Mikael Agricola - Mikael Agricola

Správný ctihodný

Mikael Agricola
Biskup z Turku
Mikael Agricola od Alberta Edelfelta.jpg
Kresba Mikaela Agricoly od Albert Edelfelt (1854–1900). Žádné současné vyobrazení Agricoly nepřežila.
KostelCírkev ve Švédsku
DiecézeTurku
V kanceláři1554–1557
PředchůdceMartti Skytte
NástupcePetrus Follingius
Objednávky
Vysvěcení1531
Zasvěcení1554
podleBotvid Sunesson
Osobní údaje
narozenýC. 1510
Torsby, Pernå, Uusimaa (Nyland), Kalmarská unie (Nyní Finsko )
Zemřel(1557-04-09)9. dubna 1557
Uusikirkko, Karelia, Švédsko (Nyní Rusko )
NárodnostFinština
Označeníluteránský
Část série na
Luteránství
Lutherova růže

Mikael Agricola (Finština:[ˈMikɑel ˈɑɡrikolɑ] (O tomto zvukuposlouchat); C. 1510 - 9. dubna 1557) byl a Finština luteránský duchovní, který se stal de facto zakladatelem literární Finština a prominentní zastánce Protestantská reformace v Švédsko, počítaje v to Finsko, což bylo v té době švédské území. Často se mu říká „otec literární finštiny“.

Agricola byla vysvěcena jako biskup Turku (Åbo) v roce 1554, bez papežského souhlasu. Pokračoval reforma z Finský kostel (tehdy součást švédské církve) podél luteránský řádky. Přeložil Nový zákon do finštiny a také vytvořil modlitební knihu a hymny používané ve finské nové luteránské církvi. Tato práce stanovila pravidla pravopisu, která jsou základem moderního finského pravopisu. Jeho důkladná práce je pozoruhodná zejména tím, že ji dokončil za pouhé tři roky.

Zemřel na náhlou nemoc při návratu z cesty, během níž pomáhal při vyjednávání Novgorodská smlouva s Ruské carství.

Životopis

Časný život

Michael Olaui nebo Mikkel Olofsson (finsky Mikael Olavinpoika) se narodil v c. 1510 ve vesnici Torsby v Pernå (Pernaja), Nyland (Uusimaa), v čem je nyní součást Finsko ) ale pak byla součástí Kalmarská unie. Byl pojmenován po patronovi kostela Pernå. Přesné datum jeho narození, stejně jako většina podrobností o jeho životě, není známo. Jeho rodina byla podle místních docela bohatá rolnická rodina soudní vykonavatel účetnictví. Měl tři sestry, ale jejich jména nejsou známa. Jeho učitelé zjevně poznali jeho nadání pro jazyky a jeho rektor Bartoloměj ho poslal Viborg (Fi. Viipuri; nyní Vyborg, Rusko ) pro Latinská škola a nějaký kněžský školení, kde navštěvoval školu Erasmus. Není známo, zda jeho prvním jazykem byla finština nebo švédština; Pernå byl většinou švédsky mluvící okres, ale jazyk, který používal ve svých pracích, naznačuje, že byl rodilým mluvčím finštiny.[1] Oba jazyky však ovládal jako rodilý mluvčí a byl možná dvojjazyčné dítě.[2]

Studie

Když Michael studoval Viborg (Viipuri) převzal příjmení Agricola („zemědělec“ gv. „Zemědělství“); příjmení založená na postavení a povolání otce byla v té době běžná pro učence první generace. Pravděpodobně to bylo ve Viipuri, kde poprvé přišel do kontaktu s Reformace a Humanismus. Hrad Viipuri ovládal německý hrabě, Johann, který sloužil švédskému králi, Gustav Vasa. Hrabě byl zastáncem reformace a už se drželi luteránský služby.[2]

V roce 1528 Agricola následoval svého učitele do Turku (Åbo), pak střed finské strany švédský říše a hlavní město biskupství. Tam se Agricola stala písařkou v biskupovi Martinus Skytte kancelář.[2] Zatímco v Turku se Agricola setkala Martin Luther první finský student Petrus Särkilahti, kteří horlivě šířili myšlenku reformace. Särkilahti zemřel v roce 1529 a bylo na Agricole, aby pokračoval v Särkilahtiho práci. Agricola byl vysvěcen na kněžství kolem roku 1531.[Citace je zapotřebí ]

V roce 1536 poslal biskup v Turku Agricolu ke studiu Wittenberg v Německu. Soustředil se na přednášky Philipp Melanchthon, který byl odborníkem na řecký, původní jazyk Nový zákon. Ve Wittenbergu studovala Agricola u Luthera.[3] Agricola dostala doporučení pro švédského krále Gustav Vasa od obou reformistů. Poslal dva dopisy Gustavovi a požádal o potvrzení pro stipendium. Když přišlo potvrzení, Agricola koupila knihy (například kompletní díla z Aristoteles ). V roce 1537 začal překládat Nový zákon do finštiny.[Citace je zapotřebí ]

Rektor a ordinář

V roce 1539 se Agricola vrátil do Turku a skončil jako rektor školy v Turku. Jeho práce se mu nelíbila a své studenty nazýval „nezkrocenými zvířaty“. V době, kdy Gustav Vasa zkonfiskoval majetek církve, když upevňoval svou moc, řídil také reformaci. V roce 1544 Agricola obdržel od koruny rozkaz vyslat několik talentovaných mladých mužů Stockholm daňové úřady. Z nějakého důvodu Agricola neuposlechla, dokud nebyl příkaz příští rok znovu odeslán s hrozivějším tónem. Tato epizoda pravděpodobně negativně ovlivnila jejich vztahy.[Citace je zapotřebí ]

V roce 1546 Agricola ztratila svůj domov a školu v požáru Turku. Dne 22. února 1548, Gustav Vasa nařídil Agricole odejít ze své funkce rektora. V té době už byla Agricola vdaná, ale historii zná jeho manželka jen podle jejího jména: Pirjo Olavintytär (Bridget, „dcera Olavi“; Birgitta Olafsdotter, Brigida Olaui). Jeho jediný syn, Christian Agricola (Christianus Michaelis Agricola), se narodil 11. prosince 1550 a stal se biskupem Tallinn v roce 1584.[Citace je zapotřebí ]

Když v roce 1554 zemřel starý biskup, nechal Gustav Vasa vysvětit Agricolu za ordinarius farnosti Turku - pro všechny praktické účely Biskup Turku a rozšířením prvního luteránského biskupa pro celé Finsko. Agricola nebyl nijak zvlášť přísný a oddaný reformátor, ačkoli to odstranil Kánon mše.[Citace je zapotřebí ]

Smrt

V roce 1557 Agricola vedla delegaci do Rusko na diplomatické misi a byl v Moskva od 21. února do 24. března vyjednávání a mírová smlouva, Novgorodská smlouva (1557). Dne 9. dubna onemocněl a zemřel v Uusikirkko (nyní Polyane) vesnice, část Kyrönniemi farnost na Karelská šíje.[4] Tento den je také Elias Lönnrot narozeniny a ve Finsku se slaví jako den finského jazyka. Agricola byla pohřbena uvnitř Viipuriho kostela, ale přesné umístění hrobu není známo.

Literární úspěchy

Abckiria

Hlavní článek: Abckiria

Agricola přemýšlela o překladu Nový zákon v jeho raných létech studia. V té době však neexistovala standardní písemná forma Finština, tak to začal vyvíjet. Jeho první kniha, Abckiria, která je dnes známá jako „ABC-kirja“ nebo kniha ABC, byla a primer pro čtení a katechismus. Poprvé byl vytištěn v roce 1543.[5] Katechismus byl zahrnut, protože jen velmi málo lidí si mohlo dovolit celek bible v době, kdy. První tisk obsahoval 16 stránek.

Druhý tisk byl vydán v roce 1551 s 24 stránkami.

V roce 1966 objevil knihovník Åke Åbergin při opravách knižních vazeb díly ze dosud neznámého (pravděpodobně třetího) vydání „ABC-kirja“, které zahrnovalo jméno tiskárny, Amund Lauritsanpoika, a naštěstí datum vydání z roku 1559 (dva roky po smrti autora) závěrečných dosud neobjevených 8 stran. Stránky byly pravděpodobně výsledkem impozantní chyby a odsunuty na čalouněný papír.[6]

Rucouskiria

Agricola Rucouskiria (Moderní finský pravopis: Rukouskirja; doslovně „Modlitební kniha“) byla vytištěna v březnu 1544. Na začátku knihy Agricola psala o mnoha tématech týkajících se všeho vzdělávání a dopady reformace ve Finsku.[5] Kniha obsahuje čtyři předmluvy a asi 700 modliteb k mnoha tématům; má dokonce dvanáct strukturálně různých druhů modliteb, místo obvyklých dvou nebo tří. Jedná se o nejnezávislejší dílo Agricoly a obsahuje přibližně 900 stran. Mezi jeho zdroje patří díla Luther, Melanchthon, a Erazmus.[Citace je zapotřebí ]

Obálka Viz Wsi Testamenti, nebo Nový zákon

Překlad Nového zákona

Hlavní článek: Viz Wsi Testamenti

Nejvýznamnější kniha Agricoly je první Překlad do finštiny z Nový zákon. Rukopis byl dokončen v roce 1548. Obsahuje 718 stran a mnoho ilustrací.[5]

Liturgické knihy

Když byla Agricola ve Wittenbergu, přeložil tři menší liturgické knihy do finštiny. Tyto knihy byly vytištěny v roce 1549.[5]

Käsikirja Castesta ia muista Christikunnan Menoista zahrnuje formuláře pro křty, manželství a pohřeb, jakož i projevy pro nemocné, smutek a umírání. Je přeložen z odpovídajícího díla Olause Petriho, kromě částí křtu a manželství, které pocházejí od Luthera. Obsahuje také drobné prvky přeložené z Caspar Huberinus 'funguje.

Messu eli Herran echtolinen zahrnuje formulář pro službu. Je také založen na práci Olause Petriho a několika finských rukopisech. V této knize Agricola odhalila své další poslání: překlad Starý zákon.[Citace je zapotřebí ]

Se meiden Herran Jesusen Christusen Pina, ylesnousemus ia tauiaisen Astumus, niste Neliest Euangelisterist coghottuon vypráví o Ježíš Kristus utrpení. Shromažďuje se ze všech čtyř evangelia. Tato kniha byla silně ovlivněna Johannes Bugenhagen, učitel ve Wittenbergu. Byl přeložen hlavně z německé verze, ale některé části jsou ovlivněny švédskou verzí a vlastním překladem Nového zákona od Agricoly.[Citace je zapotřebí ]

Vzpomínky

The Evangelická luteránská církev v Americe vzpomíná biskup Agricola každoročně 10. dubna.[Citace je zapotřebí ]

Kostel Mikael Agricola v Helsinkách je pojmenována po Agricole.[7]

V roce 2007, 450 let po jeho smrti, byla Agricola vybrána jako hlavní motiv pamětní mince 10 € Mikael Agricola a pamětní mince finského jazyka. Tato sběratelská mince byla vydána na počest Agricolovy celoživotní práce jako přispěvatele k protestantské reformaci ve Finsku a jako otce finského psaného jazyka. Na zadní straně je zobrazen brk, který odkazuje na spisovatele, zatímco lícová strana mince obsahuje uměleckou interpretaci lidské postavy.[8]

Galerie

Notelista

  1. ^ Socha byla ztracena v Zimní válka.

Reference

  1. ^ Tarkiainen, Kari (2010). Ruotsin itämaa. Helsinky: Svenska litteratursällskapet ve Finsku. 236–243. ISBN  978-951-583-212-2.
  2. ^ A b C Heininen, Simo (2014). „Agricola, Mikael (1510–1557)“. Finská národní biografie. Citováno 30. dubna 2016.
  3. ^ Lutheran Cyclopedia vstup na Agricola, Michael.
  4. ^ Heininen, Simo; Heikkilä, Markku (2002). Kirchengeschichte Finnlands (v němčině). Vandenhoeck & Ruprecht. p. 70. ISBN  3-525-55444-3.
  5. ^ A b C d „Kirjallinen työ“. Finská biblická společnost (ve finštině). 2007. Archivovány od originál dne 12. května 2016. Citováno 30. dubna 2016.
  6. ^ Penttilä, představil Aarni (1998). Näköispainos Mikael Agricolan ABCkirian eri painosten sälyneistä katkelmista (reprodukce ed.). [Helsinky]: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura. p. 32. ISBN  951-717-303-2.
  7. ^ „Kostel Mikael Agricola“. Archivovány od originál dne 11. března 2016. Citováno 30. dubna 2016.
  8. ^ :: Mikael Agricolan juhlaraha Kolikot.com

externí odkazy