Abcházský jazyk - Abkhaz language

Abcházi
	Abcházce
	Аԥсуа бызшәа; а .сшәа; Apsua byzshwa; apsshwa
Rodilý k	Abcházie a Abcházská diaspora
Etnický původ	Abcházci
Rodilí mluvčí	190 110 (129 000 v Gruzii) (2014–2015)
Jazyková rodina	Severozápadní Kavkaz Abazgi Abcházi; ;
Dialekty	Abzhywan; Bzyb; Sadz;
Psací systém	cyrilice (Abcházská abeceda )Historicky: arabština, latinský, Gruzínský
Oficiální status
Úřední jazyk v	Republika Abcházie; Autonomní republika Abcházie, Gruzie
Kódy jazyků
ISO 639-1	ab Abcházce
ISO 639-2	abk Abcházce
ISO 639-3	abk Abcházce
Glottolog	abkh1244 Abcházi

Abcházi (/…bˈkɑːz/;^[3] /…strˈhɑːz/;^[4] někdy hláskoval Abxaz; Аԥсуа бызшәа IPA:[apʰswa bɨzʃʷa]), také známý jako Abcházce,^[5]^[6] je Severozápadní kavkazský jazyk nejvíce úzce souvisí s Abaza. To je mluvené většinou Abcházští lidé. Je to jeden z úředních jazyků Abcházie,^[A] kde to mluví asi 100 000 lidí.^[7] Dále jím mluví tisíce členů abcházské diaspory v krocan, Gruzie autonomní republika Adjara, Sýrie, Jordán a několik západních zemí. Ruské sčítání lidu z roku 2010 uvedlo v roce 2006 6886 mluvčích Abcházie Rusko.^[8]

Klasifikace

Abcház je Severozápadní kavkazský jazyk a tedy souvisí s Adyghe. Je to obzvláště blízko Abaza, a jsou někdy považovány za dialekty stejného jazyka, Abazgi, z nichž literární dialekty Abcházie a Abázy jsou jednoduše dva konce a kontinuum dialektu. Gramaticky jsou dva velmi podobné; rozdíly ve fonologii jsou však značné a jsou hlavním důvodem pro mnoho dalších lingvistů, kteří dávají přednost tomu, aby tyto dva oddělené. Většina lingvistů (instance, Chirikba 2003) tomu věří Ubykh je nejbližší vzhledem k abcházskému dialektovému kontinuu.

Zeměpisné rozdělení

Abcházcem se mluví především v Abcházie. O Abcházovi mluví také členové velkého Abcházce Muhajir diaspora, se sídlem hlavně v krocan, s menšími skupinami žijícími v Sýrie, Irák, a Jordán; gruzínská autonomní republika Adjara; skrze bývalý Sovětský svaz (např. Arménie a Ukrajina ); a - prostřednictvím novější emigrace - v západních zemích, jako je Německo, Holandsko a Spojené státy. Přesný počet abcházských mluvčích v těchto zemích však zůstává neznámý kvůli nedostatku oficiálních záznamů.

Dějiny

Nejstarší dochované písemné záznamy o abcházském jazyce jsou v Arabské písmo, zaznamenaný tureckým cestovatelem Evliya Çelebi v 17. století.^[9] Abcház byl používán jako literární jazyk jen asi 100 let.

Dialekty

Abcház je obecně vnímán jako mající tři hlavní dialekty:

Abzhywa, mluvený na Kavkaze, a pojmenovaný podle historické oblasti Abzhywa (Абжьыуа), někdy označované jako Abzhui, Russified forma jména (Abzhuiski dialekt, odvozený z ruské podoby názvu oblasti, Абжуа).
Bzyb nebo Bzyp, mluvený na Kavkaze a v Turecku, a pojmenovaný po Bzyb (Abcházština: Ԥзыԥ) plocha.
Sadz, dnes mluvený pouze v Turecku, dříve také mezi řekami Bzyp a Khosta.

The literární jazyk je založen na abžijevském dialektu.

Fonologie

Abcház má velmi velký počet souhlásek (58 v literárním dialektu), třícestný vyjádřený /neznělý /ejective a palatalizováno /labializováno / prosté rozdíly. Naproti tomu jazyk má pouze dvě fonemicky odlišné samohlásky, které mají několik alofony v závislosti na patře a / nebo labiální kvalita sousedních souhlásek.

Fonémy v zelená se vyskytují v abcházských dialektech bzypských a sadských, ale ne v abzhywských; fonémy v modrý jsou jedinečné pro Bzypův dialekt.

Souhlásky
		Labiální	Alveolární		Palato- alveolární		Alveolo palatal		Retro- flex	Velární			Uvular					Hltan
		Labiální	prostý	laboratoř.	prostý	laboratoř.	prostý	laboratoř.	Retro- flex	kamarád.	prostý	laboratoř.	kamarád.	prostý	laboratoř.	phar.	laboratoř. + phar.	prostý	laboratoř.
Nosní		m	n
Stop	neznělý	pʰ	tʰ	tʰʷ						kʰʲ	kʰ	kʰʷ
	vyjádřený	b	d	dʷ						ɡʲ	ɡ	ɡʷ
	ejective	pʼ	tʼ	tʼʷ						kʼʲ	kʼ	kʼʷ	qʼʲ	qʼ	qʼʷ
Složitý	neznělý		t͡sʰ		t͡ʃʰ		t͡ɕʰ	t͡ɕʰʷ	ʈ͡ʂʰ
	vyjádřený		d͡z		d͡ʒ		d͡ʑ	d͡ʑʷ	ɖ͡ʐ
	ejective		t͡sʼ		t͡ʃʼ		t͡ɕʼ	t͡ɕʼʷ	ʈ͡ʂʼ
Frikativní	neznělý	F	s		ʃ	ʃʷ	ɕ	ɕʷ	ʂ				χʲ	χ	χʷ	χˤ	χˤʷ	ħ	ħʷ
Frikativní	vyjádřený	proti	z		ʒ	ʒʷ	ʑ	ʑʷ	ʐ				ʁʲ	ʁ	ʁʷ
Přibližně			l					ɥ
Trylek			r

Samohlásky
	Přední	Centrální	Zadní
Semivohláska / Zavřít	j ~ i	(ɨ)	w ~ u
Střední	(E)	ə	(Ó)
Otevřeno		A

Gramatika

Abcház je typologicky klasifikován jako polysyntetický a tmelivý Jazyk. Stejně jako všechny ostatní severozápadní kavkazské jazyky má Abcház také extrémně složitý slovní systém spojený s velmi jednoduchým podstatným systémem. Viacheslav Chirikba charakterizoval Abcházce jako „verbcentrický jazyk“, protože sloveso zaujímá ústřední místo v abcházské morfologii.

Abcház je ergativní – absolutní jazyk který rozlišuje jen dva případy, instrumentální a adverbiální.

Psací systém

Abkhaz použil Písmo cyrilice od roku 1862. První abeceda měla 37 znaků cyrilice abeceda vynalezená baronem Peter von Uslar. V roce 1909 byla použita cyrilice s 55 písmeny. Latinskoamerické písmo se 75 písmeny, které vytvořil ruský / gruzínský lingvista Nikolai Marr trvala 2 roky 1926–1928 (během Latinizační kampaň ). The Gruzínské písmo byl přijat a používán v letech 1938–54 let poté, co byl obnoven původní cyrilice abeceda navržená v roce 1892 autorem Dmitrij Gulia společně s Konstantinem Machavarianim a upravený v roce 1909 Aleksey Chochua.

Písmo cyrilice:

А а [A]	Б б [b]	В в [proti]	Г г [ɡ]	Гь гь [ɡʲ]	Гә гә [ɡʷ]	Ӷ ӷ [ʁ / ɣ]	Ӷь ӷь [ʁʲ / ɣʲ]
Ӷә ӷә [ʁʷ / ɣʷ]	Д д [d]	Дә дә [dʷ]	Е е [a / ja]	Ж ж [ʐ]	Жь жь [ʒ]	Жә жә [ʒʷ]	З з [z]
Ӡ ӡ [d͡z]	Ӡә ӡә [d͡ʑʷ]	И и [j / jɨ / ɨj]	К к [kʼ]	Кь кь [kʼʲ]	Кә кә [kʼʷ]	Қ қ [kʰ]	Қь қь [kʲʰ]
Қә қә [kʷʰ]	Ҟ ҟ [qʼ]	Ҟь ҟь [qʼʲ]	Ҟә ҟә [qʼʷ]	Л л [l]	М м [m]	Н н [n]	О о [a / wa]
П п [pʼ]	Ԥ ԥ [pʰ]	Р р [r]	С с [s]	Т т [tʼ]	Тә тә [tʼʷ]	Ҭ ҭ [tʰ]	Ҭә ҭә [tʷʰ]
У у [w / wɨ / ɨw]	Ф ф [F]	Х х [x / χ]	Хь хь [xʲ / χʲ]	Хә хә [xʷ / χʷ]	Ҳ ҳ [ħ]	Ҳә ҳә [ħʷ]	Ц ц [t͡sʰ]
Цә цә [t͡ɕʷʰ]	Ҵ ҵ [t͡sʼ]	Ҵә ҵә [t͡ɕʼʷ]	Ч ч [t͡ʃʰ]	Ҷ ҷ [t͡ʃʼ]	Ҽ ҽ [t͡ʂʰ]	Ҿ ҿ [t͡ʂʼ]	Ш ш [ʂ]
Шь шь [ʃ]	Шә шә [ʃʷ]	Ы ы [ɨ]	Ҩ ҩ [ɥ / ɥˤ]	Џ џ [d͡ʐ]	Џь џь [d͡ʒ]	Ь ь [ʲ]	Ә ә [ʷ]

Latinské písmo:

A [A]	b [b]	C [t͡sʰ]	[t͡s]]	d [d]	đ [dʷ]	E [ɛ]	F [F]
[ʃʷ]	G [ɡ]	[ɖ͡ʐ]	gı [ɡʲ]	gu [ɡʷ]	ƣ [ɣ ~ ʁ]	.ı [ɣʲ ~ ʁʲ]	.u [ɣʷ ~ ʁʷ]
h [ħ]	ħ [ħʷ]	i [iː, j, jə]	j [ʒʷ]	k [kʰ]	kı [kʲʰ]	ku [kʷʰ]	ⱪ [k “]
.ı [kʲ “]	.u [kʷ “]	l [l]	m [m]	n [n]	Ó [Ó]	str [pʰ]	[p “]
q [q “]	Qi [qʲ “]	qu [qʷ “]	ꝗ [d͡ʒ]	r [r]	s [s]	[ʂ]	ſ [ʃ]
t [tʰ]	[tʼ]	[tʷ]	[tʷʼ]	u [w, wə, uː]	proti [proti]	X [x / χ]	xı [xʲ ~ χʲ]
xu [[[xʷ ~ χʷ]]]	y [[[ɥ (<ʕʷ)]]]	z [z]	ⱬ [d͡ʑʷ]	ƶ [ʐ]	ᴣ [d͡z]	[ʈ͡ʂ]	[ʈ͡ʂ “]
[ʒ]	[t͡ɕʷ “]	[t͡ɕʷʰ]	ɥ [t͡ʃʰ]	[t͡ʃ “]	ə [ɨ]

Unicode

Latinka v Abcházii aktuálně není v Unicode. Jeho zařazení bylo navrženo v roce 2011. Viz také:[1]

Postavení

Gruzínské i abcházské právo zakotvuje oficiální status abcházského jazyka v Abcházii.

Zákon z roku 1992 z Gruzie zopakoval v roce 1995 ústava, uděluje Abcházii status druhého úředního jazyka na území Abcházie - společně s Gruzínský.

V listopadu 2007 de facto orgány Abcházie přijaly nový zákon „o státním jazyce Republiky Abcházie“, který nařizuje Abcházii jazyk oficiální komunikace. Podle zákona musí být všechna setkání prezidenta, parlamentu a vlády od roku 2010 vedena v Abcházsku (namísto ruštiny, která je v současné době de facto správním jazykem), a všichni státní úředníci budou povinni používat Abcházii jako svou jazyk každodenního podnikání od roku 2015. Někteří však považovali implementaci tohoto zákona za nereálnou a objevily se obavy, že odvede lidi od Abcházie a poškodí nezávislý tisk kvůli významnému podílu neabcházských mluvčích mezi etnickými menšinami. stejně jako samotní Abcházové a nedostatek abcházských učitelů. Zákon je pokusem změnit situaci, kdy až třetina etnických abcházských obyvatel již není schopna mluvit svým etnickým jazykem a ještě více jej neumí číst ani psát; místo toho je v současnosti ve veřejném životě nejčastěji používaným jazykem ruština.^[10]

Ukázkový text

Abcházština: Дарбанзаалак ауаҩы дшоуп ихы дақәиҭны. Ауаа зегь зинлеи патулеи еиҟароуп. Урҭ ирымоуп ахшыҩи аламыси, дара дарагь аешьеи аешьеи реиԥш еизыҟазароуп.^[11]

Romanizace

Darbanzaalak auaɥy dshoup ihy daqwithny. Auaa zegj zinlei patulei eiqaroup. Urth irymoup ahshyɥi alamysi, dara daragj aesjei aesjei reiphsh eizyqazaroup.

ISO 9 Romanizace

Darbanzaalak auaòy dšoup ihy dak̦a̋ițny. Auaa zegʹ zinlei patulei eik̄aroup. Urț irymoup ahšyòi alamysi, dara daragʹ aešʹei aešʹei reip̀š eizyk̄azaroup.

Překlad

„Všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by jednat vůči sobě navzájem v duchu bratrství.“

Poznámky

^ ^A ^b Abcházie je předmětem územního sporu mezi Republika Abcházie a Gruzie. Abcházská republika jednostranně vyhlásila nezávislost dne 23. července 1992, ale Gruzie ji nadále uplatňuje jako součást své vlastní suverénní území a označuje jej jako obsazené území podle Rusko. Abcházie je formálně uznána jako nezávislý stát od 7 z 193 Spojené národy členské státy, Z nichž 1 následně vzal zpět své uznání.

Reference

^ Abcházský jazyk na Etnolog (23. vydání, 2020)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Abcházec“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ „Abcházec“. Oxfordský anglický slovník (Online ed.). Oxford University Press. (Předplatné nebo členství v zúčastněné instituci Požadované.)
^ Laurie Bauer, 2007, Příručka studenta lingvistiky, Edinburgh
^ "Dokumentace pro identifikátor ISO 639: abk". Registrační autorita ISO 639-2 - Library of Congress. Citováno 2017-07-04. Název: Abcházština
^ "Dokumentace pro identifikátor ISO 639: abk". Registrační autorita ISO 639-3 - SIL International. Citováno 2017-07-04. Název: Abcházština
^ „Abcházec“. Etnolog. Citováno 2018-05-03.
^ Řádek 7 palců Приложение 6: Население Российской Федерации по владению языками [Dodatek 6: Populace Ruské federace podle použitých jazyků] (XLS) (v Rusku). Федерадьная служба государственной статистики [Federální státní statistická služba].CS1 maint: extra interpunkce (odkaz)
^ Gippert, Jost (1992). Kavkazský jazykový materiál v „Cestovní knize“ Evliyi Çelebi v: In Hewitt, George (ed.). Kavkazské perspektivy. Mnichov: Lincom. str. 9. ISBN 978-3-929075-01-4.
^ Gogorian, Anahid (20. prosince 2007). „Abcház se obává jazykového zákona“. Institut pro podávání zpráv o válce a míru, Kavkazská zpravodajská služba č. 424.
^ „Ауаҩытәыҩса изинқәа Зегьеицырзеиҧшу Адекларациа“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 21. 11. 2008. Citováno 2009-05-17.

Bibliografie

Chirikba, V. A. (1996) Slovník běžných Abcházců. Leidene.
Chirikba, V. A. (2003) „Abkhaz“. Jazyky světa / Materiály 119. Muenchen: Lincom Europa.
Hewitt, B. George (2010) Abkhaz: Komplexní samouk Muenchen, Lincom Europa ISBN 978-3-89586-670-8
Hewitt, B. George (1979) Abcház: Popisná gramatika. Amsterdam: Severní Holandsko.
Hewitt, B. George (1989) Abkhaz. V John Greppin (ed.), Domorodé jazyky Kavkazu Sv. 2. Caravan Books, New York. 39–88.
Vaux, Bert a Zihni Psiypa (1997) „The Cwyzhy Dialect of Abkhaz“. Harvard Working Papers in Linguistics 6, Susumu Kuno, Bert Vaux a Steve Peter, eds. Cambridge, MA: Oddělení lingvistiky na Harvardské univerzitě.

externí odkazy

[Abkhazia-note-2] A ^b Abcházie je předmětem územního sporu mezi Republika Abcházie a Gruzie. Abcházská republika jednostranně vyhlásila nezávislost dne 23. července 1992, ale Gruzie ji nadále uplatňuje jako součást své vlastní suverénní území a označuje jej jako obsazené území podle Rusko. Abcházie je formálně uznána jako nezávislý stát od 7 z 193 Spojené národy členské státy, Z nichž 1 následně vzal zpět své uznání.

[ethnologue-1] Abcházský jazyk na Etnolog (23. vydání, 2020)

[Glottolog-3] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Abcházec“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[4] „Abcházec“. Oxfordský anglický slovník (Online ed.). Oxford University Press. (Předplatné nebo členství v zúčastněné instituci Požadované.)

[5] Laurie Bauer, 2007, Příručka studenta lingvistiky, Edinburgh

[ISO_639-2/RA-6] "Dokumentace pro identifikátor ISO 639: abk". Registrační autorita ISO 639-2 - Library of Congress. Citováno 2017-07-04. Název: Abcházština

[ISO_639-3/RA-7] "Dokumentace pro identifikátor ISO 639: abk". Registrační autorita ISO 639-3 - SIL International. Citováno 2017-07-04. Název: Abcházština

[e18-8] „Abcházec“. Etnolog. Citováno 2018-05-03.

[RC2010-9] Řádek 7 palců Приложение 6: Население Российской Федерации по владению языками [Dodatek 6: Populace Ruské federace podle použitých jazyků] (XLS) (v Rusku). Федерадьная служба государственной статистики [Federální státní statistická služba].CS1 maint: extra interpunkce (odkaz)

[10] Gippert, Jost (1992). Kavkazský jazykový materiál v „Cestovní knize“ Evliyi Çelebi v: In Hewitt, George (ed.). Kavkazské perspektivy. Mnichov: Lincom. str. 9. ISBN 978-3-929075-01-4.

[11] Gogorian, Anahid (20. prosince 2007). „Abcház se obává jazykového zákona“. Institut pro podávání zpráv o válce a míru, Kavkazská zpravodajská služba č. 424.

[12] „Ауаҩытәыҩса изинқәа Зегьеицырзеиҧшу Адекларациа“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 21. 11. 2008. Citováno 2009-05-17.

[1]

[A]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Jazyky Gruzie
Úřední jazyk	Gruzínský
Menšinové jazyky	Abcházce Ázerbájdžánština Západní arménština Laz Mingrelian Osetie Pontský Řek ruština Svan Urum
Znakové jazyky	Gruzínská znaková řeč

Abcházi
Abcházce
Аԥсуа бызшәа; а .сшәа Apsua byzshwa; apsshwa

Rodilý k	Abcházie a Abcházská diaspora
Etnický původ	Abcházci
Rodilí mluvčí	190 110 (129 000 v Gruzii) (2014–2015)^[1]
Jazyková rodina	Severozápadní Kavkaz Abazgi Abcházi
Dialekty	Abzhywan Bzyb Sadz
Psací systém	cyrilice (Abcházská abeceda )Historicky: arabština, latinský, Gruzínský
Oficiální status
Úřední jazyk v	Republika Abcházie;^[A] Autonomní republika Abcházie, Gruzie
Kódy jazyků
ISO 639-1	`ab` Abcházce
ISO 639-2	`abk` Abcházce
ISO 639-3	`abk` Abcházce
Glottolog	`abkh1244` Abcházi^[2]