle"; atd. Výsledkem je, že slabiky obsažené v jejich osnově neobsahují všechny možné kombinace, které lze s jejich písmeny vytvořit. Například nepoužívali souhlásky l, m, n a r jako angličtina; tedy pokud písmena Manchu s, m, A, r a t byli spojeni v tomto pořadí, Manchu by je nevyslovoval jako „chytré“.[11]

Dnes je stále rozdělen mezi odborníky na to, zda je mančský skript abecední nebo slabičný. V Číně je to považováno za slabičné a Manchu se stále učí tímto způsobem, zatímco na Západě se s ním zachází jako s abecedou. Abecední přístup využívají hlavně cizinci, kteří se chtějí naučit jazyk, protože studium mandžuského skriptu jako osnovy trvá déle.[12][13]

Dvanáct uju

Slabiky v Manchu jsou rozděleny do dvanácti volaných kategorií uju (doslova „hlava“) na základě jejich slabičné kodexy (finální fonémy). [14][15][16] Zde jsou uvedena jména dvanácti uju v tradičním pořadí:

a, ai, ar, an, ang, ak, as, at, ab, ao, al, am.

Každý uju obsahuje slabiky končící v coda jeho jména. Z tohoto důvodu, Manchu umožňuje pouze devět finální souhlásky pro své uzavřené slabiky, jinak slabika je otevřena s monophthong (A uju) nebo dvojhláska (ai uju a ao ujuSlabiky v uju jsou dále tříděny a seskupeny do tří nebo dvou podle jejich podobnosti ve výslovnosti a tvaru. Například, uju uspořádá svých 131 legálních slabik v tomto pořadí:

a, e, i; o, u, ū; na, ne, ni; ne, nu, nū;

ka, ga, ha; ko, jdi, ho; kū, gū, hū;

ba, be, bi; bo, bu, bū; pa, pe, pi; po, pu, pū;

sa, se, si; ano, su, sū; ša, še, ši; šo, šu, šū;

ta, da; te, de; ti, di; dělat; tu, du;

la, le, li; lo, lu, lū; ma, já, mi; mo, mu, mū;

ca, ce, ci; co, cu, cū; ja, je, ji; jo, ju, jū; ya, ye; jo, jo, jo;

ke, ge, he; ki, gi, ahoj; ku, gu, hu; k'a, g'a, h'a; k'o, g'o, h'o;

ra, re, ri; ro, ru, rū;

fa, fe, fi; fo, fu, fū; wa, my;

ts'a, ts'e, ts; ts'o, ts'u; dza, dze, dzi, dzo, dzu;

ža, že, ži; žo, žu; sy, no, jy.

Obecně platí, že zatímco slabiky ve stejné řadě se navzájem foneticky a vizuálně podobají, slabiky ve stejné skupině (oddělené středníky) mají větší podobnosti.

Interpunkce

Abkai fulingga han jiha (mince z Tianming Khan )

Mandžuská abeceda má dva druhy interpunkce: dvě tečky (᠉), obdobně jako období; a jedna tečka (᠈), analogický čárce. Nicméně, s výjimkou seznamů podstatných jmen, která jsou spolehlivě interpunkční jednoduchými tečkami, je interpunkce v Manchu nekonzistentní, a proto není příliš užitečná jako pomůcka pro čitelnost.[17]

Ekvivalent otazníku ve skriptu Manchu se skládá z některých speciální částice, napsaný na konci otázky.[18]

Jurchen skript

The Jurchens a před tisíciletí se stal předky Manchus, když Nurhaci sjednotil Jianzhou Jurchens (1593–1618) a jeho syn následně přejmenovali konsolidované kmeny na „Manchu“. Po celé toto období Jurchen jazyk se vyvinul v to, co známe jako Mančština. Jeho scénář však nemá žádný vztah k abecedě manchu. The Jurchen skript místo toho byl odvozen z Khitan skript, sám odvozený z čínských znaků.

Unicode

Mandžuská abeceda je součástí bloku Unicode pro mongolštinu.

mongolský[1][2]
Oficiální tabulka kódů konsorcia Unicode (PDF)
 0123456789ABCDEF
U + 180x ᠀ ᠁ ᠂ ᠃ ᠄ ᠅ ᠆ ᠇ ᠈ ᠉ ᠊F V
S1		F V
S2		F V
S3		 MV
S
U + 181x ᠐ ᠑ ᠒ ᠓ ᠔ ᠕ ᠖ ᠗ ᠘ ᠙
U + 182x ᠠ ᠡ ᠢ ᠣ ᠤ ᠥ ᠦ ᠧ ᠨ ᠩ ᠪ ᠫ ᠬ ᠭ ᠮ ᠯ
U + 183x ᠰ ᠱ ᠲ ᠳ ᠴ ᠵ ᠶ ᠷ ᠸ ᠹ ᠺ ᠻ ᠼ ᠽ ᠾ ᠿ
U + 184x ᡀ ᡁ ᡂ ᡃ ᡄ ᡅ ᡆ ᡇ ᡈ ᡉ ᡊ ᡋ ᡌ ᡍ ᡎ ᡏ
U + 185x ᡐ ᡑ ᡒ ᡓ ᡔ ᡕ ᡖ ᡗ ᡘ ᡙ ᡚ ᡛ ᡜ ᡝ ᡞ ᡟ
U + 186x ᡠ ᡡ ᡢ ᡣ ᡤ ᡥ ᡦ ᡧ ᡨ ᡩ ᡪ ᡫ ᡬ ᡭ ᡮ ᡯ
U + 187x ᡰ ᡱ ᡲ ᡳ ᡴ ᡵ ᡶ ᡷ ᡸ
U + 188x ᢀ ᢁ ᢂ ᢃ ᢄ ᢅ ᢆ ᢇ ᢈ ᢉ ᢊ ᢋ ᢌ ᢍ ᢎ ᢏ
U + 189x ᢐ ᢑ ᢒ ᢓ ᢔ ᢕ ᢖ ᢗ ᢘ ᢙ ᢚ ᢛ ᢜ ᢝ ᢞ ᢟ
U + 18Ax ᢠ ᢡ ᢢ ᢣ ᢤ ᢥ ᢦ ᢧ ᢨ ᢩ ᢪ
Poznámky
1.^ Od verze Unicode 13.0
2.^ Šedé oblasti označují nepřiřazené body kódu

Viz také

Reference

  1. ^ Gorelova, L: „Manchu Grammar“, strana 50. Brill, 2002.
  2. ^ Gorelova, L: „Manchu Grammar“, strany 71–72. Brill, 2002.
  3. ^ Gorelova, L: „Manchu Grammar“, strana 72. Brill, 2002.
  4. ^ Gertraude Roth Li (2000). Manchu: učebnice pro čtení dokumentů. Hawaii, USA: University of Hawaii Press. p. 370. ISBN  978-0824822064. Citováno 25. března 2012. Manchu přepis čínských slabik Některé čínské slabiky jsou přepsány různými způsoby. Níže uvedené verze mohou mít další verze. * W-G znamená Wade-Giles
  5. ^ Gertraude Roth Li (2000). Manchu: učebnice pro čtení dokumentů. Hawaii, USA: University of Hawaii Press. p. 294. ISBN  978-0824822064. Citováno 25. března 2012. f) Přepis čínských slov a sloučenin. Ačkoli většina čínských slov v mandžuštině je snadno rozpoznatelná pro studenty obeznámené s čínštinou, je užitečné si zapamatovat nejdůležitější pravidla, kterými se řídí přepis čínských slov do mandžuska.
  6. ^ Losos, Claudine, ed. (2013). Literární migrace: Tradiční čínská fikce v Asii (17. – 20. Století). 19 ze série Nalanda-Sriwijaya (dotisk ed.). Institut studií jihovýchodní Asie. p. 102. ISBN  978-9814414326. Citováno 30. října 2014.
  7. ^ Gorelova, L: „Manchu Grammar“, strana 59. Brill, 2002.
  8. ^ Gorelova, L: „Manchu Grammar“, strana 53. Brill, 2002.
  9. ^ Gorelova, L: „Manchu Grammar“, strana 70. Brill, 2002.
  10. ^ Saarela 2014, str. 169.
  11. ^ Louky 1849, str. 3.
  12. ^ Gertraude Roth Li (2000). Manchu: učebnice pro čtení dokumentů. University of Hawaii Press. p. 16. ISBN  978-0824822064. Citováno 25. března 2012. Abeceda: Někteří vědci považují skript Manchu za slabičný.
  13. ^ Gertraude Roth Li (2010). Manchu: Učebnice pro čtení dokumentů (druhé vydání) (2. vyd.). Natl Foreign Lg Resource Ctr. p. 16. ISBN  978-0980045956. Citováno 1. března 2012. Abeceda: Někteří vědci považují skript Manchu za slabičný. Jiní to považují za abecedu s jednotlivými písmeny, z nichž některá se liší podle polohy ve slově. Zatímco tedy Denis Sinor naléhal ve prospěch slabičné teorie, Louis Ligeti upřednostňoval považovat skript v Manchu za abecední.
  14. ^ Překlad Ts'ing wan k'e mung, čínské gramatiky jazyka manchu tatarštiny; s úvodními poznámkami k Manchu literatuře: (přeložil A. Wylie.). Mission Press. 1855. str. Xxvii–.
  15. ^ Shou-p'ing Wu Ko (1855). Překlad (A. Wylie) z Ts'ing wan k'e mung, čínské gramatiky jazyka Manchu Tartar (Woo Kĭh Show-ping, revidovaný a vyd. Ching Ming-yuen Pei-ho) s intr. poznámky k Manchu literatuře. str. xxvii–.
  16. ^ http://www.dartmouth.edu/~qing/WEB/DAHAI.html
  17. ^ Li, G: „Manchu: Učebnice pro čtení dokumentů“, strana 21. University of Hawai'i Press, 2000.
  18. ^ Gorelova, L: „Manchu Grammar“, strana 74. Brill, 2002.

externí odkazy