Barbacoanské jazyky - Barbacoan languages - Wikipedia

Barbacoan
Zeměpisný rozdělení	Kolumbie a Ekvádor
Jazyková klasifikace	Jeden ze světových primárních jazykové rodiny
Pododdělení	Awan Coconucan Cayapa – Tsafiki ? Cañari – Puruhá
Glottolog	barb1265[1]
Barbacoanský jazyk v současnosti a pravděpodobné oblasti v 16. století: 1 Guambiano 2 Totoró 3 Barbacoa (†) 4 Sindagua (†?) 5 Awá Pit 6 Pasto-Muellama (†?) 7 Cha'palaachi 8 Tsáfiki 9 Caranqui (†?)

Barbacoan (taky Barbakóan, Barbacoano, Barbacoana) je jazyková rodina, ve které se mluví Kolumbie a Ekvádor.

Genealogické vztahy

Barbacoanské jazyky mohou souviset s Jazyk Páez. Barbacoan je často spojován s Paezanské jazyky (počítaje v to Páez ); Curnow (1998) však ukazuje, jak velká část tohoto návrhu je založena na nesprávné interpretaci starého Douayova dokumentu (1888). (Vidět: Paezanské jazyky.)

Mezi další spekulativnější větší seskupení zahrnující Barbacoan patří Makro-Paesan "shluk", Makro-Chibchan akcie a Chibchan-Paezan skladem.

Jazykový kontakt

Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Atakame, Cholon-Hibito, Kechua, Mochika, Paez, Tukano, Umbra, a Chibchan (zejména mezi Guaymí a pobočky Southern Barbacoan) jazykové rodiny kvůli kontaktu.^[2] Jolkesky (2017) rovněž navrhuje, aby mluvčí proto-barbacoanů mohli být ovlivněni mluvčími Oto-Manguean a že Oto-Mangueanský substrát je přítomen v jazycích, jako je Coconucan.^[3]

Jazyky

Barbacoan se skládá ze 6 jazyků:

• Severní

• Awan (také známý jako Awa nebo Pasto)

• Awa Pit (také známé jako Cuaiquer, Coaiquer, Kwaiker, Awá, Awa, Telembi, Sindagua, Awa-Cuaiquer, Koaiker, Telembí)
• Pasto – Muellama

• Pasto (také známý jako Past Awá) (†)
• Muellama (také známý jako Muellamués, Muelyama) (†)

• Coconucan (také známý jako Guambiano – Totoró)

• Guambiano (také známé jako Mogües, Moguez, Mogés, Wam, Misak, Guambiano-Moguez, Wambiano-Mogés, Moguex)
• Totoró (také známý jako Polindara)
• Coconuco (také známý jako Kokonuko, Cauca, Wanaka) (†)

• Jižní ? (Cayapa – Tsafiki)

• Caranqui (také známý jako Cara, Kara, Karanki, Imbaya) (†)
• Cha'palaa (také známý jako Cayapa, Chachi, Kayapa, Nigua, Cha’palaachi)
• Tsafiki (také známý jako Colorado, Tsafiqui, Tsáfiki, Colorado, Tsáchela, Tsachila, Campaz, Colima)

Pasto, Muellama, Coconuco a Caranqui jsou nyní vyhynulý.

Pasto a Muellama jsou obvykle klasifikovány jako Barbacoan, ale současné důkazy jsou slabé a zaslouží si další pozornost. Muellama mohl být jedním z posledních přeživších dialekty Pasto (oba vyhynuli, nahrazeno španělštinou) - Muellama je známá pouze krátkým seznamem slov zaznamenaným v 19. století. Slovník Muellama je podobný moderní Awa Pit. The Jazyky Cañari – Puruhá jsou ještě hůře doloženy a často umístěny v a Chimuan rodina, Adelaar (2004: 397) si myslí, že mohli být Barbacoan.

Jazyky Coconucan byly poprvé spojeny s Barbacoanem Danielem Brintonem v roce 1891. Následující publikace Henri Beuchata a Paula Riveta však Coconucan spojila s Paezan rodina (která zahrnovala Páez a Paniquita ) kvůli zavádějícímu seznamu slov „Moguex“. Ukázalo se, že slovník „Moguex“ je směsicí obou jazyků Páez a Guambiano (Curnow 1998). Tento slovník vedl mimo jiné k nesprávné klasifikaci Greenberga (1956, 1987), Loukotky (1968), Kaufmana (1990, 1994) a Campbella (1997). Ačkoli Páez může souviset s rodinou Barbacoanů, konzervativní pohled považuje Páez a jazyk izolovat čeká na další vyšetřování. Guambiano je více podobný jiným barbacoanským jazykům než Páezovi, a proto Key (1979), Curnow et al. (1998), Gordon (2005) a Campbell (2012)^[4] umístěte Coconucan pod Barbacoan. The umírající Totoró je někdy považován za dialekt Guambiana místo samostatného jazyka a Adelaar & Muysken (2004) uvádí, že s Guambiano-Totoró-Coconuco se nejlépe zachází jako s jedním jazykem.

Samotný jazyk Barbácoa (Barbacoas) není ověřen a předpokládá se, že je pouze součástí rodiny Barbacoanů. Přesto mu byl přidělen kód ISO, ačkoli lépe ověřený a zařaditelný jazyk Pasto tomu tak není.

Loukotka (1968)

Níže je uveden úplný seznam jazykových odrůd Barbacoan uvedených v seznamu Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.^[5]

Skupina Barbacoa

• Barbácoa z Colimy - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Iscuandé a Řeka Patia, Oddělení Nariño, Kolumbie. (Bez ověření.)
• Pius - vyhynulý jazyk, kterým se jednou mluví kolem Laguna Piusbi v oblasti Nariño. (Bez ověření.)
• Iscuandé - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Iscuandé v regionu Nariño. (Bez ověření.)
• Tumaco - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo kolem moderního města Tumaco, oddělení Nariño. (Bez ověření.)
• Guapi - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Guapi, oddělení Cauca. (Bez ověření.)
• Cuaiquer / Koaiker - mluvený na Řeka Cuaiquer v Kolumbii.
• Telembi - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v regionu Cauca na ostrově Řeka Telembi. (Andre 1884, str. 791–799.)
• Panga - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo poblíž moderního města Sotomayor, Oddělení Nariño. (Bez ověření.)
• Nulpe - zaniklý jazyk, kterým se kdysi hovořilo v regionu Nariño na ostrově Řeka Nulpe. (Bez ověření.)
• Cayápa / Nigua - jazyk, kterým nyní mluví několik rodin na internetu - Řeka Cayapas, Provincie Esmeraldas, Ekvádor.
• Malaba - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v provincii Esmeraldas na ostrově Řeka Mataje. (Bez ověření.)
• Yumbo - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v Cordillera de Intag a Cordillera de Nanegal, Provincie Pichincha, Ekvádor. Populace nyní mluví pouze kečuánsky. (Bez ověření.)
• Colorado / Tsachela / Chono / Campaz / Satxíla / Colime - jazyk, kterým se na internetu stále mluví Řeka Daule, Řeka Vinces, a Řeka Esmeraldas, provincie Santo Domingo de los Tsáchilas a Los Ríos, Ekvádor.
• Colima - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na středním kurzu Řeka Daule, Provincie Guayas. (Bez ověření.)
• Cara / Caranqui / Imbaya - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v provincii Imbabura a na Srí Lance Řeka Guayllabamba, Ekvádor. Populace nyní mluví španělsky nebo kečuánsky.
• Sindagua / Malla - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Tapaje, Řeka Iscuandé, Řeka Mamaonde, a Řeka Patia, oddělení Nariño, Kolumbie. (H. Lehmann 1949; Ortiz 1938, s. 543–545, každý jen s několika patronymy a toponymy.)
• Muellama - zaniklý jazyk regionu Nariño, kterým se kdysi hovoří ve vesnici Muellama.
• Těstoviny - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v provincii Carchi v Ekvádoru a v departementu Nariño v Kolumbii kolem moderního města Pasto, Kolumbie.
• Mastele - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na levém břehu řeky Řeka Guaitara blízko úst, oddělení Nariño. (Bez ověření.)
• Quijo - jednou promluvil na Řeka Napo a Řeka Coca, Provincie Oriente, Ekvádor. Kmen nyní mluví pouze kečuánsky. (Ordónez de Ceballos 1614, f. 141-142, pouze tři slova.)
• Mayasquer - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo ve vesnicích Mayasquer a Pindical, Provincie Carchi, Ekvádor. Současná populace mluví pouze kečuánsky. (Bez ověření.)

Skupina Coconuco

• Coconuco - jazyk, kterým mluví několik rodin u zdrojů EU Řeka Cauca, oddělení Cauca v Kolumbii.
• Guamíca / Guanuco - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo ve vesnici Plata Vieja v Kolumbii.
• Guambiana / Silviano - mluvený ve vesnicích Ambató, Cucha a částečně v Silvii.
• Totaró - mluvený ve vesnicích Totoró a Polindara.
• Tunía - jednou promluvil na Řeka Tunía a Řeka Ovejas. (Bez ověření.)
• Chesquio - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Sucio. (Bez ověření.)
• Patia - jednou mluvený mezi Řeka Timbío a Řeka Guachicono. (Bez ověření.)
• Quilla - původní a zaniklý jazyk vesnic v Almaguer, Santiago a Milagros. Současná populace mluví pouze dialektem kečuánštiny. (Bez ověření.)
• Timbío - jednou promluvil na Řeka Timbío. (Bez ověření.)
• Puracé - jednou mluvený kolem Laguna de las Papas a Puracé Sopka. (Bez ověření.)
• Puben / Pubenano / Popayan - zaniklý jazyk nížin Popayán, oddělení Cauca. (Bez ověření.)
• Moguex - mluvené ve vesnici Quisgó a v části vesnice Silvia.

Slovní zásoba

Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby.^[5]

lesk	Cuaiquer	Telembi	Cayápa	Colorado	Cara	Muellama
jeden	marabashpá	tumuni	hlavní	manga
dva	pas	pas	pályo	paluga	pala
tři	kotiá	kokia	péma	paiman
ucho	kail		puːngi	punki
jazyk	maulcha		nigka	ohula
ruka	chitoé	chʔto	fiapapa	tädaʔé
chodidlo	mitá	mito	rapapa	medaʔé		mit
voda	pil	pil	pi	pi	bi	pi
kámen	uʔúk		shúpuga	ču	su	pegrané
kukuřice	piaʔá		pishu	piox	Pisa
Ryba	shkarbrodrúk		changúko	guatsá	guasa	kuas
Dům	yaʔál	yal	ya	jo	ya

Proto-jazyk

Rekonstrukce a reflexy Proto-Barbacoan (Curnow & Liddicoat 1998):^[6]

Ne.	lesk	Proto-Barbacoan	Guambiano	Totoró	Awapit	Cha'palaachi	Tsafiqui
1	být	* i-			i-	i-
2	foukat	* ut-	utʂ-	otʂ-	nás-
3	Přijít	* ha-			A-	ha-	ha-
4	kuchař	*aj-			aj-	(A-)	aj-
5	kukuřice	* pijo			pija		pijo
6	dělat	* ki-			ki-	ki-	ki-
7	suchý	* pur	pur		pul
8	oko	* kap	kap	kap- [tʂul]	(kasu)	ka- [puka]	ka - [‘ka]
9	výkaly	* pi			pɨ	pe	pe
10	palivové dříví	* tɨ		tʂɨ	sɨ	te	te
11	květ	* uʃ	u	Ó	uʃ
12	mlha	* waniʃ	waɲi	wapi	waniʃ
13	vstávej	* kus-			ku̥s-	kuh-	(ku’pa-)
14	jít	*Ahoj-	i-			Ahoj-	Ahoj-
15	jít nahoru	*hle-			nu-	lu-	hle-
16	vlasy	* aʃ			aʃ		A
17	Dům	* ja	ja	ja	(jal)	ja	ja
18	Já	*Los Angeles	na	na	na		Los Angeles
19	přistát	*na			su	tu	na
20	lehnout	* tso	tsu	tsu	tu	tsu	tso
21	poslouchat	* miina-			mina-	meena-
22	veš	* mũũ	(mũi)		muuŋ	mu	mu
23	ústa	* ano			jáma	fiʔ- [paki]	ɸi - [‘ki]
24	ne / negativní	* ti			.i		ti
25	nos	* kim-ɸu	kim	kim	kimpu̥		kinɸu
26	cesta	* mii			mii	mi- [ɲu]	mi- [nu]
27	řeka, voda	* str	pi	pi	str	pi	pi
28	Skála	* ʃuk	ʂuk	ʂuk	Spojené království	ʃu- [puka]	su
29	kouř	* iʃ	iʃ		iʃ
30	prasnice	* wah-			waa-	wah-	probudit-]
31	rozdělit	* paa-			paa-	paa-
32	slza („voda z očí“)	* kap pi	kappi		kappi	kapi	ka’pĩ
33	že	*slunce			slunce	Hun	Hun
34	trn	* po	pu		pu	pu	po
35	strom, hůl	* tsik	tsik			tʃi	tsi- [de]
36	dva	* paa	pa	pa	(paas)	paa	(palu)
37	co?	* ti	tʃi	(tʃini)	.i	cín]	ti
38	SZO?	* mo	mu			mu- [n]	mo
39	dočista vyčistit	* kis-			ki̥s-	kih-
40	žlutá	* lah-			na- [tam]	lah- [katata]	(jezero)
41	vy (sg.)	* nu	(ɲi)	(ɲi)	nu	.u	nu
42	pásovec	* ʃul?	ʂulə	ʂolɨ	ulam
43	špína	* pil?	pirə	pirɨ	pil
44	měsíc	* pɨ?	pəl	pɨl			pe
45	sát	* tsu-?			tuk-		tsu-
46	ocas	* mɨ?	məʃ, mətʂ	mɨʂ	mɨta		mě
47	tři	* pɨ?	pən	pɨn		Pema	pemã
48	zub	* tu?	tʂukul	tʂokol	sula

Viz také

• Paezanské jazyky
• Jazyk Páez

Reference

Bibliografie

• Adelaar, Willem F. H .; & Muysken, Pieter C. (2004). Jazyky And. Cambridge jazykové průzkumy. Cambridge University Press.
• Brend, Ruth M. (vyd.). (1985). Od fonologie k diskurzu: Studie v šesti kolumbijských jazycích (str. vi, 133). Jazyková data, indiánská řada (č. 9). Dallas: Letní lingvistický institut.
• Beuchat, Henri; & Rivet, Paul. (1910). Affinités des langues du sud de la Colombie et du nord de l'Équateur. Le Mouséon, 11, 33-68, 141-198.
• Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-509427-1.
• Constenla Umaña, Adolfo. (1981). Srovnávací Chibchan fonologie. (Doktorská disertační práce, University of Pennsylvania).
• Constenla Umaña, Adolfo. (1991). Las lenguas del área intermedia: Představení a prostorová oblast. San José: Editorial de la Universidad de Costa Rica.
• Constenla Umaña, Adolfo. (1993). La familia chibcha. V (M. L. Rodríguez de Montes (ed.), Aktuální odhad klasifikace las lenguas indígenas de Colombia (str. 75–125). Bogotá: Instituto Caro y Cuervo.
• Curnow, Timothy J. (1998). Proč Paez není jazykem barbacoanů: Neexistence „Moguexu“ a používání časných zdrojů. International Journal of American Linguistics, 64 (4), 338-351.
• Curnow, Timothy J .; & Liddicoat, Anthony J. (1998). Barbacoanské jazyky Kolumbie a Ekvádoru. Antropologická lingvistika, 40 (3).
• Douay, Léon. (1888). Příspěvek à l'américanisme du Cauca (Kolumbie). Compte-Rendu du Congrès International des Américanistes, 7, 763-786.
• Gerdel, Florence L. (1979). Paez. v Aspectos de la cultura material de grupos étnicos de Colombia 2, (str. 181–202). Bogota: Ministerio de Gobierno a Instituto Lingüístico de Verano.
• Kaufman, Terrence. (1990). Historie jazyků v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc. V D. L. Payne (ed.), Amazonská lingvistika: Studie v nížinných jihoamerických jazycích (str. 13–67). Austin: University of Texas Press. ISBN  0-292-70414-3.
• Kaufman, Terrence. (1994). Rodné jazyky Jižní Ameriky. In C. Mosley & R. E. Asher (Eds.), Atlas světových jazyků (str. 46–76). London: Routledge.
• Key, Mary R. (1979). Seskupení jihoamerických jazyků. Tübingen: Gunter Narr Verlag.
• Landaburu, Jon. (1993). Závěry del seminario sobre clasificación de lenguas indígenas de Colombia. V (M. L. Rodríguez de Montes (ed.), Aktuální odhad klasifikace las lenguas indígenas de Colombia (str. 313–330). Bogotá: Instituto Caro y Cuervo.
• Loukotka, Čestmír. (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: Centrum latinskoamerických studií, Kalifornská univerzita.
• Slocum, Marianna C. (1986). Gramática páez (s. vii, 171). Lomalinda: Redakční město.
• Stark, Louisa R. (1985). Domorodé jazyky nížinného Ekvádoru: Historie a současný stav. In H. E. Manelis Khan & L. R. Stark (Eds.), Jazyky jihoamerických indiánů: Retrospektiva a vyhlídky (str. 157–193). Austin: University of Texas Press.

externí odkazy

• Proel: Familia Barbacoana
• Proel: Sub-tronco Paezano