Jazyk Udi - Udi language
Udi | |
---|---|
удин муз, udin muz[potřebuje IPA ] | |
Rodilý k | Ázerbajdžán, Rusko, Gruzie |
Kraj | Ázerbajdžán (Kabala a Oguz ), Rusko (Severní Kavkaz ), Gruzie (Kvareli ), a Arménie (Tavush ) |
Etnický původ | Udi lidé |
Rodilí mluvčí | 3800 v Ázerbájdžánu (sčítání lidu 2009)[1] 2800 v Rusku a Gruzii (bez data); neznámé číslo Arménie[2] |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | udi |
Glottolog | udii1243 [3] |
The Jazyk Udi, mluvený Udi lidé, je členem Lezgická větev z Jazyková rodina na severovýchodě Kavkazu.[4] Předpokládá se, že dřívější forma byla hlavním jazykem Kavkazská Albánie, která se táhla od jihu Dagestan do aktuálního dne Ázerbajdžán.[5] Starý jazyk Udi se také nazývá Kavkazský albánský jazyk[6] a možná odpovídá „gargarskému“ jazyku identifikovanému středověkými arménskými historiky.[5] Moderní Udi je známý jednoduše jako Udi.
Tímto jazykem hovoří asi 4 000 lidí ve vesnici Nij, Ázerbájdžán v Okres Qabala, v Oghuz District, stejně jako v částech Severní Kavkaz v Rusko. Mluví také etnické Udis žijící ve vesnicích Debetavan, Bagratashen, Ptghavan, a Haghtanak v Provincie Tavush severovýchodní Arménie a ve vesnici Zinobiani (bývalý Oktomberi) v Obec Qvareli z Kakheti provincie Gruzie.
Udi je ohrožený,[7] klasifikován jako "vážně ohrožený" UNESCO je Červená kniha ohrožených jazyků.[8]
Dějiny
Jazyk Udi lze nejvhodněji rozdělit do pěti historických etap:[9]
Brzy Udi | kolem roku 2000 př. n. l. - 300 n. l |
Starý Udi | 300 - 900 |
Middle Udi | 900 - 1800 |
Raně novověký Udi | 1800 - 1920 |
Moderní Udi | 1920 - současnost, dárek |
Brzy po roce 700 se starý jazyk Udi pravděpodobně přestal používat k jiným účelům než jako liturgický jazyk Kostel kavkazské Albánie.[10]
Syntax
Starý Udi byl ergativní – absolutní jazyk.[12]
Morfologie
Udi je aglutinační s tendencí k bytí fúzní. Udi připevňuje jsou většinou přípony nebo infixy, ale je jich pár předpony. Starý Udi používal většinou přípony.[4] Většina přípon je omezena na konkrétní části řeči. Některá přípony se chovají jako klitici. The slovosled je SOV.[13]
Udi nemá Rod, ale má skloňování třídy.[14] Starý Udi však uvnitř odrážel gramatický rod anaforická zájmena.[15]
Fonologie
Samohlásky
Přední | Centrální | Zadní |
---|---|---|
i iˤ (y) | u uˤ | |
ɛ ɛˤ (-) | ə | ɔ ɔˤ |
(…) | ɑ ɑˤ |
Souhlásky
Labiální | Zubní | Alveolární | Palatal | Velární | Uvular | Glottal | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
lenis | Fortis | ||||||||
Nosní | m | n | |||||||
Plosive | vyjádřený | b | d | ɡ | |||||
neznělý | p | t | k | q | |||||
ejective | pʼ | tʼ | kʼ | qʼ | |||||
Složitý | vyjádřený | d͡z | d͡ʒ | d͡ʒː | |||||
neznělý | t͡s | t͡ʃ | t͡ʃː | ||||||
ejective | t͡sʼ | t͡ʃʼ | t͡ʃːʼ | ||||||
Frikativní | neznělý | F | s | ʃ | ʃː | X | h | ||
vyjádřený | proti | z | ʒ | ʒː | ɣ | ||||
Trylek | r | ||||||||
Přibližně | l | j |
Starý Udi, na rozdíl od moderního Udi, neměl těsně dopředu přední zaoblená samohláska / ø /.[18] Starý Udi obsahoval další sérii palatalizovaných souhlásek.[19]
Abeceda

Starý jazyk Udi používal Kavkazská albánská abeceda. Jak dokazují staré dokumenty Udi objevené na Klášter svaté Kateřiny v Egypt pocházející ze 7. století používal starý jazyk Udi 50 z 52 dopisů identifikovaných arménskými učenci v pozdějších stoletích, které byly použity v textech jazyka Udi.[18]
Ve 30. letech došlo k pokusu o sovětský orgány vytvořit abecedu Udi na základě latinské abecedy, ale její používání po krátké době přestalo.
V roce 1974 sestavil Udi abecedu založenou na azbuce V. L. Gukasyan. Abeceda v jeho Udi-Ázerbájdžánsko-ruský slovník je následující: А а, Аъ аъ, Аь аь, Б б, В в, Г г, Гъ гъ, Гь гь, Д д, Дж дж, ДжӀ джӀ, Дз дз, Е е, Ж ж, ЖӀ жӀ, З з, , Й й, К к, Ҝ ҝ, КӀ кӀ, Къ къ, Л л, М м, Н н, О о, Оь оь, П п, ПӀ пӀ, Р р, С с, Т т, ТӀ тӀ, У у, Уь, Уь, Ф ф, Х х, Хъ хъ, Ц ц, Ц 'ц', ЦӀ цӀ, Ч ч, Ч 'ч', ЧӀ чӀ, Чъ чъ, Ш ш, ШӀ шӀ, Ы ы. Tato abeceda byla také použita ve sbírce z roku 1996 Nana oččal (Нана очъал).
V polovině 90. let byla v Ázerbájdžánu vytvořena nová latinská abeceda Udi. Základní nátěr a dvě sbírky děl Georgy Kechaari byly publikovány s jeho pomocí a bylo také používáno pro vzdělávací účely v obci Nic. Abeceda je následující:[20]
A a | B b | C c | Ç ç | D d | E e | Ə ə | F f | G g | Ğ ğ | H h |
X x | Já | İ i | Ҝ ҝ | J j | K k | Q q | L l | M m | N n | O o |
Ö ö | Str | R r | S s | Ş ş | T t | U u | U u | V v | Y y | Z z |
Ц ц | I цı | Eъ eъ | Tı tı | Əъ əъ | Kъ kъ | Pı pı | Xъ xъ | Şı şı | Öъ öъ | Çı çı |
Çъ çъ | Ć ć | Jı jı | Zı zı | Uъ uъ | Dobře | İъ iъ | Dz dz |
V roce 2007 v Astrachaň, Vladimir Dabakovym vydal sbírku Udi folklóru s latinskou abecedou takto: A a, Ă ă, Ә ә, B b, C c, Ĉ ĉ, Ç ç, Ç 'ç', Č č, Ć ć, D d, E e, Ĕ ě, F f, G g, Ğ ğ, H h, I ı, İ i, Ĭ ĭ, J j, Ĵ ĵ, K k, K 'k', L l, M m, N n, O o, Ö ö, Ŏ ŏ, P p, P 'p', Q q, Q 'q', R r, S s, Ś ś, S 's', Ŝ ŝ, Ş ş, T t , T 't', U u, Ü ü, Ŭ ŭ, V v, X x, Y y, Z z, Ź ź.
V roce 2013 v Rusku, Udi primer, Nanay muz (Нанай муз), byl vydán s azbukou, upravenou verzí verze, kterou používal V. L. Gukasyan v Udi-Ázerbájdžánsko-ruský slovník. Abeceda je následující:[21]
А а | Аь аь | Аъ аъ | Б б | В в | Г г | Гъ гъ | Гь гь | Д д | Дз дз | Дж дж |
Джъ джъ | Е е | Ж ж | Жъ жъ | З з | И и | Иъ иъ | Й © | К к | К 'к' | Къ къ |
Л л | М м | Н н | О о | Оь оь | Оъ оъ | П п | П 'п' | Р р | С с | Т т |
Т 'т' | У у | Уь уь | Уъ уъ | Ф ф | Х х | Хъ хъ | Ц ц | Ц 'ц' | Ч ч | Чъ чъ |
Ч 'ч' | Ч’ъ ч’ъ | Ш ш | Шъ шъ | Ы ы | Э э | Эъ эъ | Ю ю | Я я |
Viz také
Citace
- ^ "Udi". Etnolog. Citováno 2018-05-28.
- ^ Lewis, M. Paul; Gary F. Simons; Charles D. Fennig, eds. (2013). Ethnologue: Languages of the World (17. vydání). Dallas, Texas: SIL International.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Udi". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Gippert & Schulze (2007), str. 208.
- ^ A b Gippert & Schulze (2007), str. 210.
- ^ Gippert & Schulze (2007), str. 201.
- ^ Publikováno v: Encyklopedie světově ohrožených jazyků. Upravil Christopher Moseley. London & New York: Routledge, 2007. 211–280.
- ^ Interaktivní atlas UNESCO v ohrožení jazyků světa
- ^ Schulze (2005).
- ^ Schulze (2005), str. 23.
- ^ Schulze (2005), str. 22.
- ^ Gippert & Schulze (2007), str. 206.
- ^ Schulze, Wolfgang (2002): Udi jazyk „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2012-08-05. Citováno 2012-08-05.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ Harris (1990), str. 7.
- ^ Gippert & Schulze (2007), str. 202.
- ^ Hewitt (2004), str. 57.
- ^ Souhláskové systémy severovýchodních kavkazských jazyků na TITUS DIDACTICA
- ^ A b Gippert & Schulze (2007), str. 207.
- ^ Gippert & Schulze (2007) 201, 207.
- ^ Y. A. Aydınov a J. A. Keçaari. Tıetıir. Baku, 1996
- ^ Удинский алфавит
Reference
- Gippert, Jost; Wolfgang, Schulze (2007), „Několik poznámek k kavkazskému albánskému Palimsestu“, Írán a Kavkaz, Leiden, Nizozemsko: Koninklijke Brill NV, 11 (2): 208, 201–212, doi:10.1163 / 157338407X265441
- Harris, Alice C. (2006), „Historie na podporu synchronizace“, Berkeley lingvistická společnost, 30: 142–159, doi:10,3765 / bls.v30i1.942
- Hewitt, George (2004). Úvod do studia jazyků Kavkazu. Mnichov: Lincom Europa. ISBN 3895867349.
- Schulze, Wolfgang (2005). „Směrem k historii Udi“ (PDF). International Journal of Diachronic Linguistics: 7, 1–27. Citováno 4. července 2012.
Další čtení
- Harris, Alice C. (2002). Endoklitika a počátky Udiho morfosyntaxe. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-924633-5.
- Schulze, Wolfgang (2015). "Aspekty urdi-íránského jazykového kontaktu". V Bläsing, Uwe; Arakelova, Victoria; Weinreich, Matthias (eds.). Studie o Íránu a Kavkaze. Brill. 317–324, 373–401.
externí odkazy
- Dodatek: Písmo cyrilice
- Jazyk Udi: Gramatický popis se vzorovým textem - Wolfgang Schulze 2001
- Základní lexikon Udi v globální lexikostatistické databázi
- Udis
- Historická mapa
- Funkční gramatika Udiho, Wolfgang Schulze, 2002
- Funkční gramatika Udiho, Wolfgang Schulze, 2006
- Kognitivní rozměr klauzální organizace v Udi, Wolfgang Schulze, 2000
- Jazyk Udi, Wolfgang Schulze, 2002
- John M. Clifton: Sociolingvistická situace Udi v Ázerbájdžánu. SIL International, 2005. (PDF-Datei; 206 kB)