Manage language - Manide language
Manide | |
---|---|
Camarines Norte Agta | |
Rodilý k | Filipíny |
Kraj | Camarines Norte, Luzon |
Rodilí mluvčí | 3,800 (2010)[1] |
Austronesian
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | abd |
Glottolog | cama1250 [2] |
Manide je Filipínský jazyk mluvený poblíž provincie Camarines Norte v Bicol region jižní Luzon v Filipíny. Manide mluví téměř 4 000 Negrito lidé, z nichž většina žije ve městech Labo, Jose Panganiban, a Paracale.[3] Mnoho dětí z populace Manide stále vyrůstá a mluví Manide.
Dějiny
Kolem roku 1903 a 1924 navštívil John M. Garvan (1963) filipínské komunity Negrito v oblasti Luzonu a v té době byl zaznamenaným jazykem Manide, který byl dokumentován před sto lety.[3][4]
Klasifikace
Manide je nejvíce odlišný ze tří dalších negritských jazyků v jižním Luzonu, jmenovitě Inagta Rinconada, Inagta Partido a Alabat.[3] V průzkumu 1000 lexikálních položek se 285 jeví jako jedinečné, včetně nových ražení mincí, což jsou formy, které v průběhu času prošly sémantickými nebo fonologickými posuny. Pro srovnání, jiné negritské jazyky, jako Batak, Inagta Rinconada / Partido, Mamanwa nebo Inati, mají příbuznou míru více než 90% se sousedními negritskými jazyky.[3]
Katabangan mohou být také příbuzní podle Zubiriho.[5]
Rozdělení
Lobel (2010) ukazuje oddělení měst s populací Manide.
- Camarines Norte
- Basud - 2 komunity, 175 řečníků
- Labo - 9 komunit, 1542 řečníků
- Jose Panganiban - 3 komunity, 568 řečníků
- Paracale - 4 komunity, 581 řečníků
- Santa Elena - 1 komunita, 110 řečníků
- Capalonga - 2 komunity, 245 řečníků
- San Lorenzo Riuz - 1 komunita, 45 řečníků
- Quezon
- Camarines Sur
Fonologie
Inventář fonémů Manide
Labiální | Alveolární | Velární | Glottal | |
Neznělé zastavení | p | t | k | ? |
Hlasové zastavení | b | d | G | |
Fricatives | s | h | ||
Nasals | m | n | ŋ | |
Postranní | l | |||
Trylek | r | |||
Klouzat | w | y |
i | u | |
e ([ε]) | Ó | |
A |
Historické reflexy
Reflexy jsou slova, zvuky nebo systémy psaní, které jsou odvozeny z předchozích, starších prvků nebo systémů.
Reflex PMP * q
PMP * q se projeví v Manide jako / ʔ /. Zarážka se může kombinovat s dalšími souhláskami v klastru, tj. V posloupnosti / ʔC / a / Cʔ /, např. bag-áng / bagʔáŋ / 'ústa'.
Reflex PMP * R
Reflex PMP * R v Manide je / g /. Reflexe s největší pravděpodobností pochází z vypůjčených předmětů v tagalštině.[6] Například Manide be-gí / beʔgí / ‚nový 'je reflex PPH * baqəRú se stejným významem.
Reflex PMP * s
Normálně je reflex PMP * s / s /, ale v některých případech se místo toho posunul na / h /. [6]
Reflex PMP * d, * j a * z
Reflexy Proto Malayo Polynesian * d, * j a * z jsou všechny / d /, s některými výjimkami pro * j a * z.[6]
Příklad pro * j: Manide ngádun / ŋádun / „name“ Příklad pro * d: Manide dakép / dakép / 'chytit, zachytit' Příklad pro * z: Manide tudî / tudíʔ / 'teach' Reflexy PMP * ə jsou / a e i u /. / e / je jediný zděděný reflex PMP * ə, přičemž / a i u / jsou vypůjčené reflexy. Manide je jazyk se sníženým zaměřením, protože primárně používá mag- pro herecké zaměření, -an pro zaměření místa, zatímco -en přebírá funkce z Proto Malayo Polynesian *-ən a *i-, a tím označuje zaostření objektu.[3] Existují dvě současné formy, přičemž první je přivlastňovací. Druhá přítomná forma se používá pro obvyklé funkce. V jižním Luzonu je Manide jediným jazykem, který používá duplikaci CVC. Blízká budoucnost Zájmena v Manide vytvářejí stejné kontrasty jako v jiných filipínských jazycích. Samohláskové posuny jsou systematické zvukové změny ve výslovnosti samohláskových zvuků. V Manide jsou samohláskové posuny po hlasových zastávkách / b d g / a klouzání / w y /.[3] V Manide jsou všechny fronty s nízkými samohláskami, fronty zadních samohlásek a pozadí s nízkou samohláskou. Přední strana se týká změny v artikulaci samohlásky s posuny k samohláskám dále vpřed v ústech. (tj. poloha nejvyššího bodu jazyka během jeho výslovnosti).[7] Čelní stránka s nízkou samohláskou je posunutí * a na přední samohlásku, například / e /. Přední strany mohou nastat v důsledku asimilace s okolními zvuky, nebo se mohou tvořit samostatně. Je součástí funkce mezi mnoha filipínskými jazyky Negrito od severního Luzonu po Manide. [3] Přední samohláska fronting je změna samohlásky * u na / i /. Souvisí to s frontingem nízké samohlásky, protože fronting zadní samohlásky nastává po / b d g /, ale po * b je jen málo výskytů. Manide ukazuje 16 různých forem frontingu zadní samohlásky, k čemuž obvykle dochází po * t a * l.[6] V Manide je podpora nízkých samohlásek posunem z * a do / u /. Nízká samohláska podpora je jedinečná pro Manide, protože není známo, že se vyskytují v žádném jiném jazyce na Filipínách. Bylo zaznamenáno deset výskytů podpory nízké samohlásky posunu * a do / u /.[6] Značky písmen v Manide jsou podobné těm v jiných filipínských jazycích. Markery případu ukazují vztahy podstatných jmen a frází podstatných jmen k slovesu. Nejběžnější situace jsou genitivní, nominativní a šikmé. Něco velmi neobvyklého je, že Manide používá pro osobní jména stejná velká a malá písmena, jak se používají u běžných podstatných jmen. V Manide neexistují žádné „osobní“ případové značky v množném čísle, pouze v jednotném čísle. (Jednotné číslo)Reflexy PMP * ə.
Morfologie slovesa
AF OF / OF2 LF Infinitiv mag- -en -an Minulý kobylka- i-, pi- i -...- an, pi -...- an Současný Progresivní CVC- ig-CVC- ig-CVC -...- an Přítomný zvyk, pa- ipa-CVC- CVC -...- an Budoucnost nig- ig-, pig- ig -...- an Rozkazovací způsob -en -an Negativní imperativ mag-, () g- (i) g -...- a (i) g -...- i Minulé subjektivní (i) g- -a, pa -...- a -i, pa -...- i Minulé negativní pa- igpa- ? Zájmena
HORNÍ 1SG há-ku 2SG hiká 3SG ahoj 1EX kamí 1IN Kitá 1IN.PL (kitáhan) † 2PL kamú 3PL hidú †† NOM 1SG = ek 2SG = ka 3SG ahoj 1EX = kamí 1IN = kitá 1IN.PL (Kitáhan) 2PL = kamú 3PL hidú GEN 1SG = ku 2SG = mu 3SG adiyú, = vy 1EX = mì 1IN = tà 1IN.PL (= tahan) 2PL = yi 3PL adidú OBL 1SG (di) da-kú 2SG (di) diká 3SG (di) diyú 1EX (di) dikamí 1IN (di) dikitá 1IN.PL (di dikitáhan) 2PL (di) dikamú 3PL (di) didú Samohláskové směny
Fronty s nízkou samohláskou
Přední samohláska
Nízká samohláska
Značky případů
Běžný NOM hu (~ 'h) GEN nu (~ 'n) OBL di (~ 'd) Osobní NOM hu GEN nu OBL di Reference