Tifinagh - Tifinagh

Neo-Tifinagh, arabština a francouzština v obchodě v Maroku

Tifinagh (Výslovnost tamilština:[tifinaɣ]; také psaný Tifinaɣ v Berberská latinská abeceda; Neo-Tifinagh: ⵜⵉⴼⵉⵏⴰⵖ; Tuaregu Tifinagh: ⵜⴼⵉⵏⵗ nebo ⵜⴼⵏⵗ) je abjad skript použitý k napsání Berberské jazyky.[1]

Moderní abecední derivát tradičního písma, známý jako Neo-Tifinagh, byl představen ve 20. století. Mírně upravená verze tradičního skriptu, tzv Tifinagh Ircam, se používá v řadě Marocký základní školy ve výuce berberského jazyka pro děti a také řada publikací.[2][3]

Slovo tifinagh je považován za berberský ženský množný rod Punic, prostřednictvím berberské ženské předpony ti- a latinsky Punicus; tím pádem tifinagh může znamenat „fénický (písmena)“[4][5] nebo „punská písmena“.

Počátky

Libyco-berberský
Prehistory-draa16.jpg
Typ
Časový úsek
3. století př. N. L. Do 3. století n. L
Mateřské systémy
Dětské systémy
Tifinagh

Předpokládá se, že Tifinagh pocházel ze starověké Libye (libyque) nebo Libyco-berberský scénář, i když jeho přesný vývoj je nejasný.[6] Tento systém psaní byl ve starověku široce používán mluvčími berberských jazyků v celé Africe a na Západě Kanárské ostrovy. Je doloženo od 3. století před naším letopočtem do 3. století našeho letopočtu. Původ skriptu je nejistý, někteří vědci naznačují, že souvisí s Fénická abeceda.[7]

Existují dvě známé varianty: východní a západní. Východní varianta byla použita v tom, co je nyní Constantine a Aurès regiony Alžírska a Tunisko. Jedná se o nejlépe dešifrovanou variantu díky objevu několika numidských dvojjazyčných nápisů v libyjských a punských (zejména na Dougga v Tunisku). 22 dopisů z 24 bylo rozluštěno. Západní varianta byla primitivnější (Février 1964–1965). Byl použit podél pobřeží Středozemního moře od Kabylie na Kanárské ostrovy. Bylo použito 13 doplňujících dopisů.

Libyco-berberský scénář byl čistý abjad; neměla samohlásky. Geminace nebyl označen. Psaní bylo obvykle zdola nahoru, i když byly nalezeny také zprava doleva a dokonce i další objednávky. Písmena by měla různou podobu, kdyby byla psána svisle, než kdyby byla psána vodorovně.[8]

Tuareg Tifinagh

Tifinagh
Kidal.jpg
Vchod do města Kidal. Jméno je psáno v Tifinagh (ⴾⴸ // Kdl) a Latinské písmo.
Typ
JazykyTuaregu
Časový úsek
neznámé k prezentaci
Mateřské systémy
Dětské systémy
Neo-Tifinagh

Libyco-berberský skript se dnes používá ve formě Tifinagh k napsání Jazyky Tuaregů, které patří do berberské pobočky Afroasiatický rodina. Raná použití skriptu byla nalezena na rockové umění a v různých hroby. Mezi nimi je i 1 500 let starý monumentální hrobka Tuaregského matriarchy Tin Hinan, kde byly na jedné z jeho zdí nalezeny pozůstatky nápisu Tifinagh.[9]

Podle M.C.A. MacDonald, Tuaregové, jsou „zcela orální společnost, v níž paměť a ústní komunikace vykonávají všechny funkce, které čtení a psaní mají v gramotné společnosti ... Tifinagh se používá především pro hry a hlavolamy, krátké graffiti a krátké zprávy.“[6]

Skript byl občas použit k psaní dalších sousedních jazyků, jako je Tagdal, který patří do samostatné Songhay rodina.

Pravopis

Tradiční Tifinagh

Běžné formy písmen jsou zobrazeny vlevo, včetně různých ligatur t a n. Geminace, i když je fonemický, není v Tifinagh uveden. Dopis t, +, se často kombinuje s předchozím písmenem za účelem vytvoření a ligatura. Většina písmen má více než jednu běžnou formu, včetně zrcadlových obrazů zde uvedených formulářů.

Když dopisy l a n jsou přilehlé k sobě nebo k sobě navzájem, druhá je vyrovnána, buď jejím sklonem, snížením, zvednutím nebo zkrácením. Například od dopisu l je dvojitá čára, || a n jeden řádek, |, posloupnost nn může být napsáno | / k odlišení l. Podobně, ln je || /, nl |//, ll ||//, nnn | / | atd.

Tradičně skript Tifinagh neuvádí samohlásky kromě slova-konečně, kde jedna tečka znamená jakoukoli samohlásku. V některých oblastech se arabské samohlásky kombinují s písmeny Tifinagh pro přepis samohlásek nebo y, w může být používán dlouho ī a ū.

Neo-Tifinagh

Neo-Tifinagh
Amz-plake provincie Tiznite.JPG
Typ
JazykyStandardní marocký berberský a další Severní berberské jazyky
Časový úsek
1980 do současnosti
Mateřské systémy
SměrZleva do prava
ISO 15924Tfng, 120
Alias ​​Unicode
Tifinagh
U + 2D30 – U + 2D7F
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Neo-Tifinagh je moderní plně abecední skript vyvinutý z dřívějších forem Tifinagh. Je to psáno zleva doprava.

Až donedávna nebyly v této abecedě publikovány prakticky žádné knihy ani webové stránky, přičemž aktivisté upřednostňovali latinské (nebo vzácněji arabské) skripty pro seriózní použití; je však extrémně populární pro symbolické použití, protože mnoho knih a webů napsaných v jiném skriptu s logy nebo titulními stránkami používá Neo-Tifinagh. V Maroku zaujal král „neutrální“ postavení mezi pohledávkami Latinské písmo a Arabské písmo přijetím Neo-Tifinagh v roce 2003; v důsledku toho se v tomto skriptu začínají vydávat knihy, které se vyučují na některých školách. Mnoho nezávislých publikací v berberském jazyce je však stále vydáváno pomocí berberské latinky. Mimo Maroko nemá oficiální status. Marocký stát zatýkal a věznil lidi používající tento scénář během 80. a 90. let.[10] The Alžírské černé jaro byl také částečně způsoben tímto represí vůči Berberské jazyky.[Citace je zapotřebí ]

V Alžírsku téměř všechny berberské publikace používají berberskou latinskou abecedu.

V Libyi vláda Muammar Kaddáfí důsledně zakazoval používání Tifinagh ve veřejných kontextech, jako jsou displeje obchodů a bannery.[11]

Po Libyjská občanská válka, Národní přechodná rada prokázal otevřenost vůči berberským jazykům. Rebel Libye TV, sídlící v Katar, zahrnoval do svého programování berberský jazyk a abecedu Tifinagh.[12]

Písmena

An IRCAM verze Neo-Tifinagh

Následují písmena a několik ligatur tradičních Tifinagh a Neo-Tifinagh:

UnicodeobrazPísmoPřepisnázev
latinskýarabštinaIPA
U + 2D302D30.pngⴰAا‎…ya
U + 2D312D31.pngⴱbب‎byab
U + 2D322D32.pngⴲbٻ‎βyab fricative
U + 2D332D33.pngⴳGگ‎ɡjag
U + 2D342D34.pngⴴGڲ‎ɣyag fricative
U + 2D352D35.pngⴵdjج‎d͡ʒBerber Academy yadj
U + 2D362D36.pngⴶdjج‎d͡ʒyadj
U + 2D372D37.pngⴷdد‎dyad
U + 2D382D38.pngⴸdذ‎ðyad fricative
U + 2D392D39.pngⴹḍض‎dˤjo
U + 2D3A2D3A.pngⴺḍظ‎ðˤjo fricative
U + 2D3B2D3B.pngⴻEه‎əjo
U + 2D3C2D3C.pngⴼFف‎Fyaf
U + 2D3D2D3D.pngⴽkک‎kjaka
U + 2D3E2D3E.pngⴾkک‎kTuareg jaka
U + 2D3F2D3F.pngⴿkک‎Xjak fricative
U + 2D402D40.pngⵀh
b		ھ‎
ب‎		h
b		jo
= Tuareg yab
U + 2D412D41.pngⵁhھ‎hBerberská akademie, jo
U + 2D422D42.pngⵂhھ‎hTuareg yah
U + 2D432D43.pngⵃḥح‎ħyaḥ
U + 2D442D44.pngⵄʕ (ɛ)ع‎ʕyaʕ (yaɛ)
U + 2D452D45.pngⵅkh (x)خ‎χyax
U + 2D462D46.pngⵆkh (x)خ‎χTuareg yax
U + 2D472D47.pngⵇqق‎qyaq
U + 2D482D48.pngⵈqق‎qTuareg yaq
U + 2D492D49.pngⵉiي‎iyi
U + 2D4A2D4A.pngⵊjج‎ʒyaj
U + 2D4B2D4B.pngⵋjج‎ʒAhaggar yaj
U + 2D4C2D4C.pngⵌjج‎ʒTuareg yaj
U + 2D4D2D4D.pngⵍlل‎lyal
UnicodeobrazPísmoPřepisnázev
latinskýarabštinaIPA
U + 2D4E2D4E.pngⵎmم‎mjam
U + 2D4F2D4F.pngⵏnن‎nyan
U + 2D502D50.pngⵐnyني‎njTuareg yagn
U + 2D512D51.pngⵑngڭ‎ŋTuareg jang
U + 2D522D52.pngⵒpپ‎pjo
U + 2D532D53.pngⵓu
w		و‎
ۉ‎		wyu
= Tuareg zatočil
U + 2D542D54.pngⵔrر‎rpříze
U + 2D552D55.pngⵕŕڕ‎rˤjo
U + 2D562D56.pngⵖgh (ɣ)غ‎ɣjo
U + 2D572D57.pngⵗgh (ɣ)غ‎ɣTuareg yaɣ
U + 2D582D58.pngⵘgh (ɣ)
j		غ‎
ج‎		ɣ
ʒ		Ahoj, jo
= Adrar yaj
U + 2D592D59.pngⵙsس‎sano
U + 2D5A2D5A.pngⵚṣص‎sˤyaṣ
U + 2D5B2D5B.pngⵛsh (š)ش‎ʃjo
U + 2D5C2D5C.pngⵜtت‎tyat
U + 2D5D2D5D.pngⵝtت‎θ̱yat fricative
U + 2D5E2D5E.pngⵞch (tš)تش‎t͡ʃyatš
U + 2D5F2D5F.pngⵟṭط‎tˤjo
U + 2D602D60.pngⵠprotiۋ‎protiyav
U + 2D612D61.pngⵡwۉ‎wzatočit
U + 2D622D62.pngⵢyي‎jjo
U + 2D632D63.pngⵣzز‎zyaz
U + 2D642D64.pngⵤzز‎zTawellemet yaz
= Harpoon yaz
U + 2D652D65.pngⵥẓژ‎zˤjo
U + 2D662D66.pngⵦE Evy (APT)
U + 2D672D67.pngⵧÓ Ójo (APT)
U + 2D6F2D6F.png ⵯ+ʷ+ ٗ‎ʷLabio-velarizační značka
= Tamatart
≈ 2D61
Digrafy (pro který ligatury jsou možné)
UnicodeobrazPísmoPřepisnázev
latinskýarabštinaIPA
U + 2D5C U + 2D592D5C.png2D59.pngⵜⵙtsتس‎t͡syats
U + 2D37 U + 2D632D37.png2D63.pngⴷⵣdzدز‎d͡zyadz
UnicodeobrazPísmoPřepisnázev
latinskýarabštinaIPA
U + 2D5C U + 2D5B2D5C.png2D5B.pngⵜⵛch (tš)تش‎t͡ʃyatš
U + 2D37 U + 2D4A2D37.png2D4A.pngⴷⵊdjدج‎d͡ʒyadj
Barevný klíč
Základní Tifinagh (IRCAM )[13]Rozšířený Tifinagh (IRCAM)Další písmena TifinaghModerní Tuaregské dopisy

Unicode

Hlavní článek: Tifinagh (blok Unicode)

Tifinagh byl přidán do Unicode Standard v březnu 2005, s vydáním verze 4.1.

Rozsah bloků Unicode pro Tifinagh je U + 2D30 – U + 2D7F:

Tifinagh[1][2]
Oficiální tabulka kódů konsorcia Unicode (PDF)
 0123456789ABCDEF
U + 2D3xⴰⴱⴲⴳⴴⴵⴶⴷⴸⴹⴺⴻⴼⴽⴾⴿ
U + 2D4xⵀⵁⵂⵃⵄⵅⵆⵇⵈⵉⵊⵋⵌⵍⵎⵏ
U + 2D5xⵐⵑⵒⵓⵔⵕⵖⵗⵘⵙⵚⵛⵜⵝⵞⵟ
U + 2D6xⵠⵡⵢⵣⵤⵥⵦⵧⵯ
U + 2D7x⵰  ⵿  
Poznámky
1.^ Od verze Unicode 13.0
2.^ Šedé oblasti označují nepřiřazené body kódu

Reference

  1. ^ V omezené míře: Viz Rozhovor Archivováno 2008-05-03 na Wayback Machine s Karl-G. Prasse a Penchoen (1973:3)
  2. ^ „Institut Royal de la Culture Amazighe“ (francouzsky). Ircam.ma. Citováno 2015-07-14.[mrtvý odkaz ]
  3. ^ „Institut Royal de la Culture Amazighe“. Ircam.ma. Citováno 2015-07-14.[mrtvý odkaz ]
  4. ^ Penchoen (1973:3)
  5. ^ O'Connor (2006:115)
  6. ^ A b M.C.A. MacDonald (2005). Elizabeth A. Slater, C. B.Mee a Piotr Bienkowski (ed.). Psaní a starověká společnost Blízkého východu: Pokusy o čest Alana Millarda. T. & T. Clark Ltd. str. 60. ISBN  9780567026910.
  7. ^ Suleiman, Yasir (1996). Jazyk a identita na Středním východě a v severní Africe. Psychologie Press. p. 173. ISBN  978-0-7007-0410-1.
  8. ^ „Berberský“. Starověké skripty. Archivovány od originál dne 26. 8. 2017. Citováno 2017-10-09.
  9. ^ Briggs, L. Cabot (únor 1957). „Přehled fyzické antropologie Sahary a jejích prehistorických důsledků“. Muž. 56: 20–23. doi:10.2307/2793877. JSTOR  2793877.
  10. ^ „Rapport sur le calvaire de l'écriture en Tifinagh au Maroc“. Amazighworld.org. Citováno 2017-10-09.
  11. ^ سلطات الامن الليبية تمنع نشر الملصق الرسمي لمهرجان الزي التقليدي بكبو [Libyjské bezpečnostní orgány brání zveřejnění oficiálního plakátu k tradičnímu kostýmnímu festivalu Pkpau] (v arabštině). TAWALT. 2007.
  12. ^ „Libya TV - News in Berber“. Blip.tv. Citováno 2015-07-14.[trvalý mrtvý odkaz ]
  13. ^ „Polices et Claviers Unicode“ (francouzsky). IRCAM. Archivovány od originál dne 10.03.2012. Citováno 2012-08-20.

Bibliografie

  • Aghali-Zakara, Mohamed (1994). Graphèmes berbères et dilemme de diffusion: Interaction des alphabetets latinský, ajami et tifinagh. Etudes et Documents Berbères 11, 107-121.
  • Aghali-Zakara, Mohamed; a Drouin, Jeanine (1977). Recherches sur les Tifinaghs- Eléments graphiques et sociolinguistiques. Comptes-rendus du Groupe Linguistique des Etudes Chamito-Sémitiques (GLECS).
  • Ameur, Meftaha (1994). Diversité des transcriptions: pour une notation usuelle et normalisée de la langue berbère. Etudes et Documents Berbères 11, 25–28.
  • Boukous, Ahmed (1997). Situace sociolinguistique de l’Amazigh. International Journal of the Sociology of Language 123, 41–60.
  • Chaker, Salem (1994). Pour une notation usuelle à base Tifinagh. Etudes et Documents Berbères 11, 31–42.
  • Chaker, Salem (1996). Propozice vycházejí z notace usuelle à base latinské du berbère. Etudes et Documents Berbères 14, 239–253.
  • Chaker, Salem (1997). La Kabylie: un processus de développement linguistique autonome. International Journal of the Sociology of Language 123, 81–99.
  • Durand, O. (1994). Promotion du berbère: problèmes de standardization et d’orthographe. Zkušenosti evropské. Etudes et Documents Berbères 11, 7–11.
  • O’Connor, Michael (1996). „Berberské skripty“. V William Bright; Peter Daniels (eds.). Světové psací systémy. New York: Oxford University Press. str. 112–116.
  • Penchoen, Thomas G. (1973). Tamazight of Ayt Ndhir. Los Angeles: Undena Publications.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Savage, Andrew. 2008. Psaní Tuaregu - tři možnosti skriptu. International Journal of the Sociology of Language 192: 5–14
  • Souag, Lameen (2004). „Psaní berberských jazyků: rychlé shrnutí“. L. Souag. Archivovány od originál dne 05.12.2004. Citováno 28. června 2014.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Encyklopedie islámu, s.v. Tifinagh.

externí odkazy