Pokyny Shuruppaku - Instructions of Shuruppak

Pro sumerské město stejného jména viz Shuruppak.
Obrázek ukazující fragmenty Pokyny Shuruppaku odkryté ve starověku Adab (datováno do C. 2600 př. N. L. - C. 2500 př. N. L.). Tato expozice je v Muzeu Oriental Institute of Chicago. Překlad: „Shurrupak dal svému synovi pokyny: / Nekupuj si příliš prdel, který by se prýštil. / Nedopouštěj se znásilnění na dceři muže, neohlaš to na nádvoří. / Neodpovídej zpět svému otci, ne zvedněte „těžké oko“ “.

The Pokyny z Shuruppak (nebo, Pokyny společnosti Šuruppak[1] syn Ubara-tutu) jsou významným příkladem Sumerský literatura moudrosti.[2] Zahrnuje literaturu moudrosti určenou k výuce správné zbožnosti ctnost a zachovat komunitní standardy, bylo běžné po celém světě starověký Blízký východ.[3] Text je zasazen do antiky incipit: "V těch dnech, v těch vzdálených dobách, v těch nocích, v těch vzdálených nocích, v těch letech, v těch vzdálených letech." Přikázání jsou vložena do úst krále Šuruppaka (SU.KUR.RUki), syn Ubara-Tutu. Ubara-Tutu je zaznamenán ve většině dochovaných kopií Seznam sumerských králů jako poslední král Sumeru před potopa. Ubara-tutu je krátce zmíněn v tablet XI z Epos o Gilgamešovi. Je označován jako otec Utnapishtim, postava, která je poučena bohem Ea postavit loď, aby přežila nadcházející povodeň.[4] Ve skupině s ostatními klínové písmo tablety z Abu Salabikh, Instrukce datum do začátku třetí tisíciletí př. n. l, být mezi nejstarší dochovaná literatura.

Text se skládá z napomenutých výroků Šuruppaka adresovaných jeho synovi a případných povodňový hrdina Ziusudra (Akkadština: Utnapishtin ). Jinak pojmenovaný jako jedno z pěti předpotopních měst v sumerské tradici,[5] jméno "Šuruppak" se objevuje v jednom rukopisu Seznam sumerských králů (WB-62, psáno SU.KUR.LAM), kde je interpolováno jako další generace mezi Ubara-Tutu a Ziusudrou, kteří jsou ve všech ostatních případech otcem a synem. Lambert uvádí, že bylo navrženo, že interpolace mohla vzniknout prostřednictvím epiteta otce („muže Shuruppaku“), který byl nesprávně vzat za správné jméno.[6] Tento epiteton, který se nachází v tabletu Gilgameš XI, je však označením aplikovaným na Utnapishtima, nikoli na jeho otce.

The Abu Salabikh tablet, datovaný do poloviny třetího tisíciletí př. n. l.,[7] je nejstarší dochovanou kopií a četné dochované kopie potvrzují její pokračující popularitu v sumerských / akkadských literárních kánonech.[8]

Poradny ve třech spojených seznamech jsou jadrné a zabírají jeden až tři řádky klínového písma. Některé rady jsou čistě praktické: Neměli byste najít pole na silnici; .... Neměli byste dělat studnu ve svém oboru: lidé vám ji způsobí škodu. (řádky 15–18). Po morálních předpisech následují negativní praktické výsledky přestoupení: Neměli byste si hrát s vdanou mladou ženou: pomluva může být vážná. (řádky 32–34). Hlavní roli hraje názor Společenství a možnost pomluvy (řádek 35), ať už hodnotný názor „nádvoří“ (řádek 62), nebo méně cenný názor trhu, kde urážky a hloupé mluvení dostávají pozornost země. (řádek 142).

Viz také

Reference

  1. ^ Hesiod (2006). Most, Glenn W. (vyd.). Theogony, Works and Days, Testimonia. Loeb Classical Library. Harvard University Press. p. xlvi.
  2. ^ "Nejvýznamnější kus literatury moudrosti v Sumerský “, tvrdí Paul-Alain Beaulieu, v Richard J. Clifford, ed., Literatura moudrosti v Mezopotámii a Izraeli 2007:4.
  3. ^ Pokyny Shuruppaku: od W.G. Lamberta (1996) Babylonská literatura moudrosti. (Eisenbrauns, Winona Lake, Indiana) Zahrnuje on-line anglický překlad textu.
  4. ^ George, Andrew R. (2003). Epos o Gilgamešovi: Babylónská epická báseň a další texty v akkadštině a sumerštině. Penguin Classics. ISBN  9780241289907.
  5. ^ Podle Eridu Genesis, královský majestát sestoupil z nebe a byla založena první města: Eridu, Bad-Tibira, Larso, Sippar, a Shuruppak.
  6. ^ Lambert, W.G. (1996). Babylonská literatura moudrosti. Eisenbrauns. p. 92. ISBN  9780931464942. Citováno 2015-06-03.
  7. ^ Biggs, Robert D. (1974). Nápisy od Tell Abū Ṣalābīkh (PDF). Orientální institut Publikace. University of Chicago Press. ISBN  0-226-62202-9.
  8. ^ Dva fragmentární Akkadština verze přežijí, od 15. století před naším letopočtem a od konce druhého tisíciletí před naším letopočtem: „O jeho velkém starověku a popularitě svědčí velké množství jeho rukopisů, které přežily“ (Beaulieu in Clifford 2007: 4).

externí odkazy