Jazyk Venda - Venda language
Venda | ||||
---|---|---|---|---|
Tshivenḓa | ||||
Rodilý k | Jižní Afrika, Zimbabwe | |||
Kraj | Provincie Limpopo | |||
Rodilí mluvčí | 1,3 milionu (sčítání lidu 2011)[1] 1,7 milionu Reproduktory L2 v Jižní Africe (2002)[2] | |||
latinský (Venda abeceda) Venda Braillovo písmo | ||||
Podepsaná Venda | ||||
Oficiální status | ||||
Úřední jazyk v | ![]() ![]() | |||
Kódy jazyků | ||||
ISO 639-1 | ve | |||
ISO 639-2 | ven | |||
ISO 639-3 | ven | |||
Glottolog | vend1245 [3] | |||
S.20 (S.21) [4] | ||||
Linguasphere | 99-AUT-b vč. odrůdy | |||
![]() Geografické rozložení tshivendy v Jižní Africe: podíl populace, která mluví tshivendou doma.
| ||||
![]() Geografické rozložení tshivendy v Jižní Africe: hustota domácích mluvčích tshivendy.
| ||||
Venda | |
---|---|
Osoba | MuVenda |
Lidé | VhaVenda |
Jazyk | Tshivenda nebo Luvenďa |
Země | Venda |
Venda nebo Tshivenda, také známý jako Tshivenda, je Bantu jazyk a úřední jazyk Jižní Afrika. To je hlavně mluvené Venda lidé v severní části Jihoafrické republiky Provincie Limpopo, stejně jako někteří Lemba lidé v Zimbabwe. Jazyk Venda souvisí s Kalanga, kterým se mluví v Zimbabwe a Botswaně. Během apartheid éra Jižní Afriky, bantustan z Venda byla zřízena k pokrytí řečníků Vendy z Jižní Afriky.
Podle sčítání lidu z roku 2011 se mluvčí skupiny Venda koncentrují v následujících oblastech: Místní obec Makhado s 350 000 lidmi; Místní obec Thulamela s 370 000 lidmi; Musina Místní magistrát s 35 000 lidmi; a Mutale místní magistrát s 89 000 lidmi. Celkový počet řečníků v okrese Vhembe je v současné době 844 000. V provincii Gauteng je 275 000 řečníků Venda. Méně než 10 000 je rozmístěno ve zbytku země - pro celkový počet mluvčích Venda v Jižní Africe na 1,2 milionu lidí nebo jen 2,2% populace Jihoafrické republiky, což znamená, že mluvčí Venda jsou po Jihoafrické republice druhým nejmenším menšinovým jazykem Ndebele jazyk, který má 1,1 milionu reproduktorů.
Psací systém
Jazyk Venda používá latinka s pěti dalšími písmeny s diakritikou. Jsou čtyři zubní souhlásky s přízvuk háčkem pod písmenem (ḓ, ḽ, ṋ, ṱ) a an přehnané pro velární ṅ. Pět písmen samohlásek se používá k napsání sedmi samohlásek. Písmena C, J a Q se používají pouze pro cizí slova a jména.
A a | B b | (C c) | D d | Ḓ ḓ | E e | F f | G g | |
H h | Já já | (J j) | K k | L l | Ḽ ḽ | M m | N n | |
Ṋ ṋ | Ṅ ṅ | O o | Str | (Q q) | R r | S s | T t | |
Ṱ ṱ | U u | V v | W w | X x | Y y | Z z |
písmena) | hodnoty v IPA | poznámky |
---|---|---|
A | [A], [ɔ] | |
b | [b] | |
bv | [b̪v] | |
bw | [bɣʷ] nebo [bj] | Liší se podle dialektu |
d | [d] | |
dz | [d͡z] | |
dzh | [d͡ʒ] | Podobné jako v angličtině „j“ |
dzw | [d͡zʷ] | |
ḓ | [d̪] | |
E | [ɛ], [E] | |
F | [F] | |
fh | [ɸ] | |
G | [ɡ] | |
h | [ɦ], [h] | Výrazný [h] před E. |
hw | [ɣʷ] | |
i | [i] | |
k | [kʼ] | |
kh | [kʰ] | |
khw | [kʷʰ] | |
l | [ɭ] | |
ḽ | [l̪] | |
m | [m], [m̩] | M je slabičné [m̩], když následující slabika začíná m. |
n | [n], [n̩] | N je slabičné, když následující slabika začíná n. |
ng | [ŋɡ] | |
ny | [ɲ] | |
nz | [nd͡z] | |
ṋ | [n̪] | |
ṅ | [ŋ] | |
.w | [ŋʷ] | |
Ó | [ɔ], [Ó] | |
str | [pˀ] | |
ph | [pʰ] | |
pf | [p̪f] | |
pfh | [p̪fʰ] | |
r | [ɾ] | |
s | [s] | |
sh | [ʃ] | |
sw | [ʂ] | |
t | [tʼ] | |
th | [tʰ] | |
ts | [t͡s] | |
tsh | [t͡ʃʰ] | |
tsw | [t͡sʷ] | |
ty | [C] | |
ṱ | [t̪] | |
.h | [t̪h] | |
u | [u] | |
proti | [proti] | |
vh | [β] | |
w | [w] | |
X | [X] | Podobně jako u ch ve skotštině jezero. |
xw | [X] | |
y | [j] | |
z | [z] | |
zh | [ʒ] | |
zw | [ʐ] |
Unicode
Zvláštní písmena mají následující Unicode jména:
- Ḓ U + 1E12 LATINSKÉ VELKÉ PÍSMENO D S OKRUHEM NÍŽE
- ḓ U + 1E13 LATINSKÝ MALÝ LIST D S OKRUHEM NÍŽE
- Ḽ U + 1E3C LATINSKÉ KAPITÁLOVÉ LIST L S OKRUHEM NÍŽE
- ḽ U + 1E3D LATINSKÉ MALÉ PÍSMENO L S OKRUHEM NÍŽE
- Ṅ LATINSKÉ KAPITÁLOVÉ PÍSMENO U + 1E44 N S BODEM výše
- ṅ U + 1E45 LATINSKÉ MALÉ PÍSMENO N S BODEM výše
- Ṋ LATINSKÉ KAPITÁLOVÉ LISTU U + 1E4A N S OKRUHEM NÍŽE
- ṋ U + 1E4B LATINSKÝ MALÝ LIST N S OKRUHEM NÍŽE
- Ṱ LATINOVÉ KAPITÁLOVÉ PÍSMENO U + 1E70 T S OKRUHEM NÍŽE
- ṱ U + 1E71 LATINSKÉ MALÉ PÍSMENO T S OKRUHEM NÍŽE
Luṱhofunḓeraru lwa Mibvumo
![]() | Tato sekce obsahuje informace nejasné nebo sporné důležitost nebo relevantnost k předmětu článku.Července 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The sintu systém psaní Isibheqe Sohlamvu /Ditema tsa Dinoko, technicky známý ve Vendě jako Luṱhofunḓeraru lwa Mibvumo, se také používá pro jazyk Venda.[Citace je zapotřebí ]
ṱala "rozvod" | ![]() [t̪ʼaːɽa] | tala "Nakresli čáru" | ![]() [tʼaːɽa] |
---|
Fonologie
Venda rozlišuje zubní ṱ, ṱh, ḓ, ṋ, ḽ z alveolární t, th, d, n, l stejně jako (jako v Ovce ) labiodentální F v z bilabiální fh, vh (poslední dva jsou mírně zaoblený ). Neexistují žádná kliknutí; X má zvuk ch v jezero nebo Bach. Stejně jako v jiných jihoafrických jazycích Zulu, ph, ,h, th, kh jsou nasávány a „prostý“ se zastaví p, ṱ, t, a k jsou ejective.
Existuje pět samohlásek: / já ɛ u /.
Bilabiální | Labio- zubní | Zubní | Alveolární | Pošta- alveolární | Palatal | Velární | Glottal | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
prostý | kamarád. | laboratoř. | prostý | laboratoř. | kamarád. | prostý | laboratoř. | |||||||
Stop | ejective | pʼ | pʲʼ | pʷʼ | t̪ʼ | tʼ | tʲʼ | kʼ | ||||||
sání | pʰ | pʲʰ | pʷʰ | t̪ʰ | tʰ | kʰ | ||||||||
vyjádřený | b | bʲ | bʷ | d̪ | d | dʲ | ɡ | |||||||
Nosní | m | mʲ | (ɱ) | n̪ | n | ɲ | ŋ | ŋʷ | ||||||
Postranní | l̪ | (l) | ||||||||||||
Složitý | ejective | p̪fʼ | tsʼ | tsʷʼ | tʃʼ | |||||||||
sání | p̪fʰ | tsʰ | tsʷʰ | tʃʰ | ||||||||||
vyjádřený | b̪v | dz | dzʷ | dʒ | ||||||||||
Frikativní | neznělý | ɸ | F | s | sʷ | ʃ | X | h | ||||||
vyjádřený | β | proti | z | zʷ | ʒ | |||||||||
Rhotic | vyjádřený | r | ||||||||||||
klapka | ɺ | |||||||||||||
Přibližně | j | w |
Labiodental nosní / ɱ / zvuk se objeví v přednastavených souhláskových zvucích a / l / se často používá z výpůjček. Labiovelarní zvuky se vyskytují jako alternativa k labiopalatálním zvukům a mohou být také vyslovovány / pkʰ pkʼ bɡ mŋ / [5]. Fortice z / ɸ β s ʃ x h l̪ l r w / nastane po nosních předponách, pravděpodobně [pʰ? b tsʰ tʃʰ kʰ? pʰ d̪ d d b].[6]
Tóny
Venda má určený tón, VYSOKÝ, s neoznačenými slabikami, které mají nízký tón. Fonetický klesající tón se vyskytuje pouze v sekvencích více než jedné samohlásky nebo na předposlední slabice, pokud je samohláska dlouhá. Tónové vzory existují nezávisle na souhláskách a samohláskách slova, a tak jsou tóny slov. Následuje také tón Venda Meeussenovo pravidlo: když slovu začínajícím vysokým tónem předchází tento vysoký tón, původní vysoký tón je ztracen. (To znamená, že ve slově nemohou existovat dva sousedící označené vysoké tóny, ale vysoký tón se šíří alofonicky na následující netonickou (slabý) tón.) Ve slovech Vendy je jen několik tónových vzorů (žádný tón , jeden vysoký tón na některé slabice, dva nesousedící vysoké tóny), které se chovají následovně:
Slovo | Vzor | Po L | Po H | Poznámky |
---|---|---|---|---|
thamana | –.–.– | thàmà: nà | thámâ: na | Neoznačený (nízký) tón se zvýší po vysokém tónu. To znamená, že předchozí tón se šíří. |
dukaná | –.–. H | dùkà: ná | dúkâ: ná | Předchozí vysoký tón se šíří, ale klesá před posledním vysokým tónem. |
danána | –.H.– | dàná: nà | dánâ: na | Výška tónu vrcholí na tonické slabice a přechází do ní předchozí nesousedící vysoký tón. |
phaphána | –.H.– | phàphá: ná | pháphâ: nà | |
mádzhie | H.– | má: dzhíè | mâ: dzhìè | Počáteční vysoký tón se šíří. S bezprostředně předcházejícím vysokým tónem se tento počáteční tón ztratí. (Předchozí tón se také šíří, ale ne tak daleko.) |
dákalo | H. – .– | dáká: lò | dákà: lò | |
khókholá | H .–. H | khókhô: lá | khókhò: lá |
Reference
- ^ Venda na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Webb, Vic. 2002. „Jazyk v Jižní Africe: role jazyka v národní transformaci, rekonstrukci a rozvoji.“ Dopad: Studium jazyka a společnosti, 14:78
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Venda“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Jouni Filip Maho, 2009. Nový aktualizovaný seznam Guthrie online
- ^ Poulos, George (1990). Lingvistická analýza Vendy.
- ^ Jeff Mielke, 2008. Vznik charakteristických rysů139 s
Zdroje
- G. Poulos, Jazyková analýza Vendy, 1990.
externí odkazy
- Průvodce gramatikou Tshivenḓa autor Zach Gershko ff, USA Mírové sbory (2012).
- Stránka PanAfrican L10n na Vendě
- Mladý kasahorowský slovník ve Vendě
Software
- Translate.org.za Projekt překladu bezplatného a otevřeného softwaru do všech úředních jazyků Jižní Afriky, včetně Vendy