Jazyk Komi - Komi language
| Jazyk Komi | |
|---|---|
| Коми кыв | |
| Rodilý k | Rusko |
| Kraj | Komi republika |
Rodilí mluvčí | 160 000 (sčítání lidu 2010)[1] |
| cyrilice | |
| Oficiální status | |
Úřední jazyk v | Komi |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | kpv |
| Glottolog | komi1268[2] |
Jazyk Komi (zastaralý Zyryanský jazyk[3]), nebo Komi-Zyryan jazyk[4] (Коми кыв, Komi kyv), je jednou ze dvou regionálních odrůd pluricentrický Jazyk Komi, další regionální odrůda Komi-Permyak (zastaralý Permyak).
Komi-Zyryan mluví Komi-Zyryané "etnická skupina v Komi republika a některé další části Rusko. V roce 1994 měla společnost Komi-Zyryan přibližně 285 000 reproduktorů. Jazyk Komi-Zyryan má standardní formu.
Bylo napsáno ve formě Stará permská abeceda pro liturgické účely již ve 14. století v Starý permský skript. Uvedená abeceda byla nahrazena cyrilice v 17. století. Tradice sekulárních literárních děl v moderní podobě jazyka sahá až do 19. století.
Dialekty
Komi-Zyrian má deset dialektů: Prisyktyvkarsky, Lower Vychegdan, Střední Vychegdan, Lužsko-letský, Horní Sysolan, Horní Vychegdan, Pechoran, Izhemský, Vymsky a Udorsky. Prisyktyvkarsky se mluví v oblasti Syktyvkar a tvoří model pro obecný standardní dialekt jazyka. Dialekty jsou rozděleny především na základě jejich použití fonémů v a l:[5]
- Původní * l zůstává nezměněno v horních dialektech Vychegdan a Pechoran (také ve většině dialektů Komi-Permyak).
- * l má slabiku - nakonec se v centrálních dialektech změnila na / v /, a to je také reprezentace standardní literární Komi (například starší * kɨl → / kɨv / "jazyk").
- V severních dialektech proces pokračoval úplnou vokalizací slabiky-final * l, což vedlo k dlouhým samohláskám.
Změna se datuje do 17. století. To není vidět v nejstarších textech Komi ze 14. století, ani v přejatých slovech od Komi do Khanty ze dne 16.; ale plně k tomu došlo dříve, než se v 18. století do jazyka vstoupily výpůjčky z ruštiny, protože v nich / l / zůstává beze změny. Některé dialekty se dále rozlišují na základě palatalizovaných alveolárů / dʲ tʲ /, které mají rozbaleno v konečné poloze slabiky jako shluky / jd jt /.[5]
Psací systém
První systém psaní, Starý permský skript, byl vynalezen ve 14. století misionářem Stepan Khrap, zřejmě z Komi matky v Veliky Ustyug. Abeceda vykazuje určitou podobnost se středověkem řecký a cyrilice. V 16. století byla tato abeceda nahrazena Ruská abeceda s určitými úpravami pro afrikáty Ve 20. letech byl jazyk psán Molodtsovova abeceda, odvozený také z azbuky. Ve třicátých letech byl přepnut na latinu. Od 40. let 20. století používá ruskou abecedu a další písmena І, і a Ӧ, ӧ.
Komi abeceda (Коми анбур)
| Velká písmena | Malá písmena | Přepis | IPA | Jméno dopisu |
| А | а | A | [ɑ] | а |
| Б | б | b | [b] | бе |
| В | в | proti | [proti] | v |
| Г | г | G | [G] | ге |
| Д | д | d | [d]; tak jako palatal, [ɟ] | дэ |
| Дж | дж | dž | [dʒ] | дже |
| Дз | дз | dž ' | [dʑ] | дзе |
| Е | е | E | [je]; [e] po C kromě [t, d, s, z, n, l] | е |
| Ё | ё | E | [jo]; [o] po [c, ɟ, ɕ, ʑ, ɲ, ʎ] | ё |
| Ж | ж | ž | [ʒ] | же |
| З | з | z | [z]; jako palatal [ʑ] | зэ |
| И | č | i | [i], [ʲi] | небыд и "soft i" |
| І | і | ï | [i] po [t, d, s, z, n, l] | чорыд и "hard i" |
| Й | © | j | [j] | и краткӧй |
| К | к | k | [k] | ка |
| Л | л | l | [ɫ]; jako palatal [ʎ] | эл |
| М | м | m | [m] | эм |
| Н | n | n | [n]; jako palatal [ɲ] | эн |
| О | о | Ó | [Ó] | о |
| Ӧ | ӧ | Ó | [ə] | ӧ |
| П | п | str | [p] | пе |
| Р | р | r | [r] | эр |
| С | с | s | [s]; jako palatal [ɕ] | эс |
| Т | т | t | [t]; jako palatal [c] | тэ |
| Тш | тш | C | [tʃ] | тше |
| У | у | u | [u] | у |
| Ф | ф | F | [F] | эф |
| Х | х | X | [X] | ха |
| Ц | ц | C | [ts] | це |
| Ч | ч | C | [tɕ] | че |
| Ш | ш | š | [ʃ] | .а |
| Щ | щ | šč | [ɕ], [ɕː] | .а |
| Ъ | ъ | - | чорыд знак "tvrdé znamení" | |
| Ы | ы | y | [ɨ] | ы |
| Ь | ь | ' | [ʲ] | небыд знак "měkké znamení" |
| Э | э | E | [E] | э |
| Ю | ю | ju | [ju]; [u] po [c, ɟ, ɕ, ʑ, ɲ, ʎ] | ю |
| Я | я | ja | [jɑ]; [a] po [c, ɟ, ɕ, ʑ, ɲ, ʎ] | я |
Dopisy zejména Molodtsovova abeceda zahrnout ԁ, ԃ, ԅ, ԇ, ԉ, ԋ, ԍ, ԏ, z nichž většina představuje palatalizované souhlásky.
| А а | Б б | В в | Г г | Ԁ ԁ | Ԃ ԃ | Д д | Е е | Ж ж | Ԅ ԅ | Ԇ ԇ | |
| И и | Ј ј | К к | Л л | Ԉ ԉ | М м | Н н | Ԋ ԋ | О о | П п | Р р | |
| С с | Ԍ ԍ | Т т | Ԏ ԏ | У у | Ф ф | Х х | Ч ч | Ш ш | Щ щ | Ы ы |
Fonologie
Souhlásky
| Labiální | Zubní | Pošta- alveolární | Palatal | Velární | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | neznělý | str | t | C | k | |
| vyjádřený | b | d | ɟ | ɡ | ||
| Složitý | neznělý | t͡ʃ | tɕ | |||
| vyjádřený | d͡ʒ | dʑ | ||||
| Frikativní | neznělý | s | ʃ | ɕ | ||
| vyjádřený | proti | z | ʒ | ʑ | ||
| Nosní | m | n | ɲ | |||
| Trylek | r | |||||
| Přibližně | postranní | l | ʎ | |||
| centrální | j | |||||
Samohlásky
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Zavřít | i | ɨ | u |
| Střední | E | ə | Ó |
| Otevřeno | A |
Poznámky
- ^ Jazyk Komi na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Komi-Zyrian". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ [1]
- ^ [2]
- ^ A b Bartens 2000, s. 47-49
Bibliografie
- Bartens, Raija (2000). Permiläisten kielten rakenne ja kehitys (ve finštině). Helsinky: Suomalais-Ugrilainen Seura. ISBN 952-5150-55-0.
- Abondolo, Daniel (2015). Uralské jazyky. Routledge
- R. M. Batalova. 1993. Komi (-Zyryanskij) Jazyk. In V. N. Jartseva (ed.), Jazyki Mira: Ural'skie Jazyki, 214–229. Moskva: Nauka.
- Fed'un'ova, G.V. Önija komi kyv („Moderní jazyk Komi“). Morfologia / Das'töma filologijasa kandidat G.V. Fed'un'ova kipod ulyn. Syktyvkar: Komi n’ebög ledzanin, 2000. 544 s.ISBN 5-7555-0689-2.
externí odkazy
- Knihy v Komi-Zyrian z Finno-Ugric Electronic Library (Finno-Ugric Information Center in Syktyvkar, Komi republika (rozhraní v ruštině a angličtině, texty v angličtině) Mari, Komi, Udmurt, Erzya a Mokša jazyky))
- Online slovníky Komi – ruština a ruština – Komi
- Tarabukin I.I. Komi – ruský frazeologický slovník.
- Komi gramatika. (v Rusku)
