Číslice Muisca - Muisca numerals

Číslice Muisca byly numerický notační systém používaný Muisca, jedna ze čtyř vyspělých civilizací v Amerika před Španělské dobytí Muiscy. Stejně jako Mayové, Muisca měla vigesimální numerický systém založený na násobcích dvaceti (Chibcha: gueta). Číslice Muisca byly založeny na počítání prstů na rukou a nohou. Měli konkrétní čísla od jedné do deseti, přesto pro čísla mezi jedenácti a devatenácti používali „nohu jedna“ (11) až „nohu devět“ (19). Číslo 20 bylo „dokonalým“ číslem pro Muisca, které je vidět na jejich čísle kalendář. K výpočtu vyšších čísel než 20 použili násobky jejich „dokonalého“ čísla; gue-muyhica bude „20krát 4“, tedy 80. K popisu „50“ použili „20krát 2 plus 10“; gue-bosa asaqui ubchihicapřepsáno z guêboʒ má aſaqɣ hubchìhicâ.^[1] V jejich kalendář, který byl lunisolar, počítali jen od jedné do deseti a dvaceti. Každé číslo mělo zvláštní význam, vztahující se k jejich božstva a některá zvířata, zejména ta hojná ropuchy.^[2]

Pro vyjádření jejich počtu použili hieroglyfy kresleny inspirované jejich přirozeným prostředím, zejména ropuchy; ata („jeden“) a aca ("devět") byly oba odvozeny od zvířat tak hojných na Bogotá savana a další části Altiplano Cundiboyacense kde Muisca žil v jejich konfederace.

Nejdůležitější vědci, kteří poskytli znalosti o číslech Muisca, byli Bernardo de Lugo (1619),^[1] Pedro Simón (17. století), Alexander von Humboldt a José Domingo Duquesne (konec 18. a začátek 19. století) a Liborio Zerda.^[3]^[4]^[5]^[6]^[7]

Číslice

Muisca používal vigesimální počítací systém a počítal primárně prsty a sekundárně prsty. Jejich systém šel od 1 do 10 a pro vyšší číslování používali předponu quihicha nebo qhicha, což znamená "noha" v jejich Jazyk Chibcha Muysccubun. Z jedenácti se tak stalo „noha jedna“, dvanáct: „noha dvě“ atd. Stejně jako v druhé předkolumbovský civilizace, číslo 20 bylo zvláštní. Byl to celkový počet všech končetin těla; prsty na rukou a nohou. Muisca použila dvě formy k vyjádření dvaceti: „noha deset“; quihícha ubchihica nebo jejich výlučné slovo gueta, odvozený od gue, což znamená „dům“. Byly spočítány počty mezi 20 a 30 gueta asaqui ata („dvacet plus jedna“; 21), gueta asaqui ubchihica („dvacet plus deset“; 30). Větší počty byly počítány jako násobky dvaceti; gue-bosa („20krát 2“; 40), gue-hisca („20krát 5“; 100).^[3]

Čísla 1 až 10 a 20

Číslo	Humboldt, 1807^[3]	De Lugo, 1619^[1]
1	ata
2	bozha / bosa	boʒha
3	slída
4	mhuyca / muyhica	mhuɣcâ
5	hicsca / hisca	hɣcſcâ
6	taa^[8]
7	qhupqa / cuhupqua	qhûpqâ
8	shuzha / suhuza	shûʒhâ
9	aca
10	hubchibica / ubchihica	hubchìhicâ
20	quihicha ubchihica gueta	qhicħâ hubchìhicâ guêata

Vyšší čísla

Číslo	Humboldt, 1807^[3]	De Lugo, 1619^[1]
11	quihicha ata	qhicħâ ata
12	quihicha bosa	qhicħâ boʒha
13	slída quihicha	qhicħâ slída
14	quihicha mhuyca	qhicħâ mhuɣcâ
15	quihicha hisca	qhicħâ hɣcſcâ
16	quihicha ta	qhicħâ ta
17	quihicha cuhupqua	qhicħâ qhûpqâ
18	quihicha suhuza	qhicħâ shûʒhâ
19	quihicha aca	qhicħâ aca
20	gueta	guêata
21	guetas asaqui ata	guêatas aſaqɣ ata
30	guetas asaqui ubchihica	guêatas aſaqɣ hubchìhicâ
40	gue-bosa	guêboʒha
50	gue-bosa asaqui ubchihica	guêboʒ má aſaqɣ hubchìhicâ
60	slída	guêmica
70	gue-mica asaqui ubchihica	guêmicas aſaqɣ hubchìhicâ
80	gue-muyhica	guêmhuɣcâ
90	gue-muyhica asaqui ubchihica	guêmhuɣcâs aſaqɣ hubchìhicâ
99	gue-muyhica asaqui quihicha aca	guêmhuɣcâs aſaqɣ qhicħâ aca
100	gue-hisca	guêhɣcſcâ
101	gue-hisca asaqui ata	guêhɣcſcâs aſaqɣ ata
110	gue-hisca asaqui hubchihica	guêhɣcſcâs aſaqɣ hubchìhicâ
120	gue-ta	guêta
150	gue-muyhica asaqui hubchihica	guêqhûpqâs aſaqɣ hubchìhicâ
199	gue-aca asaqui quihicha aca	guêacas aſaqɣ qhicħâ aca
200	gue-ubchihica	guêhubchìhicâ
250	gue-quihicha bozha asaqui hubchihica	guêqhicħâ boʒhas aſaqɣ hubchìhicâ
300	gue-chihica hisca	guêqhicħâ hɣcſcâ
365	gue-chihica suhuza asaqui hisca	guêqhicħâ shûʒhâs aſaqɣ hɣcſcâ
399	gue-chihica aca asaqui quihicha aca	guêqhicħâ acas aſaqɣ qhicħâ aca

Viz také

Reference

^ ^A ^b ^C ^d (ve španělštině) 1619 - Čísla Muisca podle Bernarda de Luga - zpřístupněno 29-04-2016
^ Izquierdo, 2009, s. 30
^ ^A ^b ^C ^d Humboldt, 1807, část 1
^ Humboldt, 1807, část 2
^ Humboldt, 1807, část 3
^ Duquesne, 1795
^ Zerda, 1883
^ (ve španělštině) Taa ve slovníku Muysccubun

Bibliografie

Duquesne, José Domingo. 1795. Disertación sobre el calendario de los muyscas, indios naturales de este Nuevo Reino de Granada - disertační práce o kalendáři Muisca, domorodí obyvatelé této nové říše Granady, 1–17. Přístupné 8. 7. 2016.
Humboldt, Alexander von. 1807. VI.Sitios de las Cordilleras y monumentos de los pueblos indígenas de América - Calendario de los indios muiscas - Část 1 - Pohledy na Cordillery a památky původních obyvatel Ameriky - kalendář Muisca - část 1. Biblioteca Luis Ángel Arango. Přístupné 8. 7. 2016.
Humboldt, Alexander von. 1807. VI.Sitios de las Cordilleras y monumentos de los pueblos indígenas de América - Calendario de los indios muiscas - část 2. Biblioteca Luis Ángel Arango. Přístupné 8. 7. 2016.
Humboldt, Alexander von. 1807. VI.Sitios de las Cordilleras y monumentos de los pueblos indígenas de América - Calendario de los indios muiscas - část 3. Biblioteca Luis Ángel Arango. Přístupné 8. 7. 2016.
Izquierdo Peña, Manuel Arturo. 2009. Kalendář Muisca: Aproximace systému měření času starověkých domorodců v severovýchodních Andách v Kolumbii, 1–170. Université de Montréal. Přístupné 8. 7. 2016.
Zerda, Liborio. 1947 (1883). El Dorado. Přístupné 8. 7. 2016.

[Lugo-1] A ^b ^C ^d (ve španělštině) 1619 - Čísla Muisca podle Bernarda de Luga - zpřístupněno 29-04-2016

[Izquierdo_p30-2] Izquierdo, 2009, s. 30

[Humb1-3] A ^b ^C ^d Humboldt, 1807, část 1

[Humb2-4] Humboldt, 1807, část 2

[Humb3-5] Humboldt, 1807, část 3

[Duquesne-6] Duquesne, 1795

[7] Zerda, 1883

[8] (ve španělštině) Taa ve slovníku Muysccubun

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]