Tucanoanské jazyky - Tucanoan languages

Tukánoan
Zeměpisný
rozdělení		Amazonka
Jazyková klasifikaceJeden ze světových primárních jazykové rodiny
Pododdělení
Glottologtuca1253[1]
Tukano Languages.png
Východní Tukano (jaderná zeleň), Střední Tukano (tyrkysově zelená) a Západní Tukano (tmavě zelená). Tečky označují aktuální umístění různých jazyků. Stínované oblasti označují jejich rozsah před 20. stoletím.

Tucanoan (taky Tukanoan, Tukánoan) je jazyková rodina z Kolumbie, Brazílie, Ekvádor, a Peru.

Jazykový kontakt

Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Arutani, Paez, Sape, Taruma, Witoto-Okaina, Saliba-Hodi, Tikuna-Yuri, Pano, Barbakoa, Bora-Muinane, a Choko jazykové rodiny kvůli kontaktu.[2]

Klasifikace

Chacon (2014)

Existují dvě desítky tucanoanských jazyků.[3] Existuje jasný binární rozkol mezi východním Tucanoanem a západním Tucanoanem.[4]

Západní Tucanoan
  • ?Cueretú (Kueretú) †
  • Napo
    • Orejón (také známé jako M'áíhɨ̃ki, Maijiki, Coto, Koto, Payoguaje, Payaguá, Payowahe, Payawá)
    • Correguaje – Secoya
      • Correguaje (Koreguaje, Korewahe, také známý jako Caquetá)
      • Siona – Secoya (Horní Napo)
        • ?Macaguaje (AKA Kakawahe, Piohé) †
        • Siona (Siona, Sioni, Pioje, Pioche-Sioni, Tetete)
        • Secoya (Piohé, Secoya, Siona-Secoya)
        • ?Tama †
Východní Tucanoan
  • Jižní
    • Tanimuca (také známý jako Retuarã)
    • ?Yauna (Jaúna, Yahuna, Yaúna) †
  • Západ
    • Barasana – Macuna
      • Macuna (také známý jako Buhagana, Wahana, Makuna-Erulia, Makuna)
      • Barasana (Southern Barasano, také známý jako Paneroa, Eduria, Edulia, Comematsa, Janera, Taibano, Taiwaeno, Taiwano)
    • Cubeo – Desano
  • Východní
    • Centrální
      • Tucano (Tukana, také známá jako Dasea)
      • Waimaha – Tatuyo
    • Severní
      • Kotiria – Piratapuyo
        • Guanano (Wanana, Wanano, také známý jako Kotedia, Kotiria, Wanana-Pirá)
        • Piratapuyo (také známý jako Waikina, Uiquina)
      • Pisamira – Yuruti

Plus nezařazeno Miriti.†

Většina jazyků je nebo byla používána v Kolumbii.

Jolkesky (2016)

Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):[2]

(† = zaniklý)

Tukano

Odrůdy

Níže je uveden úplný seznam odrůd jazyka Tucanoan uvedených v seznamu Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.[5]

Západní skupina
Skupina Yahuna
Yupua skupina
  • Yupua / Ahoj - mluvený na Řeka Coca, přítok Řeka Apoporis, Kolumbie.
  • Kushiita - jednou mluvený ústy Řeka Apoporis, stát Amazonas, Brazílie. Nyní možná vyhynulý. (Bez ověření.)
  • Durina / Sokó - mluvený na Řeka Carapato, Území Amazonas, Kolumbie.
Skupina Coretu
Skupina Cubeo
Skupina Särä
Skupina Erulia
Skupina Desána
Skupina Tucano

Slovní zásoba

Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby.[5]

JazykVětevhlavaokorukajedendvatři
TucanoJádex-póakaxpéritomóghanĩkánopeároitiáro
UaíanaJádé-pauekapeoamaikãpelekopeápelekoitiapeleko
TuyucaJádéx-píukaxfeauamotxixkálopeáloixtiéro
WaikínaJádax-púakáxfeaumukáaxkakirópéarotíaro
UantyaJákapégauamó
BaráJádex-féakapékaanóhixkágapeágatixtíaga
UanánaJádax-púakaxpádidapárokéliãpeárotíaro
UasönaIIde-póuekáxeaoámuhikálopeáloitíalo
TsöláIIrix-fóakuíriámohíkãpégaixtíale
Urubu-TapuyaIIre-kapeãuamon
PamöäIIrea-poákapéuamon
PatsocaIIkapéuamó
MöxdöáIIrea-poakapeaoamóhikänpángaraéteaná
SäraSäralix-hógakáxeaámahohogáhéagaediaga
OmöáSäradix-hógakáxeahógahéagaediago
BuháganaSäratix-hógakaxeaámokohágahéagaediága
MacunaSärari-hógaKaeaámo
EruliaErulialix-hógakáxfeauamókólahéãlãedíala
TsölöaEruliarix-hóakáxeaámogohéhéaidía
PalanoaErulialix-hoákáxeaámo
CubeoCubeoahoj-póbeahoj-yakólipubukũinálõpekálõãdópekelõã
DyuremáwaCubeoahoj-póbidya-kólipilíkuináropikárodyobekiro
HehénawaCubeoahoj-póbíya-kólipilíkwináropikaːroyobekiro
BahúkiwaCubeohí-póbidyá-kolipilíkuinárõãpikárõãdyóbekirõã
DesánaDesánadex-púruanomohópamayũhúgepéyeeléye
ChirangaDesánadix-púlukudirumuháuhúpũnuPeruilerú
YahunaYahunalíupukóahiyakólipitakaínohoípomakalaka
TanimucaYahunadupukoañákuapitaka
YupuáYupuákúeleyaːkõámúhotzyundyáaxpedyáaleddyá
DurinaYupuákúrʔdíölömóhuchunapáinaáʔalia
CoretuCoretusí-rohosia-kokiamuhúnámarenahárakiaremasírakiáre
TamaZápadníxixo-puénakobateyokáyapachoteyo
CoreguajeZápadnísixó-puésnankokáxẽte
AmaguajeZápadnízium-buenaňkahenteteokayapatoazumba
IguguateZápadníhentetoazumba
SionaZápadnísixum-buénankokaentétehekesamú
PjojeZápadnísiom-pwönánkoahöntötayokayayétoasoñé
CótoZápadnítsíongñákoaóteperéteyongtépebáwabwö


JazykVětevvodaoheňsluncehvězdakukuřicejaguársekera
TucanoJáaxkópexkámemũhípũyãxkõáohókajokumé
UaíanaJáókopekánemuhĩpüyõkõáolikalekoanokóme
TuyucaJáoxkópexkámenemũhĩphfuyãxkõáohólikaanokumé
WaikínaJáaxkópexkákasekerayapíkoajonodogékomé
UantyaJáókopekámemuipemñokoamjokumúa
BaráJáoxkópexkámemũhífũyöxkóãódixkaanokómea
UanánaJákópxtxákaséyapítxoaiyójokúma
UasönaIIókopekámemúhípeyókóaːolíkajokomé
TsöláIIóxkopéromúhífúyóxkõãohólikajokómea
Urubu-TapuyaIIókopéromuipemokononorikákumuá
PamöäIIhokópaʔáromuipemyakopakéorikákumuä
PatsocaIIókopekarómuipumñonkóãnorikádyahikomé
MöxdöáIIokópéromoépoáríkayáhikoméa
SäraSäraidapéameómakaniyoxkóohólikajokómea
OmöáSäraédeheámeamakaiyoxkoáohólikajokumá
BuháganaSäraídehéameómãkãyiyóxkooholikajokumá
MacunaSäraídeéaúmakanötapiaárejo
EruliaEruliaóxkoheámemũhihũyõxkóãohólikajokumá
TsölöaEruliaoxkóheánomuhíhúyoxkóohólikaanokúmoa
PalanoaEruliaóxkoheánemuhíhuyoxkóohólikajokúmoa
CubeoCubeookótoáauiyáabiákoaueájokométako
DyuremáwaCubeookótoáboavíaabíakoliveádyavíhoekí
HehénawaCubeookótoáboaviáabíakoliveáyawíhoéki
BahúkiwaCubeookótoaːboaviáabiákoliveádyavíhoekí
DesánaDesánadexkópeámeabénéyãxkãohólexkavykumé
ChirangaDesánadexkopiámeʔeabénaiukamohúdekadietakumé
YahunaYahunaókoapekáihíatãapíãoákayaiakómeá
TanimucaYahunaókoapekaayákatapiawákajo
YupuáYupuádéxkopíeleauéyóxkóloóoanokúmi
DurinaYupuápílöhrůzayokoloóhodiwórekökúmi
CoretuCoretukótapuhékiekieháyajomitólikerehíyaikumú
TamaZápadníokótoáenesémañeguaikeáedyaisupo
CoreguajeZápadníókotoáensemaňokóWeáchaísupú
AmaguajeZápadníókotoaensemanúkobeaayroyaisupó
IcaguateZápadnítoaenzemaňoko
SionaZápadníokotoáensémaňokogueáayroxaisupó
PjojeZápadníokvleköntsömániokojojosúpo
CótoZápadníókotowaʔaBáñitúkubéajodzöʔó

Proto-jazyk

Rekonstrukce Proto-Tukanoan od Chacona (2013):[6]

leskproto-Tukanoan
3. osoba. Maskulinní* -pi
aguti* wuɨ
mravenec sp.* meka
aracu Ryba[7]* p’ot’ika
pásovec* pãmu
zadní* sõkɨ
netopýr* ojo
velký* pahi
(kousnout* kũ
Černá* tj’ĩ
Černý inkoust (jenipapo )* my
krev* tj’ie
foukat* pu-
kost* k'oʔa
(rozbít* p’ope (* poa)
prsa* upe
buriti dlaň* neʔe
kapybara* kuetju
Cara (Dioscorea alata )* japi
případ* -t'e
stonožka; boa* jãk’i
dřevěné uhlí (1)* nitti
dřevěné uhlí (2); tuk* neo
tvář* wajo
žvýkat* tj’ãk’ɨ
chili* p'ia
Studený* tjɨsi
kapok* jɨi
(do) ​​řezu* t'ɨtte
taneční / rituální písně* p'aja
Jelen* jama
holubice* ƭʃɨ-
kachna* p’ete
ucho* k’ãp’o
vejce* tj’ia
starší* p'ɨkɨ
vyvýšená konstrukce (police, střecha atd.) (jirau)* kaja
(do konce* pet'i
výkaly* k'ɨt'a
tvář* tj’ia
otec* pa-kɨ
ženský* -k'o
oheň / palivové dřevo* peka
Ryba; ryby sp. (?)* waʔi
(k) lovit pomocí sítě; kmen, odstranit* wajo
rybářská síť* p'api
plovák* paʔja
květ* k'oʔo
chodidlo* k'ɨp’o
ovoce sp.* toa
Inga (ovoce sp.)* p'ene
zahrada; mimo; vesnice* wese
sbírat / sbírat* tʃɨ-a
dědeček* jẽkku-
hroznový* ɨʔje
tráva* taja
zelená / modrá / nezralá* tjɨ̃p’e
ruka; dlaň (ruky)* pɨtɨ
hlava* tj’ɨpo
těžký* t’ɨkkɨ
volavka* jahi
otvor* k'ope
horký; teplo* atjɨ
Dům; mraveniště* budeme
kolibřík* mimi
Já* jɨʔɨ
hmyz sp.* tjusi
jaguár* jai
ledňáček* tj
znát* masi
jezero* tj’itta
země / území / region* jep’a
larva* p'ekko
noha; boky; koleno* jɨ̃ka
lokální / část celku*-na
vzdálený* tj’oa
papoušek* maha
muž* ɨmɨ
maniok* kɨi
opice* takke
opice sp. / nosál* sisi
komár* mɨte
ústa* tj’ɨse (* jɨ-ʔo)
název* wãmi
pupek* tʃõp’ɨ
třetí animovaná osoba-p'ɨ
nos* ɨ̃kʷ'e
paca* seme
pacu Ryba* uhu
palmový nos* pĩko
Papoušek* wekko
cesta* maʔa
pekari* tjẽse
penis*Ne-
lidé; 1.pl. Inkluzivní* p’ã-tjã
(zasadit* otte
jed* tjima
hrnec / keramika / jíl* sot-
pupunha dlaň* ɨne
Červené* sõʔa
řeka* tj’ia
vykořenit* t’ɨ̃k o
(třít* sĩk’e
(sedět
(spát* kã-
(k) kouřit maso* sɨʔjo
had* ãja
pavouk* p'ɨpɨ
duch; rodový* wãtti
(vymačkat* p'ipo
(zastavit* nɨk’V
kámen* k'ɨ̃ta
pahýl; hůl, klub*sukénka
(k) bobtnat* p'upi
tapír* wekkɨ
termit* p'utu
trn; háček na ryby* pota
tři* ɨt'ia
hrom* wɨ̃po
ropucha sp.* p’opa
tabák* mɨt’o
tocandira mravenec* piata
jazyk / játra* tj’eme
zub* k’õpi
želva; želva* k'oɨ
tukan* tj’ase (?)
Traira Ryba* t'oje
strom* tjũkkɨ
(k) močit* k'one
urucum (achiote )* p’õsa
(čekat* kʷɨt’e
vosa* utti
voda* okko
bílý; očistit* p’o-
manželka* t'ɨ̃po
vítr* ne
žena* t’õmi-
datel* kone
jam* jãp’o
vy všichni* mɨ-tja

Reference

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tucanoan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ A b Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
  3. ^ Chacon, Thiago (2014). „Revidovaný návrh proto-tukanoanských souhlásek a klasifikace rodin Tukanoan“. International Journal of American Linguistics. 80 (3): 275–322. doi:10.1086/676393.
  4. ^ Nikulin, Andrey V. 2019. Klasifikace jazyků Jihoamerické nížiny: Nejmodernější řešení a výzvy / Классификация языков востока Южной Америки. Seminář Illič-Svityč (Nostratic) / Ностратический семинар, Vyšší ekonomická škola, 17. října 2019.
  5. ^ A b Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
  6. ^ Chacon, Thiago (2013). O Proto-Languages ​​and Archaeological Cultures: pre-history and material culture in the Tukanoan Family. v Revista Brasileira de Linguística Antropológica. Sv. 5, č. 1, str. 217-245.
  7. ^ Aracus. amazonwaters.org

Bibliografie

  • Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-509427-1.
  • Kaufman, Terrence. (1990). Historie jazyků v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc. V D. L. Payne (ed.), Amazonská lingvistika: Studie v nížinných jihoamerických jazycích (str. 13–67). Austin: University of Texas Press. ISBN  0-292-70414-3.
  • Kaufman, Terrence. (1994). Rodné jazyky Jižní Ameriky. In C. Mosley & R. E. Asher (Eds.), Atlas světových jazyků (str. 46–76). London: Routledge.

externí odkazy