Jazyk Tambora - Tambora language
| Tambora | |
|---|---|
| Rodilý k | Indonésie |
| Kraj | Sumbawa |
| Etnický původ | Tambora kultura |
| Vyhynulý | brzy poté 1815 |
nezařazeno, ne Austronesian na základě stávající základní slovní zásoby | |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | xxt |
| Glottolog | tamb1257[1] |
  Tambora | |
| Souřadnice: 8 ° 15 'j. Š 118 ° 00 'východní délky / 8,25 ° j. Š. 118 ° v | |
Tambora je špatně doloženo ne Austronesian (Papuánský) jazyk Tambora kultura centrální Sumbawa, v čem je nyní Indonésie, který byl vymazán 1815 erupce z Mount Tambora. Byl to nejzápadnější známý papuánský jazyk[2]„a mezi takovými jazyky bylo relativně neobvyklé, že byly jazykem námořního obchodního státu, ačkoli současné papuánské obchodní státy byly také nalezeny Halmahera v Ternate a Tidore.
Slovní zásoba
Před erupcí byl shromážděn seznam slov, publikovaný jako Raffles (1817, 1830). Z toho je zřejmé, že jazyk není Austronesian; ve skutečnosti existuje jen několik austronézských půjček.[2]
V seznamu níže[2], předpokládá se, že přepisuje ⟨ng'⟩ [ŋ ] a ⟨dj⟩ [dʒ ]. Pomlčka je možná rázem [ʔ ]. Dvě slova jsou jasně malajské půjčky. Zollinger (1850) identifikoval několik možných půjček z jiných austronéských jazyků; Tambora byla regionální obchodní velmocí, takže lze očekávat řadu půjček. Spojení s Timorem, ne-li náhodou, by pravděpodobně bylo genetické, nikoli půjčka.[2]
| Tambora | lesk | Tambora | lesk |
|---|---|---|---|
| seena (AN?) | 'jeden' | maimpo | 'chodidlo' |
| kálae | 'dva' | kiro | 'krev' |
| NIH | 'tři' | kóngkong | 'den' |
| kude-in | ‚čtyři ' | tádung | 'noc' |
| kutélin | 'Pět' | kidjum | 'spát' |
| Báta-in | 'šest' | sílam | 'mrtvý' |
| kúmba | ‚sedm ' | si-jang (Z: malajština?) | 'bílý' |
| koného | 'osm' | naido | 'Černá' |
| láli | 'devět' | sámar | 'dobrý' |
| saróne | 'deset' | gonóre | 'špatný' |
| sisaróne | 'dvacet' | Maing'aing | 'oheň' |
| simári | ‚sto ' | naino (Z: Madura) | 'voda' |
| doh (Bima) | 'osoba' | gónong (Z: malajština?) | 'Země' |
| sia-in (Z: Sangar) | 'muž' | jo | 'kámen' |
| óna-yit | 'žena' | kíwu | 'prase' |
| homóri | 'otec' | kilaíngkong | 'pták' |
| yelai | 'matka' | andik (Z: jávský) | 'vejce' |
| kokóre | 'hlava' | karáyi | 'Ryba' |
| saing'óre | 'oko' | ingkong | 'slunce' |
| saing kóme | 'nos' | mang'ong | 'měsíc' |
| búlu (malajština) | 'vlasy' | kingkong | 'hvězda' |
| sóntong | 'zuby' | mákan (malajština) | 'jíst' |
| sumóre | 'břicho' | hok-hok (Z: Němec?) | 'sedět' |
| taintu (Timor?) | 'ruka' | moríhoh (sanskrt?) | 'Bůh' |
Analýza
Donohue poznamenává, že seznamy slov této velikosti z jiných indonéských jazyků s relativně malými souhláskovými soupisy obvykle uspějí při zaznamenávání všech souhlásek, takže zde lze očekávat totéž, kromě souhlásek, které nebylo možné přepsat Malajština ortografické konvence, jako například imploziva nalezené v regionu. P dojde až poté m, a může být reflexem h, stejně jako v jiných jazycích oblasti. Celkově je phonemic profil v souladu s mnoha jazyky východní Indonésie: to znamená na východ, ale ne na západ od Tambory.[2]
Hok-hok 'sit' naznačuje verbální duplikaci, ale jediné další sloveso, makan, je zřejmá malajská půjčka.[2]
Saing'óre 'oko', saing kóme 'nos', sóntong 'zuby', sumóre 'břicho' všechno začíná podobně, což naznačuje předponu, možná a přivlastňovací předpona, s nosní -ng ' který se asimiluje na následující souhlásku, as sumóre „břicho“ pravděpodobně z * více nebo * pórů.[2]
Některá čísla začínají sV-, běžný vzor v austronéských jazycích, kde je „jeden“ redukován na předponu. Vskutku, seena „jedna“ je možná austronéská půjčka. Donohue to navrhuje sarone 'ten' ~ sisarone „dvacet“ může odrážet dřívější vigesimální systém, možná z sa- 'jeden' doh 'osoba' -ne (přípona), běžný způsob počítání „dvaceti“ v regionu. „Dvacet“ se pak mohlo pod vlivem desetinných obchodních partnerů změnit na „deset“.[2]
Slovo moríhoh „Bůh“ odráží běžný pojem v této oblasti, nejistý, ale možná sanskrtský původ. V Tamborě se však také podobá homóri „otec“, což naznačuje, že ani jedno slovo nelze považovat za rodné.[2]
Donohue bere na vědomí jedno slovo, taintu „ruka“, která je věrohodně spojena s jinými papuánskými jazyky, jazyky Timor a Alor na východ: Abui opálení, Oirata tana, Kui opálení. Toto ponechává -tu jako možná přípona a podobný tvar maimpo „noha“ naznačuje Donohueovi, z něhož mohou pocházet tayn a maym plus přípona -ho nebo -hu který se asimiluje s předchozí souhláskou.[2]
Řada slov končí na - (k) ong a -Rudaa první jsou významově podobné (ingkong 'slunce', kóngkong 'den', mang'ong 'měsíc', kingkong „hvězda“), což naznačuje možné přípony, i když by to mohla být prostě náhoda.[2]
Viz také
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tambora". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C d E F G h i j k Donohue, Mark (01.01.2008). "Papuánský jazyk Tambora". Oceánská lingvistika. 46 (2): 520–537. doi:10.1353 / ol.2008.0014. ISSN 1527-9421. S2CID 26310439.
Další čtení
- Stamford Raffles, 1817, 1830. Historie Javy, sv. 2, aplikace F, 198–199.