ScriptPhags-pa skript - ʼPhags-pa script - Wikipedia
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Prosinec 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
| ʼPhags-pa | |
|---|---|
 | |
| Typ | |
| Jazyky | |
| Tvůrce | Drogön Chögyal Phagpa |
Časový úsek | 1269 - c. 1360 |
Mateřské systémy | |
Dětské systémy | Horizontální čtvercové písmo, možná Hangul |
Sesterské systémy | Lepcha |
| Směr | Zhora dolů |
| ISO 15924 | Phag, 331 |
Alias Unicode | Phags-pa |
| U + A840 – U + A87F | |
[a] Semitský původ Brahmických skriptů není všeobecně dohodnut. | |
| Čínská romanizace |
|---|
| Mandarinka |
| Wu |
| Yue |
| Min |
| Gan |
| Hakko |
| Xiang |
| Viz také |
| Brahmické skripty |
|---|
| Brahmické písmo a jeho potomci |
Jižní Brahmic |
The ScriptPhags-pa skript je abeceda navrhl Tibetský mnich a státní učitel (později Imperiální učitel ) Drogön Chögyal Phagpa pro Kublajchán, zakladatel Yuan dynastie, jako jednotný skript pro psané jazyky v jüanu. Skutečné použití tohoto skriptu bylo během dynastie Mongol Yuan omezeno na zhruba sto let a s příchodem Dynastie Ming.[Citace je zapotřebí ]
Používal se k psaní a přepisu odrůdy čínštiny, Tibetské jazyky, mongolský, Ujgurský jazyk, Sanskrt, Peršan,[1][2] a další sousední jazyky během éry jüanů.[3][4] Pro historičtí lingvisté, dokumentace o jeho použití poskytuje vodítka o změnách v těchto jazycích.
Jeho potomkové systémy zahrnují Horizontální čtvercové písmo, který se používá k psaní tibetštiny a sanskrtu. Existuje teorie, že korejština Hangul abeceda byla také částečně inspirována ʼPhags-pa (viz Původ Hangul ). Během Pax Mongolica scénář se v USA dokonce mnohokrát objevil západní středověké umění.
Nomenklatura
ScriptPhags-pa skript: ꡏꡡꡃ ꡣꡡꡙ ꡐꡜꡞ mongxol tshi, „Mongolské písmo“;
mongolský: дөрвөлжин үсэг dörvöljin üseg, "čtvercové písmo";
Tibetský: ཧོར་ ཡིག་ གསར་པ་, Wylie: hor yig gsar ba "nový mongolský skript";
Yuan dynastie čínština : 蒙古 新 字; pchin-jin : měnggǔ xīnzì "nový mongolský skript";
Moderní čínština : 八思巴 文; pchin-jin : bāsībā wén „ScriptPhags-pa skript“
Dějiny
Během Mongolská říše, Mongolové chtěli univerzální písmo, které by zapisovalo jazyky lidí, které si podrobili. The Ujgur -na základě Mongolská abeceda není ideální pro Střední mongolský jazyk, a bylo by nepraktické rozšířit jej na jazyk s velmi odlišnou fonologií čínština.[Citace je zapotřebí ] Během dynastie Yuan (asi 1269) proto Kublajchán požádal tibetského mnicha ʼPhags-pa navrhnout novou abecedu pro použití v celé říši. „Phags-pa rozšířil svého rodáka Tibetská abeceda[2] zahrnout evidentně mongolštinu a čínštinu Central Plains Mandarin.[5] Výsledných 38 písmen bylo známo pod několika popisnými názvy, například „čtvercovým písmem“ založeným na jejich tvaru, ale dnes jsou primárně známé jako abeceda ʼPhags-pa.[Citace je zapotřebí ]
Sestupně z Tibetský scénář je součástí Brahmická rodina skriptů, který zahrnuje Devanagari a skripty používané v celém textu Jihovýchodní Asie a Střední Asie.[2] Mezi brahmickými skripty je jedinečný tím, že je napsán nahoře dole,[2] jako jak se dříve psalo čínsky; a jako Manchu abeceda nebo později Mongolská abeceda.
Přes svůj původ byl skript psán svisle (shora dolů) jako předchozí mongolské skripty. To nezískalo široké přijetí a nebyl populární scénář ani mezi elitními Mongoly samotnými, ačkoli to bylo používáno jako oficiální scénář dynastie Yuan až do časných 1350s[6] když Red Turban Rebellion začal. Poté se používal hlavně jako fonetický lesk pro učení Mongolů čínské postavy. To bylo také používáno jako jeden ze skriptů na tibetské měně ve dvacátém století, jako skript pro nápisy tibetské pečeti od středověku až do 20. století a pro nápisy na vstupních dveřích tibetských klášterů.[Citace je zapotřebí ]
Tvorba slabiky
Ačkoli se jedná o abecedu, phagspa je psána jako slabika nebo abugida, přičemž písmena tvoří jedinou slabiku slepenou nebo 'ligován ' spolu.[2]
Horní: Přibližné hodnoty ve střední čínštině. (Hodnoty v závorkách nebyly použity pro čínštinu.)
Druhý: Standardní formuláře dopisů.
Třetí: Pečeť skript formuláře. (Několik písmen označených pomlčkami se neliší od předchozího písmene.)
Na rozdíl od tibetského písma předků jsou všechna písmena ʼPhags-pa psána v časovém pořadí (tj. / CV / je psáno v pořadí ŽIVOTOPIS pro všechny samohlásky) a in-line (to znamená, že samohlásky nejsou diakritikou). Písmena samohlásek si však zachovávají odlišné počáteční tvary a krátké / a / se nepíše, pouze zpočátku, takže přechod mezi anPhags-pa mezi abugida, a slabikář a plnou abecedu. Písmena slabiky hPhags-pa jsou vzájemně propojena tak, že tvoří slabičné bloky.[2]
Typografické formy
ʼPags-pa byla napsána v různých grafických formách. Standardní forma (nahoře vpravo) byla hranatá, ale „tibetská“ forma (dole) byla ještě více, skládající se téměř výhradně z přímých ortogonálních čar a pravých úhlů. Apečeť skript "forma (čínština 蒙古 篆字 měnggǔ zhuànzì „Mongolian Seal Script“), používaný pro imperiální pečeti a podobně, byl propracovanější, se čtvercovými sinusovými čarami a spirálami.[Citace je zapotřebí ]
Korejské záznamy to uvádějí hangul byl založen na „Old Seal Script“ (古 篆字), kterým může být ʼPhags-pa a odkaz na jeho čínské jméno 蒙古 篆字 měnggǔ zhuànzì (viz původ hangul ). Je to však jednodušší standardní forma ofPhags-pa, která je bližší grafickou shodou s hangul.
Písmena
Následují iniciály skriptu hPhags-pa, jak jsou uvedeny v Menggu Ziyun. Jsou řazeny podle čínské filologické tradice 36 iniciál.[Citace je zapotřebí ]
| Ne. | název | Fonetický hodnota | ʼPhags-pa dopis | ʼPhags-pa Počáteční | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 見 jiàn | * [k] | ꡂ | G- | |
| 2 | 溪 Qi | * [kʰ] | ꡁ | kh- | |
| 3 | 群 qún | * [ɡ] | ꡀ | k- | |
| 4 | 疑 ano | * [ŋ] | ꡃ | ng- | |
| 5 | 端 duan | * [t] | ꡊ | d- | |
| 6 | 透 tobě | * [tʰ] | ꡉ | th- | |
| 7 | 定 dng | * [d] | ꡈ | t- | |
| 8 | 泥 ní | * [n] | ꡋ | n- | |
| 9 | 知 zhī | * [ʈ] | ꡆ | j- | |
| 10 | 徹 chè | * [ʈʰ] | ꡅ | ch- | |
| 11 | 澄 chéng | * [ɖ] | ꡄ | C- | |
| 12 | 娘 niáng | * [ɳ] | ꡇ | ny- | |
| 13 | 幫 bāng | * [p] | ꡎ | b- | |
| 14 | 滂 pāng | * [pʰ] | ꡍ | ph- | |
| 15 | 並 bìng | * [b] | ꡌ | p- | |
| 16 | 明 míng | * [m] | ꡏ | m- | |
| 17 | 非 fēi | * [p̪] | ꡤ | F- | Normální forma dopisu fa |
| 18 | 敷 fū | * [p̪ʰ] | ꡰ | f¹- | Variantní forma dopisu fa |
| 19 | 奉 fèng | * [b̪] | ꡤ | F- | Normální forma dopisu fa |
| 20 | 微 wi | * [ɱ] | ꡓ | w- | Dopis wa představuje [proti] |
| 21 | 精 jin | * [ts] | ꡒ | dz- | |
| 22 | 清 qīng | * [tsʰ] | ꡑ | tsh- | |
| 23 | 從 Cóng | * [dz] | ꡐ | ts- | |
| 24 | 心 xīn | * [s] | ꡛ | s- | |
| 25 | 邪 xié | * [z] | ꡕ | z- | |
| 26 | 照 zhào | * [tɕ] | ꡆ | j- | |
| 27 | 穿 čuán | * [tɕʰ] | ꡅ | ch- | |
| 28 | 床 čuang | * [dʑ] | ꡄ | C- | |
| 29 | 審 shěn | * [ɕ] | ꡮ | sh¹- | Variantní forma dopisu sha |
| 30 | 禪 chán | * [ʑ] | ꡚ | sh- | Normální forma dopisu sha |
| 31 | 曉 xiǎo | *[X] | ꡜ | h- | Normální forma dopisu ha |
| 32 | 匣 xiá | * [ɣ] | ꡣ | X- | |
| ꡯ | h¹- | Variantní forma dopisu ha | |||
| 33 | 影 yǐng | * [ʔ] | ꡖ | ʼ- | ráz |
| ꡗ | y- | Normální forma dopisu ya | |||
| 34 | 喻 yù | * [j] | ꡝ | - | nulová počáteční |
| ꡭ | y¹- | Variantní forma dopisu ya | |||
| 35 | 來 lái | * [l] | ꡙ | l- | |
| 36 | 日 rì | * [ɲ] | ꡔ | zh- |
Unicode
ʼPhags-pa skript byl přidán do Unicode Standard v červenci 2006 s vydáním verze 5.0.
Blok Unicode pro ʼPhags-pa je U + A840 – U + A877:[Citace je zapotřebí ]
| Phags-pa[1][2] Oficiální tabulka kódů konsorcia Unicode (PDF) | ||||||||||||||||
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | A | B | C | D | E | F | |
| U + A84x | ꡀ | ꡁ | ꡂ | ꡃ | ꡄ | ꡅ | ꡆ | ꡇ | ꡈ | ꡉ | ꡊ | ꡋ | ꡌ | ꡍ | ꡎ | ꡏ |
| U + A85x | ꡐ | ꡑ | ꡒ | ꡓ | ꡔ | ꡕ | ꡖ | ꡗ | ꡘ | ꡙ | ꡚ | ꡛ | ꡜ | ꡝ | ꡞ | ꡟ |
| U + A86x | ꡠ | ꡡ | ꡢ | ꡣ | ꡤ | ꡥ | ꡦ | ꡧ | ꡨ | ꡩ | ꡪ | ꡫ | ꡬ | ꡭ | ꡮ | ꡯ |
| U + A87x | ꡰ | ꡱ | ꡲ | ꡳ | ꡴ | ꡵ | ꡶ | ꡷ | ||||||||
| Poznámky | ||||||||||||||||
U + A856 ꡖ PÍSMENO PHAGS-PA MALÉ A je přepsán pomocí U + A78F ꞏ LATINSKÝ LIST SINOLOGICKÁ BODKA z Latin Extended-D Blok Unicode.[7]
Viz také
- Brahmické skripty
- Mongolské abecedy
- Původ hangul
- Mongolské prvky v západním středověkém umění
- Menggu Ziyun (Yuan dynasty ʼPhags-pa — Chinese rhyming dictionary)
Reference
- ^ „ČÍNSKO-IRSKÉ VZTAHY viii. Perský jazyk. - Encyclopaedia Iranica“. www.iranicaonline.org. Citováno 2019-06-28.
- ^ A b C d E F "BabelStone: 'Phags-pa Script: Description". www.babelstone.co.uk. Citováno 2019-06-28.
- ^ Theobald, Ulrich. „Skript Phags-pa (www.chinaknowledge.de)“. www.chinaknowledge.de. Citováno 2019-06-28.
- ^ "BabelStone: Phags-pa Script: Overview". www.babelstone.co.uk. Citováno 2019-06-28.
- ^ Coblin, W. Jih (2002). „Úvahy o studiu post-středověké čínské historické fonologie“. In 何大安 (vyd.). Název: 語言 組. Název: 漢語 方言 的 差異 與 變化 [Příspěvky ze třetí mezinárodní konference o sinologii, lingvistická sekce. Variace dialektu v čínštině]. Tchaj-pej: Jazykovedný institut, Academia Sinica. 23–50. ISBN 978-957-671-936-3. Archivovány od originál (PDF) dne 16. 05. 2013. Citováno 21. října 2011. p. 31.
- ^ Podivná Boží jména: Misijní překlad božského jména a čínské odpovědi na „Shangti“ Mattea Ricciho v Late Ming China, 1583-1644, autor Sangkeun Kim, str. 139
- ^ West, Andrew (04.04.2009). „L2 / 09-031R: Návrh na zakódování písmene Middle Dot pro přepis Phags-pa“ (PDF).
Další čtení
- Coblin, W. Jih (2006). Příručka ChinesePhags-pa čínštiny. ABC Dictionary Series. Honolulu: University of Hawai'i Press. ISBN 978-0-8248-3000-7. Citováno 24. dubna 2014.
- Denlinger, Paul. B. (1963). Čínština ve skriptu Hp'ags-pa. Citováno 24. dubna 2014.
- Everding, Karl-Heinz (2006). Herrscherurkunden aus der Zeit des mongolischen Großreiches für tibetische Adelshäuser, Geistliche und Klöster. Teil 1: Diplomata Mongolica. Mittelmongolische Urkunden in hPags-pa-Schrift. Eidtion, Übersetzung, Analyse. Halle: Mezinárodní institut pro tibetská a buddhistická studia. ISBN 978-3-88280-074-6.
- Poppe, Nicholas (1957). Mongolské památky ve skriptu hP´ags-pa (Druhé vydání.). Wiesbaden: Harrassowitz.
- Sampson, Geoffrey (1985). Psací systémy: lingvistický úvod. Velká Británie: Anchor Brenton Ltd. ISBN 978-0-09-156980-8.
- Schuh, Dieter (1981). Grundlagen tibetischer Siegelkunde. Eine Untersuchung über tibetische Siegelaufschriften in ʼPhags-pa-Schrift. Sankt Augustin: VGH Wissenschaftsverlag. ISBN 978-3-88280-011-1.
