Porome jazyk - Porome language - Wikipedia
| Porome | |
|---|---|
| Kibiri | |
| Rodilý k | Papua-Nová Guinea |
| Kraj | Provincie zálivu, Okres Kikori poblíž Aird Hills na několika přítokech Řeka Kikori, vesnice Tipeowo, Doibo, Paile, Babaguina, Ero a Wowa na jihu Papua-Nová Guinea |
Rodilí mluvčí | 1,200 (2011)[1] |
| Dialekty |
|
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | prm |
| Glottolog | kibi1239[2] |
 Mapa: Porome jazyk Nové Guineje Jazyk Porome (velká zátoka, jižní PNG) Jazyky trans – nové guineje Jiné papuánské jazyky Austronéské jazyky Neobydlený | |
| Souřadnice: 7 ° 27 'j. Š 144 ° 17 'východní délky / 7,450 ° j. 144,283 ° v | |
Porome, také známý jako Kibiri, je Papuánský jazyk jižní Papua-Nová Guinea.
Klasifikace
Porome byl klasifikován jako jazyk izolovat podle Stephen Wurm. Ačkoli Malcolm Ross propojil to s Kiwanské jazyky, kromě zájmen 1 sg neexistuje žádný důkaz o spojení amo a 2 sg dělat (srov. proto-kiwanský * mo a * oro).
Rozdělení
Existuje více než tisíc reproduktorů Babaguina (7 ° 28'52 ″ j 144 ° 15'14 ″ východní délky / 7,480977 ° J 144,254009 ° E), Doibo (7 ° 27'28 ″ j. Š 144 ° 16'18 ″ východní délky / 7,45766 ° J 144,271731 ° E), Ero (7 ° 26'46 ″ j. Š 144 ° 21'53 ″ východní délky / 7,446131 ° j. 144,364831 ° v), Paile, Tipeowo, a Páni (7 ° 24'51 ″ j. Š 144 ° 18'56 ″ východní délky / 7,414287 ° J 144,315579 ° E) vesnice v West Kikori Rural LLG a East Kikori Rural LLG z Provincie zálivu, blízko Aird Hills a Řeka Kikori přítoky.[3][4]
Fonologie
Porome má 9 nativních souhlásek. / s / se vyskytuje v půjčovacích slovech. Nejsou k dispozici žádné rázové souhlásky.[5]
str t k ~ g ~ ɣ b d proti m n r (s)
Existuje pět samohlásek, které jsou / a, e, i, o, u /.[5]
Stejně jako okolní jazyky je Porome tonálním jazykem. Má 5 tónů.[5]
- Vysoká úroveň: kóí 'tkanina'
- Nízká úroveň: kòì 'sobecký'
- Zvyšující se: mèrí 'silnice'
- Padající: Meri ‘pandanus ’
- Vrchol: pàkúmì 'Pírko'
Zájmena
Nezávislá zájmena a předmětové přípony slovesa jsou následující:
sg du pl 1 amo, -me amó-kai amó, -ke / -ki 2 udělej, -ke aia-kai a, -ka 3 da, -a / -bV abo-kai abo, -abo
Slovní zásoba
Vybraný slovník Porome od Pettersona (2010):[6]
Části těla
Porome Lesk kikimi hlava kikimikuro vlasy pakai čelo ipiri kukuro obočí, řasy ipiri oko obokera ucho urubi nos koropi zub beri jazyk kakimoro tvář iri ruka kaka palec iri uraka dlaň upuruburowara zadní itari zadní část krku (šíje) eimuro prsa bamakai hruď Bakuri břicho koupuri rameno kunei stehno murikara koleno Warakero noha kakapu chodidlo
Číslice
Porome Lesk tauri 0 wakua 1 kabirai 2 Wauteri 3 kaka etekaro 4 irikia wakua 5 irikia wakua, muro wakua 6 irikia wakua, muro kabirai 7 irikia wakua, muro wauteri 8 irikia wakua, muro kaka etekaro 9 irikia kabirai 10
Vesnice a společnost
Porome Lesk kuri vesnice mapi Dům erei oheň kumapi kámen wawari potok meri cesta penoni most moia muži Eria ženy Kari chlapci mibu dívky
Příroda a životní prostředí
Porome Lesk bari naka nebe Eri ipiro slunce omeri tero měsíc okoiri hvězda keibu vlny momoi mraky bari epu dešťové mraky kakaikapo, neii déšť meremeri Blesk marari, konobori vítr ero přistát eii země, půda ubi voda kaku řeka eimuro keř erouri ostrov moki průchod pari písek oteri útes akaburi hora
Rostliny
Porome Lesk kubi strom aveiri větev kuri kořeny orei list kopo květ enenei tráva avui šťavnatá tráva makai betelnut dii kokosový ořech já cukrová třtina
Zvířata
Porome Lesk Bobi prase kumi Pes bari mei kumo kuře kaburi žába barami klokan pusi kočka kuiou klokan strom kaiani, keipari krysa imai had boribi kuskus tumaru bandicoot kana rajka koropeiri kasowary wamo keř kubeiri létající liška kapasikori černý kakadu marubo zoborožec koribi Ryba einakerei stonožka eiamu stonožka morokabi pavouk ubatu saranče nepu, mati komár nokoiri létat enen cikáda bebeiri motýl aii ságo grub buburumi ságo brouk mirimabi Štír mi krab Timuri kreveta vi koukol, škeble keimu krokodýl akouri říční had dabeouri mořská želva ketoko potok želva watemu říční želva
Srovnání
Lexikální srovnání Porome se sousedními jazyky:[5]
lesk Porome
(izolovat)Urama
(Kiwaian )Rumu
(Turama – Kikorian )Ipiko
(Anim )Folopa
(Teberan )Baimuru
(izolovat)hlava kikimi / kikima epu wotu Abe topo uku oko ipiri / ipiro idomai ihi uhino Kele inamu Dům mapi / mapiro moto mi / ve aho být marea vesnice kuri / kuro vati yɔ / ve vati být paʔiri místo dabu / dabo vati tei vati tiki paʔiri strom kubi / kubo nuʔa i de ni iri oheň erei / eria éra i tae si iʔau Pes kumi / kumo umu ka gaha haɔ oroko pták kumi / kumo kikio ka tipemu ba nako voda ubi / uburo hoboj u ogo węi ere Země ei / ero hepu pɛkɛ / hapu jít hae kae základna makiri / makiro mabu kámo kama baale Iaaia ságo i / iro du kɛi du Ó pu 1s zájmeno ámò mo v Ne E na 2s zájmeno dělat ro iki / ka vo (<ɣo) jo ni 3s zájmeno da nu A ete / itu / eto A u 1p zájmeno àmò nimo název ni da̜ ene 2p zájmeno A rio kame ho dia̜ noro 3p zájmeno abo ni já iti atima oro
Srovnání Poromeova fonologického inventáře se sousedními jazyky:[5]
Jazyk Ne. z
souhláskyNe. z
samohlásky/ h / / ʔ / Porome 9 5 Baimuru 7 5 ‹Viz Tfd› 
Rumu 8 7 ‹Viz Tfd› Kope 10 5 ‹Viz Tfd› ‹Viz Tfd› Urama 12 5 ‹Viz Tfd› ‹Viz Tfd› Kerewo 13 5 ‹Viz Tfd› ‹Viz Tfd›
Reference
- ^ Porome na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kibiri“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Eberhard, David M .; Simons, Gary F .; Fennig, Charles D., eds. (2019). „Jazyky Papuy-Nové Guineje“. Etnolog: Jazyky světa (22. vydání). Dallas: SIL International.
- ^ Organizace spojených národů v Papui-Nové Guineji (2018). „Vyhledávání souřadnic vesnice Papua-Nová Guinea“. Humanitární výměna údajů. 1.31.9.
- ^ A b C d E Petterson, Robert. 2019. Zajímavé vlastnosti Porome: Izolovaný jazyk PNG. Příspěvek prezentovaný na konferenci LSPNG 2019. 30 bodů
- ^ Petterson, Robert. 2010. Porome Daporo Avea Buka = Porome Language Picture Dictionary. Ukarumpa: SIL-PNG.
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.