Skript Vagindra - Vagindra script

Vagindra (Buryat skript)
Typ
JazykyBurjatský jazyk
TvůrceAgvan Dorzhiev
Vytvořenoasi 1905
Časový úsek
ve stavu národního písma 1905—1910
Mateřské systémy
Sesterské systémy
Vymazat skript
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

The Skript Vagindra (také hláskováno Vaghintara) je abecední skript pro Burjatský jazyk vyvinutý uživatelem Agvan Dorzhiev v prvním desetiletí 20. století. Byl použit pouze krátce.

Dějiny

Agvan Dorzhiev nebo Agvaandorj, Khory Burjat, vyvinul scénář v roce 1905 za pomoci Tseveen Jamsrano[1] jako prostředek ke kulturnímu sjednocení Burjatů, pojmenování "Vagindra" pro Sanskrt verze jeho jména.[2][3] Založil to především na Klasický mongolský scénář, vyjadřující naději, že by to také pomohlo Burjatům číst materiály ve starém scénáři.[4] Ve scénáři bylo do roku 1910 vydáno přibližně deset knih a brožur, které používaly hybridní dialekt primárně založený na západním Burjatu, ale poté se nepoužíval; v roce 1917 se diskutovalo o jeho oživení pro použití v rodných školách, ale o klasickém mongolštině se předpokládalo, že bude více podporovat mongolskou jednotu.[5] Dorzhiev sám zjevně ztratil zájem o projekt a ani se o něm nezmíní, ani ho nepoužívá ve své autobiografii.[6][7] To bylo proti Michail Bogdanov, který prosazoval rychlou asimilaci prostřednictvím ruštiny,[6] a bylo navrženo, aby použitý hybridní jazyk představoval problémy pro čtenáře,[7] i když důkazy naznačují opak.[6] Asi nejdůležitější je, že carská vláda vnímala mongolské sjednocení, a tudíž i váginderské písmo, jako politickou hrozbu a vyhnala některé ze svých zastánců.[2][6]

Popis

Skript je primárně odvozen z Klasický mongolský na analogii k Vymazat skript,[8] a jako by to bylo napsáno svisle. Verze zveřejněná Nicolaiem Amagaevem a „Alamzhi-Mergen“ (Rinchingiin Elbegdorj ) v roce 1910 se skládá ze 7 samohlásek a 21 souhlásek.[4][9] Diacritics se používají k označení dlouhých samohlásek (svislá čára), palatizace (kruh) a písmen pro použití při vykreslování ruštiny (tečka),[10] včetně dopisu představujícího historickou ruskou dvojitou souhlásku / ʃt͡ʃ / (odpovídá cyrilice Щ ).[3][11][12] Abecedu lze tedy také vyjádřit tak, že má 36 písmen včetně 8 samohlásek.[8] Na rozdíl od klasického mongolštiny jsou tvary písmen neměnné bez ohledu na polohu ve slově,[8] je založen na mediálních formách v klasickém mongolštině, s výjimkou A, který je založen na Ujgurské písmo a má sníženou formu ve střední a konečné poloze.[4][10]

Reference

  1. ^ Otgonbayar Chuluunbaatar, Einführung in die mongolischen Schriften, Einführungen in fremde Schriften, Hamburg: Buske, 2008, ISBN  9783875485004, str. 55 (v němčině)
  2. ^ A b Yeshen-Khorlo Dugarova-Montgomery a Robert Montgomery, „Buriatova abeceda Agvana Doržieva“, v Mongolsko ve dvacátém století: vnitrozemský kosmopolitní, vyd. Stephen Kotkin a Bruce A. Elleman, Armonck, New York: Sharpe, 1999, ISBN  9780765605368, str. 79–98, str. 79.
  3. ^ A b „Scénář, Vagindra“ Allen J. K. Sanders, Historický slovník Mongolska, Historické slovníky Asie, Oceánie a Středního východu 74, 3. vyd. Lanham, Maryland: Strašák, 2010, ISBN  9780810874527.
  4. ^ A b C Dugarova-Montgomery a Montgomery, str. 85.
  5. ^ Dugarova-Montgomery a Montgomery, str. 86.
  6. ^ A b C d Dugarova-Montgomery a Montgomery, str. 88.
  7. ^ A b Chuluunbaatar, str. 57.
  8. ^ A b C BNMAU-yn Shinzhlėkh Ukhaany Akademi, Informace Mongolsko: Komplexní referenční zdroj Mongolské lidové republiky (MPR)„Země světové informační série, Oxford / New York: Pergamon, 1990, ISBN  9780080361932, str. 61.
  9. ^ Nikolai Amagaev a Alamzhi-Mergen, Novyi mongolo-buriatskii alfavit, Petrohrad: Tipografiia Imperatorskoi akademii nauk, 1910, citováno v Dugarova-Montgomery a Montgomery, str. 86, Graf 1, s. 87.
  10. ^ A b Chuluunbaatar, str. 56.
  11. ^ Schéma spojený v Luigi Kapaj (v SCA: Gülügjab Tangghudai), Mongolské skripty Stříbrná horda Společnost pro kreativní analogismus, 2003.
  12. ^ L'écriture Buryat: Abeceda, chart ve společnosti Les écritures, Aleph2, archivováno dne 2012-01-27 (francouzsky)

Další čtení

  • Ëndonzhamt︠s︡yn Zhanchiv a Gonchigiĭn Gantogtokh (Sharaĭd). Vagindra u̇sgiĭn dursgaluud [Památky ve skriptu Vagindra]. Corpus scriptorum VIII. Ulánbátar: Udam Soël, 2010. OCLC  773896142 (v mongolštině)

externí odkazy