Cham jazyk - Cham language

Cham
	ꨌꩌ
	'Cham' dovnitř Cham skript
Výslovnost	[vačka]
Rodilý k	Kambodža a Vietnam
Kraj	Jihovýchodní Asie na pevnině
Etnický původ	Cham
Rodilí mluvčí	320 000 (sčítání lidu 2002-2008)
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Malayo-Sumbawan (?) Chamic Pobřežní Cham; ; ; ; ;
Dialekty	Western Cham (245 000); Východní Cham (73 000);
Psací systém	Cham, arabština, latinský
Oficiální status
Uznávaná menšina; jazyk v	Vietnam; Kambodža
Kódy jazyků
ISO 639-3	Buď:; cja - Západní Cham; cjm - Východní Cham
Glottolog	cham1328

Cham je Malayo-polynéský jazyk z Austronesian rodina, mluvený Cham z Jihovýchodní Asie. Mluví se jím především na území bývalého království Champa, která trvala moderní východní Kambodža a Jižní Vietnam. Západní odrůdou mluví 220 000 lidí Kambodža a 25 000 lidí v Vietnam. Pokud jde o východní odrůdu, ve Vietnamu je asi 73 000 mluvčích,^[2] pro celkem přibližně 320 000 reproduktorů.

Cham je hlavní a nejvíce mluvený jazyk mezi Chamické jazyky, kterými se mluví v částech pevninská jihovýchodní Asie, Severní Sumatra a na ostrově Hainan. Cham je pozoruhodný bytím nejstarší doloženou Austronesian jazyk, s Nápis Đông Yên Châu byl prokazatelně datován do konce 4. století našeho letopočtu.

Fonologie

Jazyk Western Cham má 21 souhlásek a 9 samohlásek.^[4]

Souhlásky

		Labiální	Alveolární	Palatal	Velární	Glottal
Plosive	neznělý unaspirated	p	t	C	k	ʔ
Plosive	neznělý sání	pʰ	tʰ	C	kʰ
Implozivní		ɓ	ɗ
Nosní		m	n	ɲ	ŋ
Tekutý			l
Frikativní			s		ɣ	h
Rhotic
Přibližně				j	w

Samohlásky

Jednonožky

	Přední	Centrální	Zadní
Vysoký	i	ɨ	u
Střední (napjatá)	E	ə	Ó
Střední (Lax)	ɛ		ɔ
Nízký		A

Dvojhlásky

IA, iɯ (vyskytuje se pouze dříve -ʔ), ea, ua, oa, au (vyskytuje se pouze dříve -ʔ),

iə, ɛə, ɔə, uə.

Gramatika

Slovotvorba

Existuje několik předpon a přípon, které lze použít pro odvození slov.^[5]

předpona pa-: kauzativní, někdy dodávající tomuto slovu větší sílu
- thău (vědět) → cesta (informovat)
- blẽi (koupit) → pablẽi (prodat)
- máry (nízká) → pilíř (snížit)
- jo (jako, jako) → payău (srovnávat)
- jœû (dokončeno) → pajœû (dobře dokončeno)
předpona Vočko-: někdy příčinná, často označuje stav, posedlost, vzájemnost, vzájemnost
- jruu (jed) → mœjruu (otrávit)
- gruu (učitel) → mœgruu (studovat)
- téan (břicho) → Meean (těhotenství)
- boh (vejce, ovoce) → mœboḥ (položit vejce, dát ovoce)
- daké (roh) → mœdaké (s rohy)
předpona ta- nebo da-: častý
- galuṇg (rolovat) → tagaluṇg (kutálet se)
- dap (schovat se) → táta (být zvyklý se schovávat)
infix -an-: tvorba podstatných jmen
- pvâch (mluvit) → panvâch (mluvený projev)
- tiêu (řádek) → taniêu (veslo)
- dok (žít) → danok (dům, bydlení)
infix -Vočko-: žádný konkrétní význam
- payău (pro srovnání) → pamœyău (srovnávat)

Zdvojení se často používá:^[5]

palẽi, pala-palẽi (země)
raḅaḥ, raḅaḥ-raḅœp (bída)

Syntaxe a slovosled

Cham obecně používá SVO slovosled, bez jakéhokoli značení písmen, aby se odlišil předmět od objektu:^[6]

Dahlak	atong	nhu.
Já	porazit	on
Zbil jsem ho.

Nhu	atong	dahlak.
on	porazit	Já
Bije mě.

Někdy se používají fiktivní pronominální předměty, které odrážejí předmět:

Inœû hudiêp dahlak	nhu	atong	adẽi puthang nhu.
matka mé ženy	ona	porazit	mladší sestra jejího manžela
„Matka mé ženy bije mladší sestru jejího manžela.“

Složená slovesa se budou chovat jako jedno neoddělitelné sloveso, po kterém bude objekt následovat:

Bloh	nhu	ḍiḥ dii apvẽi	anẽk lakẽi.
pak	ona	ležet v ohni (tj .: porodit)	syn
„Potom porodila syna.“

Někdy se však sloveso umístí před předmět:

Lêk	dahlak.
podzim	Já
"Padám."

Pomocná slovesa jsou umístěny za objekty:

Nhu	ba	hudiêp nhu	nau.
on	přinést	jeho žena	jít
„Přivede svou ženu.“

Pokud věta obsahuje více než jedno hlavní sloveso, bude mít jedno z nich příslovečný význam:

Nhu	dap	klaḥ	moetai.
on	skrýt	vyhnout se	smrt
„Skrytí se vyhnul smrti.“

Přídavná jména přicházejí za podstatnými jmény, která modifikují:^[7]

thang	špice
Dům	velký
"velký dům"

Pokud je pořadí obráceno, celek se bude chovat jako sloučenina:

ôrang	špice	tvar
osoba	velký	hluk
"hlučný člověk"

S částicemi lze vytvářet složené věty krung:^[8]

thaa drẽi athău thaa drẽi mœyău	krung	aï nhu brẽi kaa nhu
pes a kočka	který	dal mu jeho bratr
„pes a kočka, které mu dal jeho bratr“

nau tapak	danau	krung	aï ten ikan
jít rovně	jezero	který	bratr rybaří
„jít rovnou k jezeru, kde jeho bratr lovil ryby“

Je také možné tuto částici vynechat, aniž by došlo ke změně významu:^[6]

Dahlak brẽi athêh nan	kaa va dahlak	∅	dok dii palẽi Ram.
Dávám toho koně	svému strýci	SZO	žít ve vesnici Ram
„Dal jsem tohoto koně svému strýci, který žije ve vesnici Ram.“

Otázky jsou vytvářeny s věty-finální částice rẽi:^[9]

Anẽk	thău	vakhar	rẽi?
dítě	znát	psaní	q
„Můžeš psát, dítě?“

Další otázky jsou in situ:

Hẽû	nau	hatau?
vy	jít	kde
"Kam jdeš?"

Nominálové

Stejně jako mnoho jazyků ve východní Asii používá i Cham číselné klasifikátory vyjádřit částky.^[10] Klasifikátor bude vždy následovat za číslicí, přičemž podstatné jméno bude vždy před nebo za párem klasifikátor-číslice.

limœû	boh	chœk
Pět	clf	hora
"pět hor"

palẽi	naṃ	boh
vesnice	šest	clf
"šest vesnic"

Výše uvedené příklady ukazují klasifikátor boh, což doslovně znamená „vejce“ a je nejčastěji používáno - zejména u kulatých a objemných předmětů. Ostatní klasifikátory jsou ôrang (osoba) pro lidi a božstva, ḅêk u dlouhých předmětů, blaḥ (list) pro ploché předměty a mnoho dalších.

Dny v měsíci se počítají s podobným systémem se dvěma klasifikátory: jedním (bangun) počítal dny před úplňkem a ten druhý (ranaṃ) dny po úplňku.^[11]

harẽi	thaa	bangun
den	jeden	clf
„první den po novoluní“

harẽi	dvaa	klaṃ
den	dva	clf
"druhý den po úplňku"

Osobní zájmena se chovají jako běžná podstatná jména a nevykazují žádné rozlišování případů. Existují různé formy v závislosti na úroveň zdvořilosti. Například první osoba jednotného čísla je kău ve formálním nebo vzdáleném kontextu dahlak (ve Vietnamu) nebo hulun (v Kambodži) v běžně zdvořilém kontextu. Stejně jako v mnoha jiných jazycích regionu se výrazy příbuznosti často používají jako osobní zájmena.^[8]

Srovnávací a superlativ jsou vyjádřeny lokální předložkou di/dii:^[12]

tapaa	di	aï nhu
velký	v	jeho bratr
„větší než jeho bratr“

Slovesa

K označení lze použít některé částice čas /aspekt.^[13] Budoucnost je označena shi nebo thi ve Vietnamu, s Ahoj nebo si v Kambodži. Perfekt je vyjádřen pomocí jœû. První přichází před slovesem:

Arak ni	kău	shi	nao.
Nyní	Já	fut	jít
„Půjdu hned.“

Druhý je konečný:

Do prdele	kău	nao	jœû.
trochu víc	Já	jít	prf
„Za chvíli jsem pryč.“

Některá slovesa mohou fungovat jako pomocná zařízení k vyjádření jiných časů nebo aspektů.^[14] Sloveso dok („zůstat“) se používá pro nepřetržité, vœk ("vrátit se") pro opakující se aspekt a kiœng („chtít“) pro budoucí čas.

Negace je vytvořena pomocí Ach/Ó na jedné nebo obou stranách slovesa nebo s di/dii^[15] vpředu.^[13]

Imperativ je vytvořen s věty-finální částice Bêka negativní imperativ s preverbalem jvai/jvẽi (ve Vietnamu a Kambodži).^[13]

Sociolingvistika

Diglosie

Brunelle pozoroval dva jevy používání jazyka mezi mluvčími východní Cham: Oba jsou diglosický a bilingvní (v Cham a Vietnamese). Diglosie je situace, kdy se v jedné jazykové komunitě používají dvě varianty jazyka a jedna se často používá při formálních příležitostech (označených H) a druhý je více hovorový (označený L).^[16]^[17]

Nářeční rozdíly

Cham je rozdělena do dvou primárních dialektů. Západním Chamem mluví Cham v Kambodži i v přilehlých vietnamských provinciích Giang a Tây Ninh. Východní Cham mluví populací pobřežních Cham ve vietnamských provinciích Bình Thuận, Ninh Čt, a Đồng Nai. Oba regiony, kde se mluví Cham, jsou odděleny geograficky i kulturně. Početnější západní Cham jsou převážně Muslimové (ačkoli někteří v Kambodži nyní cvičí Theravāda buddhismus ), zatímco východní Cham praktikuje obojí islám a hinduismus. Ethnologue uvádí, že východní a západní dialekty již nejsou vzájemně srozumitelné. Níže uvedená tabulka uvádí několik příkladů slov, kde se dva dialekty od 19. století lišily.^[18]

	Kambodža	jižní Vietnam
samohlásky
dítě	anek	ank
vzít	tuk	tôk
ne	jvẽi	jvai
sykavky
jeden	sa	tha
zachránit před utonutím	špatný	dav
sůl	sára	Shara
rovnat se	samu	hamu
konečné souhlásky
těžký	past	trak
vpředu	zdřímnutí	anak
lexikální rozdíly
trh	pasa	daraku
nenávist	amoḥ	limuk

Lê a kol. (2014: 175)^[19] uvádí několik podskupin Cham.

Chăm Poông: ve vesnici Thạnh Hiếu, komuna Phan Hiệp, Okres B Bc Bình, Provincie Bình Thuận. Châm Poông cvičí pohřeb místo kremace jako okolní Cham.
Chăm Hroi (počet obyvatel 4 000): v Okres Phước Vân (Provincie Bình Định ), Okres Đồng Xuân (Provincie Phú Yên ), a Okres Tây Sơn (Provincie Bình Định )
Chàvà Ku, smíšený Malay-Khmer lidé v Châu Đốc

Psací systémy

Cham skript je Brahmické písmo.^[2] Skript má dvě varianty: Akhar Thrah (Východní Cham) a Akhar Srak (Západní Cham). Jazyk Western Cham je psán s Arabské písmo nebo výše zmíněný Akhar Srak.^[20]^[21]

Slovníky

The Dynastie Ming čínština Bureau of Translators vytvořil čínsko-chámský slovník.^{[Citace je zapotřebí ]}

John Crawfurd Práce z roku 1822 „Malay of Champa“ obsahuje slovník jazyka Cham.^{[Citace je zapotřebí ]}

Viz také

Poznámky

^ Západní Cham v Etnolog (18. vydání, 2015)
Východní Cham v Etnolog (18. vydání, 2015)
^ ^A ^b ^C Cham. v Standard Unicode, verze 11.0 (str. 661). Mountain View, CA: Konsorcium Unicode.
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Cham". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ Ueki, Kaori (2011). Prozodie a intonace západní Cham (PDF) (Disertační práce). University of Hawai 'i v Mānoa.
^ ^A ^b Aymonier 1889, kap. X
^ ^A ^b Aymonier 1889, kap. XXI
^ Aymonier 1889, kap. XIII
^ ^A ^b Aymonier 1889, kap. XII
^ Aymonier 1889, kap. XIX
^ Aymonier 1889, kap. XI
^ Aymonier 1889, kap. VIII
^ Aymonier 1889, kap. XVI
^ ^A ^b ^C Aymonier 1889, kap. XV
^ Aymonier 1889, kap. XIV
^ To se stává homofonní s lokální předložkou.
^ Brunelle, Marc (2008). „Diglosie, dvojjazyčnost a revitalizace písemné východní Cham“. Jazyková dokumentace a konzervace. 2 (1): 28–46. hdl:10125/1848.
^ Brunelle, Marc. (2009). Diglosie a monosyllabizace ve východní Cham: sociolingvistická studie. V J. N. Stanford & D. R. Preston (Eds.), Variace v jazycích domorodých menšin (str. 47-75). John Benjamins.
^ Aymonier 1889, kap. IX
^ Lê Bá Thảo, Hoàng Ma, et. al; Viện hàn lâm khoa học xã hội Việt Nam - Viện dân tộc học. 2014. Các dân tộc ít người ở Việt Nam: các tỉnh phía nam. Ha Noi: Nhà xuất bản khoa học xã hội. ISBN 978-604-90-2436-8
^ Hosken, Martin (2019), L2 / 19-217 Návrh na kódování Western Cham v UCS (PDF)
^ Bruckmayr, Philipp (2019). „Měnící se osudy kambodžské islámské rukopisné tradice“. Journal of Islamic Ruuscripts. 10 (1): 1–23. doi:10.1163 / 1878464X-01001001.

Další čtení

Grant, Anthony (ed.); Sidwell, Paul (ed.) (2005). Grant, Anthony; Sidwell, Paul (eds.). Chamic and beyond: studies in mainland austronesian languages. Pl-569. Tichomořská lingvistika 569. Canberra: Tichomořská lingvistika. doi:10.15144 / PL-569. hdl:1885/146271. ISBN 0-85883-561-4.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz) CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Thurgood, Graham (1999). Od starověkého Chamu po moderní dialekty: dva tisíce let jazykových kontaktů a změn: s dodatkem Chamických rekonstrukcí a výpůjček. Oceanic Linguistics Special Publication No. 28. Honolulu: University of Hawaii Press. ISBN 0-8248-2131-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Aymonier, Étienne; Cabaton, Antoine (1906). Slovníček čam-français. Svazek 7 publikací de l'École française d'Extrême-Orient. Paříž: E. Leroux.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Aymonier, Etienne (1889). Grammaire de la langue chame. Saigon: Imprimerie coloniale.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Blood, D. L. a Blood, D. (1977). Jazyk East Cham. Vietnamská řada datových mikrofišů, č. VD 51-72. Huntington Beach, Kalifornie: Letní lingvistický institut.
Blood, D. L. (1977). Romanizace jazyka Cham ve vztahu ke skriptu Cham. Vietnamská řada datových mikrofiší, č. VD51-17. Dallas: Letní lingvistický institut.
Edwards, E. D .; Blagden, C. O. (1939). "Čínský slovník Chamových slov a frází". Bulletin of the School of Oriental Studies, University of London. 10 (1): 53–91. JSTOR 607926.
Braginsky, Vladimir (2014). Klasické civilizace jihovýchodní Asie. Routledge. 398–. ISBN 978-1-136-84879-7.
Moussay, Gerard (1971). Dictionnaire Cam-Vietnamien-Français. Phan Rang: Center Culturel Cam.
Sakaya. 2014. Từ điển Chăm. Nhà xuất bản Tri Thức. ISBN 978-604-908-999-2
Rozličný. 2011. Ngôn ngữ Chăm: thực trạng và giải pháp. Hanoj: Nhà xuất bản Phụ Nữ.

externí odkazy

Kaipuleohone má archiv včetně písemných materiálů Cham

[e18-1] Západní Cham v Etnolog (18. vydání, 2015)
Východní Cham v Etnolog (18. vydání, 2015)

[Uni11-2] A ^b ^C Cham. v Standard Unicode, verze 11.0 (str. 661). Mountain View, CA: Konsorcium Unicode.

[Glottolog-3] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Cham". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[4] Ueki, Kaori (2011). Prozodie a intonace západní Cham (PDF) (Disertační práce). University of Hawai 'i v Mānoa.

[c10-5] A ^b Aymonier 1889, kap. X

[c21-6] A ^b Aymonier 1889, kap. XXI

[7] Aymonier 1889, kap. XIII

[c12-8] A ^b Aymonier 1889, kap. XII

[9] Aymonier 1889, kap. XIX

[10] Aymonier 1889, kap. XI

[11] Aymonier 1889, kap. VIII

[12] Aymonier 1889, kap. XVI

[c15-13] A ^b ^C Aymonier 1889, kap. XV

[14] Aymonier 1889, kap. XIV

[15] To se stává homofonní s lokální předložkou.

[16] Brunelle, Marc (2008). „Diglosie, dvojjazyčnost a revitalizace písemné východní Cham“. Jazyková dokumentace a konzervace. 2 (1): 28–46. hdl:10125/1848.

[17] Brunelle, Marc. (2009). Diglosie a monosyllabizace ve východní Cham: sociolingvistická studie. V J. N. Stanford & D. R. Preston (Eds.), Variace v jazycích domorodých menšin (str. 47-75). John Benjamins.

[18] Aymonier 1889, kap. IX

[19] Lê Bá Thảo, Hoàng Ma, et. al; Viện hàn lâm khoa học xã hội Việt Nam - Viện dân tộc học. 2014. Các dân tộc ít người ở Việt Nam: các tỉnh phía nam. Ha Noi: Nhà xuất bản khoa học xã hội. ISBN 978-604-90-2436-8

[20] Hosken, Martin (2019), L2 / 19-217 Návrh na kódování Western Cham v UCS (PDF)

[21] Bruckmayr, Philipp (2019). „Měnící se osudy kambodžské islámské rukopisné tradice“. Journal of Islamic Ruuscripts. 10 (1): 1–23. doi:10.1163 / 1878464X-01001001.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]