Austro-Tai jazyky - Austro-Tai languages
| Austro-Tai | |
|---|---|
| (navrhováno) | |
| Zeměpisný rozdělení | Jihovýchodní Asie, východní Asie |
| Jazyková klasifikace | navrhovaná jazyková rodina |
| Pododdělení | |
| Glottolog | Žádný |
The Austro-Tai jazyky, někdy také Austro-thajské jazyky, jsou navrhovanou jazykovou rodinou, která zahrnuje Austronéské jazyky a Kra – Dai jazyky.
Mezi související návrhy patří Austric (Wilhelm Schmidt v roce 1906) a Sino-Austronesian (Laurent Sagart v roce 1990, 2005).
Počátky
The Kra – Dai jazyky obsahují četné podobné formy s Austronesianem, které si všiml již v roce 1901 Schlegel.[1] Ty se považují za příliš mnoho na to, aby se vysvětlily jako náhodná podobnost.[2] Otázkou tedy je, zda jsou způsobeny jazykový kontakt (tj. výpůjčka) nebo ke společnému původu (tj. genealogický vztah).
Důkaz
Prvním návrhem genealogického vztahu byl návrh Paul Benedict v roce 1942, kterou rozšířil až do roku 1990. To mělo podobu rozšíření o Wilhelm Schmidt je Austric kmen, a předpokládali, že Kra – Dai a Austronesian měli v Austricu sesterský vztah, který Benedikt poté přijal. Benedict později opustil Austrica, ale zachoval svůj návrh Austro-Tai a přidal Japonské jazyky k návrhu také.[3] Tento návrh zůstal mezi lingvisty kontroverzní, zejména po vydání Benedikta (1975), jehož metody rekonstrukce byly idiosynkratické a považovány za nespolehlivé. Například Thurgood (1994) zkoumal tvrzení Benedikta a dospěl k závěru, že od té doby zvukové korespondence a tonální vývoj byly nepravidelné, neexistovaly žádné důkazy o genealogickém vztahu a početné příbuzné musí být označeny křídou až po časný jazykový kontakt.[4]
Skutečnost, že mnoho příbuzných z Austro-Tai se nachází v základní slovník, který je obecně odolnější vůči půjčování, pokračoval v intrikování vědců. Později došlo k několika pokrokům v přístupu Benedikta: Opuštění většího rakouského návrhu; zaměření na lexikální rekonstrukci a pravidelné zvukové korespondence; včetně údajů z dalších poboček Kra – Dai, Hlai a Kra; pomocí lepších rekonstrukcí Kra – Dai; a přehodnotit povahu vztahu, přičemž Kra – Dai je možná pobočkou (dcerou) Austronesianů.[5]
Sagart (2005a) citoval jádro pravidelné zvukové korespondence týkající se slov náležejících do základní slovní zásoby v Benediktově práci. Poukázal na nedostatek podstatného množství sdílených kulturních slov. Bral tato fakta jako náznak, že Benediktovo Austro-Tai nelze vysvětlit jako kontaktní jev. Dále uvedl řadu specificky malajsko-polynéských rysů ve slovníku sdíleném Tai-Kadai a Austronesianem a dospěl k závěru, že Tai-Kadai je spíše podskupinou v Austronesian, než sesterskou skupinou.
Ostapirat (2000) rekonstruován proto-Kra, jedna z nejméně dobře ověřených poboček Kra – Dai. Ostapirat (2005) později představil padesát základních položek slovní zásoby nalezených ve všech pěti větvích Kra – Dai a prokázal, že polovina z nich - slova jako dítě, jíst, oko, oheň, ruka, hlava, já, ty, vši, měsíc, zub, voda, tohle, atd. - může souviset proto Austronesian pravidelnou zvukovou korespondencí, spojení, které Reid (2006) považuje za přesvědčivé.[6]
Austronesian se vyznačuje disyllabickými kořeny, zatímco Kra – Dai je převážně monosyllabický. Zdá se, že v Kra – Dai, první samohlásky snížena a pak vypadl a nechal a souhláskový shluk které se často dále snižovaly na jedinou souhlásku. Například proto-austronéský kořen *qudip „live, raw“ odpovídá proto-Kra (k-) Dep a jeho reflex ktʰop v Laha, stejně jako Tai dip, všechny se stejným významem (souhláska * -D- je Ostapiratův vyjádřený plosive neurčené kvality, pravděpodobně alveolární na rozdíl od zubního artikulace).[7]
v proto-Kra – Dai, se zdají být tři tóny ve slovech končících písmenem a sonorant (samohláska nebo nosní souhláska), označené jednoduše A, B, C, plus slova končící na přestaň souhlásku, D, který neměl tón. Obecně platí, že austronéská slova končící na zvučku odpovídají A a slova končící na D. odpovídají D. Toto odpovídá za většinu slov. Existuje také několik příbuzných s tónem B a C. Z indických výpůjček se zdá, že tón B byl původně konečný h v Kra – Dai a některé z odpovídajících austronézských kořenů také končí h, jako AN *qəmpah "plevy", Kam – Sui paa-B (Mulam kwaa-B), i když existuje několik příkladů, jak pokračovat. Zdá se, že tón C původně byl skřípavý hlas nebo konečná rázová zastávka. Může odpovídat * H, a laryngeální souhláska nejistým způsobem, v proto Austronesian (AN *quluH „hlava“, thajština klau-C), ale opět je počet příbuzných příliš nízký na to, aby bylo možné činit pevné závěry.
Sagart (2004) představil data z nově popsaného jazyka Kra, Buyang, což - jako mnoho jiných Kra jazyky —Zachovává si dislabické kořeny charakteristické pro Austronesiana. Některé příklady jsou:
| Vykořenit | Buyang | Proto-MP |
|---|---|---|
| "zemřít" | matɛ | *matay |
| "oko" | matá | *mata |
| "hlava" | qaðù | *quluH |
| "osm" | maðû | *walu |
| "pták" | manùk | *Manuk |
| "květ" | maŋà | *buŋah |
Ostapirat (2013) uvádí následující potenciální příbuzné mezi Proto-Kra-Dai a Proto-Austronesian.[8] Písmeno „C“ označuje jakoukoli souhlásku v Proto-Kra-Dai, přesto byla rekonstruována buď jako / t / nebo / t / pro Proto-Austronesian.
| Význam | Proto-Kra-Dai | Proto-Austronesian |
|---|---|---|
| "oko" | * maTaː | * maCa |
| "ruka" | * (C) imɤː | * (qa) lima |
| "jazyk" | * (C) əmaː | * Səma |
| "zub" | * lipan | * nipən |
| "veš" | * KuTuː | * kuCu |
| "oheň" | * (C) apuj | * Sapuy |
| "voda" | * (C) aNam | * daNum |
| "Já" | * akuː | * aku |
| „ty“, sg. | * isuː | * iSu |
| "jeden" | * (C) jehoɤː | * əsa, * isa |
| "zemřít" | * maTaːj | * ma-aCay |
Sagart (2019) najde několik příkladů korelace mezi coda of Proto-Austronesian polysyllabic slova a tón podezření Kra-Dai příbuzný.[9]
- Sonorant - konečné austronéské termíny odpovídaly tónu A v Kra-Dai.
- Proto-austronéské uvulární frikativní finále odpovídalo tónu B.
- Proto-austronéské konečné sykavky a / h / odpovídaly tónu C.
Ostapirat (2005)
Austro-Tai zvukové korespondence a příbuzný sady uvedené Ostapiratem (2005) jsou následující.
Základní slovní zásoba
Základní slovník Kra-Dai a Proto-Austronesian příbuzní:
| # | Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | Gelao (Anshun) | tón p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | krev | * lɯat | * phjaat | * ne | plɒ | * D | |
| 2 | kost | * duuk | * laak | * rɯːʔ | opálení | * D | |
| 3 | ucho | * huu | * qhaa | (* zai) | zau | *A | |
| 4 | oko | * maCa | * taa | * daa | * tsha | tau | *A |
| 5 | výkaly | * Caqi | * khii | * qee | * hai | qɒ | *C |
| 6 | prd | * qe (n) tut | * celkem | * tət | * ne | tae (Laozhai) | * D |
| 7 | nehet | * lep | * ljap | *ret | kle | * D | |
| 8 | tuk | * SimaR | *muž | *muž | *muž (Být) | mal (Laha) | *A |
| 9 | ruka | (* qa) lima | * mɯɯ | * mjaa | * jáɯ | mpau | *A |
| 10 | hlava | * qulu | * klau | * ku | * rau | (klɒ B) | *C |
| 11 | koleno | * khau | * quu | (* rou) | qo (Laozhai) | * B | |
| 12 | noha, stehno | * paqa | * khaa | * qaa | * ha | qau | *A |
| 13 | játra | * klepněte na | * klepněte na | (* ŋaːn) | tae (Laozhai) | * D | |
| 14 | pupek | * dɯɯ | * ʔdwaa | * reɯ | zo (Qiaoshang) | *A | |
| 15 | nos | * ijuŋ | * daŋ | * ʔnaŋ | * dělatŋ | daŋ (Laha) | *A |
| 16 | rameno | * qabaRa | *bekot | * wie (Lakkia) | * va | baa (Laha) | * B |
| 17 | zub | * nipen | *fanoušek | * wjan | * fen | pánev | *A |
| 18 | medvěd (n.) | * Cumay | * mii | * ʔmii | * mui | mi (Laozhai) | *A |
| 19 | pták | * manuk (PMP ) | * nok | * nok | (* taȶ) | ntau | * D |
| 20 | Pes | * maa | * m̥aa | * ma | mpau | *A | |
| 21 | Ryba | * plaa | * paa (Kam) | * da | lau | *A | |
| 22 | roh | * khau | * qaau | * hau (Baoding) | qa | *A | |
| 23 | veš (hlava) | * kuCu | * hau | * tuu | * tshou | ta | *A |
| 24 | ocas | (* haaŋ) | * hət | * tshut | tshan | * D | |
| 25 | list | (* Agabag) | * bai | * waa (Lakkia) | * beɯ | (vu) | *A |
| 26 | semínko | *fanoušek (White Tai) | * ubývat | * fen | pa (Qiaoshang) | *A | |
| 27 | sezam | * leŋa | * ŋaa | * ʔŋaa | * keɯ (Baoding) | laklau | *A |
| 28 | mrak | * faa | * faa | * fa (Baoding) | phaa (Laha) | *C | |
| 29 | oheň | * Sapuy | * fai | * wii | * pei | pai | *A |
| 30 | měsíc | * bulaN | * dɯan | * njaan | * ɳaːn | Daan (Laha) | *A |
| 31 | cesta | * hon | * khun | * kuːn | qan | *A | |
| 32 | déšť | * fon | * fən | *slovní hříčka | (jal) (Laha) | *A | |
| 33 | kámen | * hin | *cín | * tshiːn | (pɣaa) | *A | |
| 34 | kouř | * khwan | * kwan | * hwoːn | qɒ | *A | |
| 35 | voda | * daNum | * naam | * nam | * nom | (əɯ C) | *C |
| 36 | Černá | * tidem | *přehrada | * ʔnam | * dom C. | ʔdam (Buyang) | *A |
| 37 | suchý | * khaɯ (Lao) | * khu C. | * kheɯ | xau | * B | |
| 38 | úplný | (* tem) | * tik | * thiːʔ | tei | * D | |
| 39 | zelená | * khiau | * ɕu | * khiːu | (deset) | *A | |
| 40 | dlouho | * rii | * ʔɣaai | * loi (Být) | ðii C (Buyang) | *A | |
| 41 | živý, syrový | * qudip | * dip | * Jdjup | * riːp | te | * D |
| 42 | Přijít | * maa | * m̥aa | * peɯ (Baoding) | mu | *A | |
| 43 | jíst | * kaen | *příbuzní | * tsjaan | * chán (Be) | kaan (Buyang) | *A |
| 44 | zabít | * khaa | * haa | * hau | (ven) | *C | |
| 45 | chodit, jít | * pai | * paai | * pei | pai | *A | |
| 46 | dítě, osoba | * aNak | * luuk | * laak | * dɯːʔ | lei | * D |
| 47 | babička | * aya | * jaa B. | * jaa C. | * tsaɯ C (Baoding) | ʑɒ C. | *PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM |
| 48 | tento | * i-ni | * nii | * naai | * nei | ni | *PŘED NAŠÍM LETOPOČTEM |
| 49 | Já | * aku | * kuu | (* ju) | * hou (Baoding) | kuu (Buyang) | *A |
| 50 | vy | * kamu | * mɯŋ | * maa (Lakkia) | * jáɯ | maa (Buyang) | *A |
Konečné souhlásky
Shrnutí finále Austro-Tai zvukové korespondence:
| p-Austronesian | p-Kra-Dai |
|---|---|
| * -p | * -p |
| * -t | * -t |
| * -k | * -k |
| * -q | * -k |
| *-C | *-C |
| * -s | *-C |
| * -b | * -w |
| * -d | * -y |
| * -g (?) | * -ɣ |
| * -m | * -m |
| * -n | * -n |
| * -ŋ | * -ŋ |
| * -N | * -N (> -n, -l) |
| * -R | * -R (> -ɣ, -l) |
| * -w | * -w |
| * -y | * -y |
| * -l | * -y |
Cognates se závěrečnými souhláskami:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | Kra (Laha) | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | * daNum | * nam | * nam | * nom | * -m | |
| zub | * nipen | *fanoušek | * wjan | * fen | pánev (Gelao) | * -n |
| nos | * ijuŋ (PMP) | * daŋ | * ʔnaŋ | * dělatŋ | daŋ | * -ŋ |
| živý, syrový | * qudip | * dip | * Jdjup | * riːp | kthop (Ta Mit Laha) | * -p |
| prd | * qe (n) tut | * celkem | * tət | * ne | tut (Buyang) | * -t |
| pronikavý | * paqiC | * phet | * geȶ | pat | *-C | |
| slepice, pták | * manuk (PMP) | * nok | * nok | noːk (Baoding) | nok | * -k |
| taro | * biRaq | * phɯak | * ʔɣaak | geːk (Baoding) | haak | * -k |
| plakat | * Caŋis | * hai | * ʔɲe | * ŋei | ano | *-C |
| hvězda | * qalejaw | * daaw | Audaau (Mulam) | * raːu | * -w | |
| oheň | * Sapuy | * fai | * wi | * pei | pəi | * -y |
| pupek | * pudeR | * dɯɯ | * ʔdaa | * reɯɯ | dau | * -ɣ |
Kontrast mezi * -C a * -t v obou Kra-Dai a Austronesian:
| Lesk | p-Austronesian | siamský | Saek | Být | Hlai (Baoding) | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| prd | * -t | tot | rɛt | dut | potom | * -t |
| hořká, kořeněná | *-C | phet | geȶ | *-C | ||
| kůže, měřítko | *-C | klet | trɛk | liʔ | *-C | |
| mravenec | mot | mɛk | muʔ | puȶ | *-C |
Proto-austronéské finále * -q a Proto-Kra-Dai * -k / -C:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | Hlai (Baoding) | Kra (Laha) | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| taro | * biRaq | * phɯak | * ʔɣaak | geːk | haak | * -k |
| vydra | * Sanaq | * naak | teːk | * -k | ||
| deset | * puluq | prásk | dát (Buyang) | *-C |
Proto-austronéské finále * -s a Proto-Kra-Dai * -c:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | p-Kra | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| plakat | * Caŋis | * hai | * ʔɲe | * ŋei | * ano | *-C |
| proud | * qaRus | * huai | * kui | *-C |
Proto-austronéské finále * -R a * -N a Proto-Kra-Dai * -l / -n:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | Kra (Laha) | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| pupek | * pudeR | * dɯɯ | * ʔdaa | * reɯ | dau | |
| tuk (n.) | * SimaR | *muž | *muž | mal | * -l | |
| měsíc | * bulaN | * dɯan | * njaan | * ɲaːn | Daan | * -n |
| déšť | * quzaN | jal | * -l |
Speciální vývoj Proto-Kra-Dai odpovídající Proto-Austronesian * -R:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Be | Kra (Laha) | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| tok | * qaluR | * lai | * lui | * ləi | kləi | * -y |
Proto-Atayal zakončení zakončené hlasem odpovídající závěrečným vyjádřeným kluzákům Kra-Dai:
| Lesk | Proto-Atayal | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | p-Kra | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| zívnutí | * surab | * haau | * kho | * kaːu | * -w | |
| myš | * qawlid | * lai | * -y | |||
| list | * ʔabag | * bai | * beɯ | * -ɣ |
Proto Austronesian final * -l odpovídá Kra-Dai finálním skluzům (možný vývoj):
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | p-Kra | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| škeble, šnek | * ku (S) ul | * ahoj | * khuy | * tshei | * ci | * -y |
Mediální souhlásky
Mediální korespondence mezi Proto-Austronesian a Proto-Kra-Dai, za předpokladu, že Proto-Kra-Dai byla víceslabičná:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | Kra (Laha) | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| zub | * nipen | *fanoušek | * wjan | * fen | pánev (Gelao) | * -p- |
| oheň | * Sapuy | * fai | * wi | * pei | pəi | * -p- |
| prd | * qe (n) tut | * celkem | * tət | * ne | tut (Buyang) | * -t- |
| hlava veš | * kuCu | * hau | * tu | * tshou | tobě | *-C- |
| oko | * maCa | * taa | * daa | * tsha | taa | *-C- |
| Já | * aku | * kuu | * hou (Baoding) | kuu (Buyang) | * -k- | |
| noha | * paqa | * khaa | * qaa | * ha (Tongshi) | kaa | * -q- |
| výkaly | * Caqi | * khii | * qe | * hai | kai | * -q- |
| ruka | (* qa) lima | * mɯɯ | * mjaa | * jáɯ | maa | * -m- |
| medvěd (n.) | * Cumay | * mii | * ʔmi | * mui | mě | * -m- |
| vydra | * Sanaq | * naak | * naːʔ | * -n- | ||
| tento | * i-ni | * nii | * naai | * nei | nəi | * -n- |
| pták | * manuk (PMP) | * nok | * nok | * noːk (Baoding) | nok | * -N- |
| voda | * daNum | * naam | * nam | * nom | * -N- | |
| plakat | * Caŋis | * hai | * ʔɲe | * ŋei | ano | * -ŋ- |
| sezam | * leŋa | * ŋaa | * ʔŋaa | * keɯ (Baoding) | ŋaa (Buyang) | * -ŋ- |
| rameno | * qabaRa | *bekot | * wie (Lakkia) | * va | bekot | * -b- |
| pupek | * pudeR | * dɯɯ | * ʔdaa | * reɯ | dau | * -d- |
| živý, syrový | * qudip | * dip | * Jdjup | * riːp | kthop (Ta Mit Laha) | * -d- |
| Černá | * tidem | *přehrada | * ʔnam | * dom | ʔdam (Buyang) | * -d- |
| nos | * ijuŋ (PMP) | * dap | * ʔnaŋ | * dělatŋ | daŋ | * -d- |
| babička | * aya | * jaa | * jaa | * tsaɯ | jaa | * -j- |
| déšť | * quZaN | jal | * -j- (?) | |||
| taro | * biRaq | * phɯak | * ʔɣaak | * geːk (Baoding) | pɣaak | * -R- |
| síť | * aray | * hɛɛ | re (Pak) | * raːi | * -R- | |
| sliny | * ŋalay | * laai | eewee (Kam) | * laːi | laai (Buyang) | * -l- |
| hlava | * qulu | * klau | kɣo (Mulam) | * rau | * -ɮ- | |
| kyselý | * qa (l) sem | * som | * kouř | * -s- | ||
| stonožka | * qalu-sipan | * khep | * khup | * riːp | * -S- | |
| škeble, šnek | * ku (S) ul | * ahoj | * khuy | * tshei | ci | * -S- |
Tóny
Korespondence tónu B proto-Kra-Dai:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | Kra (Laha) | tón p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| plevy, otruby | * qepa | (*RAM) | * paa | * vo (B) | paa | * B |
| rameno | * qabaRa | *bekot | wie (Lakkia) | * va | bekot | * B |
Tón B v tai (příbuznost):
| Lesk | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | Kra (Buyang) | tón p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|
| dědeček | * puu B | * phau C. | puu B | * B | |
| babička | * jaa B. | * jaa C. | * tsaɯ C. | jaa C. | *C |
Korespondence tónu C proto-Kra-Dai:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | p-Kra | tón p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| výkaly | * Caqi | * khii | * qe | * hai | * kai | *C |
| hlava | * qulu | * klau | * ku | * rau | (* klɒ) | *C |
| voda | * daNum | * nam | * nam | * nom | *C | |
| kyselý | * qa (l) sem | * som | * kouř | *C |
Tón C od Proto-Kra-Dai * -c v některých skupinách Kra-Dai:
| Lesk | p-Austronesian | p-Tai | p-Kam-Sui | p-Hlai | p-Kra | p-Kra-Dai |
|---|---|---|---|---|---|---|
| plakat | * Caŋis | * hai C. | * ʔɲe C. | * ŋei C. | * ano | *-C |
| proud | * qaRus | * huai C. | * kui C. | *-C |
Vztah
Mezi vědci, kteří přijímají důkazy jako definitivní, existuje neshoda ohledně povahy vztahu. Benedikt se pokusil ukázat, že Tai – Kadai má rysy, které proto Austronesian nedokáže vysvětlit, a proto to musí být samostatná rodinná koordinace s Austronesianem (sesterský vztah). Ostapirat dospěl k závěru, že tyto rekonstruované jazykové rysy jsou falešné. Nemohl však vyloučit možnost, že tai-kadaijský tón nelze vysvětlit, a tak ponechává otázku otevřenou až do další rekonstrukce Proto-Austronesian. Podporuje konsensuální hypotézu několika vědců, že proto Austronesian se mluvilo na Formosě nebo v přilehlých oblastech pobřežní Číny a že pravděpodobná vlast Proto-Tai – Kadai byla pobřežní Fujian nebo Guangdong. Šíření národů Tai-Kadai mohlo napomáhat zemědělství, ale každý, kdo zůstal poblíž pobřeží, byl nakonec pohlcen Číňany.
Sagart na druhé straně tvrdí, že Tai – Kadai je pobočkou Austronesianu, která migrovala zpět na pevninu ze severovýchodní Formosy dlouho poté, co byla Formosa osídlena, ale pravděpodobně před expanzí Malajsko-polynéský z Formosy. Představuje zřetelný argument pro podskupinu Tai-Kadai s malajsko-polynézskými: tvrdí, že číslice 5–10, sdílené tai-kadai, malajsko-polynéským a třemi jihovýchodními formosanskými jazyky, jsou postprotrononéské inovace. Část problému důkazů může být způsobena ztrátou jazyků předků na Filipínách: uniformita Filipínské jazyky navrhuje rozsáhlou náhradu jazyků po očekávané době rozchodu Tai – Kadai.[10]
Sagart (2005b) opět navrhuje východní formosansko-malajsko-polynéské spojení s tai-kadai, založené na slovech jako proto-tai-kadai *maNuk a východní Formosan *Manuk „pták“ ve srovnání s Proto-Austronesianem, kde slovo „pták“ znělo *qayam, a *maNuk znamenalo „kuře“ (srov. anglické „slepice“, které kdysi znamenalo „pták“, ale obvykle se začalo hovořit o kuřatech a jiných ptácích chovaných pro maso) a několik dalších slov, například * -mu „ty“, které nebyly rekonstruován pro proto Austronesian. Ostapirat však poznamenává, že Tai – Kadai si v tomto slově zachovává Austronesian * N, který byl ztracen z východního formosanského a malajsko-polynéského jazyka, a že změna významu z „kuřete“ na „ptáka“ se mohla snadno stát nezávisle, například mezi reproduktory proto-tai – kadai, když si vypůjčili slovo na pevnině *ki "kuře" (příbuzný s Stará čínština *kej a Hmongic / qai /).
Sagart (2005b) naznačuje, že Austronesian (včetně Tai-Kadai) je v konečném důsledku spojen s Čínsko-tibetské jazyky, tvořící a Sino-Austronesian rodina. Proto-čínsko-austronéští mluvčí by pocházeli z neolitických komunit pobřežních oblastí pravěku Severní Čína nebo Východní Čína. Ostapirat tento názor zpochybňuje a poznamenává, že zjevné příbuzní se zřídka vyskytují ve všech odvětvích tchaj-kadai a téměř žádný v základní slovní zásobě.
Ostapirat tvrdí, že Tai – Kadai nemohl sestoupit z malajsko-polynéského na Filipínách a pravděpodobně ani z jazyků východní Formosy. Jeho důkazy jsou ve zvukových korespondencích Tai – Kadai, které odrážejí austronéské rozdíly, které byly ztraceny v malajsko-polynéské a dokonce Východní Formosan. Jedná se o dvojice proto-AN zvuků * t / * C a * n / * N, které společně spadaly jako * t a * n v Proto-MP a Eastern Formosan, ale které každý odpovídá párům odlišných zvuků v Proto- Tai – Kadai. Dále proto-AN * S odpovídá * s v Proto-Tai-Kadai, ale byl debuccalized do * h v Proto-MP. Existují také kořeny Austro-Tai související s Proto-Austronesian kořeny, které nejsou doloženy z Malayo-Polynesian, například *Cumay "medvěd". V Sagartově modelu musí být s takovými kořeny zacházeny jako s retencemi z Proto-Austronesianu, které sdílí pouze Tai-Kadai a Formosan, a ztraceny v malajsko-polynéském.
Ostapirat (2013) dochází k závěru, že Kra-Dai a Austronesian jsou sesterské jazyky s jedním společným předkem.[8]
Roger Blench (2018) podporuje genealogický vztah mezi Kra-Dai a Austronesianem na základě zásadně sdílené slovní zásoby. Dále naznačuje, že Kra-Dai byl později ovlivněn zpětnou migrací z Tchaj-wanu a Filipín.[12]
Mimojazykové důkazy
Roger Blench konstatuje, že daic mluvící a austronésky mluvící národy měly mnoho společných zvyků.[13]
- Tetování na obličej byl praktikován oběma Tchajwanští domorodci a Gelao z Guizhou, Čína. Starověké čínské záznamy popisují starověké Yue (越) kmeny jako tetované tváře. Tato praxe je běžná u současných etnických skupin Borneo a Polynésie.
- Zubní ablace (zubní evulze nebo odstranění zubu) praktikovali oba Tchajwanští domorodci a Gelao z Guizhou, Čína.
- Zčernalé zuby došlo mezi Tsou, Paiwan, a Amis z Tchaj-wan, jakož i vietnamské a některé etnické menšiny v Yunnan.
- Propletené hady jsou často zobrazovány v tchajwanských domorodých a Zhuang umění; hadí kulty byly běžné na předkoloniálním Tchaj-wanu a v jižní Číně.
- Židovské harfy se vyskytují po celém světě, ale vícejazyčné formy se ve východní Asii běžně nevyskytují, kromě specifických oblastí Tchaj-wanu a jižní Číny. V obou regionech se používají při rituálech námluv.
Viz také
Reference
- ^ Schlegel, G. (1901). Recenze Frankfurterovy siamské gramatiky. T'oung Pao 2:76–87.
- ^ Reid, L. A. (2006). „Austro-Tai Hypotheses“. Str. 740–741 v Keithu Brownovi (šéfredaktor), Encyklopedie jazyka a lingvistiky, 2. vydání.
- ^ Benedikt (1990).
- ^ Thurgood (1994).
- ^ Reid (2006).
- ^ „Data jako tato [tj. Ostapirat (2005) a Sagart (2004)] nepochybně potvrzují, že mezi oběma rodinami existuje genetický vztah.“ Reid 2006, s. 610.
- ^ Ostapirat (2000).
- ^ A b Ostapirat, Weera (2013). Austro-Tai se vrátil. Příspěvek prezentovaný na 23. výročním zasedání lingvistické společnosti pro jihovýchodní Asii, 29. – 31. Května 2013, Chulalongkorn University.
- ^ Sagart, Laurent (2019). „Model původu tónů Kra-Dai“. Cahiers de Linguistique Asie Orientale. 48 (1): 1–29. doi:10.1163/19606028-04801004. hal-02179092.
- ^ Sagart (2005b)
- ^ Blench, Roger (2018). Tai-Kadai a Austronesian jsou příbuzní na více úrovních a jejich archeologická interpretace (koncept).
- ^ Blench, Roger (2018). Tai-Kadai a Austronesian jsou příbuzní na více úrovních a jejich archeologická interpretace (koncept).
Objem příbuzných mezi Austronesianem a Daicem, zejména v základní slovní zásobě, je takový, že musí souviset. Výpůjčku lze jako vysvětlení vyloučit
- ^ Blench, Roger. 2008. Prehistorie Daic (Tai-Kadai) mluvících národů. Prezentováno na 12. zasedání EURASEAA v Leidenu ve dnech 1. – 5. Září 2008. „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 21.10.2011. Citováno 2015-02-01.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
Bibliografie
- Benedikt, Paul K. (1942). „Thai, Kadai a Indonesian: a new alignment in South-Eastern Asia“ Americký antropolog 44.576-601.
- Benedict, Paul K. (1975). Austro-thajský jazyk a kultura se slovníkem kořenů. New Haven: HRAF Press. ISBN 0-87536-323-7.
- Benedict, Paul K. (1990). Japonština / Austro-Tai. Ann Arbor: Karoma. ISBN 0-89720-078-0.
- Blench, Roger (2004). „Stratifikace v populaci Číny: do jaké míry jazykové důkazy odpovídají genetice a archeologii?“ (PDF) Příspěvek pro sympozium: Migrace člověka v kontinentální východní Asii a na Tchaj-wanu: genetické, jazykové a archeologické důkazy. Ženeva, 10. – 13. Června.
- Blench, Roger. (2010). Proč nepotřebujeme Austric nebo jakoukoli jinou makrofylu v JV Asii: sféra interakce jižní Yunnan (rukopis).
- Blust, Robert. (2014). „The Higher Phylogeny of Austronesian and the Position of Tai-Kadai: Another Look“. v 14. mezinárodní symposium o čínských jazycích a lingvistice (IsCLL-14).
- Carr. M. (1986). Austro-Tai *Tsum (b) anget 'spirit' a archaická čínština * {{transl | zho | italic = no | XmwângXmwet} 恍惚 'blaženost'. Tōkyō: Tōkyō Gaikokugo Daigaku.
- Chamberlain, James R. (2016). „Kra-Dai a proto-historie jižní Číny a Vietnamu“. Journal of the Siam Society, 104, 27-76.
- Li, Hui (李辉). (2005). Genetická struktura populací Austro-Tai (disertační práce). Fudanská univerzita.[1][trvalý mrtvý odkaz ]
- Li, Hui (李辉) et al. (2008). "Otcovská genetická afinita mezi západními Austronesians a Daic populací". BMC Evolutionary Biology, 8, 146. doi: 10,1186 / 1471-2148-8-146
- Luo, Y.-X. (2008). Sino-Tai a Tai-Kadai: Jiný pohled. In A. V. N. Diller, J. A. Edmondson, & Y.-X. Luo (vyd.), Jazyky tchaj-kadai (str. 9-28). New York, NY: Routledge.
- Miyake, Marc. 2013. Thurgoodova „Tai-Kadai a Austronesian: povaha historického vztahu“ (1994).
- Ostapirat, Weera. 2005. „Kra – Dai a Austronesian: Poznámky k fonologické korespondenci a distribuci slovní zásoby.“ Laurent Sagart, Roger Blench a Alicia Sanchez-Mazas, eds. Peopling of East Asia: Putting together Archaeology, Linguistics and Genetics. London: Routledge Curzon, str. 107–131.
- Reid, Lawrence A. (1994). „Morfologický důkaz pro Austrica. Oceánská lingvistika, 33(2), 323-344.
- Reid, Lawrence A. (1999). „Nové jazykové důkazy pro raketovou hypotézu“. Vybrané příspěvky z osmé mezinárodní konference o austronéské lingvistice (8ICAL) (str. 5-30).
- Reid, Lawrence A. (2005). „Současný stav Austrica: Přehled a hodnocení lexikálních a morfosyntaktických důkazů“. In L. Sagart, R. Blench a A. Sanchez-Mazas (Eds.), Peopling of East Asia: Putting together Archaeology, Linguistics and Genetics (str. 132 - 160).
- Reid, Lawrence A. (2006). „Austro-Tai Hypotheses“. V Keith Brown (ed.), Encyklopedie jazyka a lingvistiky, 2. vydání (str. 609–610).
- Sagart, Laurent. (2004). „Vyšší fylogeneze Austronesianů a pozice Tai-Kadai“. Oceánská lingvistika, 43(2), 411-444.
- Sagart, Laurent. (2005a). „Sino-Tibetan-Austronesian: An updated and Improved Argument“. In L. Sagart, R. Blench a A. Sanchez-Mazas (Eds.), Peopling of East Asia: Putting together Archaeology, Linguistics and Genetics (str. 161-176).
- Sagart, Laurent. (2005b). „Tai-Kadai jako podskupina Austronesianů“. In L. Sagart, R. Blench a A. Sanchez-Mazas (Eds.), Peopling of East Asia: Putting together Archaeology, Linguistics and Genetics (str. 177-181).
- Schmidt, Wilhelm. (1906) Die Mon-Khmer Völker, ein Bindeglied zwischen Völkern Zentralasiens und Austronesiens. Braunschweig: Friedrich Vieweg und Sohn.
- Thurgood, Graham. (1994). „Tai – Kadai a Austronesian: podstata vztahu.“ Oceánská lingvistika 33.345-368.