Hiligaynonský jazyk - Hiligaynon language
Hiligaynon | |
---|---|
Ilonggo | |
Hiniligaynon, Inilonggo, Binisayanga Hiligaynon, Bisaya nga Ilonggo | |
Výslovnost | /hɪlɪˈɡaɪn.n/ |
Rodilý k | Filipíny |
Kraj | Západní Visayas, Soccsksargen, západní Negros Oriental, jihozápadní část Masbate pobřežní Palawan, některé části Romblon a několik částí Severní Mindanao |
Etnický původ | Hiligaynon |
Rodilí mluvčí | 9,3 milionu (2010)[1] 4. nejvíce mluvený rodný jazyk na Filipínách.[2] |
Dialekty |
|
latinský (Hiligaynonská abeceda ) Braillovo písmo Hiligaynon Historicky Baybayin (kolem 13. – 19. století) | |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | ![]() |
Regulováno | Komisyon sa Wikang Filipino |
Kódy jazyků | |
ISO 639-2 | ahoj |
ISO 639-3 | ahoj |
Glottolog | hili1240 [3] |
![]() Oblasti, kde se na Filipínách mluví Hiligaynonem | |
The Hiligaynonský jazyk, většina jeho řečníků často hovorově označuje jednoduše jako Ilonggo, je Austronesian Místní jazyk mluvený v Filipíny asi 9,1 milionu lidí, zejména v roce 2006 Západní Visayas a Soccsksargen, z nichž většina patří k Hiligaynonští lidé.[4] Je to druhý nejrozšířenější jazyk v EU Visayas a patří do Bisayan jazyky, a je vzdáleněji příbuzný ostatním Filipínské jazyky.
Jazyk je také často označován jako Ilonggo (španělština: Ilongo) v Iloilo a Negros Occidental. Mnoho řečníků mimo Iloilo však tvrdí, že se jedná o nesprávné použití slova „Ilonggo“. Při přesném použití by se slovo „Ilonggo“ mělo používat pouze ve vztahu k etnolingvistické skupině původních obyvatel Iloilo a ke kultuře spojené s rodilými mluvčími Hiligaynon v místě, včetně jejich jazyka. Neshoda ohledně použití výrazu „Ilonggo“ k označení jazyka se vztahuje i na filipínské jazykové odborníky a nativní laiky.[5]
Má také jednu z největších populací na Filipínách mluvících rodným jazykem, přestože do roku 2012 nebyla formálně vyučována a studována na školách a univerzitách.[6] Hiligaynon dostane ISO 639-2 třípísmenný kód ahoj, ale nemá ISO 639-1 dvoupísmenný kód.
Hiligaynon je soustředěn hlavně v oblastech Západní Visayas (Iloilo, Capiz, Guimaras, a Negros Occidental ), stejně jako v Jižní Cotabato, Sultan Kudarat, a Severní Cotabato v Soccsksargen. Mluví se také v jiných sousedních provinciích, jako je Starožitnost a Aklan (také v Západní Visayas ), Negros Oriental v Centrální Visayas, Masbate v Region Bicol, Romblon a Palawan v Mimaropa. To je také mluvené jako druhý jazyk Kinaray-a reproduktory v antice, Aklanon / Malaynon reproduktory v Aklanu, Capiznon reproduktory v Capiz a Cebuano reproduktory v Negros Oriental.[7] Na Filipínách i mimo ně je přibližně 9 300 000 lidí, kteří jsou rodilými mluvčími Hiligaynonu a dalších 5 000 000, kteří jsou schopni s velkou mírou znalostí hovořit.[2]
Dějiny
Historické důkazy z pozorování raných španělských průzkumníků na souostroví ukazují, že nomenklatura používaná k označení tohoto jazyka měla původ u obyvatel pobřeží nebo obyvatel Ilawod ("los [naturales] de la playa"), kterého Loarca zavolal Yligueynes [8] (nebo populárnější výraz Hiligaynon, také označovaný Karay-a lidmi jako "Siná"). Naproti tomu „Kinaray-a“ používali španělští kolonizátoři Arayas, což může být španělská mylná představa Hiligaynonových slov Iraya nebo taga-Irayanebo aktuální a populárnější verze Karay-a (Highlanders - lidé z Iraya/vrchovina).[9]
Klasifikace

Dialekty
Podobně jako u mnoha jazycích na Filipínách, velmi malý výzkum na dialektologie na Hiligaynonu. Mezi široce uznávané variace jazyka patří Standard nebo Urban Hiligaynon (Iloilo provinční a Iloilo City varianta), jednoduše nazývaná „Ilonggo“, Bacolodnon Hiligaynon (Metro Bacolod varianta), Negrense Hiligaynon (provinční varianta Negros Occidental, která se skládá ze 3 dílčích variant: severní, střední a jižní Negrense Hiligaynon), Guimaras Hiligaynon a Mindanao Hiligaynon. Někteří rodilí mluvčí také zvažují Kinaray-a (také známý jako Hiniraya nebo Antiqueño) a Capiznon jako dialogy Hiligaynon; nicméně, tito byli klasifikovaní lingvisty jako oddělené (západní) Bisayan jazyky.[10][11]
Související jazyky
Podle H. Otley Beyer a další antropologové, termín Visayan byl nejprve aplikován pouze na obyvatele Panay a na jejich osady na východ na ostrově Negros (zejména na jeho západní část) a na sever na menších ostrovech, které nyní tvoří provincii Romblon. Ve skutečnosti, v rané fázi španělské kolonizace Filipín, Španělé používali tento termín Visayan pouze pro tyto oblasti. Zatímco obyvatelé Cebu, Bohol a Leyte byli po dlouhou dobu známí pouze jako Pintados. Název Visayan byl později rozšířen na tyto další ostrovy, protože, jak uvádí několik raných autorů, jejich jazyky jsou úzce spjaty s Visayanským dialektem Panay.[12]
Psací systém
Hiligaynon se píše pomocí Latinské písmo. Až do druhé poloviny 20. století byl Hiligaynon široce psán podle španělských pravopisných konvencí. V současné době neexistuje pro jazyk žádný oficiálně uznávaný standardní pravopis a různí autoři se mohou řídit různými konvencemi. Pro novější generaci je běžné psát jazyk na základě současných pravopisných pravidel filipínštiny, která je víceméně fonematická.
Znatelným rysem španělsky ovlivněného pravopisu, který chybí u těch, kdo píší po filipínském pravopisu, je použití „c“ a „qu“ v reprezentaci / k / (nyní nahrazeno „k“ ve všech případech) a absence písmene “ w "(dříve se v některých případech používalo" u ").
Abeceda jádra se skládá z 20 písmen používaných k vyjadřování souhlásek a samohlásek v Hiligaynon, z nichž každé přichází s velkými a malými odrůdami.
Abeceda
1. až 10. písmeno | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | A a | B b | K k | D d | E e | G g | H h | Já já | L l | M m | |||
název | A | ba | ka | da | E | ga | ha | i | Los Angeles | ma | |||
Výslovnost | [a / ə] | [aw] | [aj] | [b] | [k] | [d] | [ɛ / e] | [ɡ] | [h] | [ɪ / i] | [ɪo] | [l] | [m] |
v souvislosti s | A | aw / ao | ano | b | k | d | E | G | h | i | iw / io | l | m |
11. až 20. písmeno | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Symbol | N n | Ng ng | O o | Str | R r | S s | T t | U u | W w | Y y | |||
název | na | nga | Ó | pa | ra | sa | ta | u | wa | ya | |||
Výslovnost | [n] | [ŋ] | [ɔ / o] | [oj] | [p] | [r] | [s] | [ʃʲ] | [t] | [ʊ / u] | [w] | [w] | [j] |
v souvislosti s | n | ng | Ó | oy | str | r | s | sy | t | u | ua | w | y |
Další symboly
Apostrof hy'⟩ a spojovník ⟨-⟩ se také objevují v Hiligaynonově psaní a lze je považovat za samostatná písmena.
Pomlčka se zejména používá mediálně k označení ráz san-o 'když' gab-e 'večer; noc'. Je také zvyklý na duplikováno slova: adlaw-adlaw „Denně, každý den“, od adlaw ‚Den, slunce '. Toto označení se nepoužívá u duplikovaných slov, jejichž základ se také nepoužívá samostatně, jako v pispis 'pták'.
Pomlčky se také používají ve slovech s následnými zvuky / g / a / ŋ / k oddělení písmen pomocí digrafu NG. Jako ve slově gin-gaan 'dostal'; bez pomlčky by se to četlo jako gingaan /gi.ŋaʔan/ na rozdíl od /gin.gaʔan/.
Kromě toho mohou být ve vypůjčených slovech použita některá anglická písmena.
Gramatika
Determinanty
Hiligaynon má tři typy značek případů: absolutní, ergativní, a šikmý. Tyto typy se zase dělí na osobní, které mají co do činění se jmény lidí, a neosobní, které se zabývají vším ostatním, a dále na jednotné číslo a množné číslo, i když množné neosobní případové značky jsou jen singulární neosobní případové značky + mga (smluvní hláskování pro / maŋa /), částice používaná k označení plurality v Hiligaynon.[13]
Absolutně | Ergativní | Šikmý | |
---|---|---|---|
singulární neosobní | ang | zpíval, zpíval * | sa |
množné číslo neosobní | ang mga | zpíval mga, zpíval mga * | sa mga |
singulární osobní | si | ni | kay |
množné osobní** | Sanday | nanday | kanday |
(*) článků zpívat a zpívat mga znamená následující podstatné jméno je neurčitý, zatímco zpíval vypráví o určitém podstatném jménu, jako je použití A v angličtině oproti the, nicméně, to není tak běžné v moderní řeči, být nahrazen zpíval. Objevuje se v konzervativních překladech Bible do Hiligaynonu a v tradiční nebo formální řeči
(**) Množství osobních značek případů není používáno příliš často a ani u všech řečníků. Toto je opět příklad značky případů, která již z velké části přestala být používána, ale stále se občas používá, když se mluví tradičnější formou Hiligaynona, přičemž se používá méně španělských přejatých slov.[je zapotřebí objasnění ]
Značky písmen neurčují, které podstatné jméno je předmět a který je objekt; spíše to určuje přípona slovesa, ačkoli angpodstatné jméno je vždy tématem.
Ang lalaki kobylkaKaon zpíval tinapay. | ≈ | Ang tinapay ginKaon zpíval lalaki. |
„Muž snědl chléb“ | „Chléb snědl muž“ (doslovně) |
Osobní zájmena
Absolutně | Ergativní ₁ (Odloženo) | Ergativní₂ (Předpokládané) | Šikmý | |
---|---|---|---|---|
1. osoba jednotného čísla | ako, ko | nakon, ko | akon | sa akon |
2. osoba jednotného čísla | jo, ka | nimo, mo | imo | sa imo |
3. osoba jednotného čísla | siya | niya | iya | sa iya |
1. osoba množného čísla včetně | kita | naton, ta | aton | sa aton |
1. osoba množného čísla exkluzivní | kami | namon | amon | sa amon |
2. osoba množného čísla | kamo | ninyo | inyo | sa inyo |
3. osoba množného čísla | sila | Nila | ila | sa ila |
Ukazovací zájmena
Absolutně | Ergativní /Šikmý | Lokativní | Existenciální | |
---|---|---|---|---|
Nejblíže k řečníkovi (zde, zde) * | iní | siní | dirí | (y) ári |
V blízkosti adresáta nebo těsně odstraněn z řečníka a adresáta (tam, tam) | v | sinâ | dirâ | (y) ára ' |
Remote (yon, yonder) | ató | sadtó | didtó | (y) á (d) až |
Kromě toho existují dva slovní deiktici, karí, což znamená přijít k řečníkovi, a kadto, což znamená jít támhle.
Spona
Hiligaynon postrádá značku inverze věty „ay“ tagalského / filipínského nebo „sena“ akeanonského. Místo toho věty ve formě SV (filipínský: Di karaniwang anyo) jsou psány bez jakékoli značky nebo spony.
Příklady:
„Si Maria ay maganda“ (tagalština)
„Si Maria matahum / Gwapa si Maria" (Hiligaynon) = "Maria je krásná."
„Maria is beautiful“ (anglicky)
Pro anglickou kopulu „být“ v Hiligaynon neexistuje žádný přímý překlad. Předpony mangin- a nangin- však mohou být použity v tom smyslu, že budou a budou.
Příklad:
Manamì mangín manggaránon.
„Je hezké zbohatnout.“
Španělská spona „estar“ (bude) se také stala součástí lexikonu Hiligaynon. Jeho význam a výslovnost se však ve srovnání se španělským významem změnily. V Hiligaynon se vyslovuje jako „istar“ a znamená „žít (v) / umístění“ (srovnej s hiligaynonským slovem „puyô“).
Příklad:
Nagaistar ako sa tabuc suba
„Žiji v tabuc suba“ „Tabuc suba“ v překladu znamená „druhá strana řeky“ a je také barangay v Jaro v Iloilo.
Existenciální
Chcete-li označit existenci objektu, slovo smět se používá.
Příklad:
Může idô (a) ko
"Mám psa"
Hiligaynon linkery
Když adjektivum mění podstatné jméno, linker nga spojuje ty dva.
Příklad:
Ido nga itom = Černý pes
Někdy, pokud před linkerem předchází slovo, které končí samohláskou, rázem nebo písmenem N, je přijatelné uzavřít smlouvu na -ng, jako ve filipínštině. To se často používá k tomu, aby slova zněla poetičtěji nebo ke snížení počtu slabik. Někdy se význam může změnit jako v maayo nga aga a maayong aga. První význam: (dobré) ráno; zatímco druhý je pozdravem pro „dobré ráno“.
Linker ka se používá, pokud číslo mění podstatné jméno.
Příklad:
Anum ka ido
šest psů
Tázací slova
Tázací slova Hiligaynona jsou následující: diin, san-o, hřích-o, nga-a, kamusta, ano, a pila
Diin prostředek kde.
Příklad:
Diin ka na subong?
"Kde teď jsi?"
Odvození diin, tagadiin, slouží k dotazu na místo narození nebo domovské město posluchače.
Příklad:
Tagadiin ka?
"Odkud jsi?"
San-o prostředek když
Příklad:
San-o inâ?
"Kdy to je?"
Sin-o prostředek SZO
Příklad:
Sin-o imo abyan?
"Kdo je tvůj přítel?"
Nga-a prostředek proč
Příklad:
Nga-a indi ka magkadto?
„Proč nepůjdeš?“
Kamusta prostředek jakjako v „Jak se máš?“
Příklad:
Kamusta ang tindahan?
„Jak je na tom obchod?“
Ano prostředek co
Příklad:
Ano ang imo ginabasa?
"Co čteš?"
Derivát ano, paano, znamená jakjako v části „Jak to provedu?“
Příklad:
Paano ko makapulî?
„Jak se dostanu domů?“
Derivát paano je paanoano archaická fráze, kterou lze srovnat s kamustou
Příklad:
Paanoano ikaw?
„Jak jsi?“
Pila prostředek kolik kolik
Příklad:
Pila ang gaupod sa imo?
„Kolik jich je s tebou?“
Derivát pila, ikapila, se zeptá na číselné pořadí osoby, například na: „Jaké místo jste se ve své rodině narodili?“ (prvorozený, druhorozený atd.) žádný ekvivalent.
Příklad:
Ikapila ka sa inyo pamilya?
„Jaké místo jsi se narodil ve své rodině?“
Derivát pila, tagpila, se ptá na peněžní hodnotu něčeho, jako například v: „Kolik je to hovězí maso?“
Příklad:
Tagpila ini nga karne zpíval baka?
„Kolik je to hovězího masa?“
Slovesa
Soustředit se[14]
Protože je to nezbytné pro strukturu a význam věty, důraz je v Hiligaynon a dalších filipínských jazycích klíčovým pojmem. V angličtině se za účelem zdůraznění části věty obvykle používá variace intonace - hlas je u zvýrazněné části silnější nebo hlasitější. Například:
- Muž krade rýži z trhu pro svou sestru.
- Ten muž krade rýže z trhu pro jeho sestru.
- Muž krade rýži trh pro jeho sestru.
- Ten muž krade rýži z trhu jeho sestra.
Kromě toho lze v angličtině použít aktivní a pasivní gramatické konstrukce k zaměření na aktéra nebo objekt jako předmět:
- Muž ukradl rýži. vs. Rýži ukradl muž.
Naproti tomu větné zaměření ve filipínských jazycích je zabudováno do konstrukce gramatickými prvky. Zaostření je označeno verbálními příponami a speciálními částicemi před podstatným jménem v ohnisku. Zvažte následující Hiligaynonovy překlady výše uvedených vět:
- Nagakawat ang lalaki zpíval bugas sa tinda para sa iya utod.
- Ginakawat zpíval lalaki ang bugas sa tinda para sa iya utod.
- Ginakawatan zpíval lalaki zpíval bugas Ang Tinda para sa iya utod.
- Ginakawatan zpíval lalaki zpíval bugas sa tinda para sa iya utod.
- (lalaki = muž; kawat = ukrást; bugas = rýže; tinda = trh; sourozenec = utod; kamot = ruka)
Aspekt
Režim
souhrn
SPOUŠŤ | ASPEKT | REŽIM | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Neutrální | Účelové | Durativní | Kauzativní | Distribuční | Družstevní | Dubitativní | |||
Činidlo | Fotbalová branka | Neskutečný | -na | pag - zapnuto | paga - zapnuto | pa — zapnuto | bodnutí - zapnuto | pakig - dál | iga - zapnuto |
Nemovitý | gin- | gin- | gina- | ginpa- | ginpang- | ginpakig- | Ó | ||
Referent | Neskutečný | -an | pohanský | paga — an | pa — an | pang - an | pakig — an | iga - an | |
Nemovitý | gin - an | gin - an | gina - an | ginpa - an | ginpang - an | ginpakig - an | Ó | ||
Příslušenství | Neskutečný | i- | ipag- | ipaga- | ipa- | ipang- | ipakig- | iga- | |
Nemovitý | gin- | gin- | gina- | ginpa- | ginpang- | ginpakig- | Ó | ||
Herec | Neskutečný | -um- | mag- | maga- | Ó | mang- | makig- | Ó | |
Nemovitý | -um- | kobylka- | naga- | Ó | nang- | nakig- | Ó | ||
Trpěliví | Herec | Neskutečný | maka- | makapag- | makapaga- | makapa- | makapang- | mapapakig- | Ó |
Nemovitý | naka- | nakapag- | nakapaga- | nakapa- | nakapang- | napapakig- | Ó | ||
Fotbalová branka | Neskutečný | ma- | mapag- | mapaga- | mapa- | mapang- | mapakig- | Ó | |
Nemovitý | na- | napag- | napaga- | napa- | napang- | napakig- | Ó |
Zdvojení
Hiligaynon, stejně jako ostatní filipínské jazyky, zaměstnává zdvojení, opakování kořene nebo stonku slova nebo jeho části pro gramatické nebo sémantické účely. Reduplikace v Hiligaynon má tendenci být omezena na kořeny namísto přípon, protože jediný inflexní nebo derivační morfém, který se zdá být duplicitní, je -pa-. Kořenová duplikace naznačuje „nedokonalost“ nebo „netelicitu“. Používá se s podstatná jména, duplikace kořenů označuje podrobnosti, které nejsou plně aktualizovanými členy jejich třídy.[16] Všimněte si následujících příkladů.
(1) balay-bálay dům-dům hračka, domeček
(2) maestra-maestra učitel-učitel předvádějící učitel
Zdvojení slovní root navrhuje proces postrádající zaměření nebo rozhodující cíl. Následující příklady popisují události, které nemají žádný zjevný konec ve smyslu chybějícího účelu nebo dokončení. Lze také předpokládat nedostatek vážnosti. Podobně může duplikace navrhnout proces na pozadí uprostřed aktivity v popředí, jak ukazuje (5).[17]
(3) Nag-a- hìbî-híbî ang bátâ. NAG-IMP- pláč-pláč FOC dítě Dítě pláče a pláče.
(4) Nag-a- tinlò-tinlò akó zpíval lamésa NAG-IMP- čistý-čistý 1SG.FOC UNFOC stůl Jen uklízím ze stolu (ležérně).
(5) Nag-a- kàon-káon gid silá zpíval nag-abót ang íla bisíta. NAG-IMP- jíst jíst prostě 3PL.FOC UNFOC MAG-dorazit FOC 3PL.UNFOC návštěvník Právě jedli, když dorazil jejich návštěvník.
Při použití s adjektivní kořeny, ne-telicita může naznačovat postupnost kvality, jako je srovnání v (6). Ve srovnávacích konstrukcích jsou zvýrazněny konečné slabiky každého výskytu zdvojeného kořene. Pokud je napětí druhého výskytu posunuto na první slabiku, pak zdvojený kořen naznačuje superlativní stupeň, jako v (7). Všimněte si, že superlativy lze vytvořit také pomocí prefixace pinaka- do kořene, jako v pinaka-dakô. I když ne-telicita může navrhnout augmentaci, jak je ukázáno v (7), může také naznačovat zmenšení jako v (9), na rozdíl od (8) (všimněte si stresového kontrastu). V (8b), maáyoáyo, zvýrazněný superlativním vzorem, naznačuje trajektorii zlepšení, které nebylo zcela dosaženo. V (9b), maàyoayó navrhuje trajektorii poklesu, pokud je ve srovnávacím vzoru zdůrazněn. Zdvojený ayo v obou případech implikuje suboptimální situace; plné dobroty / wellness není dosaženo.[18]
(6) Iní nga kwárto ma-dulùm-dulúm zpíval sa sinâ this.FOC ODKAZ pokoj, místnost MA-dark-dark UNFOC OBL to. UNFOC Tato místnost je temnější než ta.
(7) (A) dakô-dakô velký velký větší b) dakô-dákô (gid) velký-velký (opravdu) největší
(8) (A) Ma-áyo ang reló. MA-dobrý FOC hodinky Hodinky jsou dobré / funkční. b) Ma-ayo-ayo na ang reló. MA-dobrý-dobrý Nyní FOC hodinky Hodinky jsou částečně pevné.
(9) (A) Ma-áyo akó. MA-dobrý 1SG.FOC Je mi dobře. b) Ma-ayo-ayó na akó. MA-dobrý-dobrý Nyní 1SG.FOC Jsem tak.
Fonologie
Souhlásky
Bilabiální | Zubní / Alveolární | Velární | Glottal | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nosní | m | n | ŋ | |||||
Stop | str | b | t | d | k | ɡ | ʔ | |
Frikativní | s | h | ||||||
Klapka | ɾ | |||||||
Přibližně | w | l | j |
Souhlásky [d] a [ɾ] byly kdysi allofony, ale nelze je vyměňovat jako v jiných filipínských jazycích: patawaron (odpustit) [od Patawad, odpuštění] ale ne Patawadon, a tagadiín (odkud) [od diín, kde] ale ne tagariín.
Samohlásky
Existují čtyři hlavní samohlásky: /A/, / i ~ ɛ /, / o ~ ʊ /, a / u /. [i] a [ɛ] (oba hláskovali i) jsou alofony, s [i] na začátku a střední a někdy i poslední slabiky a [ɛ] v závěrečných slabikách. Samohlásky [ʊ] a [Ó] jsou také allophones, s [ʊ] vždy se používá, když je to začátek slabiky, a [Ó] vždy se používá, když končí slabiku.
Slovní zásoba
Odvozeno ze španělštiny
Hiligaynon má velké množství slov odvozených od španělština včetně podstatných jmen (např. santo z santo, „svatý“), přídavná jména (např. berde z verde, „zelená“), předložky (např. antes z antes, „before“) a spojky (např. pero z pero, "ale").
Podstatná jména označující hmotné položky a abstraktní pojmy vynalezené nebo zavedené během raná novověk zahrnout Barko (barco, „loď“), sapato (zapatos, „boty“), kutsilyo (cuchillo„nůž“), kutsara (cuchara, "lžíce"), tenedor ("Vidlička"), platón ("talíř"), kamiseta (camiseta, "košile") a kambiyo (cambio, "změna", jako v penězích). Španělská slovesa jsou začleněny do Hiligaynon v jejich infinitiv formuláře: edukar, kantar, mandar, pasar. Totéž platí pro ostatní jazyky, jako např Cebuano. Naproti tomu začlenění španělských sloves do Tagalog z velké části se podobají, i když nejsou nutně odvozeny od vos formy v rozkazovací způsob: eduká, kantá, mandá, pasá. Mezi významné výjimky patří andar, věrný (z pasear) a sugal (z jugar).
Příklady
Čísla
Číslo | Hiligaynon |
---|---|
1 | je |
2 | duhá |
3 | tátlo |
4 | Pat |
5 | limá |
6 | ánum |
7 | pitó |
8 | Waló |
9 | siyám |
10 | pulò / napulò |
100 | gatós |
1,000 | líbo |
10,000 | laksâ |
1,000,000 | hámbad / ramák |
za prvé | tig-una / panguná |
Druhý | ikaduhá |
Třetí | ikatlo / ikatátlo |
Čtvrtý | ikap-at / ikaápat |
Pátý | ikalimá |
Šestý | ikán-um / ikaánum |
Sedmý | ikapitó |
Osmý | ikawaló |
Devátý | ikasiyám |
Desátý | ikapulò |
Dny v týdnu
Názvy dnů v týdnu jsou odvozeny od jejich španělských ekvivalentů.
Den | Nativní jména | Význam | Castilian Derived |
---|---|---|---|
Neděle | Tigburukad | kořenové slovo: Bukad, otevřené; Počáteční den | Domingo |
pondělí | Dumasaon | kořenové slovo: Dason, další; Další den | Lunes |
úterý | Dukot-dukot | doslovný význam: Busy Day; Nejrušnější den | Martes |
středa | Baylo-Baylo | kořenové slovo: Baylo, výměna; Barterový nebo tržní den | Miyerkoles |
Čtvrtek | Danghos | doslovný význam: spěch; Spěchání pracovního dne | Huwebes |
pátek | Hingot-hingot | doslovný význam: Dokončení pracovního dne | Biyernes |
sobota | Ligid-ligid | kořenové slovo: tuhý, položený k odpočinku; Odpočinkový den | Sábado |
Měsíců v roce
Měsíc | Nativní jméno | Castilian Derived |
---|---|---|
leden | Ulalong | Enero |
Únor | Dagang Kahoy | Pebrero |
březen | Dagang Bulan | Marso |
duben | Kiling | Abril |
Smět | Himabujan | majonéza |
červen | Kabay | Hunyo |
červenec | Hidapdapan | Hulyo |
srpen | Lubad-lubad | Agosto |
září | Kangurulsol | Setiyembre |
říjen | Bagyo-bagyo | Oktubru |
listopad | Panglot Diyutay | Nobiyembre |
prosinec | Panglot Dako | Disiyembre |
Rychlé fráze
Angličtina | Hiligaynon |
---|---|
Ano. | Húo. |
Ne. | Ind. |
Děkuji. | Salamat. |
Děkuji mnohokrát! | Salamat gid. / Madamò gid nga salamat! |
Omlouvám se. | Patawaron mo ako. / Pasayloha 'ko. / Pasensyahon mo ako. / Pasensya na. |
Pomoz mi! | Buligi (a) ko! / Tabangi (a) ko! |
Lahodné! | Namit! |
Buďte opatrní (Používá se také k označení Ahoj) | Halong. |
Jste naštvaný / vyděšený? | Akig / hadlok ka? |
Cítíš se šťastný / smutný? | Nalipay / Nasubo-an ka? |
Nevím / nevěděl jsem | Ambot / Wala ko kabalo / Wala ko nabal-an |
Je mi to jedno | Wa-ay ko labot! |
To je úžasné / úžasné! | Námì-námì ba! / Nami ah! |
Líbí se mi to / to! | Nanámìan ko sini / sina! |
Miluji tě. | Palangga ta ka./Ginahigugma ko ikaw. |
Pozdravy
Angličtina | Hiligaynon |
---|---|
Ahoj! | Kumusta / Maayong adlaw (rozsvícený Dobrý den) |
Dobré ráno. | Maayong aga. |
Dobré poledne. | Maayong ugto / Maayong udto |
Dobré odpoledne. | Maayong hapon. |
Dobrý večer. | Maayong gab-i. |
Jak se máte? | Kamusta ka? / Kamusta ikaw? / Musta na? (Neformální) |
Jsem v pořádku. | Maayo muž. |
Jsem v pořádku, co ty? | Maayo chlape, jo? |
Kolik je Vám let? | Pila na ang edad (ni) mo? / Ano ang edad mo? / Pila ka tuig ka na? |
Je mi 24 let. | Beinte kwatro anyos na (a) ko./ Duha ka pulo kag apat ka tuig na (a) ko. |
Jmenuji se... | Ang ngalan ko ... |
Jsem Erman. | Ako si Erman. / Si Erman ako. |
Jak se jmenuješ? | Ano imo ngalan? / Ano ngalan (ni) mo? |
Do příště. | Asta sa liwat. |
To / to / co
Angličtina | Hiligaynon |
---|---|
Co je to / to? | Ano (i) ni / (i) nâ? |
Toto je list papíru. | Isa ni ka panid zpíval papel. / Isa ka panid ka papel ini. |
To je kniha. | Libro (i) nâ. |
Co budete dělat? / Co budete dělat? | Ano ang himu-on (ni) mo? / Ano ang buhaton (ni) mo? / Maano ka? |
Co to děláš? | Ano ang ginahimo (ni) mo? / Gaano ka? |
Moje přítelkyně | Ang akon babaye nga abyan / miga |
Můj mužský přítel | Ang akon lalake nga abyan / migo |
Moje přítelkyně / přítel | Ang akon nubya / nubyo |
Prostor a čas
Angličtina | Hiligaynon |
---|---|
Kde teď jsi? | Diin ka (na) subong? |
Kam bychom měli jít? | Diin (ki) ta makadto? |
Kam jdeme? | Diin (ki) ta pakadto? |
Kam jdeš? | (Sa) diin ka makadto? |
Půjdeme do Iloilo. | Makadto (ki) ta sa Iloilo. |
Jedeme do Bacolod. | Makadto kami sa Bacolod. |
Jdu domů. | Mapa-uli na ko (sa balay). / (Ma) puli na ko. |
Kde bydlíš? | Diin ka naga-istar? / Diin ka naga-puyô? |
Odkud jsi přišel? (Kde jsi právě byl?) | Diin ka (nag) -halin? |
Jsi tu už dlouho? | Dugay ka na di (ri)? |
(Doleva. | (Sa) wala. |
(Doprava. | (Sa) tuo. |
Kolik je hodin? | Ano ('ng) takna na? / Ano (' ng) oras na? |
Je deset hodin. | Bohužel diyes na. |
Jaký je teď čas? | Ano ang oras subong? / Ano oras na? |
Starověké doby dne
Čas | název | Význam |
---|---|---|
06:00 | Butlak Adlaw | Denní přestávka |
10:00 RÁNO | Tig-ilitlog nebo Tig-iritlog | Je čas, aby kuřata snášela vajíčka |
12:00 poledne | Udto Adlaw nebo Ugto Adlaw | Poledne nebo poledne |
14:00 odp | Huyog Adlaw | Brzké odpoledne |
16:00 | Tigbarahog | Čas na krmení prasat |
18:00 | Sirom | Soumrak |
20:00 | Tingpanyapon nebo Tig-inyapon | Čas večeře |
22:00 | Tigbaranig | Je čas položit banig nebo podložku na spaní |
23:00 | Unang Pamalò | První vrána kohouta |
12:00 půlnoc | Tungang Gab-i | Půlnoc |
02:00 dop | Ikaduhang Pamalò | Vrána druhého kohouta |
04:00 dop | Ikatatlong Pamalò | Třetí vrána kohouta |
05:00 dop | Tigbulugtaw nebo Tigburugtaw | Čas probuzení |
Při nákupu
Angličtina | Hiligaynon |
---|---|
Květen / Mohu koupit? | Pwede ko ma (g) -bakal? |
Kolik je to / to? | Tag-pilá iní / inâ? |
Koupím ... | Baklon ko ang ... |
Je to drahé? | Mahal bala (i) ni? |
Je to levné? | Barato bala (i) na? |
Otčenáš
Amay namon, nga yara ka sa mga langit
Pagdayawon ang imo ngalan
Umabot sa amon ang imo ginharian
Matuman ang imo bota
Diri sa duta siling zpíval sa langit
Hatagan mo kami niyan zpívá kan-on namon
Sa matag-adlaw
Kag patawaron mo kami sa mga sala namon
Siling nga ginapatawad namon ang nakasala sa amon
Kag dili mo kami ipagpadaog sa mga panulay
Hinunuo luwason mo kami sa kalaot
Amen.
Deset přikázání

Doslovný překlad podle fotografie:
- Věřte v Boha a uctívejte pouze jeho
- Nepoužívejte Boží jméno bezúčelně
- Cti den Páně
- Cti svého otce a matku
- Nezabíjej
- Nepředstírejte, že jste vdaná proti panenství (nezcizoložte)
- Nekraď
- Nelži
- Neměj touhu po manželce svého bližního
- Nepožádejte o bohatství svého bližního
univerzální deklarace lidských práv
Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv (Ang Kalibutánon nga Pahayag zpíval mga Kinamaatárung zpíval Katáwhan)
Ang tanán nga táwo ginbún-ag nga hílway kag may pag-alalangay sa dungóg kag kinamatárong. Silá ginhatágan zpívala pagpamat-ud kag balatyágon kag nagakadápat nga magbinuligáy sa kahulugan zpívala pag-inuturáy.
Každý člověk se rodí svobodný a rovný se ctí a právy. Je jim dán rozum a svědomí a musí si vždy navzájem důvěřovat v duchu bratrství.
Viz také
Pozoruhodné Hiligaynon spisovatelé
- Peter Solis Nery (narozený 1969) Plodný spisovatel, básník, dramatik, prozaik, redaktor, „Hari zpíval Binalaybay“ a mistr jazyka Hiligaynon. Narozen v Dumangas, Iloilo. [1]
- Antonio Ledesma Jayme (1854–1937) Právník, revolucionář, zemský hejtman a montér. Narodil se v Jaro, žil v Bacolod.
- Graciano López Jaena (1856–1896) Novinář, řečník a revolucionář z Iloila, známý svými písemnými pracemi, La Solidaridad a Fray Botod. Narodil se v Jaro.
- Flavio Zaragoza y Cano (1892–1994) Právník, novinář a „princ Visayanských básníků“. Narodil se v Janipaanu.[2].
- Conrado Saquian Norada (1921–) Právník, zpravodajský důstojník a guvernér Iloila v letech 1969 až 1986. Spoluzakladatel a redaktor časopisu Yuhum. Narodil se v Iloilo City. [3]
- Ramon Muzones (20. Března 1913 - 17. Srpna 1992) Známý spisovatel a právník, příjemce Filipínský národní umělec za cenu literatury. [4]
- Magdalena Jalandoni (1891–1978) Plodná spisovatelka, prozaička a feministka. Narodil se v Jaro.[5]
- Angel Magahum st. (1876–1931) Spisovatel, redaktor a skladatel. Složil klasiku Iloilo ang Banwa Ko, neoficiální píseň Iloila. Narozen v Molo.[6]
- Valente Cristobal (1875–1945) Známý dramatik Hiligaynon. Narozen v Polo (nyní Valenzuela City ), Bulacan. [7]
- Elizabeth Batiduan Navarro Hiligaynon dramatik pro rozhlasové programy Bombo Radyo Filipíny.
- Genevieve L. Asenjo je filipínský básník, prozaik, překladatel a literární vědec v oborech Kinaray-a, Hiligaynon a Filipino. Její první román, Lumbay ng Dila (C & E / DLSU, 2010), získal v National Book Award citaci za Cenu Juana C. Laya za vynikající fantastickou literaturu ve filipínském jazyce.
Reference
- ^ Mikael Parkvall, „Världens 100 största språk 2007“ (100 největších jazyků na světě v roce 2007), v Nationalencyklopedin
- ^ A b Filipínské sčítání lidu, 2000. Tabulka 11. Obyvatelstvo domácnosti podle etnického původu, pohlaví a regionu: 2000
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Hiligaynon". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Lewis, M. Paul (2009). "Hiligaynon". http://www.ethnologue.com/. Archivováno z původního dne 17. července 2011. Citováno 23. července 2011. Externí odkaz v
| vydavatel =
(Pomoc) - ^ „Moje dvojice pracovních jazyků“. http://www.bj-informatique.com/. Archivovány od originál 6. prosince 2010. Citováno 3. ledna 2011. Externí odkaz v
| vydavatel =
(Pomoc) - ^ Ulrich Ammon; Norbert Dittmar; Klaus J. Mattheier (2006). Sociolingvistika: mezinárodní příručka vědy o jazyku a společnosti. Svazek 3. Walter de Gruyter. p. 2018. ISBN 978-3-11-018418-1.
- ^ „Islas de los Pintados: Visayan Islands“. Univerzita Ateneo de Manila. Archivovány od originál 27. září 2011. Citováno 29. března 2013.
- ^ Srov. BLAIR, Emma Helen & ROBERTSON, James Alexander, vyd. (1903). Filipínské ostrovy, 1493–1803. Svazek 05 z 55 (1582–1583). Historický úvod a další poznámky Edwarda Gaylorda BOURNEHO. Cleveland, Ohio: Arthur H. Clark Company. ISBN 978-0554259598. OCLC 769945704. „Průzkumy raných navigátorů, popisy ostrovů a jejich národů, jejich historie a záznamy katolických misí, které souvisejí se současnými knihami a rukopisy, ukazující politické, ekonomické, obchodní a náboženské podmínky těchto ostrovů od jejich nejranějších dob vztahy s evropskými národy na počátku devatenáctého století. “, s. 120–121.
- ^ Srov. Miguel de Loarca, Relacion de las Yslas Filipinas (Arevalo, červen 1582) v BLAIR, Emma Helen & ROBERTSON, James Alexander, eds. (1903). Filipínské ostrovy, 1493–1803. Svazek 05 z 55 (1582–1583). Historický úvod a další poznámky Edwarda Gaylorda BOURNEHO. Cleveland, Ohio: Arthur H. Clark Company. ISBN 978-0554259598. OCLC 769945704. „Průzkumy raných navigátorů, popisy ostrovů a jejich národů, jejich historie a záznamy katolických misí, které souvisejí v současných knihách a rukopisech a ukazují politické, ekonomické, obchodní a náboženské podmínky těchto ostrovů od jejich nejranějších dob vztahy s evropskými národy na počátku devatenáctého století. “, s. 128 a 130.
- ^ "Capiznon". ethnologue.com. Archivováno z původního dne 2013-02-03.
- ^ „Kinaray-a“. ethnologue.com. Archivováno z původního dne 2013-02-03.
- ^ G. Nye Steiger, H. Otley Beyer, Conrado Benitez, Dějiny Orientu, Oxford: 1929, Ginn and Company, s. 122-123.
- ^ Wolfenden, Elmer (1971). Hiligaynonova referenční gramatika. Hawaii: University of Hawaii Press. str.61–67. ISBN 0-87022-867-6.
- ^ Motus, Cecile (1971). Lekce Hiligaynon. University of Hawaii Press. str. 112–4. ISBN 0-87022-546-4.
- ^ Wolfenden, Elmer (1971). Hiligaynonova referenční gramatika. University of Hawaii Press. str.136–7. ISBN 0-87022-867-6.
- ^ Spitz, Walter L. (únor 1997), Ztracené příčiny: morfologické příčinné konstrukce ve dvou filipínských jazycích, Archiv digitálních stipendií, Rice University, str. 513, hdl:1911/19215, archivováno z původního dne 2011-10-05
- ^ Spitz, Walter L. (únor 1997), Ztracené příčiny: morfologické příčinné konstrukce ve dvou filipínských jazycích, Archiv digitálních stipendií, Rice University, str. 514, hdl:1911/19215, archivováno z původního dne 2011-10-05
- ^ Spitz, Walter L. (únor 1997), Ztracené příčiny: morfologické příčinné konstrukce ve dvou filipínských jazycích, Archiv digitálních stipendií, Rice University, str. 514–515, hdl:1911/19215, archivováno z původního dne 2011-10-05
- Wolfenden, Elmer Paul (1972). Popis Hiligaynonových frázových a větných konstrukcí (Disertační práce). University of Hawaii at Manoa. hdl:10125/11716.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Wolfenden, Elmer (1975). Popis Hiligaynonovy syntaxe. Letní lingvistický institut.CS1 maint: ref = harv (odkaz) - publikovaná verze disertační práce Wolfendena z roku 1972
- Anglicko-tagalský slovník Ilongo (2007), autor: Tomas Alvarez Abuyen, národní knihkupectví. ISBN 971-08-6865-9.
externí odkazy
Slovníky
- Hiligaynonův slovník
- Hiligaynon do anglického slovníku
- Slovník angličtiny na Hiligaynon
- Slovník Bansa.org Hiligaynon
- Slovník on-line Kaufmann's Hiligaynon z roku 1934
- Diccionario de la lengua Bisaya Hiligueina y Haraya de la Isla de Panay (Alonso de Méntrida, publikováno v roce 1841)
Učební zdroje
- Několik informací o učení Ilonggo
- Lekce Hiligaynon (Cecile L. Motus, 1971)
- Hiligaynonova referenční gramatika (Elmer Wolfenden 1971)
Psací systém (Baybayin)
- Baybayin - starověký skript na Filipínách
- Vývoj rodné hiligaynonské abecedy
- Vývoj nativní hiligaynonské abecedy: genocida
- Důležitost Hiligaynonovy 32písmenné abecedy
Primární texty
- Online e-kniha Ang panilit sa pagcasal ñga si D.ª Angela Dionicia: sa mercader ñga contragusto v Hiligaynon, publikoval v Mandurriao, Iloilo (možná na počátku 20. století)
Sekundární literatura
- Jazyk a touha v Hiligaynon (Corazón D. Villareal, 2006)
- Misijní lingvistika: vybrané příspěvky z první mezinárodní konference misijní lingvistiky, Oslo, 13. – 16. Března 2003 (ed. Otto Zwartjes a Dokonce Hovdhaugen )