Abcházská abeceda - Abkhaz alphabet - Wikipedia
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Březen 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |


The Abcházská abeceda je cyrilice abeceda 64 písmen použitých pro Abcházský jazyk.
Abcház se nestal psaný jazyk až do 19. století. Do té doby Abcházci, zejména knížata, používali řecký (do c. 9. století), Gruzínský (9. – 19. Století) a částečně turečtina (18. století) jazyky.[2] Abcházské slovo pro abecedu je анбан (anban), který byl půjčen od gruzínského ანბანი (anbani).
První abcházská abeceda byla vytvořena v roce 1892 autorem Dimitry Gulia a K. Machavariani.[3] Scénář vytvořil Peter von Uslar. Měla 37 písmen a vycházela z Písmo cyrilice.[4] V roce 1909 byl rozšířen na 55 dopisů Andria Tchotchua, aby se přizpůsobil rozsáhlému souhláskový soupis Abcházce.
V roce 1926, během korenizatsiya politika v Sovětský svaz, azbuka byla nahrazena a latinka vymyslel Nikolay Marr. To představovalo 76 písmen a bylo nazýváno „abcházská analytická abeceda“. V roce 1928 to bylo nahrazeno jinou latinskou abecedou. (Viz obrázek vpravo.) V letech 1938 až 1954 byl abcházský jazyk psán ve 3 Gruzínské abecedy: Asomtavruli, Nuskhuri a Mkhedruli.
Od roku 1954 se abcházský jazyk píše v nové 62písmenné cyrilici (viz tabulka níže). Z nich je 38 graficky odlišných; zbytek jsou digrafy s ⟨ь⟩ a ⟨ә⟩, které označují palatalizace a labializace, resp. V roce 1996 byla implementována nejnovější reforma abecedy: zatímco labializace byla dosud označena dvěma dalšími písmeny, ә a у, od té doby byla v této funkci zachována pouze ә. Neobvykle azbuka plosivní písmena К П Т představují vyhazovací souhlásky; neejektivy (pulmonic souhlásky ) jsou od nich odvozeny pomocí potomka v dolní části dopisu. V případě afrikáty obyčejné písmeno je však pulmonální a odvozená písmena ejektivní.
Moderní abcházský pravopis dává přednost písmenům Г П s descenderem (Ӷ Ԥ) namísto háku (Ҕ Ҧ). Znaky Ԥ a ԥ jsou od verze 5.2 kódovány v Unicode.[5]
Dopis | název | Přepis (ISO ) | Hodnota IPA |
---|---|---|---|
А а | А | A | / ɑ / |
Б б | .Ы | b | / b / |
В в | Вы | proti | /proti/ |
Г г | Гы | G | / ɡ / |
Гь гь | Гьы | G' | / ɡʲ / |
Гә гә | Гәы | gw | / ɡʷ / |
Ӷ ӷ | .Ы | G | / ʁ / |
Ӷь ӷь | .Ьы | G' | / ʁʲ / |
Ӷә ӷә | .Ы | .w | / ʁʷ / |
Д д | Ды | d | / d / |
Дә дә | Дәы | dw | / dʷ / |
Е е | Е | E | / ɛ / |
Ж ж | .Ы | ž | / ʐ / |
Жь жь | .Ьы | ž ' | / ʒ / |
Жә жә | .Ы | žw | / ʒᶣ / |
З з | .Ы | z | / z / |
Ӡ ӡ | .Ы | ʒ | / d͡z / |
Ӡә ӡә | .Ы | .w | / d͡ʑᵛ / |
И и | .Ы | i | / j, jɨ, ɨj, i / |
К к | Кы | k | / kʼ / |
Кь кь | Кьы | k ' | / kʼʲ / |
Кә кә | Кәы | kw | / kʼʷ / |
Қ қ | .Ы | ķ | / kʰ / |
Қь қь | .Ьы | ķ ' | / kʲʰ / |
Қә қә | .Ы | .w | / kʷʰ / |
Ҟ ҟ | .Ы | q | / qʼ / |
Ҟь ҟь | .Ьы | q ' | / qʼʲ / |
Ҟә ҟә | .Ы | Q w | / qʼʷ / |
Л л | .Ы | l | / l / |
М м | Мы | m | / m / |
Н н | .Ы | n | / n / |
О о | О | Ó | / ɔ / |
П п | Пы | p | / pʼ / |
Ԥ ԥ | .Ы | ph | / pʰ / |
Р р | Ры | r | / r / |
С с | Сы | s | / s / |
Т т | Ты | t | / tʼ / |
Тә тә | Тәы | tw | / t͡pʼ / |
Ҭ ҭ | .Ы | ţ | / tʰ / |
Ҭә ҭә | .Ы | pt | / t͡pʰ / |
У у | Уы | u | / w, wɨ, ɨw, u / |
Ф ф | .Ы | F | /F/ |
Х х | .Ы | ch | / χ / |
Хь хь | .Ьы | ch ' | / χʲ / |
Хә хә | .Ы | chw | / χʷ / |
Ҳ ҳ | .Ы | h | / ħ / |
Ҳә ҳә | .Ы | hw | / ħᶣ / |
Ц ц | .Ы | C | / t͡s / |
Цә цә | .Ы | cw | / t͡ɕᵛʰ / |
Ҵ ҵ | .Ы | C | / t͡s / |
Ҵә ҵә | .Ы | .w | / t͡ɕʼᵛ / |
Ч ч | .Ы | C | / t͡ʃʰ / |
Ҷ ҷ | .Ы | C | / t͡ʃʼ / |
Ҽ ҽ | .Ы | C | / t͡ʂʰ / |
Ҿ ҿ | .Ы | C | / t͡ʂʼ / |
Ш ш | .Ы | š | / ʂ / |
Шь шь | .Ьы | š ' | / ʃ / |
Шә шә | .Ы | šw | / ʃᶣ / |
Ы ы | Ы | y | / ɨ / |
Ҩ ҩ | .Ы | Ó | / ɥ ~ ɥˤ / (< * / ʕᶣ /) |
Џ џ | .Ы | ǧ | / d͡ʐ / |
Џь џь | .Ьы | ǧ ' | / d͡ʒ / |
Ь ь | j | / ʲ / | |
Ә ә | w | / ʷ, ᶣ, ᵛ / |
Viz také
Reference
- ^ Марр, Николай Яковлевич (1864–1934): Абхазский аналитический алфавит. (v: Труды яфетического семинария, sv. I, Leningrad 1926), str. 51, tabulka 2
- ^ Бгажба Х. С. Из истории письменности в Абхазии. - Тбилиси. 1967. С. 34
- ^ Mikaberidze, Alexander (06.02.2015). Historický slovník Gruzie. Rowman & Littlefield. ISBN 9781442241466.
- ^ Campbell, George L. (2000). Kompendium světových jazyků: Abaza až kurdština. Taylor & Francis. ISBN 9780415202961.
- ^ http://std.dkuug.dk/jtc1/sc2/wg2/docs/n3435.pdf
externí odkazy
- PT Sans a PT Serif písma
- Písma Deja Vu
- Теимураз Гванцеладзе: «Další informace»
- „Lengua Abjasiana“. Proel: Lenguas del Mundo (ve španělštině). Archivováno z původního dne 12. června 2011. Citováno 2011-07-07.