Nambikwaranské jazyky - Nambikwaran languages
| Nambikwaran | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Mato Grosso, Brazílie |
| Jazyková klasifikace | Jeden ze světových primárních jazykové rodiny |
| Pododdělení | |
| Glottolog | namb1299[1] |
 | |
The Nambikwaranské jazyky plocha jazyková rodina půl tuctu jazyků, kterými se mluví ve státě Mato Grosso v Brazílie. Tradičně se o nich uvažovalo dialekty jednoho jazyka, ale nejméně tři z nich jsou vzájemně nesrozumitelní.
- Mamaindê (350)
- Nambikwara (1200)
- Sabanê (60)
Odrůdy Mamaindê jsou často považovány za dialekty jednoho jazyka, ale jsou považovány za oddělené jazyky severní Nambikwaran Etnolog. Sabanê je jednotná řečová komunita, a proto nemá žádné dialekty, zatímco Jazyk Nambikwara bylo popsáno, že má jedenáct.[2]
Celkový počet řečníků se odhaduje na asi 1 500, přičemž vlastní Nambikwara je 80% z tohoto počtu.[3] Většina Nambikwara je Jednojazyčný ale někteří mladí muži mluví portugalština.[4] Zejména muži ze skupiny Sabanê jsou trojjazyční a mluví jak portugalsky, tak i mamaindsky.[5]
Genetické vztahy
Price (1978) navrhuje vztah s Kanoê (Kapixaná), ale toto spojení není široce přijímané.[6]
Jazykový kontakt
Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Aikanã, Irantxe, Itonama, Kanoe, Kwaza, Peba-Yagua, Arawak, Bororo, a Karib jazykové rodiny kvůli kontaktu.[7]
Odrůdy
Jolkesky (2016)
Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):[7]
(† = zaniklý)
- Nambikwara
- Sabane
- Nambikwara, severní
- Nambikwara, jižní
Loukotka (1968)
Níže je uveden úplný seznam odrůd jazyka Nambikwaran uvedených v seznamu Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.[8]
- Východní dialekty
- Tagnaní - mluvený na Řeka Castanho (Řeka Roosevelt ), Mato Grosso.
- Tamaindé - mluvený na Řeka Papagaio a Řeka Marquez de Sousa, stát Mato Grosso.
- Neneː - mluvený na soutoku Řeka Juína a Řeka Juruena, Mato Grosso.
- Tarunde - mluvený ve stejné oblasti na internetu 12 de Outubro River.
- Centrální dialekty
- Kokozú / Uaindze / Ualíxere - mluvený na levém břehu řeky 12 de Outubro River.
- Anunze / Soálesu - mluvený mezi Řeka Papagaio a Řeka Camararé, Mato Grosso.
- Kongoreː - mluvený na Řeka Buriti, Mato Grosso.
- Navaite - mluvený na Řeka Dúvida, Mato Grosso. (Bez ověření)
- Taduté - mluvený sousedy kmene Navaitů na Řeka Dúvida.
- Západní dialekty
- Tauité / Tawite - mluvený na Řeka Camararé, stát Mato Grosso.
- Uaintasú / Waintazú - mluvený v Mato Grosso na pravém břehu řeky Řeka Pimenta Bueno. (Bez ověření)
- Mamaindé - mluvený na Řeka Cabixi, stát Mato Grosso. (Bez ověření)
- Uamandiri - mluvený mezi Řeka Cabixi a Řeka Corumbiara. (Bez ověření)
- Tauandé - mluvený na Řeka São Francisco Bueno, Mato Grosso. (Bez ověření)
- Malondeː - mluvené ve stejné oblasti, ale přesné umístění neznámé. (Bez ověření)
- Unetundeː - mluvený na horním toku Řeka Dúvida. (Bez ověření)
- Tapóya - jazyk stejné oblasti, přesné umístění neznámé. (Bez ověření)
- Severní dialekty
- Sabané - mluvený na řece Ananáz (nyní Řeka Tenente Marques ) a Řeka Juína-Mirim, stát Mato Grosso.
- Jaiá - mluvený na řece Ananáz (nyní Řeka Tenente Marques ). (Bez ověření)
- Lacondeː - mluvený na pravém břehu řeky Castanho (Řeka Roosevelt ). (Bez ověření)
Zedník (1950) uvádí pod „Nambicuara proper“ následující odrůdy:[9]
Mason (1950)
- Severovýchodní
- Východní: Cocozu
- Severovýchod: Anunzé
- Jihozápadní
- Western: Tamaindé
- Střední a jižní
- Uaintazu
- Kabishi
- Tagnani
- Tauité
- Taruté
- Tashuité
Sabane je uveden Masonem (1950) jako „Pseudo-Nambicuara“ (severní).
Slovní zásoba
Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby pro různé jazyky Nambikwaran.[8]
| lesk | Tauité | Sabané | Anunze | Elotasu | Kokozú | Tagnaní | Tamaindé | Nene | Tarundé |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| jeden | améro | knakná | kenáge | etegenõ | ganagidzyare | banuré | kanákero | ||
| dva | baléne | haːro | searu | dehaunõ | bandyere | lauré | baʔãdo | ||
| hlava | ua-negetü | dwa-haniːkin | toa-nekisú | ga-nakitú | nuhi-naite | nu-naite | |||
| jazyk | tayú-hendü | uai-lehrú | año-heru | toái-herú | uai-hendé | noio-hidnde | nuiú-endé | nui-edende | |
| ruka | toái-kizeː | depibá | uai-kizé | dwa-hikisu | toái-ikisú | ua-hité | nuhiː-hĩte | nuna-noré | |
| žena | akiːnaʔñazé | dusé | dosú | temoreː | ndenore | tenoré | denõ | ||
| voda | ari | uarazé | iñausu | unsazú | narutundú | nahirinde | narundé | náru | |
| slunce | utianezeː | yóta | ikidazé | udiʔenikisu | uterikisú | chondí | nahnde | naneré | |
| kukuřice | guyakizeː | kayátsu | kayátsu | giaté | kaiate | kiakinindé | kiáteninde | ||
| Papoušek | anʔanzí | kakaitezé | ãhru | áhlu | aundaré | aúndere | |||
| luk | arankizeː | ukizé | úkisu | hukisú | huté | hute | aindé | ||
| bílý | eːseːnanzeː | paštika | kuidisú | han | ahéndesu | déʔende | hanidzare | haniʔna |
Proto-jazyk
| Proto-Nambikwaran | |
|---|---|
| Proto-Nambiquara | |
| Rekonstrukce | Nambikwaranské jazyky |
Rekonstrukce Proto-Nambiquara podle ceny (1978):[10]
lesk Proto-Nambikwaran „Kukuřice, kukuřice“ * ka³yat³ 'tapír' * hv³¹ũː¹m 'měsíc' * h'e³¹v³ „Voda (n)“ * na1pə̃³¹ 'Nyní' * ahoj 'voda' * jo³ 'svázat' * t'ait¹ 'na procházku' * h'ai² 'že' * tei²l 'tady' * tiː¹ 'luk' * pok'³ 'křídlo' * n'əi³C 'udeřit' * su³l 'pít' * naː² 'zvíře' * ha³no³la³ 'ústa' * vyː² 'dobrý' * məu³li⁴ 'bílý' * pãn³ 'hrát' * ləuː²n 'hlava' * naik³ 'vlasy' * ĩć³ 'Pes' * waiː³yvl³ 'spadnout' * ahoj² 'silnice' * ha³tẽp³ ‚Savana ' * mãl³ 'zpívat' * bolest³ 'tráva' * sedni si 'maso' * sĩn³ 'Dům' * s'ip³ ‚Kůra, skořápka ' * kv³ləu³ 'kopat' * 'uh³ 'nebe' * h'əu³p (an⁴) 'cítit' * nh'õn³ 'roh' * na³ 'déšť' * ha³mə̃i³ 'popel' * Cv³nõn³ 'had' * t'ep³ 'škrábat' * kɨn² 'jíst' * jo³ 'dlouho' * ləː² 'srdce' * yv³lã¹k 'tětiva' * ẽp³ 'tětiva' * nu² 'běžet' * hip³ 'sekat' * tau³ 'dítě' * mə̃ić³ 'dát' * õː¹ 'lehnout si)' * ć'aː¹ 'zub' * wiː³ 'den' * lãn²ti³ 'dva' * p'aː¹l (in¹) 'spát' * ha³mũ³n'i² 'on' * pai³ 'jeho' * na² 'třít' * lɨ¹nɨ³ 'poslouchat' * není ‚Já ' * t'ai²l 'můj' * t'a² 'nůž' * yu³l 'mluvit' * sɨ¹ ‚Fazole ' * ka³mat³ 'játra' * p'i⁴l 'Šíp' * ha'¹ 'květ' * yãuć³ 'oheň' * yat² 'list' * ha⁴ćeih³ 'list' * n'ãn'⁴ 'Studený' * liː² 'mlha' * wi³Ca² 'tabák' * h'əić³ 'Tlustý' * pa³nẽit¹ 'muž' * en³t ' ‚Nabobtnat‘ * wa⁴kaː³n 'koleno' * kat'³ 'hodit' * ta⁴naː¹m 'tam' * ti⁴paː³t 'palivové dříví' * (ha³) ne¹ 'čistit' * pəuː¹t 'čistit' * han³ 'jazyk' * pəi³l 'hladký' * wa³suː³ 'červ' * yõ³yõ³C 'daleko' * uː²l 'opice' * huć³ 'matka' * na²C 'ruka' * pik'² 'levá ruka' * wãt³ 'manžel' * wei³ćãi¹ 'zabít' * hãːn³ 'les' * ća³w'əin³ 'kousnout' * ĩː³m 'žena' * (ha³) t'eh³ 'plavat' * həup² 'nos' * a⁴miː³ć 'noc' * ka³na³C 'vidět' * ẽː²p 'oko' * ei³ka³ 'jaguár' * ya³na¹l 'kde' * pai¹ 'ucho' * n'a⁴ 'kost' * soh³ 'vejce' * nau³ 'otec' * wãi¹ 'otec' * mĩː³n 'pták' * ai³k ' ‚Strom, hůl ' * ha³piː³ć 'chodidlo' * yu³k 'kámen' * t'a³pa³l 'držet' * ahoj 'prsa' * nũn⁴k 'Ryba' * h'ain³ 'Pírko' * w'əit¹ 'málo' * ći³qi⁴hn 'noha' * nəi²k 'těžký' * sa³t'ei¹ 'veš' * ka³nãip¹ni³ 'Černá' * (ta³) ton³ 'sem' * sĩn³ćouː¹ 'když' * na³ 'co' * Ca¹tei² 'hořet' * thəp⁴ 'horký' * mãn² 'kolo' * ma³tũ³ma³tũn³ 'rovný' * Wain³ 'smát se' * kãm³li¹ 'plivat' * ka²sip¹ 'suchá sezóna' * ka³məi³kəu³n 'suchý' * lon¹ 'semínko' * kɨ⁴ 'sedět' * yauː² 'špinavý' * n'aː¹ć'iː³ 'strach' * supl 'Země' * k'ĩp³ 'Země' * nu³ 'křivý' * ta³ko³ta³kon³ 'vnitřnosti' * ka³nai¹ 'jeden' * ka³naː³ka⁴ (nat³) ‚Nehet, dráp ' * kai³l ‘achiote ’ * nahoře³ 'starý' * tĩn³ 'vítr' * 'it³ 'zelená' * sa³t'əiː³sa³i'əin³ 'Červené' * həi³n 'přijít' * mãː² 'žít' * ka³t'en³ 'letět' * h'in³ 'vy' * w'ai²n ‚Vaše ' * mã⁴ 'vrátit' * wam²l 'zvracet' * lop³
Bibliografie
- Costa, Januacele Francisca da; W. Leo M. Wetzels. 2008. Zvuková struktura Proto-Nambikwara. Amsterdam: Vrije Universiteit Amsterdam.
- Araujo, G. A. (2004). Gramatika Sabanê: jazyk Nambikwaran. Vrije Universiteit Amsterdam. 94. Utrecht: MNOHO.
- Gomes, M. A. C. F. (1991). Dicionário Mamaindé-Português / Português-Mamaindé. Cuiabá: SIL.
- Kroeker, M. H. (1996). Dicionário escolar bilingüe Nambikuara-Português, Português-Nambikuara. Porto Velho: SIL.
- Price, D. P. (1978). Jazyková rodina Nambiquara. Antropologická lingvistika 20: 14-37.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Nambiquaran". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Campbell, Lyle (1997). Jazyky indiána: historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford, Spojené království: Oxford University Press. ISBN 0-19-509427-1.
- ^ Nambiquaran jazyky. Etnolog. Citováno 2012-07-29.
- ^ Kroeker, 2001, str. 1
- ^ Etnolog. Etnolog. Citováno 2012-07-29.
- ^ Price, David P. 1978. Jazyková rodina Nambiquara. Antropologická lingvistika 20 (1): 14–37.
- ^ A b Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
- ^ A b Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Mason, John Alden (1950). "Jazyky Jižní Ameriky". V Steward, Julian (ed.). Příručka jihoamerických indiánů. 6. Washington, DC, vládní tiskárna: Smithsonian Institution, Bureau of American Ethnology Bulletin 143. s. 157–317.
- ^ Price, D. (1978). Jazyková rodina Nambiquara. In Anthropological Linguistics, sv. 20, č. 1, str. 14-37. Vydal: Trustees of Indiana University. Přístup z DiACL, 9. února 2020.