Bugínský jazyk - Buginese language

Buginština
	Basa Ugi / ᨅᨔ ᨕᨘᨁᨗ
Kraj	Jižní Sulawesi; enklávy jinde v Sulawesi, Borneo, Sumatra, Maluku, Papua v Indonésie
Etnický původ	Bugisové
Rodilí mluvčí	4 miliony (včetně 500 000 reproduktorů L2) (2015 UNSD )
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Jižní Sulawesi Bugis jazyky Buginština; ; ; ;
Psací systém	Lontara,; latinský
Kódy jazyků
ISO 639-2	Chyba
ISO 639-3	Chyba
Glottolog	bugi1244
	Distribuce Bugis a Kampalagian reproduktory Sulawesi

Buginština nebo Bugis (Basa Ugi) je jazyk, kterým mluví asi pět milionů lidí, zejména v jižní části ostrova Sulawesi, Indonésie.

Dějiny

Slovo Buginese pochází ze slova Bahasa Bugis v Malajština. V buginštině se tomu říká Basa Ugi zatímco lidé z Bugisu jsou voláni Ugi. Podle Buginese mýtu, termín Ugi je odvozeno od jména prvního krále Ciny, starověkého království Bugis, La Sattumpugi. Ugi v podstatě znamená „stoupenci La Sattumpugi“.^[3]

O rané historii tohoto jazyka je známo málo kvůli nedostatku písemných záznamů. Nejdříve písemný záznam o tomto jazyce je Sureq Galigo, epický mýtus o stvoření lidí z Bugisu.

Další písemný zdroj Buginese je Lontara, což je termín, který odkazuje také na tradiční písmo a historický záznam. Nejstarší historické záznamy o Lontaru se datují kolem 17. století. Záznamy z Lontary byly popsány historiky Indonésie jako „střízlivé“ a „faktické“ ve srovnání s jejich protějšky z jiných oblastí námořní jihovýchodní Asie, jako je babad Java. Tyto záznamy jsou obvykle psány věcným tónem s velmi málo mýtickými prvky a autoři by obvykle uvedli odmítnutí odpovědnosti, než by uvedli něco, co nemohou ověřit.^[4]^[5]^[6]

Před příchodem Nizozemska v 18. století přeložil misionář B.F. Matthews Bibli do buginsky, což z něj učinilo prvního Evropana, který získal znalost jazyka. Byl také jedním z prvních Evropanů, kteří vládli Makassarese. Slovníky a gramatiky, které sestavil, a literatura a texty, které vydal, zůstávají základními zdroji informací o obou jazycích.

Na kolonizace Holanďany, počet Bugis uprchli ze své domovské oblasti Jižní Sulawesi a hledali lepší život. To vedlo k existenci malých skupin reproduktorů Buginese po celou dobu Námořní jihovýchodní Asie.^[7]^[8]

Klasifikace

Buginese patří Jižní Sulawesi podskupina Austronesian jazyková rodina. V rámci Jižní Sulawesi podskupina, nejtěsněji souvisí Kampalagian.

Zeměpisné rozdělení

Většina rodilých mluvčích (kolem 3 milionů) je soustředěna v Jižní Sulawesi, Indonésie ale na ostrově jsou malé skupiny reproduktorů Buginese Jáva, Samarinda a na východ Sumatra z Indonésie, na východ Sabah a Malajský poloostrov, Malajsie a na jih Filipíny. Tento Bugis diaspory jsou výsledkem migrace od 17. století, která byla způsobena hlavně neustálými válečnými situacemi. (The holandský přímá kolonizace začala na počátku 20. století.)

Fonologie

Buginese má šest samohlásek: a, e, i, o, u a centrální samohlásku ə.

Následující tabulka uvádí souhláskové fonémy Buginese spolu s jejich zastoupením v Lontara skript.

**Souhlásky**
		Labiální		Zubní		Palatal		Velární		Glottal
Nosní	vyjádřený	[m]	ᨆ	[n]	ᨊ	[ɲ]	ᨎ	[ŋ]	ᨂ
Prenasalized shluk		[mp]	ᨇ	[č.]	ᨋ	[ɲc]	ᨏ	[ŋk]	ᨃ
Plosive	vyjádřený	[b]	ᨅ	[d]	ᨉ	[ɟ]	ᨍ	[G]	ᨁ
Plosive	neznělý	[p]	ᨄ	[t]	ᨈ	[C]	ᨌ	[k]	ᨀ	[ʔ]	*
Frikativní				[s]	ᨔ					[h]	ᨖ
Rhotic				[r]	ᨑ
Přibližně		[w]	ᨓ	[l]	ᨒ	[j]	ᨐ

* / ʔ / dochází pouze konečně, a proto není napsán v Lontara.

Když je buginska napsána latinsky, použijí se obecné indonéské pravopisné konvence: [ɲ] je reprezentováno ″ ny ″, [ŋ] ″ ng ″, [ɟ] ″ j ″, [j] ″ y ″. Glotální zastávku [ʔ] obvykle představuje apostrof (např. Ana ' [anaʔ] „dítě“), ale příležitostně se také používá „q“. / e / a / ə / jsou obvykle rovnoměrně hláskovány jako „e“, ale / e / je často psáno jako „é“, aby se předešlo nejednoznačnosti.

Gramatika

Zájmena

Buginese má čtyři sady osobních zájmen, jednu volnou sadu a tři vázané sady:^[9]

	nezávislý	enclitic	předpona	přípona
1. osoba jednotného čísla	IA'	-A'/ -ka'/ -wa'	(k) u-	- (k) ku'
2. osoba známá	iko	-o / -ko	mu-	- (m) mu
3. osoba	IA	-i / -wi	na-	- (n) na
1. osoba množného čísla/ Zdvořilá druhá osoba	idi'	-i'/ -ki'	ta-	- (t) ta'
1. osoba množného čísla bez (archaický)	ikəŋ	-kkəŋ	ki-	-mməŋ

Tato sada se používá u předmětů nepřechodných sloves a předmětů přechodných sloves. Proklitická množina je s předměty přechodných sloves. Příponová sada se používá především v přivlastňovací funkci.

Aspekty

Následující jsou gramatické aspekty jazyka:^[10]

Durativní	Dokonalý	Podmiňovací způsob	Pochybovat	Důraz	Místo
kaq	naq	paq	gaq	si	E
kiq / ko	niq / č	piq / po	giq / go	sa	tu
kiq	niq	piq	giq	na	ro
i	ni	pi	gi	mi
	na	pa	ga

Příklady

A:	ᨄᨘᨑᨊᨚ	ᨆᨙᨋ?
	pura-no	manre
	mít + [portmonteau dokonalosti na (ᨊ) + vy]	jíst

Už jste jedli?

B:		ᨉᨙᨄ
		deq-pa
		ne + [podmíněné (ᨄ)]

Ještě ne.

Všimněte si, že ⟨q⟩ představuje ráz. Není napsáno ve skriptu Lontara.

Příklad použití:

ᨆᨙᨒᨚ ᨀ ᨌᨛᨆᨙ (méloq-kaq cemmé)

Lit .: chci-koupím se

Chci se vykoupat

Psací systém

Buginese se tradičně psalo pomocí Lontara skript, z Brahmická rodina, který se také používá pro Makassarský jazyk a Mandarština. Název Lontara pochází z Malajština slovo pro palmyra dlaň, lontar, jejichž listy jsou tradičním materiálem pro rukopisy v Indie, Jihovýchodní Asie a Indonésie. Dnes se však často píše pomocí Latinské písmo.

Buginese Lontara

Buginese lontara (místně známý jako Aksara Ugi) má mírně odlišnou výslovnost od ostatních lontaras jako Makassarese. Stejně jako ostatní indické skripty také používá diakritiku k rozlišení samohlásek [i], [u], [e], [o] a [ə] od výchozí inherentní samohlásky / a / (ve skutečnosti vyslovované [ɔ]) implicitně zastoupené v všechna písmena základní souhlásky (včetně nulové souhlásky) A).

Ale na rozdíl od většiny ostatních brahmických skriptů v Indii nemá bugínské písmo tradičně žádné virama znaménko (nebo alternativní poloviční forma pro souhlásky bez samohlásek nebo podmíněná forma pro neiniciální souhlásky ve shlucích) k potlačení vlastní samohlásky, takže je obvykle nemožné psát shluky souhlásek (několik bylo přidáno později, odvozeno od ligatur , označit prenasalizace ), geminované souhlásky nebo konečné souhlásky.

Starší texty však obvykle vůbec nepoužívaly diakritiku a od čtenářů se očekávalo, že identifikují slova z kontextu, a tak poskytnou správnou výslovnost. Jak by se dalo očekávat, vedlo to k chybným údajům; například, bolo může být chybně přečteno jako bala novými čtenáři.

Dialekty a subdialekty

Bugíni se stále odlišují podle svých hlavních předkoloniálních států (Kost, Wajo, Soppeng a Sidenreng ) nebo skupiny drobných států (kolem Pare-Pare, Sinjai a Suppa.) Jazyky těchto oblastí, s relativně malými vzájemnými odlišnostmi, lingvisté z velké části uznávají jako dialekty: nedávný lingvistický výzkum identifikoval jedenáct z nich, z nichž většina obsahuje dva nebo více dílčích dialektů.

Následující bugínské dialekty jsou uvedeny v seznamu Etnolog: Bone (Palakka, Dua Boccoe, Mare), Pangkep (Pangkajane), Camba, Sidrap (Sidenreng, North Pinrang, Alitta), Pasangkayu (Ugi Riawa), Sinjai (Enna, Palattae, Bulukumba), Soppeng (Kessi), Wajo, Barru (Pare-Pare, Nepo, Soppeng Riaja, Tompo, Tanete), Sawitto (Pinrang), Luwu (Luwu, Bua Ponrang, Wara, Malangke-Ussu).^[11]

Čísla

Čísla jsou:^[9]

1	ᨔᨙᨉᨗ	seddi
2	ᨉᨘᨓ	dua
3	ᨈᨛᨒᨘ	təllu
4	ᨕᨛᨄ	pappa '
5	ᨒᨗᨆ	lima
6	ᨕᨛᨊᨛ	ne
7	ᨄᨗᨈᨘ	pitu
8	ᨕᨑᨘᨓ	aruá
9	ᨕᨙᨔᨑ	aserá
10	ᨔᨄᨘᨒᨚ	səppulo
20	ᨉᨘᨓᨄᨘᨒᨚ	duappulo
30	ᨈᨛᨒᨘᨄᨘᨒᨚ	təlluppulo
40	ᨄᨈᨄᨘᨒᨚ	patappulo
50	ᨒᨗᨆᨄᨘᨒᨚ	limappulo
60	ᨕᨛᨊᨛᨄᨘᨒᨚᨊ	ənnəppulona
70	ᨄᨗᨈᨘᨄᨘᨒᨚ	pituppulo
80	ᨕᨑᨘᨓᨄᨘᨒᨚᨊ	aruá pulona
90	ᨕᨙᨔᨑᨄᨘᨒᨚᨊ	aserá pulona
100	ᨔᨗᨑᨈᨘ	siratu '
1000	ᨔᨗᨔᨛᨅᨘ	sisəbbu
10,000	ᨔᨗᨒᨔ	silassa
100,000	ᨔᨗᨀᨚᨈᨗ	sikətti

Maličkosti

Buginská báseň je namalována na zeď poblíž Nizozemský královský institut studií jihovýchodní Asie a Karibiku v Leidene, Holandsko jako jeden z nástěnné básně v Leidenu.^[12]

Viz také

Reference

^ Buginština na Etnolog (22. vydání, 2019)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Bugínština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ T. Ambo, T. Joeharnani. „Bugis-Makassarese: Od agrárních farmářů po dobrodružné námořníky“. Aboriginal, Australia, Marege ', Bugis-Makassar, Transformation. Universitas Hassanuddin: 2.
^ Abidin 1971, str. 165–166.
^ Cummings 2007, str. 8.
^ Hall 1965, str. 358.
^ Ammarell, Gene (2002). „Migrace Bugis a způsoby adaptace na místní sání“. Etnologie. 41 (1): 51–67. doi:10.2307/4153020. ISSN 0014-1828.
^ Ani Afidah Abd Rahman. „Obchod Bugis | Infopedia“. eresources.nlb.gov.sg. Citováno 2020-09-05.
^ ^A ^b Sirk, Ülo (1983). Buginština. Moskva: Akademia Nauk.
^ Ritumpanna wélenrénngé: sebuah episoda sastra Bugis klasik Galigo (v indonéštině) (ISBN 9789794613184) strana 77, tabulka 6
^ Buginština na Etnolog (22. vydání, 2019)
^ Khouw, Ida Indawati (15. července 2001), „Leiden, holandské město básní“, Jakarta Post, archivovány z originál dne 25. dubna 2013.

Bibliografie

Abidin, Andi Zainal (1971). "Poznámky k Lontaru 'jako historických pramenů". Indonésie. 12: 159–172. doi:10.2307/3350664. hdl:1813/53521. JSTOR 3350664.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Cummings, William P. (2007). Chain of Kings: The Makassarese Chronicles of Gowa and Talloq. KITLV Stiskněte. ISBN 978-9067182874.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Hall, D. G. E. (1965). „Problémy indonéské historiografie“. Pacifické záležitosti. 38 (3/4): 353–359. doi:10.2307/2754037. JSTOR www.jstor.org/stable/2754037.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

externí odkazy

[e22-1] Buginština na Etnolog (22. vydání, 2019)

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Bugínština“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[3] T. Ambo, T. Joeharnani. „Bugis-Makassarese: Od agrárních farmářů po dobrodružné námořníky“. Aboriginal, Australia, Marege ', Bugis-Makassar, Transformation. Universitas Hassanuddin: 2.

[FOOTNOTEAbidin1971165–166-4] Abidin 1971, str. 165–166.

[FOOTNOTECummings20078-5] Cummings 2007, str. 8.

[FOOTNOTEHall1965358-6] Hall 1965, str. 358.

[7] Ammarell, Gene (2002). „Migrace Bugis a způsoby adaptace na místní sání“. Etnologie. 41 (1): 51–67. doi:10.2307/4153020. ISSN 0014-1828.

[8] Ani Afidah Abd Rahman. „Obchod Bugis | Infopedia“. eresources.nlb.gov.sg. Citováno 2020-09-05.

[Sirk1983-9] A ^b Sirk, Ülo (1983). Buginština. Moskva: Akademia Nauk.

[10] Ritumpanna wélenrénngé: sebuah episoda sastra Bugis klasik Galigo (v indonéštině) (ISBN 9789794613184) strana 77, tabulka 6

[11] Buginština na Etnolog (22. vydání, 2019)

[12] Khouw, Ida Indawati (15. července 2001), „Leiden, holandské město básní“, Jakarta Post, archivovány z originál dne 25. dubna 2013.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Buginština
Basa Ugi / ᨅᨔ ᨕᨘᨁᨗ
Kraj	Jižní Sulawesi; enklávy jinde v Sulawesi, Borneo, Sumatra, Maluku, Papua v Indonésie
Etnický původ	Bugisové
Rodilí mluvčí	4 miliony (včetně 500 000 reproduktorů L2) (2015 UNSD )^[1]
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Jižní Sulawesi Bugis jazyky Buginština
Psací systém	Lontara, latinský
Kódy jazyků
ISO 639-2	`Chyba`
ISO 639-3	`Chyba`
Glottolog	`bugi1244`^[2]
Distribuce Bugis a Kampalagian reproduktory Sulawesi