Jazyk thao - Thao language
| Thao | |
|---|---|
| Rodilý k | Tchaj-wan |
| Etnický původ | 300 Thao (2007)[1] |
Rodilí mluvčí | 5–6 (2000)[1] |
| Dialekty |
|
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | ssf |
| Glottolog | thao1240[2] |
Thao (Thao: Thau a lalawa), výslovnost [θau], také známý jako Sao, je jazyk Thao lidé, kmen Tchajwanští domorodci v regionu Jezero Sun Moon ve středu Tchaj-wan. V roce 2000 žilo ve vesnici Ita Thaw (伊達 邵) (tradičně Barawbaw) 5 nebo 6 řečníků, z nichž všichni kromě jednoho byli starší šedesáti let.[Citace je zapotřebí ] V prosinci 2014 zemřeli dva starší rodilí mluvčí, včetně šéfa Tarmy (袁明智), 75 let.
Thao je Formosanský jazyk z Austronesian rodina; Barawbaw a Shtafari jsou dialekty.
Fonologie
Souhlásky
| Labiální | Zubní | Alveolární | Pošta- Alveolární | Velární | Uvular | Glottal | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Plosive | str | b | t | d | k | q | ʔ | |||||||
| Frikativní | F | (proti) | θ | ð | s | ʃ | h | |||||||
| Laterální frikativní | ɬ | |||||||||||||
| Klepněte nebo klapněte | ɾ | |||||||||||||
| Nosní | m | n | ŋ | |||||||||||
| Přibližně | w | l | j | |||||||||||
Ortografické poznámky:
- / θ ð ʃ / jsou psány ⟨th z sh⟩. / θ / je sice napsáno ⟨c⟩ ve Blustově slovníku.
- / ɬ / je psáno ⟨lh⟩
- / ŋ / je psáno ⟨ng⟩. Je to sice napsáno ⟩g⟩ ve Blustově slovníku.
- / ʔ / je psáno ⟨'⟩
Poznámky:
- Klouže / j w / jsou odvozeny od základních samohlásek / já u / splnit požadavky, že slabiky musí mít počáteční souhlásky, a přesně označit rozložení stresu.
- [v] je allophone / w / vyskytující se intervocalically.
Samohlásky
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Vysoký | i | u | |
| Vysoký | (E) | (Ó) | |
| Nízký | A |
Poznámky:
- Stres je předposlední, jinak lze psát íá í ú⟩ jako v „dadú“, ale často se také používá zdvojnásobení ⟨aa ii uu⟩, jako v „daduu“.
- [E] a [Ó] vyskytují se jako alofony / i / a / u /, pokud předchází nebo za ním následuje / q / nebo / r /.
Morfologie
Thao má dva nebo pravděpodobně tři vzorce zdvojení: Ca-duplikace, plná duplikace a pravá duplikace (což se někdy považuje za formu úplné duplikace).
Thao slovesa mají následující typy zaměření (Blust 2003: 239).
- Herec: -um- (současnost), ma- (budoucnost)
- Pacient: -in, -in-
- Místo: -an
Syntax
Thao slovosled může být jak SVO, tak VSO, ačkoli první je odvozen od Tchajwanský Hokkien (Blust 2003: 228).
Thao osobní značka je „ti“ (Blust 2003: 228). Mezi negativa patří „ani“ a „antu“; „ata tu“ se používá ve stavbách „ne“. Perfekt je označen „iza“, minulost infixem těsně za primární počátkem souhlásky „-in-“ a budoucnost předponou „a-“. Imperativy jsou označeny „-í“ a měkčí imperativy nebo požadavky zhruba přeložené jako „prosím“ slovem „-uan“, někdy hláskované „-wan“, které se mohou vyskytovat společně s „-í“.
Zájmena
Níže uvedená osobní zájmena Thao pocházejí z Blustu (2003: 207). Všimněte si, že pro „my (exkluzivní)“, „vy (množné číslo)“ a „oni“ existuje každý pouze jeden formulář.
| Typ Zájmeno | Jmenovaný | Akuzativ | Genitiv | Činidlo | Trpěliví |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 s. | yaku | jakin | nak[3] | ||
| 2 s. | ihu | ihu-n | m-ihu[4] | uhu | uhu-n |
| 3 s. | thithu | thithu-n | thithu[5] | ||
| 1 str. (vč.) | ita | ita-n | m-ita | ||
| 1 str. (kromě) | yamin | yamin | yamin | ||
| 2 s. | maniun | maniun | maniun | ||
| 3p. | thaythuy | thaythuy | thaythuy |
Ostatní zájmena zahrnují:
- minmihu - pro tebe
- panmihu - co se týče tebe
- panihun - kvůli tobě
- shanaihun - na tobě
- shaunatazihun - jdi na své místo
- shmunaihun - přinést vám
- nakin - pro mě
- panyakin - co se týká mě
- pashiyakin - nech mě
- shanayayakin - ke mně
- shmunayakin - přines mi
Přípony
Následující přípony pocházejí z Blustu (2003: 92-188) a jsou upraveny podle moderního pravopisu.
- a-: nalezen pouze v / kan / 'jíst'
- -ak: '1. osoba jednotného čísla (I)'
- ak- ... -in: „ráno, v poledne, večerní jídlo“
- an-: nejistá funkce
- -an: Slovní použití může být orientační, imperativní nebo nepřátelské.
- i-: umístění označení předpony nebo klitické částice
- -i: imperativ
- -ik: zaměření na pacienta (1. osoba jednotného čísla)
- -in-: dokonalý nebo doplňkový aspekt
- -v: zaměření na pacienta
- ish-: nalezeno nejvíce s nepřechodnými slovesy (neobvyklá předpona)
- ka-: 'udělat X', 'dvakrát' (s duplikací)
- ka- ... -an: což znamená nejasný
- kal-: 'X said'
- kalh-: „hromadit, šířit“
- kash-: 'intenzita, opakování'
- kashi-: což znamená nejistý
- kashi- ... -an: 'pull by the X'
- kashun-: odvozuje slovesa vztahující se k pozicím lidského těla nebo někdy k předmětům, jako jsou lodě
- kat-: 'postupně se stávat X'
- ki-: „stoj, zůstaň“; další možné významy také
- ki- ... -an: „být ovlivněn bolestí v X“
- kilh-: 'hledat, hledat'
- příbuzní: 'vybrat nebo shromáždit X'
- kit- ... -in: 'infested with X'
- ku-: „provést akci s X“ (při použití s nástroji nebo zbraněmi); méně konkrétní v jiných kontextech
- kun-: „náhlá nebo náhlá akce“, „jíst X jídlo“, „udělat X krát“; což někdy znamená nejasnost
- la-: obvykle se vyskytuje ve vyjádření množství stupně
- lhin-: kauzální smysl
- lhun-: významy související s otoky atd.
- m-: označí genitiv ve slovech „vy (2 s)“ a „my (vč.)“
- ma-: označuje stativní slovesa, občas podstatná jména odvozená od stativních sloves
- ma-: aktivní předpona slovesa
- ma-: předpona označující budoucnost ve slovech zaměření aktéra
- ma-: 'desiatky' (používá se s čísly)
- mak-: nepřechodná slovesa
- maka-: „podobat se X“ (lidé), „produkovat X“ (rostlinné nebo zvířecí části), „od / do / do X“ (deiktické / směrové výrazy)
- makin-: nepřechodná slovesa; „X. zdola“ (s číslicemi)
- makit-: 'stane se postupně', 'provede X postupně'
- maku-: směrový smysl, a je následován / na / - (i když to nenasleduje, není v nelokálních výrazech)
- malhi-: 'porodit X'
- man-: obecně se používá s dynamickými, nepřechodnými slovesy
- mana-: obecně se vyskytuje u směrových sloves
- mapa-: 'reciproční', 'kolektivní akce'
- mash-: 'mluvit X' (jazyk), 'chodit s X' (polohy nebo podmínky nohy)
- masha-: týká se poloh těla nebo může mít směrový význam
- mashi-: srovnávací (se stativními základnami měření); často synonymem pro / ma / - (značka stativního slovesa)
- mat-: odvozuje nepřechodná nebo stativní slovesa
- mati-: lokální výrazy
- matin- + plná duplikace: 'X-ish' nebo 'spotted with X' (barvy)
- mi-: odvozuje nepřechodná slovesa, často s nějakou formou základní duplikace
- mi- + Ca duplikace: 'dělat se skupinou X'
- mya-: používá se k odvození různých sloves
- min-: odvozuje inchoative slovesa (Bunun půjčka?); ‚stát se X 'nebo‚ stát se jako X' (s příbuznými termíny)
- mu-: nejčastěji odvozuje slovesa pohybu; 'jít do X; zadejte X '(s konkrétními podstatnými jmény, která odkazují na struktury nebo místa, do kterých lze vstoupit); „hledat X“ (se jmény užitečných rostlin); 'do X times' (číselné základy a výrazy množství)
- mun-: nepřechodná slovesa
- -n: odvozuje akuzativní zájmena od jmenovaných základů
- na-: nejčastěji se slovesy označujícími změnu polohy; ‚je to až na X '
- pa-: kauzativ dynamických sloves (slovesa s - / um / -); 'make X do Y' or 'let X do Y'; aktivní přechodné (nebo nepřechodné) sloveso bez kauzativního argumentu / smyslu
- pak-: „vylučuje X“ (tělesné tekutiny, jiné přírodní tekutiny / látky); nepřechodná předpona slovesa
- pan-: 'proveďte X směrem dolů'
- pan- ... -an: používá se u výrazů pro přímá pokrevní příbuzenství k odvození odpovídajících vedlejších pojmů stejné generace (např. „otec“> „strýc“, „prarodič“> „prarodičský sourozenec“)
- pash- ... -an: 'místo, kde je X drženo'
- pashi-: obecně příčinný smysl (často s reduplikací Ca); 'let X do it' or 'let X have it' (s akuzativními tvary osobních zájmen)
- pashi- ... -an: 'dát X na' nebo 'nosit X'
- pat-: obecně příčinný smysl
- pi-: příčinná slovesa umístění (lze spárovat s / i / - 'at, in, on'); mohou také tvořit nelokativní slovesa
- pya-: tvoří příčinná slovesa (obvykle mají stativní protějšky s / ma / -; všimněte si, že / pa / - a - / um / - jsou také protějšky.); simulační sloveso
- pik-: obecně příčinný smysl
- pin-: obecně tvoří příčinná slovesa nebo deverbativní podstatná jména
- pish-: „play X“ (hudební nástroje); inchoative smysl (někdy s implikovaným prvkem náhlosti); příčinný smysl
- pu-: příčinný nebo přechodný protějšek pohybové předpony / mu / -, který je nepřechodný; 'use an X' or 'put in an X' (with names of some tools); 'send out X' (with names of plant parts)
- pu- ... -an: nosit X '(ozdoby na těle)
- pun-: 'to chytit X' (zvířata používaná k jídlu)
- qata-: tělesný pohyb, pozorování a podobně
- sha-: směrový smysl („čelí“ atd.)
- shan-na-Ca- ...: 'je to až X' (často se zájmenem)
- shau-: 'jít na X' nebo 'dorazit na X' (s bázemi, které mají inherentně lokální smysl nebo časový smysl)
- shi-: zdá se, že označuje minulý čas (na rozdíl od značky dokonalého aspektu - / v / -)
- shi-: někdy se objeví s příkazy
- shi-X-X: 'X-ish, trochu X'
- shi-X-iz: 'X times'
- shu-: 'přinést X' nebo 'vzít X' (s pronominální a deiktickou bází)
- tana-: obecně směrový smysl (z Bunun / tana / - 'předpona směru')
- tau-: 'nést X' (s konkrétními podstatnými jmény); 'to turn to X' (with bases having a directional meaning)
- tish-: tvoří přechodná i nepřechodná slovesa; často odkazuje na výsledky neúmyslných akcí
- tu-Ca- ...: „vůně X“
- -um-: herec zaměřit infix
- un- ... -an: „nežádoucí tělesné podmínky nebo utrpení“; „obrazné rozšíření fyzického utrpení“
- -un: ekvivalent - / in / 'focus pacienta' (vypůjčený od Bunun)
- -wak: singulární herec 1. osoby (zjevně odlišný od - / ak /)
- -wan: 'X je na řadě (něco udělat)'
- ya-: přichází až za / mapa / - „vzájemná nebo kolektivní akce“
- -zan: 'X kroky' (používá se s číslicemi)
- Kvazi-přípony
- můžu kráčet, chodit
- lhqa „žít, žít“
- pasaháy „použít“
- qalha „hodně, mnoho“
- sa (obvykle téměř nemožné překládat ve většině prostředí)
Poznámky
Reference
- Blust, Robert (2003). Thao slovník. Tchaj-pej: Jazykovedný institut (přípravná kancelář), Academia Sinica. ISBN 9789570147858.(v Thao)
externí odkazy
- Robert Blust je zvukové nahrávky Thao jsou archivovány s Kaipuleohone
