Khitan malý skript - Khitan small script
Khitan malý skript | |
---|---|
![]() Bronzové zrcadlo s poetickým nápisem | |
Typ | |
Jazyky | Khitanský jazyk |
Mateřské systémy | Oracle Bone Script
|
Sesterské systémy | Zjednodušená čínština, Kanji, Hanja, Chữ Nôm, Zhuyin |
Směr | Zhora dolů |
ISO 15924 | Sady, 288 |
Alias Unicode | Khitan Small Script |
|
The Khitan malý skript (čínština : 契丹 小字; pchin-jin : qìdān xiǎozì) byl jedním ze dvou psacích systémů používaných pro dnes již zaniklé Khitanský jazyk (druhý byl Khitan velký scénář ). To bylo používáno během 10. – 12. Století Khitan lidé, který vytvořil Říše Liao v dnešní severovýchodní Číně. Kromě malého písma používali Khitáni současně také funkčně nezávislý systém psaní známý jako Khitan velký scénář. Oba Khitan skripty byly nadále používány do určité míry ze strany Jurchens po několik desetiletí po pádu dynastie Liao, dokud Jurchens plně nepřejde na a vlastní scénář. Příklady skriptů se objevovaly nejčastěji na epitafy a památky, ačkoli jiné fragmenty někdy vyplují na povrch.
Dějiny
Khitanský malý skript byl vynalezen asi v roce 924 nebo 925 nl učencem jménem Yelü Diela. Inspiraci čerpal z „The Ujgurský jazyk a scénář, “[1] což mu ukázal hostující ujgurský velvyslanec u khitanského dvora. Z tohoto důvodu se původně myslelo, že malý skript Khitana je skriptem dcery Stará ujgurská abeceda.[2]
Popis
Při použití menšího počtu symbolů než u velkého skriptu byl malý skript méně složitý, přesto „schopný zaznamenat jakékoli slovo“.[3] Zatímco nápisy s malým písmem používaly také některé logogramy, většina slov v malém písmu byla vytvořena pomocí zablokovaného systému připomínajícího pozdější Hangul psaní Korea, což znamená, že slovo je reprezentováno jednou skupinou (čtvercový blok) složenou z několika glyfy s jednotlivými fonetickými významy (něco podobného jako jamo jednotky Hangul). Na rozdíl od Hangul jamo, Khitan fonetický symbol může představovat nejen jednu samohlásku nebo souhlásku, ale také dvojici souhláska-samohláska nebo samohláska-souhláska.[4] Každý blok může obsahovat dva až sedm takových znaků „fonetického prvku“, napsaných v párech v rámci bloku, přičemž první polovina páru je vlevo. Pokud by v bloku byl lichý počet znaků, nepárový znak by byl vystředěn pod předchozí dvojici.
I když existují určité spekulace, zdá se, že neexistují žádné znaky, které by sdílely malé i velké skripty. Epitafy psané malým skriptem budou pravidelně psány metodou velkých skriptů linearita[Citace je zapotřebí ]. Ačkoli malý skript měl nějaké podobnosti s čínštinou, Khitan znaky byly často používány k záznamu čínských slov. Zjevení podobnosti mezi malým písmem a čínským znakem nepomáhá při čtení Khitana. Například čínský znak pro „horu“ (山) je stejný jako Khitanův malý skriptový logogram pro „zlato“ (a tedy i název Dynastie Jin ).[1][5]
Ze 378 známých malých znaků skriptu je 125 sémantický, 115 jsou fonetický a zbytek nebyl rozluštěn.[3] (Obvykle bylo možné uhodnout fonetickou hodnotu prvku, pokud byl použit k přepsání čínského výpůjčního slova do khitánského nápisu; jinak je obtížné určit takové fonetické hodnoty, protože je známo jen velmi málo z khitského jazyka.[6]) Malý skript používá směs logogramů, sylabogramů a, jak někteří tvrdí zdroje, několik jednotlivých zvuků zvukové záznamy. Někdy přípony byly psány se slabikami, stejně jako jednotlivé slabiky byly někdy psány se třemi slabikami (vždy s jedním pro počáteční, mediální a konečný zvuk slabiky). Někdy počáteční souhlásky slabik je označeno jako zubní, labiální, hrdelní nebo nosní atd. na základě příslušných slabikářů. Dodatečně, samohlásky jsou někdy označovány jako labiální nebo non-labiální, nebo výrazný v přední nebo zadní části úst.
Hodně z těchto informací pocházelo od „Khitan Script Research Group“, kterou vedla mongolský vědec jménem Činggeltei, kteří používali památky, kalendář a podobné čínské texty k dešifrování částí malého písma.[7] Zvláště cenným předmětem jejich studia byl nápis na Da Jin huangdi dotong jinglüe langjun xingji (大金 皇帝 都 統 經 略 郎君 行 記 ) stele, což je jediný známý dvojjazyčný čínsko-khitanský nápis. Vyrobeno během dynastie Jurchen Jin, ironicky, původně (před objevením dalších Khitanových nápisů v roce 1922) se považovalo za Jurchen.[8]
Korpus

Neexistují žádné dochované příklady tištěných textů v khitánštině a kromě pěti příkladů khitánských velkých znaků s čínskými lesky v knize o kaligrafii, kterou napsal Tao Zongyi (陶 宗儀) v polovině 14. století, neexistují žádné čínské slovníky ani slovníky Khitan.[Citace je zapotřebí ]
Hlavním zdrojem khitánských textů jsou monumentální nápisy, většinou obsahující pamětní desky pochované v hrobkách khitánské šlechty.[9] Existuje asi 33 známých památek s nápisy v khitánském malém písmu, které se pohybují od data 1053 do 1171.
Kódování
Khitanský malý skript byl přidán do Unicode verze 13.0 v březnu 2020. 470 grafických znaků je umístěno v Khitan Small Script blok, zatímco jeden neviditelný znak výplně (U + 16FE4: KHITÁNSKÁ VÝPLŇ MALÉHO SKRIPTU) se nachází v Ideografické symboly a interpunkce blok. Výplň se vloží za první znak klastru a označuje znakový klastr rozložený s jedním znakem na prvním řádku, na rozdíl od obvyklých dvou.[10]
Khitan Malý scénář[1][2] Oficiální tabulka kódů konsorcia Unicode (PDF) | ||||||||||||||||
0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | A | B | C | D | E | F | |
U + 18B0x | 𘬀 | 𘬁 | 𘬂 | 𘬃 | 𘬄 | 𘬅 | 𘬆 | 𘬇 | 𘬈 | 𘬉 | 𘬊 | 𘬋 | 𘬌 | 𘬍 | 𘬎 | 𘬏 |
U + 18B1x | 𘬐 | 𘬑 | 𘬒 | 𘬓 | 𘬔 | 𘬕 | 𘬖 | 𘬗 | 𘬘 | 𘬙 | 𘬚 | 𘬛 | 𘬜 | 𘬝 | 𘬞 | 𘬟 |
U + 18B2x | 𘬠 | 𘬡 | 𘬢 | 𘬣 | 𘬤 | 𘬥 | 𘬦 | 𘬧 | 𘬨 | 𘬩 | 𘬪 | 𘬫 | 𘬬 | 𘬭 | 𘬮 | 𘬯 |
U + 18B3x | 𘬰 | 𘬱 | 𘬲 | 𘬳 | 𘬴 | 𘬵 | 𘬶 | 𘬷 | 𘬸 | 𘬹 | 𘬺 | 𘬻 | 𘬼 | 𘬽 | 𘬾 | 𘬿 |
U + 18B4x | 𘭀 | 𘭁 | 𘭂 | 𘭃 | 𘭄 | 𘭅 | 𘭆 | 𘭇 | 𘭈 | 𘭉 | 𘭊 | 𘭋 | 𘭌 | 𘭍 | 𘭎 | 𘭏 |
U + 18B5x | 𘭐 | 𘭑 | 𘭒 | 𘭓 | 𘭔 | 𘭕 | 𘭖 | 𘭗 | 𘭘 | 𘭙 | 𘭚 | 𘭛 | 𘭜 | 𘭝 | 𘭞 | 𘭟 |
U + 18B6x | 𘭠 | 𘭡 | 𘭢 | 𘭣 | 𘭤 | 𘭥 | 𘭦 | 𘭧 | 𘭨 | 𘭩 | 𘭪 | 𘭫 | 𘭬 | 𘭭 | 𘭮 | 𘭯 |
U + 18B7x | 𘭰 | 𘭱 | 𘭲 | 𘭳 | 𘭴 | 𘭵 | 𘭶 | 𘭷 | 𘭸 | 𘭹 | 𘭺 | 𘭻 | 𘭼 | 𘭽 | 𘭾 | 𘭿 |
U + 18B8x | 𘮀 | 𘮁 | 𘮂 | 𘮃 | 𘮄 | 𘮅 | 𘮆 | 𘮇 | 𘮈 | 𘮉 | 𘮊 | 𘮋 | 𘮌 | 𘮍 | 𘮎 | 𘮏 |
U + 18B9x | 𘮐 | 𘮑 | 𘮒 | 𘮓 | 𘮔 | 𘮕 | 𘮖 | 𘮗 | 𘮘 | 𘮙 | 𘮚 | 𘮛 | 𘮜 | 𘮝 | 𘮞 | 𘮟 |
U + 18BAx | 𘮠 | 𘮡 | 𘮢 | 𘮣 | 𘮤 | 𘮥 | 𘮦 | 𘮧 | 𘮨 | 𘮩 | 𘮪 | 𘮫 | 𘮬 | 𘮭 | 𘮮 | 𘮯 |
U + 18BBx | 𘮰 | 𘮱 | 𘮲 | 𘮳 | 𘮴 | 𘮵 | 𘮶 | 𘮷 | 𘮸 | 𘮹 | 𘮺 | 𘮻 | 𘮼 | 𘮽 | 𘮾 | 𘮿 |
U + 18BCx | 𘯀 | 𘯁 | 𘯂 | 𘯃 | 𘯄 | 𘯅 | 𘯆 | 𘯇 | 𘯈 | 𘯉 | 𘯊 | 𘯋 | 𘯌 | 𘯍 | 𘯎 | 𘯏 |
U + 18BDx | 𘯐 | 𘯑 | 𘯒 | 𘯓 | 𘯔 | 𘯕 | 𘯖 | 𘯗 | 𘯘 | 𘯙 | 𘯚 | 𘯛 | 𘯜 | 𘯝 | 𘯞 | 𘯟 |
U + 18BEx | 𘯠 | 𘯡 | 𘯢 | 𘯣 | 𘯤 | 𘯥 | 𘯦 | 𘯧 | 𘯨 | 𘯩 | 𘯪 | 𘯫 | 𘯬 | 𘯭 | 𘯮 | 𘯯 |
U + 18BFx | 𘯰 | 𘯱 | 𘯲 | 𘯳 | 𘯴 | 𘯵 | 𘯶 | 𘯷 | 𘯸 | 𘯹 | 𘯺 | 𘯻 | 𘯼 | 𘯽 | 𘯾 | 𘯿 |
U + 18C0x | 𘰀 | 𘰁 | 𘰂 | 𘰃 | 𘰄 | 𘰅 | 𘰆 | 𘰇 | 𘰈 | 𘰉 | 𘰊 | 𘰋 | 𘰌 | 𘰍 | 𘰎 | 𘰏 |
U + 18C1x | 𘰐 | 𘰑 | 𘰒 | 𘰓 | 𘰔 | 𘰕 | 𘰖 | 𘰗 | 𘰘 | 𘰙 | 𘰚 | 𘰛 | 𘰜 | 𘰝 | 𘰞 | 𘰟 |
U + 18C2x | 𘰠 | 𘰡 | 𘰢 | 𘰣 | 𘰤 | 𘰥 | 𘰦 | 𘰧 | 𘰨 | 𘰩 | 𘰪 | 𘰫 | 𘰬 | 𘰭 | 𘰮 | 𘰯 |
U + 18C3x | 𘰰 | 𘰱 | 𘰲 | 𘰳 | 𘰴 | 𘰵 | 𘰶 | 𘰷 | 𘰸 | 𘰹 | 𘰺 | 𘰻 | 𘰼 | 𘰽 | 𘰾 | 𘰿 |
U + 18C4x | 𘱀 | 𘱁 | 𘱂 | 𘱃 | 𘱄 | 𘱅 | 𘱆 | 𘱇 | 𘱈 | 𘱉 | 𘱊 | 𘱋 | 𘱌 | 𘱍 | 𘱎 | 𘱏 |
U + 18C5x | 𘱐 | 𘱑 | 𘱒 | 𘱓 | 𘱔 | 𘱕 | 𘱖 | 𘱗 | 𘱘 | 𘱙 | 𘱚 | 𘱛 | 𘱜 | 𘱝 | 𘱞 | 𘱟 |
U + 18C6x | 𘱠 | 𘱡 | 𘱢 | 𘱣 | 𘱤 | 𘱥 | 𘱦 | 𘱧 | 𘱨 | 𘱩 | 𘱪 | 𘱫 | 𘱬 | 𘱭 | 𘱮 | 𘱯 |
U + 18C7x | 𘱰 | 𘱱 | 𘱲 | 𘱳 | 𘱴 | 𘱵 | 𘱶 | 𘱷 | 𘱸 | 𘱹 | 𘱺 | 𘱻 | 𘱼 | 𘱽 | 𘱾 | 𘱿 |
U + 18C8x | 𘲀 | 𘲁 | 𘲂 | 𘲃 | 𘲄 | 𘲅 | 𘲆 | 𘲇 | 𘲈 | 𘲉 | 𘲊 | 𘲋 | 𘲌 | 𘲍 | 𘲎 | 𘲏 |
U + 18C9x | 𘲐 | 𘲑 | 𘲒 | 𘲓 | 𘲔 | 𘲕 | 𘲖 | 𘲗 | 𘲘 | 𘲙 | 𘲚 | 𘲛 | 𘲜 | 𘲝 | 𘲞 | 𘲟 |
U + 18CAx | 𘲠 | 𘲡 | 𘲢 | 𘲣 | 𘲤 | 𘲥 | 𘲦 | 𘲧 | 𘲨 | 𘲩 | 𘲪 | 𘲫 | 𘲬 | 𘲭 | 𘲮 | 𘲯 |
U + 18CBx | 𘲰 | 𘲱 | 𘲲 | 𘲳 | 𘲴 | 𘲵 | 𘲶 | 𘲷 | 𘲸 | 𘲹 | 𘲺 | 𘲻 | 𘲼 | 𘲽 | 𘲾 | 𘲿 |
U + 18CCx | 𘳀 | 𘳁 | 𘳂 | 𘳃 | 𘳄 | 𘳅 | 𘳆 | 𘳇 | 𘳈 | 𘳉 | 𘳊 | 𘳋 | 𘳌 | 𘳍 | 𘳎 | 𘳏 |
U + 18CDx | 𘳐 | 𘳑 | 𘳒 | 𘳓 | 𘳔 | 𘳕 | ||||||||||
U + 18CEx | ||||||||||||||||
U + 18CFx | ||||||||||||||||
Poznámky |
Reference
- ^ A b Daniels, Peter T .; Bright, William (1996), The World’s Writing Systems„New York: Oxford University Press, s. 230–234
- ^ Jacques Gernet (1996). Historie čínské civilizace. Cambridge University Press. str.354. ISBN 0-521-49781-7. Citováno 7. června 2011.
na základě ujgurského skriptu.
- ^ A b Kara, György (1987), „On the Khitan Writing Systems“, Mongolská studia, 10, s. 19–23
- ^ Kane (1989), str. 15.
- ^ Kane (1989), str. 17
- ^ Kane (1989), str. 16
- ^ Podle Kaneho (1989) (str. 13) byla nejkompletnější publikací o Khitanově malém skriptu v té době kniha Činggeltei et al. (1985). Obsahoval kompletní korpus nápisů v tomto dosud známém písmu, shrnutí výzkumu provedeného na toto téma v Číně i jinde a úplnou bibliografii.
- ^ Kane (1989), str. 4-5, 13-20
- ^ Kane 2009, str. 4
- ^ „18.12: Khitan Small Script“. Standard Unicode: Specifikace jádra (PDF). Verze 13.0. Konsorcium Unicode. 2020. str. 760-761.
Další čtení
- Kane, Daniel (2009), Kitanský jazyk a skript Brill, ISBN 978-90-04-16829-9
- Činggeltei (Chinggeltei, 清 格尔泰), Chen Naixiong (陈乃雄), Xing Fuli (邢 复 礼), Liu Fengzhu (刘凤 翥), Yu Baolin (于 宝林). Qidan xiao zi yanjiiu (契丹 小字 研究, „Research on the Khitan small script“), China Social Science Publishers 中国 社会 科学 出版社), 1985. (v čínštině)
- Daniel Kane, Čínsko-jurchenský slovník Úřadu tlumočníků. (Uralic and Altaic Series, sv. 153). Indiana University, Výzkumný ústav pro vnitřní asijská studia. Bloomington, Indiana, 1989. Zejména kapitola 3, „Khitanské písmo“ (str. 11–20).
- Jacques, Guillaume (2010). „Review of Kane 2009, The Khitan Language and Script“. Diachronica. 27 (1): 157–165. doi:10.1075 / dia.27.1.05jac.
externí odkazy
- Khitan skript na Omniglot
- Seznam lingvistů - popis Kitana
- 契丹 小字 原 字 字形 规范 与 原 字 总 表 na Wayback Machine (archivováno 2017-02-27)(v čínštině)