Bharati Braillovo písmo - Bharati Braille
Bharati Braillovo písmo ⠘⠜⠗⠀⠞⠔⠀⠈⠃⠗⠑⠇ | |
---|---|
![]() | |
Typ | |
Jazyky | rozličný |
Mateřské systémy | Noční psaní
|
Dětské systémy |
Bharati Braillovo písmo (/ˈb.rəti/ BAR-ə-tričko ), nebo Bharatiya Braillovo písmo (hindština: तीारती ब्रेल bhāratī brēl IPA:[bʱaːɾət̪iː bɾɛːl] „Indické Braillovo písmo“), je do značné míry jednotné Braillovo písmo skript pro psaní jazyky Indie. Když Indie získala nezávislost, používalo se jedenáct braillských skriptů v různých částech země a v různých jazycích. V roce 1951 byla ustálena jediná národní norma, Bharati Braillovo písmo, kterou od té doby přijal Srí Lanka,[1] Nepál, a Bangladéš.[2] V pravopisech jsou mírné rozdíly pro nepálské v Indii a Nepálu a pro tamilštinu v Indii a na Srí Lance. Existují významné rozdíly v Bengálské Braillovo písmo mezi Indií a Bangladéšem, přičemž několik písmen se liší. Pákistán nepřijal Bharati Braillovo písmo, takže Braillovo písmo v urdštině Pákistánu je úplně jiná abeceda než indické Braillovo písmo v Braillově písmu, přičemž jejich společné rysy jsou do značné míry dány jejich společným dědictvím z angličtiny nebo Mezinárodní Braillovo písmo. Sinhálské Braillovo písmo do značné míry odpovídá ostatním Bharati, ale na konci abecedy se výrazně liší a je popsán v jeho vlastním článku.
Bharati abecedy v Braillově písmu používají 6bodovou buňku s hodnotami založenými převážně na Anglické Braillovo písmo. Dopisy jsou přiřazovány co nejkonzistentněji napříč různými regionálními skripty Indie, protože jsou přepsány latinským písmem, takže například hindština, urdština, bengálština a angličtina jsou v Braillově písmu z velké části stejné.
Systém
I když je v podstatě abecední, Bharati Braillovo písmo zachovává jeden aspekt indického abugidas, v tom je výchozí samohláska A není psáno, pokud k němu nedojde na začátku slabiky nebo před samohláskou. Tomu se říká „linearizovaný alfasyllabár abugida ".[3] Například a brát Devanagari jako reprezentativní tištěný scénář, Braillovo písmeno ⠅ (souhláska K.) vykreslí tisk क kaa Braillovo písmo ⠹ (TH) vykreslí tisk थ tha. K označení, že souhláska nastává bez následující samohlásky (jako když ji následuje jiná souhláska nebo na konci slabiky), a virama Předpona (zrušení samohlásky) se používá: ⠈⠅ (virama-K.) je क k, a ⠈⠹ (virama-TH) je थ th. Na rozdíl od tisku však v brahilském písma Bharati neexistují žádné samohlásky; samohlásky jsou psány jako plná písmena za souhláskou, bez ohledu na jejich pořadí v tisku. Například při tisku samohlásky i má předponu na souhlásku ve zmenšené diacritické formě, कि ki, ale v Braillově písmu následuje souhlásku v její plné podobě: ⠅⠊ (K-I), ekvivalent psaní ⟨कइ⟩ pro ki v tisku. Tak tiskněte क्लिक klika je psáno v Braillově písmu jako ⠈⠅⠇⠊⠅ (virama-K-L-I-K). Jednorázový neinicializační zkrat A je psáno v Braillově písmu, když je následováno další samohláskou. V tomto prostředí A musí být napsáno, protože jinak se následující samohláska bude číst jako následující za souhláskou. Takto vytiskněte ⟨कइ⟩ kai je vykreslen v Braillově písmu jako ⠅⠁⠊ (K – A – I), aby se oddělil od ⠅⠊ pro कि ki.
Kromě kṣ a jñ, Bharati Braillovo písmo nepracuje spojky. Klastry souhlásek psané jako spojky v tisku jsou zpracovávány s viramou v Braillově písmu, stejně jako u počítačových písem, která nemají spojky. Bharati Braillovo písmo je tedy ekvivalentní anglickému Braillově písmu 1. stupně, i když existují plány na rozšíření všech bharatských abeced o spojky.
Abeceda
Následují grafy braillských korespondencí hlavních indických skriptů.[4] Nepravidelnosti, kdy písmeno neodpovídá romanizovanému záhlaví, jsou uvedeny v závorkách.
ISO | A | A | i | ī | u | ū | E | E | ai | Ó | Ó | au |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਅ | ਆ | ਇ | ਈ | ਉ | ਊ | ਏ | ਐ | (ਖ਼ X)[5] | ਓ | ਔ | |
Urdu | آ | ی | و | ے | ے | (خ x)[5] | و | و | ||||
Devanagari[6] | अ | आ | इ | ई | उ | ऊ | ऎ | ए | ऐ | ऒ | ओ | औ |
Gudžarátština | અ | આ | ઇ | ઈ | ઉ | ઊ | એ | ઐ | ઓ | ઔ | ||
bengálský | অ | আ | ই | ঈ | উ | ঊ | (য় y)[7] | এ | ঐ | ও | ঔ | |
Oriya | ଅ | ଆ | ଇ | ଈ | ଉ | ଊ | (ୟ ẏ)[7] | ଏ | ଐ | ଓ | ଔ | |
Telugština | అ | ఆ | ఇ | ఈ | ఉ | ఊ | ఎ | ఏ | ఐ | ఒ | ఓ | ఔ |
Kannadština | ಅ | ಆ | ಇ | ಈ | ಉ | ಊ | ಎ | ಏ | ಐ | ಒ | ಓ | ಔ |
Malayalam | അ | ആ | ഇ | ഈ | ഉ | ഊ | എ | ഏ | ഐ | ഒ | ഓ | ഔ |
Tamil | அ | ஆ | இ | ஈ | உ | ஊ | எ | ஏ | ஐ | ஒ | ஓ | ஔ |
ISO | r̥ | r̥̄ | l̥ | l̥̄ | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() | ![]() ![]() | ||||
Devanagari | ऋ | ॠ | ऌ | ॡ | ||||
Gudžarátština | ઋ | ૠ | ||||||
bengálský | ঋ | ঌ | ||||||
Oriya | ଋ | ୠ | ଌ | ୡ | ||||
Telugština | ఋ | ౠ | ఌ | ౡ | ||||
Kannadština | ಋ | ೠ | ||||||
Malayalam | ഋ | ൠ | ഌ | ൡ |
ISO | k | kh | G | gh | ṅ |
---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਕ | ਖ | ਗ | ਘ | ਙ |
Urdu | ک | کھ | گ | گھ | |
Devanagari | क | ख | ग | घ | ङ |
Gudžarátština | ક | ખ | ગ | ઘ | ઙ |
bengálský | ক | খ | গ | ঘ | ঙ |
Oriya | କ | ଖ | ଗ | ଘ | ଙ |
Telugština | క | ఖ | గ | ఘ | ఙ |
Kannadština | ಕ | ಖ | ಗ | ಘ | ಙ |
Malayalam | ക | ഖ | ഗ | ഘ | ങ |
Tamil | க | ங |
ISO | C | ch | j | jh | - |
---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਚ | ਛ | ਜ | ਝ | ਞ |
Urdu | چ | چھ | ج | جھ | |
Devanagari | च | छ | ज | झ | ञ |
Gudžarátština | ચ | છ | જ | ઝ | ઞ |
bengálský | চ | ছ | জ | ঝ | ঞ |
Oriya | ଚ | ଛ | ଜ | ଝ | ଞ |
Telugština | చ | ఛ | జ | ఝ | ఞ |
Kannadština | ಚ | ಛ | ಜ | ಝ | ಞ |
Malayalam | ച | ഛ | ജ | ഝ | ഞ |
Tamil | ச | ஜ | ஞ |
ISO | ṭ | .h | ḍ | .h | ṇ |
---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਟ | ਠ | ਡ | ਢ | ਣ |
Urdu | ٹ | ٹھ | ڈ | ڈھ | |
Devanagari | ट | ठ | ड | ढ | ण |
Gudžarátština | ટ | ઠ | ડ | ઢ | ણ |
bengálský | ট | ঠ | ড | ঢ | ণ |
Oriya | ଟ | ଠ | ଡ | ଢ | ଣ |
Telugština | ట | ఠ | డ | ఢ | ణ |
Kannadština | ಟ | ಠ | ಡ | ಢ | ಣ |
Malayalam | ട | ഠ | ഡ | ഢ | ണ |
Tamil | ட | ண |
ISO | t | th | d | dh | n |
---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਤ | ਥ | ਦ | ਧ | ਨ |
Urdu | ت | تھ | د | دھ | ن |
Devanagari | त | थ | द | ध | न |
Gudžarátština | ત | થ | દ | ધ | ન |
bengálský | ত | থ | দ | ধ | ন |
Oriya | ତ | ଥ | ଦ | ଧ | ନ |
Telugština | త | థ | ద | ధ | న |
Kannadština | ತ | ಥ | ದ | ಧ | ನ |
Malayalam | ത | ഥ | ദ | ധ | ന |
Tamil | த | ந |
ISO | str | ph | b | bh | m |
---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਪ | ਫ | ਬ | ਭ | ਮ |
Urdu | پ | پھ | ب | بھ | م |
Devanagari | प | फ | ब | भ | म |
Gudžarátština | પ | ફ | બ | ભ | મ |
bengálský | প | ফ | ব | ভ | ম |
Oriya | ପ | ଫ | ବ | ଭ | ମ |
Telugština | ప | ఫ | బ | భ | మ |
Kannadština | ಪ | ಫ | ಬ | ಭ | ಮ |
Malayalam | പ | ഫ | ബ | ഭ | മ |
Tamil | ப | ம |
ISO | y | r | l | ḷ | proti |
---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਯ | ਰ | ਲ | ਲ਼ | ਵ |
Urdu | ی | ر | ل | و | |
Devanagari | य | र | ल | ळ | व |
Gudžarátština | ય | ર | લ | ળ | વ |
bengálský | য | র/ৰ[8] | ল | ৱ[8] | |
Oriya | ଯ | ର | ଳ | ଲ | ୱ/ଵ[9] |
Telugština | య | ర | ల | ళ | వ |
Kannadština | ಯ | ರ | ಲ | ಳ | ವ |
Malayalam | യ | ര | ല | ള | വ |
Tamil | ய | ர | ல | ள | வ |
ISO | ś | ṣ | s | h |
---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Gurmukhi | ਸ਼ | ਸ | ਹ | |
Urdu | ش | ص | س | ہ |
Devanagari | श | ष | स | ह |
Gudžarátština | શ | ષ | સ | હ |
bengálský | শ | ষ | স | হ |
Oriya | ଶ | ଷ | ସ | ହ |
Telugština | శ | ష | స | హ |
Kannadština | ಶ | ಷ | ಸ | ಹ |
Malayalam | ശ | ഷ | സ | ഹ |
Tamil | ஶ | ஷ | ஸ | ஹ |
ISO | kṣ | jñ | ŕ / ṟ | jé | ḻ | ṉ | F | z | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | |
Gurmukhi | ੜ[10] | ਫ਼ | ਜ਼ | ||||||
Urdu | (ق q)[11] | (ح ḥ)[11] | ڑ | ڑھ | (ع ʿ)[11] | ف | ز | ||
Devanagari | क्ष | ज्ञ | ड़ | ढ़[12] | फ़ | ज़ | |||
Gudžarátština | ક્ષ | જ્ઞ | |||||||
bengálský | ক্ষ | জ্ঞ | ড় | ঢ় | |||||
Oriya | କ୍ଷ | ଜ୍ଞ | ଡ଼ | ଢ଼ | |||||
Telugština | క్ష | ఱ | |||||||
Kannadština | ಕ್ಷ | ಱ | |||||||
Malayalam | ക്ഷ | ജ്ഞ | റ | ഴ | ![]() | ||||
Tamil | க்ஷ | ற | ழ | ன |
Codas
ISO | Halant | Anusvara | Visarga | Candrabindu | Avagraha | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | |||||
Gurmukhi | ਕ੍ | ਕਂ | ਕਃ | ਕਁ | ||||||
Urdu | ں | |||||||||
Devanagari | क् | कं | कः | कँ | कऽ | |||||
Gudžarátština | ક્ | કં | કઃ | કઁ | કઽ | |||||
bengálský | ক্ | কং | কঃ | কঁ | কঽ | |||||
Oriya | କ୍ | କଂ | କଃ | କଁ | କଽ | |||||
Telugština | క్ | కం | కః | కఁ | కఽ | |||||
Kannadština | ಕ್ | ಕಂ | ಕಃ | |||||||
Malayalam | ക് | കം | കഃ | |||||||
Tamil | க் | ஃ |
- V hindštině (napsané v Devanagari), halanta se nepoužívá s posledním písmenem, když slovo končí souhláskou.
Interpunkce
Některá interpunkční znaménka (čárka, uvozovky) duplikují písmena. Značka Caps se používá pouze při přepisu angličtiny.
Interpunkce | Čárka / Apostrof | ; | : | । (Danda ) | ॥ (dvojitá danda) | ! | ? / Otevřeno citát | Zavřít citát | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() ![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ||
Interpunkce | Přízvuk | Pomlčka | Pomlčka | Polohovací | Hvězdička | Kurzíva | ( ) | |||
Braillovo písmo | ![]() | ![]() | ![]() ![]() | ![]() | ![]() ![]() | ![]() | ![]() ![]() ![]() |
„Přízvuk“, ⠈, přepisuje urdštinu ّ shaddah (tashdeed)a tlustého střeva, ⠒, se také používá pro Urdu ة ta marbuta.[Citace je zapotřebí ]
V Bangladéši a Nepálu je uvedeno několik dalších interpunkčních znamének, ale navzájem nesouhlasí. Není jasné, které se používají v Indii. (Vidět Bengálské Braillovo písmo a Nepálské Braillovo písmo.)
Polohovací a urdština
Ukazující symbol, ⠐, se používá pro souhlásková písmena, která jsou v tisku odvozena přidáním tečky do jiné souhlásky. Urdu se používá základní písmeno v Devanagari: nasměrování arabsko-perského písma se neprojeví. Například Gurmukhi ਗ਼ / Urdu غ / Devanagari ग़ .a [ɣ], vytvořený přidáním tečky do G v Gurmukhi a Devanagari, je psáno ⠐⠛ bod G. ve všech třech. Urdu se to děje pouze v Indii.
Jiné jazyky
Etnolog 17 zpráv o použití Braillova písma pro Mizo, Garo, a Meitei. Není jasné, zda se jedná o zastaralé abecedy, nebo zda byly sjednoceny s Bharati Braillovým písmem.
Číslice
Číslice se řídí mezinárodními konvencemi a jsou označeny ⠼.
Viz také

- Typ měsíce je zjednodušení latinky pro ražbu. Adaptace pro nevidomé, kteří čtou „Hindustanee“.
Reference
- ^ S několika nesrovnalostmi v nepůvodních zvucích v sinhálštině
- ^ „Braillovo písmo, kapitola VI“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 03.11.2013. Citováno 2012-08-30.
- ^ Richard Sproat, Jazyk, technologie a společnost
- ^ UNESCO (2013) Světové použití Braillova písma, 3. vydání.
- ^ A b V Urdu a Gurmukhi, ⠭ se používá pro خ /ਖ਼ X, na základě jeho hodnoty v jednotné mezinárodní Braillovo písmo. Za ekvivalentní písmeno v Devanagari, ख़, lze použít polohovací diakritiku.
- ^ hindština, Nepálština, Maráthština
- ^ A b V bengálštině a urijštině ⠢ je souhláskový zvuk y. V národních písmech jsou písmena odvozena od originálu y, který se posunul na zvuk J. Dopis Oriya, ୟ, je přepsán ẏ.
- ^ A b ৰ a ৱ jsou Asámština.
- ^ Ty mají v Oriji stejnou zvukovou hodnotu.
- ^ UNESCO (2013) také má ⠐⠻ pro Gurmukhiho ੜ੍ਹ jé, ale toto je zjevná chyba; ੜ੍ਹ je sekvence ŕ-h, ani dopis skriptu Gurmukhi.
- ^ A b C V Urdu, ⠟ (kṣ) se používá pro ق q, hodnota, kterou má v jednotném Braillově písmu; ⠱ (jñ) se používá pro ح ḥ, a ⠷ (ḻ) pro ع ʿ. Pro Devanagari क़ q, lze použít polohovací diakritiku.
- ^ Podle Unesco (2013) je to hodnota v indickém nepálštině, ale v nepálském nepálštině se přepisuje tra několik dalších sanskrtských písmen se nepoužívá. Nic nenasvědčuje tomu, jak r je psáno po jiných souhláskách.
- ^ [Citace je zapotřebí ]