Skript NKo - NKo script - Wikipedia
| N'Ko ߒߞߏ | |
|---|---|
 | |
| Typ | Abeceda |
| Jazyky | N'Ko, Pisné jazyky (Mandingo, Maninka, Bambara, Dyula ) |
| Tvůrce | Solomana Kante |
Časový úsek | 1949 – dosud |
| Směr | Zprava doleva |
| ISO 15924 | Nkoo, 165 |
Alias Unicode | NKo |
| U + 07C0 – U + 07FF | |
N'Ko (N'Ko: ߒߞߏ) Je skript vytvořený Solomana Kante v roce 1949, jako systém psaní pro Pisné jazyky z západní Afrika.[1][2] Termín N'Ko, což znamená říkám ve všech jazycích Manding se také používá pro Manding literární standard napsáno skriptem N'Ko.
Skript má několik podobností s Arabské písmo, zejména jeho směr (zprava doleva ) a písmena spojená na základně. Na rozdíl od arabštiny oba povinně označuje tón a samohlásky. Tóny N'Ko jsou označeny jako diakritiky, podobným způsobem jako označení některých samohlásek v arabštině.
Dějiny
Kante vytvořil N'Ko v reakci na to, co považoval za přesvědčení, že Afričané jsou lidé bez kultury kvůli domněnkám, že pro jejich jazyky neexistuje domorodý africký systém psaní; široce vyprávěný příběh je, že Kante byl rozzuřený kvůli článku v novinách napsaného libanonským reportérem, který se rovnal africkým jazykům „jako ty ptáků, které nelze přepsat“.[3] Kante vymyslel N'Ko tak, jak byl Bingerville, Pobřeží slonoviny a později přivezli do Kanteho rodného regionu Kankan, Guinea.
N'Ko se začalo používat v mnoha vzdělávacích knihách, když se věří, že scénář byl dokončen[4] 14. dubna 1949 (nyní Den abecedy N'Ko); Kante přepsal z náboženské do vědecké a filozofické literatury, dokonce i do slovníku.[3] Tyto materiály byly dány jako dary do dalších Manding mluvících částí západní Afriky. Scénář získal svůj první speciálně vyrobený psací stroj z východní Evropy, když Guinea měla v padesátých letech vazby na Sovětský svaz.[5]
Zavedení scénáře vedlo k hnutí podporující gramotnost ve skriptu N'Ko mezi reproduktory Manding v anglofonní i frankofonní západní Africe. Gramotnost N'Ko pomohla formovat kulturní identitu Maninky v Guineji a také posílila identitu Mandinga v jiných částech západní Afriky.[6]
Aktuální použití
Od roku 2005 se používá hlavně v Guinea a Pobřeží slonoviny (v uvedeném pořadí Maninka a Dyula reproduktory), s aktivní komunitou uživatelů v Mali (podle Bambara -Řečníci). Publikace obsahují překlad Korán, různé učebnice o předmětech, jako je fyzika a zeměpis, básnická a filozofická díla, popisy tradiční medicíny, slovník a několik místních novin. Ačkoli se N'ko vyučuje většinou neformálně prostřednictvím sdružení na podporu gramotnosti N'ko, v poslední době se také zavádí do formálního vzdělávání prostřednictvím soukromých základních škol v Horní Guineji.[7] Byl klasifikován jako nejúspěšnější ze západoafrických skriptů.[8]
Literatura N'Ko obecně používá a literární jazyk zaregistrovat, pojmenovaný kangbe (doslovně „jasný jazyk“), který je považován za potenciál kompromisní dialekt přes Pisné jazyky.[9] Například slovo pro „jméno“ v Bamananu je tɔgɔ a v Manince to je tɔɔ. V písemné komunikaci to bude každý psát jedním způsobem v N'Ko, a přesto si to přečte a vysloví jako ve svém vlastním jazyce. Tento literární registr je tedy zamýšlen jako koiné jazyk míchání prvků jistiny Pisné jazyky, což jsou vzájemně srozumitelné, ale má velmi silnou příchuť Maninka.
Bylo také zdokumentováno použití N'Ko s dalšími diakritiky pro tradiční náboženské publikace v EU Yoruba a Fon jazyky Benin a jihozápadní Nigérie.[10]
Písmena
Skript N'Ko je psán zprava doleva, přičemž písmena jsou vzájemně spojena.
Samohlásky
| ɔ | Ó | u | ɛ | i | E | A |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ߐ | ߏ | ߎ | ߍ | ߌ | ߋ | ߊ |
 |  |  |  |  |  |  |
Souhlásky
| r | d | ch | j | t | p | b |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ߙ | ߘ | ߗ | ߖ | ߕ | ߔ | ߓ |
 |  |  |  |  |  |  |
| m | l | k | F | gb | s | rr |
| ߡ | ߟ | ߞ | ߝ | ߜ | ߛ | ߚ |
 |  |  |  |  |  |  |
| n ' | y | w | h | n | ny | |
| ߒ | ߦ | ߥ | ߤ | ߣ | ߢ | |
 |  |  |  |  |  |
Tóny
N'Ko používá 7 diakritický značky k označení tonalita a délka samohlásky. Spolu s prostými samohláskami rozlišuje N'Ko čtyři tóny: vysoký, nízký, vzestupný a sestupný; a dvě délky samohlásek: dlouhá a krátká. Neoznačené značky označují krátké, sestupné samohlásky.
| vysoký | nízký | zvyšující se | padající | |
|---|---|---|---|---|
| krátký | ߫ | ߬ | ߭ | |
| dlouho | ߯ | ߰ | ߱ | ߮ |
Čísla
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ߀ | ߁ | ߂ | ߃ | ߄ | ߅ | ߆ | ߇ | ߈ | ߉ |
Nepůvodní zvuky a písmena
N'Ko také poskytuje způsob reprezentace nepůvodních zvuků úpravou písmen s diakritikou.[11][12] Tato písmena se používají v přepsaných jménech a výpůjčkách.
Dvě tečky nad samohláskou, připomínající a diaeréza značka, představují cizí samohlásku: u-dva-tečky pro francouzštinu / r / zvuk, nebo e-dva-tečky pro francouzštinu / ə /.
Diakritika je také umístěna nad některými souhláskovými písmeny k pokrytí zvuků, které nebyly nalezeny v Mandingu, jako například gb-dot for / g /; řádek gb pro / ɣ /; gb-dvě tečky pro / k͡p /; f-tečka pro / v /; rr-tečka pro / ʁ /; atd.
Digitalizace
S rostoucím využíváním počítačů a následným přáním poskytovat univerzální přístup k informačním technologiím vyvstala výzva ve vývoji způsobů, jak používat skript N'Ko na počítačích. Od 90. let 20. století se vyvíjely snahy vyvinout písma a dokonce i webový obsah přizpůsobením dalšího softwaru a písem. A DOS textový procesor s názvem Koma Kuda vyvinula prof. Baba Mamadi Diané z Káhirská univerzita.[13] Blokování dalšího rozvoje však byla nedostatečná interkompatibilita spojená s takovými řešeními.
Pango 1.18 a GNOME 2.20 mají nativní podporu pro jazyky N'Ko. An iOS kalkulačka v N'Ko, N'Ko: Calc, je k dispozici na Apple Obchod s aplikacemi. K dispozici je také aplikace pro iOS pro odesílání e-mailů v N'Ko s názvem Triage-N'Ko. K dispozici je virtuální klávesnice s názvem virtual-keyboard-nko pro psaní znaků N'Ko na Okna operační systém.
K dispozici je písmo N'Ko, Conakry Windows 8, Operační Systém Mac, a OpenOffice -LibreOffice je Grafit motor, který byl vyvinut společností SIL International.[5]
Je tam také N’ko verze Wikipedie existuje od 26. listopadu 2019, obsahuje 468 článků k 9. březnu 2020, s 4095 úpravami a 435 uživateli.
Unicode
Skript N'Ko byl přidán do Unicode Standard v červenci 2006 s vydáním verze 5.0. V roce 2018 byly přidány další postavy.
UNESCO Programová iniciativa B @ bel podpořila přípravu návrhu na zakódování N'Ko Unicode. V roce 2004 návrh předložený třemi profesory N'Ko (Baba Mamadi Diané, Mamady Doumbouya a Karamo Kaba Jammeh) spolupracující s Michael Everson, byl schválen pro tajné volby pracovní skupinou ISO WG2. V roce 2006 byl N'Ko schválen pro Unicode 5.0. Blok Unicode pro N'Ko je U + 07C0 – U + 07FF:
| NKo[1][2] Oficiální tabulka kódů konsorcia Unicode (PDF) | ||||||||||||||||
| 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | A | B | C | D | E | F | |
| U + 07Cx | ߀ | ߁ | ߂ | ߃ | ߄ | ߅ | ߆ | ߇ | ߈ | ߉ | ߊ | ߋ | ߌ | ߍ | ߎ | ߏ |
| U + 07Dx | ߐ | ߑ | ߒ | ߓ | ߔ | ߕ | ߖ | ߗ | ߘ | ߙ | ߚ | ߛ | ߜ | ߝ | ߞ | ߟ |
| U + 07Ex | ߠ | ߡ | ߢ | ߣ | ߤ | ߥ | ߦ | ߧ | ߨ | ߩ | ߪ | ߫ | ߬ | ߭ | ߮ | ߯ |
| U + 07Fx | ߰ | ߱ | ߲ | ߳ | ߴ | ߵ | ߶ | ߷ | ߸ | ߹ | ߺ | ߽ | ߾ | ߿ | ||
| Poznámky | ||||||||||||||||
Citace
- ^ Eberhard, David; Simons, Gary; Fennig, Charles, eds. (2019). "N'ko". Ethnoloque. Citováno 12. června 2019.
- ^ Oyler, Dianne (jaro 2002). „Re-Inventing Oral Tradition: The Modern Epic of Souleymane Kanté“. Výzkum afrických literatur. 33 (1): 75–93. doi:10.1353 / ral.2002.0034. JSTOR 3820930. OCLC 57936283. S2CID 162339606.
- ^ A b Oyler, Dianne White (2001). „Kulturní revoluce v Africe: gramotnost v Guinejské republice od získání nezávislosti“. International Journal of African Historical Studies. 34 (3): 585–600. doi:10.2307/3097555. ISSN 0361-7882. JSTOR 3097555.
- ^ Oyler, Dianne White (listopad 2005). Historie N'ko a její role v Mande Transnational Identity: Slova jako zbraně. Africana Homestead Legacy Publishers. str. 1. ISBN 978-0-9653308-7-9.
- ^ A b Rosenberg, Tina (9. prosince 2011). „Každý mluví textovou zprávou“. The New York Times Magazine. str. 20.
- ^ Oyler, Dianne White (1994) Mande identita díky gramotnosti, systém psaní N'ko jako agent kulturního nacionalismu. Toronto: Sdružení afrických studií.
- ^ Wyrod, Christopher (leden 2008). „Sociální pravopis identity: hnutí gramotnosti N'ko v západní Africe“. International Journal of the Sociology of Language. 2008 (192). doi:10.1515 / ijsl.2008.033. ISSN 0165-2516. S2CID 143142019.
- ^ Unseth, Peter. 2011. Vynález skriptů v západní Africe pro etnickou revitalizaci. v Fishman, Joshuo; Garcia, Ofelia (2011). Příručka jazykové a etnické identity: Kontinuum úspěchu a neúspěchu v úsilí o jazykovou a etnickou identitu (svazek 2). Oxford University Press. ISBN 978-0-19-983799-1.
- ^ Výukový program N'Ko Language: Úvod
- ^ Agelogbagan Agbovi. „Gànhúmehàn Vodún - Živý posvátný text (zcela v africkém psacím skriptu Fongbe a N'ko)“ “. Obnova a uzdravení Kilombo. Obnova a uzdravení Kilombo.
- ^ Doumbouya, Mamady (2012). Ilustrovaná anglická / N'Ko abeceda: Úvod do N'Ko pro anglické reproduktory (PDF). Philadelphia, PA, USA: N'Ko Institute of America. str. 29.
- ^ Sogoba, Mia (1. června 2018). „N'Ko Alphabet: a West African Script“. Kultury západní Afriky. Citováno 2. června 2019.
- ^ Osobní poznámka z konference LISA / Káhira, prosinec 2005, Don Osborn
Obecné zdroje
- Condé, Ibrahima Sory 2. Soulemana Kanté entre Linguistique et Grammaire: Le cas de la langue littéraire utilisée dans les textes en N'Ko (francouzsky)
- Conrad, David C. (2001). Rekonstrukce ústní tradice: Přístup Souleymane Kanté k psaní historie Mande. Studie Mande 3, 147–200.
- Dalby, David (1969) „Další domorodá písma západní Afriky: Mandin, Wolof a Fula abecedy a Yoruba „Svaté“ psaní “, African Language Studies, 10, s. 161–181.
- Davydov, Artem. K „Nko Grammar“ Souleymane Kanté
- Everson, Michael, Mamady Doumbouya, Baba Mamadi Diané a Karamo Jammeh. 2004. Návrh na přidání skriptu N'Ko do BMP UCS
- Donaldson, Coleman (2017) Jasný jazyk: Skript, registr a N'ko hnutí mluvící západní Afriky. Doktorská disertační práce, Philadelphia, PA: University of Pennsylvania.
- Donaldson, Coleman (2019). „Linguistic and Civic Refinement in the N'ko Movement of Manding-Speaking West Africa“. Znamení a společnost. 7 (2): 156–185. doi:10.1086/702554. S2CID 181625415.
- Donaldson, Coleman (2017) „Orthography, Standardization and Register: The Case of Manding.“ Ve standardizaci menšinových jazyků: Konkurenční ideologie autority a autenticity v globální periferii, editovali Pia Lane, James Costa a Haley De Korne, 175–199. Routledge Critical Studies in Multilingualism. New York, NY: Routledge.
- Donaldson, Coleman (2020). „Role islámu, spisy Ajami a vzdělávací reforma v N'ko Sulemaana Kantè“. Recenze afrických studií. 63 (3): 462–486. doi:10.1017 / odr.2019.59.
- Oyler, Dianne White (1994) Mande identita díky gramotnosti, systém psaní N'ko jako agent kulturního nacionalismu. Toronto: Asociace afrických studií.
- Oyler, Dianne (1995). Pro „All Who Who Say N'ko“: N'ko gramotnost a Mande kulturní nacionalismus v Guinejské republice. Nepublikovaná disertační práce, University of Florida.
- Oyler, Dianne White (1997) „N'ko abeceda jako prostředek indigenistické historiografie“, Dějiny v Africe, 24, s. 239–256.
- Rovenchak, Andrij. (2015) Kvantitativní studie v korpusu periodik Nko, Nedávné příspěvky do kvantitativní lingvistiky, Arjuna Tuzzi, Martina Benešová, Ján Macutek (eds.), 125–138. Berlín: Walter de Gruyter.
- Singler, John Victor (1996) „Skripty západní Afriky“, Daniels, Peter T. a Bright, William (eds) Světové psací systémy„New York, NY: Oxford University Press, Inc., s. 593–598.
- Vydrine, Valentin F. (2001) „Souleymane Kanté, un philosophe-innovateur traditionnaliste maninka vu à travers ses écrits en nko“, Studie Mande, 3, s. 99–131.
- Wyrod, Christopher. 2003. Světlo na obzoru: gramotnost N'Ko a formální vzdělávání v Guineji. Diplomová práce, Univerzita George Washingtona.
- Wyrod, Christopher. 2008. Sociální pravopis identity: hnutí gramotnosti N'Ko v západní Africe. International Journal of the Sociology of Language 192:27–44.
- Iniciativa kódování B @ bel a skriptů podporující jazykovou rozmanitost v kyberprostoru 11.12.2004 (UNESCO)
externí odkazy
- N'Ko Institute
- Kanjamadi
- Připomínky k používání N'ko
- Stránka Omniglot na N'ko, s více odkazy
- Nkohome Výukové stránky N'ko s informacemi o publikacích a kontaktech N'ko
- Virtuální klávesnice N'Ko od KeymanWeb
- Informace o Mandingových jazycích
- Úvod do N'Ko
- „Prohlášení z Casablanky“ (o lokalizaci ICT) přeloženo a napsáno v N'Ko
- Stránka PanAfriL10n na N'Ko
- Překlad Významu Koránu v N'ko
- Každý mluví textovou zprávou (Tina Rosenberg, The New York Times Magazine, 11. prosince 2011)
- nějaký odkaz na ߒߞߏ