Arawakanské jazyky - Arawakan languages

Tento článek je o maipurských jazycích nebo správném Arawakanu. O araukanské jazykové rodině mluvené v Patagonii viz Araukanské jazyky.
Arawakan
Maipurean
Zeměpisný
rozdělení		Z každé země v Jižní Amerika, až na Ekvádor, Uruguay a Chile, do Střední Amerika a karibský (migrační cesta)
Jazyková klasifikaceMakro-Arawakan  ?
  • Arawakan
Pododdělení
  • Severní
  • Jižní
ISO 639-5awd
Glottologaraw1281[1]
Arawak-Languages.png
Maipurské jazyky v Jižní Americe (Karibik a Střední Amerika nejsou zahrnuty): North-Maipurean (bledě modrá) a South-Maipurean (hlubší modrá). Skvrny představují umístění existujících jazyků a stínované oblasti ukazují pravděpodobná dřívější umístění.

Arawakan (Arahuacán, Maipuran Arawakan, „hlavní proud“ Arawakan, vlastní Arawakan), také známý jako Maipurean (taky Maipuran, Maipureano, Maipúre), je jazyková rodina který se vyvinul mezi starověkými domorodé národy v Jižní Americe. Pobočky migrovaly do Střední Amerika a Velké Antily v Karibiku a Atlantiku, včetně dnešních Baham. Z jihoamerických zemí pouze dnešní Ekvádor, Uruguay, a Chile nikdy neměli národy, které mluvily arawakanskými jazyky. Maipurean může být v hypotetické souvislosti s jinými jazykovými rodinami Makro-Arawakan skladem.

Název Maipure byl dán rodině Filippo S. Gilij v roce 1782, po Jazyk Maipure z Venezuela, který použil jako základ svých srovnání. To bylo přejmenováno po kulturně důležitější Arawak jazyk o století později. Termín Arawak převzal, dokud nebylo jeho použití rozšířeno severoamerickými učenci na širší Makro-Arawakan návrh. V té době jméno Maipurean byl vzkříšen pro rodinu jádra. Vidět Arawakan vs. Maipurean pro detaily.

Jazykový kontakt

Jako jedna z geograficky nejrozšířenějších jazykových rodin ve všech Amerikách lze lingvistický vliv Arakawan nalézt v mnoha jazykových rodinách Jižní Ameriky. Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Arawa, Bora-Muinane, Guahibo, Harakmbet-Katukina, Harakmbet, Katukina-Katawixi, Irantxe, Jaqi, Karib, Kawapana, Kayuvava, Kechua, Kwaza, Leko, Macro-Jê, Makro-Mataguayo-Guaykuru, Mapudungun, Mochika, Mura-Matanawi, Nambikwara, Omurano, Pano-Takana, Pano, Takana, Puinave-Nadahup, Taruma, Tupi, Urarina, Witoto-Okaina, Yaruro, Zaparo, Saliba-Hodi, a Tikuna-Yuri jazykové rodiny kvůli kontaktu.[2]

Jazyky

Klasifikace maipurejštiny je obtížná z důvodu velkého počtu arawakanských jazyků, které jsou vyhynulý a špatně zdokumentováno. Kromě transparentních vztahů, které by mohly tvořit jednotlivé jazyky, jsou vědci obecně přijímáni několik skupin maipurských jazyků. Mnoho klasifikací souhlasí s rozdělením maipurejských na severní a jižní větve, ale možná ne všechny jazyky zapadají do jednoho nebo druhého. Všichni přijímají tři níže uvedené klasifikace:

Časný kontrast mezi Ta-Arawak a Nu-Arawak, v závislosti na předponě „I“, je falešné; nu- je rodová forma pro celou rodinu a ta- je inovace jedné větve rodiny.

Kaufman (1994)

Následující (předběžná) klasifikace pochází od Kaufmana (1994: 57-60). Podrobnosti o zřízených pobočkách jsou uvedeny v odkazovaných článcích. Kromě níže popsaného rodokmenu existuje několik jazyků, které jsou „nemajipurskými arawakanskými jazyky nebo jsou příliš málo známé na klasifikaci“ (Kaufman 1994: 58), mezi něž patří:

Další jazyk je také zmiňován jako „arawakan“:

  • Salumã (také známý jako Salumán, Enawené-Nawé)

Včetně výše nezařazených jazyků má rodina Maipureanů asi 64 jazyků. Z nich je nyní 29 jazyků vyhynulý: Wainumá, Mariaté, Anauyá, Amarizana, Jumana, Pasé, Cawishana, Garú, Marawá, Guinao, Yavitero, Maipure, Manao, Kariaí, Waraikú, Yabaána, Wiriná, Aruán, Taíno, Kalhíphona, Marawán-Karipurá, Saraveca, Custenau, Inapari, Kanamaré, Shebaye, Lapachu a Morique.

Severní Maipurean
Jižní Maipurean

Kaufman nehlásí vyhynulý Magiana skupiny Moxos.

Aikhenvald (1999)

Kromě drobných rozhodnutí o tom, zda je odrůda jazykem nebo dialektem, změnou jmen a neoslovením několika špatně ověřených jazyků, se Aikhenvald odchýlí od Kaufmana při rozbíjení Southern Outlier a Západní větve jižní Maipurean. Přiřazuje Salumã a Lapachu ('Apolista ') na to, co zbylo z Southern Outlier (' South Arawak '); rozbíjí Námořní větev severního Maipureanu, i když drží Aruána a Palikura pohromadě; a je agnostický ohledně podskupiny Severní Amazonka větev severního Maipurea.

Následující rozdělení používá Aikhenvaldovu nomenklaturu následovanou Kaufmanovou:

North Arawak = severní Maipurean
  • Rio Branco = Kaufmanův Wapishanan (2) [s Mapidianem pod jménem "Mawayana „a Mawakwa jako možný dialekt]
  • Palikur = Kaufmanův Palikur + Aruán (3)
  • karibský = Ta-Maipurean (8) [vč. Shebaye ]
  • Severní Amazonka = Horní Amazonka (17 doloženo)
Jižní a jihozápadní Arawak = jižní Maipurean

Aikhenvald klasifikuje Kaufmanovy nezařazené jazyky kromě Morique. Neklasifikuje 15 vyhynulých jazyků, které Kaufman umístil do různých větví maipurejštiny.

Aikhenvald (1999: 69) klasifikuje Mawayana s Wapishana společně pod pobočkou Rio Branco, přičemž pro Mawayanu dali také jména „Mapidian“ a „Mawakwa“ (s výhradami k druhému).

Ramirez (2001)

Interní klasifikace Arawakanu podle Henri Ramirez (2001):[3]

2 podskupiny, 10 divizí († = zaniklý)
  • nezařazeno: Yanesha, Chamicuro
  • Západní
    • nezařazeno: † Yumana, † Passé
    • Divize Japurá-Kolumbie
      • Piapoko, Achagua; Baniwa-Koripako, Tariana; Warekena, Mandawaka; Kabiyari; Yukuna, Wainumá-Mariaté
      • † Kauixana
      • Resígaro
    • Divize Horní Rio Negro
      • † Baré, † Guinau, † Anauyá-Yabahana
    • Divize Horního Orinoka
      • † Pareni, Yavitero
      • † Maipure
    • Divize černo-roraima
      • † Arua
      • † Manao, † Wirina, † Bahuana, † Cariaí
      • Wapixana, Atorai
      • † Mawayana
    • Divize Juruá-Jutaí
      • † Marawa
      • † Waraiku
    • Divize Purus-Ucayali
      • Apurinã; Piro, Kuniba, Kanamari, Manxineri
      • Kampa
    • Divize Bolívie-Mato Grosso
      • Baure, Mojeño
      • Tereno, † Kinikinao
    • Divize Caribe-Venezuela
      • Lokono; Iñeri, Garífuna; † Taino; † Caquetio
      • Guajiro, † Paraujano
  • Východní
    • Amapá divize
      • Palikur, † Marawá
    • Divize Xingu-Tapajós
      • Waurá, Mehinaku; Yawalapiti
      • Pareci, † Sarave

Walker & Ribeiro (2011)

Walker & Ribeiro (2011), s použitím Bayesian výpočetní fylogenetika, klasifikujte arawakanské jazyky následovně.

Arawakan
 

Severovýchod

 
 
 

Jižní

 
 
 

Západní Amazonie

 
 
 

Amuesha, Chamicuro

 
 
 

Circum-Karibik

 
 
 

Střední Brazílie

 
 
 

Střední Amazonie

 
 

Severozápadní Amazonie

 
 
 
 
 
 
 
 

Níže jsou uvedeny vnitřní struktury každé větve. Všimněte si, že striktně binární rozdělení je výsledkem Bayesian použité výpočetní metody.

Jolkesky (2016)

Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):[2]

(† = zaniklý)

Nikulin a Carvalho (2019)

Interní klasifikace Nikulin & Carvalho (2019: 270):[4]

Fonologické inovace charakterizující některá odvětví:[4]

  • Námořní: ztráta mediálního Proto-Arawakanu * -n-.
    • Lokono-Wayuu: singulární prefix první osoby * ta- nahrazující * nu-. Carvalho také rekonstruuje příponu * -ja (možná deiktický) a * kabɨnɨ „tři“, které jsou pro tuto podskupinu charakteristické.
  • Campa: lexikální inovace jako * iNʧato „strom“, * -taki „kůra“, * -toNki „kost“ atd. Existují také typologické inovace kvůli kontaktu s andskými jazyky, jako je kečuánština.

Ramirez (2019)

Vnitřní klasifikace Arawakanu podle Henri Ramirez (2019) je následující.[5][6] Tato klasifikace se podstatně liší od jeho předchozí klasifikace (Ramirez 2001[3]), ale je velmi podobný tomu, který navrhl Jolkesky (2016).[2]

12 podskupin skládajících se z 56 jazyků (29 živých a 27 vyhynulých) († = vyhynulých)

Odrůdy

Níže je uveden úplný seznam odrůd jazyka Arawakan uvedených v seznamu Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.[7]

Ostrovní jazyky
  • Taino / Nitaino - jednou promluvené v dobách dobytí na Kubě na Velkých Antilách, na Haiti, Portoriku a na Jamajce. Dialekty jsou:
  • Taino z Haiti - zaniklý jazyk Hispaniola.
  • Taino z Kuby - jednou promluveno na ostrově Kuba; v devatenáctém století pouze ve vesnicích Jiguaní, Bayano, a Quivicán; nyní poslední potomci mluví pouze španělsky.
  • Borinquen - jednou promluveno na ostrově Portoriko.
  • Yamaye - jednou promluveno na ostrově Jamaica.
  • Lucaya - jednou promluvil na Bahamy Ostrovy.
  • Očima / Allouage - jednou promluveno v Malé Antily.
  • Nepuya - mluvený na východní části ostrova Trinidad.
  • Naparina - jednou promluveno na ostrově Trinidad. (Bez ověření.)
  • Caliponau - jazyk, kterým mluví ženy karibských kmenů na Malých Antilách.
Guyanský jazyk
  • Arawak / Aruaqui / Luccumi / Locono - mluvený v Guianas. Dialekty jsou:
Centrální skupina
Mapidian skupina
  • Mapidian / Maotityan - mluvené u zdrojů Řeka Apiniwau, Guyana, nyní možná vyhynulý.
  • Mawakwa - jednou promluvil na Řeka Mavaca, Venezuela.
Skupina Goajira
  • Goajira / Uáira jazyk používaný na internetu Goajira Peninsula v Kolumbii a Venezuele se dvěma dialekty, Guimpejegual a Gopujegual.
  • Paraujano / Parancan / Parawogwan / Pará - mluvený kmenem obyvatel jezera Jezero Maracaibo, Stát Zulia, Venezuela.
  • Alile - jednou promluvil na Řeka Guasape, stát Zulia, Venezuela. (Bez ověření.)
  • Onota - jednou promluveno mezi Jezero Maracaibo a Řeka Palmar ve stejné oblasti, stát Zulia, Venezuela. (Bez ověření.)
  • Guanebucán - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Hacha, oddělení Magdalena, Kolumbie. (Bez ověření.)
  • Cosina / Coquibacoa - vyhynulý jazyk málo známého kmene Serranía Cosina, Goajira Peninsula, Kolumbie. (Bez ověření.)
Skupina Caquetío
  • Caquetío - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo na ostrovech Curaçao a Aruba poblíž venezuelského pobřeží, na Řeka Yaracuy, Řeka Portuguesa, a Řeka Apure, Venezuela. (jen několik slov)
  • Ajagua - jednou promluvil na Řeka Tocuyo u Carera, stát Lara, Venezuela. (pouze dvě slova a patronyma.)
  • Quinó - jednou promluveno ve vesnici Lagunillas ve státě Mérida ve Venezuele. {Nic.)
  • Tororó / Ayyama - jednou promluveno ve vesnici San Cristóbal ve státě Táchira. (Febres Cordero 1921, str. 116–160 passim, pouze šest slov.)
  • Aviamo - jednou promluvil na Řeka Uribante, stát Táchira. (Bez ověření.)
  • Tecua - jednou promluvil na Řeka Lengupa a ve vesnici Teguas, oddělení v Boyacá v Kolumbii. (Bez ověření.)
  • Yaguai - jednou promluvil na Řeka Arichuna, stát Apure, Venezuela. (Bez ověření.)
  • Cocaima - jednou mluvený mezi Řeka Setenta a Řeka Matiyure, stát Apure, Venezuela. (Bez ověření.)
  • Chacanta - jednou promluvil na Řeka Mucuchachi, stát Mérida. (Bez ověření.)
  • Caparo - jednou promluvil na Řeka Caparo, Santander, Kolumbie. (Bez ověření.)
  • Támud - jednou mluvený severovýchodně od Řeka Sagamoso, Santander, Kolumbie. (Bez ověření.)
  • Burgua - jednou řečeno poblíž San Camilo na Řeka Burgua, Santander, Kolumbie. (Bez ověření.)
  • Cuite - jednou promluvil na Cuite River, Santander, Kolumbie. (Bez ověření.)
  • Queniquea - jednou mluvený ve stejné kopcovité oblasti v Kolumbii na Řeka Pereno. (Bez ověření.)
  • Chucuna - jednou mluvený mezi Řeka Manacacías a Řeka Vichada, území Meta a Vichada v Kolumbii. (Bez ověření.)
  • Guayupe - mluvený na Řeka Güejar a Řeka Ariari, Území Meta.
  • Sae - jednou promluvili sousedé kmene Guayupe ve stejné oblasti. (Bez ověření.)
  • Sutagao - mluvený jednou na Řeka Pasca a Řeka Sumapaz, Území Meta. (Bez ověření.)
  • Chocue / Choque - jednou promluvil na Řeka Herorú a Řeka Guayabero, Území Meta. (Bez ověření.)
  • Eperigua - jednou promluveno u zdrojů Řeka Güejar a blízko San Juan de los Llanos, Území Meta. (Bez ověření.)
  • Aricagua - jednou promluveno ve státě Mérida ve Venezuele. (Bez ověření.)
  • Achagua - mluvený na Řeka Apure a Řeka Arauca v departementu Boyacá a na území Meta v Kolumbii.
  • Piapoco / Mitua / Dzáse - mluvený na Řeka Guaviare, území Vaupés, Kolumbie.
  • Cabere / Cabre - jednou promluvil na Řeka Teviare a Řeka Zama, Území Vichada.
  • Maniba / Camaniba - mluvený malým známým kmenem, který žil na středním toku řeky Řeka Guaviare, Území Vaupés, Kolumbie. (Bez ověření.)
  • Amarizana - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Vera River a Řeka Aguas Blancas, území Meta.
Maypure skupina
  • Maypure - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo ve vesnici Maipures, Území Vichada, Kolumbie. Obyvatelé nyní mluví pouze španělsky.
  • Avani / Abane - jednou promluvil na Řeka Auvana a Řeka Tipapa, Území Amazonas, Venezuela. (Gilij 1780-1784, sv. 3, s. 383, pouze šest slov.)
Skupina Guinau
Skupina Guinau
  • Guinau / Inao / Guniare / Temomeyéme / Quinhau - jednou promluveno u zdrojů Řeka Caura a Řeka Merevari, stát Bolívar, Venezuela, nyní možná vyhynulý.
Baré skupina
Skupina Ipéca
  • Ipéca / Kumada-mínanei / Baniva de rio Içana - mluvený na Řeka Içana poblíž vesnice San Pedro, příhraniční oblasti Brazílie a Kolumbie.
  • Payualiene / Payoariene / Pacu-tapuya - mluvený ve stejné příhraniční oblasti na Řeka Arara-paraná.
  • Curipaco - mluvený na Řeka Guainía, území Amazonas, Venezuela.
  • Kárro - mluvený na území Amazonas na Řeka Puitana.
  • Kapité-Mínanei / Coatí-tapuya - mluvené u zdrojů Řeka Içana, Území Vaupés, Kolumbie.
Skupina Tariana
  • Tariana / Yavi - mluvený ve vesnicích Ipanoré a Yauareté na Řeka Caiarí, Vaupés Territory, Kolumbie.
  • Iyäine / Kumandene / Yurupary-tapuya - mluvený ve stejné oblasti severně od kmene Tariana. Nyní se mluví pouze Tucano. (Bez ověření.)
  • Cauyari / Acaroa / Cabuyarí - jednou promluvil na Řeka Cananari a na středním toku Řeka Apaporis, území Amazonas, Kolumbie. Nyní možná vyhynulý.
Skupina Mandauáca
Skupina Manáo
Skupina Uirina
  • Uirina - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo u zdrojů Řeka Marari, území Rio Branco.
  • Yabaána / Jabâ-ana / Hobacana - jazyk kmene na území Rio Branco na ostrově Řeka Marauiá a Řeka Cauaboris.
  • Anauyá - mluvený malým známým kmenem na Řeka Castaño, území Amazonas, Venezuela.
Skupina Chiriána
Skupina Yukúna
Skupina Resigaro
  • Resigaro / Rrah ~ nihin / Rosigaro - mluvený několika rodinami na internetu Řeka Igaraparaná poblíž Casa Arana.
Araicú skupina
Araicú skupina
Uainumá skupina
  • Uainumá / Ajuano / Wainumá / Inabišana / Uainamby-tapuya / Uaypi - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Upi, přítok Řeka Ica, Amazonas.
  • Mariaté / Muriaté - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v ústech Řeka Ica.
Skupina Jumana
Skupina Cauishana
  • Cauishana / Kayuishana / Noll-hína - nyní mluví několika rodinami na internetu Tocantins River a dál Jezero Mapari, Amazonas.
  • Pariana - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na středním kurzu Řeka Marauiá. (Bez ověření.)
Pre-andinská skupina
Skupina Ipurina
Skupina Apolista
  • Apolista / Lapachu / Aguachile - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo ve starém poslání Apolobamba, provincie La Paz, Bolívie.
Mojo skupina
  • Mojo / Ignaciano / Morocosi - mluvený na Řeka Mamoré a na pláních Mojos, Provincie Beni, Bolívie.
  • Baure / Chiquimiti - mluvený na Řeka Blanco a kolem města Baures ve stejné oblasti.
  • Muchojeone - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo na staré misi El Carmen v provincii Beni v Bolívii.
  • Suberiono - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo západně od Řeka Mamoré a Řeka Guapay, Bolívie. (Bez ověření.)
  • Pauna - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo u zdrojů Řeka Baures, Provincie Santa Cruz, Bolívie.
  • Paicone - zaniklý jazyk ze zdrojů Řeka Paragúa, Provincie Santa Cruz, Bolívie.
Paresi skupina
Chané skupina
  • Chané / Izoceño - dříve mluvený na Řeka Itiyuro Provincie Salta, Argentina, ale nyní kmen mluví pouze jazykem zásob Tupi a starý jazyk slouží pouze pro náboženské obřady. (jen pár slov.)
  • Ještěrka / Layano - jednou promluvil na Řeka Yacaré a Řeka Galván, Paraguay, nyní na Řeka Miranda, Mato Grosso, Brazílie.
  • Terena - mluvený v Mato Grosso na Řeka Miranda a Řeka Jijui.
  • Echoaladí / Choarana - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluvilo v Mato Grosso. (Bez ověření.)
  • Quiniquinao / Equiniquinao - jednou mluvený poblíž Albuquerque, nyní jen několik rodin na Posto Cachoeirinha poblíž Miranda, Mato Grosso do Sul.
Waurá skupina
Marawanská skupina
Aruanská skupina
  • Aruan / Aroã - původně mluvený na severním pobřeží ostrova Ostrov Marajó, Pará, později Řeka Uaçá, Území Amapá. Několik potomků nyní mluví pouze francouzským kreolským dialektem.
  • Sacaca - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví ve východní části ostrova Ostrov Marajó.
Moríque skupina
  • Moríque / Mayoruna - mluvený na hranici Brazílie a Peru, na Řeka Javarí.
Chamicuro skupina
  • Chamicuro - mluvený na Řeka Chamicuro, oddělení Loreta, Peru.
  • Chicluna - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo ve stejné oblasti východně od kmene Aguano. (Bez ověření.)
  • Aguano / Awáno - vyhynulý jazyk kmene, který žil na dolním toku řeky Řeka Huallaga. Potomci ve vesnicích San Lorenzo, San Xavier a Santa Cruz nyní mluví pouze kečuánsky. (Bez ověření.)
  • Maparina - jednou mluvený ve stejné oblasti na dolním toku Řeka Ucayali a na staré misii v Santiagu. (Bez ověření.)
  • Cutinana - jednou promluvil na Řeka Samiria, Loreto. (Bez ověření.)
  • Tibilo - jednou mluvený ve vesnici San Lorenzo v regionu Loreto. (Bez ověření.)
Skupina Lorenzo
  • Amoishe / Amlsha / Amuescha / Amage / Lorenzo - jednou promluvil na Řeka Paucartambo a Řeka Colorado, oddělení Cuzco, Peru; nyní se mluví hlavně kečuánsky.
  • Chunatahua - jednou mluvený ústy Řeka Chinchao, oddělení Huánuco, Peru. (Bez ověření.)
  • Panatahua - mluvený ve stejné oblasti na pravém břehu řeky Řeka Huallaga mezi Coyumba a Monzón, nyní možná vyhynulý. (Bez ověření.)
  • Chusco - jednou mluvený ve stejné oblasti jako Panatahua poblíž Huánuco. (Bez ověření.)
Skupina Guahibo

Arawakan vs. Maipurean

V roce 1783 italský kněz Filippo Salvatore Gilii uznal jednotu Jazyk Maipure Orinoka a Moxos Bolívie; pojmenoval jejich rodinu Maipure. Bylo přejmenováno Arawak autori Von den Steinen (1886) a Brinten (1891) Arawak v Guianas, jednom z hlavních jazyků rodiny. Moderní ekvivalenty jsou Maipurean nebo Maipuran a Arawak nebo Arawakan.

Termín Arawakan se nyní používá ve dvou smyslech. Jihoameričtí učenci používají Aruák pro rodina předvedla Gilij a další lingvisté. V Severní Americe však vědci používali tento termín k zahrnutí hypotézy přidávající Guajiboan a Arawan rodiny. V severní Americe vědci používají toto jméno Maipurean rozlišit jádrovou rodinu, která se někdy nazývá jádro Arawak (an) nebo Arawak (řádný) namísto.[8]

Kaufman (1990: 40) uvádí:

[Arawakan] je název, který se běžně používá pro to, co se zde nazývá Maipurean. Maipurean se dříve považoval za hlavní podskupinu Arawakanu, ale všechno živobytí Přinejmenším se zdá, že arawakanské jazyky musí být podskupiny s jazyky, které se již běžně vyskytují v maipurejštině. Třídění štítků Maipurean a Arawakan bude muset počkat na propracovanější klasifikaci dotyčných jazyků, než je možné za současného stavu srovnávacích studií.

Vlastnosti

Jazyky zvané Arawakan nebo Maipurean byly původně uznány jako samostatná skupina na konci devatenáctého století. Téměř všechny jazyky, které se nyní nazývají Arawakan, sdílejí singulární předponu z pohledu první osoby nu-, ale vlastní Arawak ta-. Mezi další společné rysy patří singulární druhé osoby pi-, relativní ka-a negativní ma-.

Jazyková rodina Arawaků, kterou tvoří L. Adam, nejprve jménem Maypure, byla Von den Steinen nazvána „Nu-Arawak“ z předmenové předpony „nu-“ pro první osobu. To je společné pro všechny kmeny Arawak rozptýlené podél pobřeží od Nizozemské Guyany po Britskou Guyanu.

Horní Paraguay má kmeny v arawakanském jazyce: Quinquinaos, Layanasatd. (Toto je Moho-Mbaure skupina L. Quevedo). Na ostrovech Marajos, uprostřed ústí Amazonky, Aruan lidé mluvili arawackým dialektem. Poloostrov Goajira (severně od Venezuela ) je obsazen Goajiresův kmen, také Arawakan reproduktory. V letech 1890–1895 odhadl De Brette populaci 3 000 osob v Goajires.[9]

C. H. de Goeje Publikovaná slovní zásoba z roku 1928 nastiňuje 1400 položek Lokono / Arawak (Nizozemsko a Guyana), většinou morfémy (stonky, afixy) a morfémové partials (jednotlivé zvuky) - zřídka složené, odvozené nebo jinak složité sekvence; a od Nancy P. Hickersonové Britská Guyana rukopisný slovník 500 položek. Většina položek, které odrážejí akulturaci, jsou však přímé výpůjčky z jednoho či druhého ze tří modelových jazyků (španělština, holandština, angličtina). Z 1400 záznamů v de Goeje 106 odráží evropský kontakt; 98 z nich jsou půjčky. Podstatná jména, která se vyskytují s verbalizující příponou popsanou výše, jsou z 98 půjček číslem 9.[10]

Fonologie

Ačkoli lze mezi jednotlivými jazyky najít velké rozdíly, následuje obecný souhrnný výrok souhlásek a samohlásek, které se v Arawakových jazycích obvykle nacházejí, podle Aikhenvalda (1999):

LabiálníZubníAlveolárníLamino- (alveo) -
palatal		VelárníGlottal
Stopvyjádřenýb)dɡ
neznělýptk(ʔ)
neznělý sání(pʰ)(tʰ)(kʰ)
Složitýtstʃ
Frikativní(ɸ)sʃh
Postranníl
Vibrujícír
Nosnímnɲ
Klouzatwj
PředníCentrálníZadní
Vysokýi iːɨ ɨːu uː
StředníE E
NízkýA A

Podrobnější poznámky ke konkrétním jazykům viz Aikhenvald (1999), s. 76–77.

Sdílené morfologické znaky

Obecný morfologický typ

Arawakanské jazyky jsou polysyntetické a většinou označují hlavu. Mají poměrně složitou morfologii slovesa. Morfologie podstatného jména je mnohem méně složitá a má tendenci být v celé rodině podobná. Arawakanské jazyky jsou většinou příponové, pouze s několika předponami.[11]

Odcizitelné a nezcizitelné vlastnictví

Arawakanské jazyky mají tendenci rozlišovat odcizitelné a nezcizitelné vlastnictví. Funkce, která se v celé rodině Arawakan nachází, je přípona (jejíž rekonstruovaná proto-arawakanská podoba je / * - tsi /), která umožňuje nezcizitelným (a povinně posedlým) podstatným jménům části těla zůstat neposedlým.[12] Tato přípona v zásadě převádí nezcizitelná podstatná jména části těla na odcizitelná podstatná jména. Lze jej přidat pouze k podstatným jménům části těla, nikoli k podstatným jménům příbuzného (která jsou také považována za nezcizitelná). Níže je uveden příklad z jazyka Pareci:[13]

no-tiho
1SG-tvář
můj obličej
tiho-ti
mimozemšťan
(něčí) tvář

Klasifikátory

Mnoho arawakanských jazyků má systém morfémů klasifikátoru, které označují sémantickou kategorii hlavního podstatného jména podstatného jména na většině ostatních prvků podstatného jména.[14] Níže uvedený příklad pochází z jazyka Tariana, ve kterém přípony klasifikátoru označují sémantickou kategorii hlavního jména na všech prvcích podstatného jména jiné než hlavní jméno (včetně adjektiv, číslic, demonstrativů, přivlastňovacích prostředků) a na slovesu klauze :[15]

ha-dapanapa-dapanapani-sinu-ya-dapanahanu-dapana
DEM-CL: DŮMone-CL: HOUSEdům-NON.POSSV1SG-POSSV-CL: DŮMbig-CL: HOUSE
hekuna-ni-ni-dapana-mahka
dřevo3PL-make-TOPIC.ADVANCING.VOICE-CL.HOUSE-REC.PAST.NON.VISUAL
"Tento můj velký dům je vyroben ze dřeva."

Křížové odkazy subjektu a objektu na slovesu

Většina arawakanských jazyků má rozdělené-nepřechodné srovnávací systémy křížových odkazů předmětů a objektů na slovesu.[16] Agentivní argumenty přechodných i nepřechodných sloves jsou označeny předponami, zatímco trpné argumenty přechodných i nepřechodných sloves jsou označeny příponami. Následující příklad z Baniwy z Içany ukazuje typické arawakanské rozdělení-intransitivní zarovnání:[17]

ri-kapa-ni
3SG.NFEM.AGENT - viz-3SG.NFEM.PACIENT
"Vidí ho / to."
ri-emhani
3SG.NFEM.AGENT - chůze
'On chodí.'
hape-ka-ni
be.cold-DECL-3SG.NFEM.PACIENT
"Je mu zima."

Předpony a přípony používané pro křížové odkazy na předmět a objekt na slovesu jsou stabilní v celém arawakanském jazyce, a proto je lze rekonstruovat pro proto-arawakanský. Níže uvedená tabulka ukazuje pravděpodobné formy proto-arawakanu:[18]

Předpony
(známkový agent)		Přípony
(označit pacienta)
osobaSGPL           SGPL           
1* nu- nebo * ta-* wa-* -na, * -te* -wa
2* (p) i-*(Ahoj-* -pi*-Ahoj
3NFEM* ri-, * i-* na-* -ri, * -i* -na
3FEM* čt-, * u-* na-* -th, * -u* -na
neosobní* pa-
nesoustředěný agent*IA-
figurína pacienta* -ni

Nějaké příklady

Arawakské slovo pro kukuřici je Marisi, a různé formy tohoto slova se nacházejí mezi příbuznými kmenovými jazyky:

Lokono, marisi, Guyana.
Taíno, mahisi, Antily větší.
Cauixana, zmatený, Rio Jupura.
Wayuu, maikki, Poloostrov Goajira.
Průkazy, Mary, Dolní Jupura.
Puri, maky, Rio Paraiba.
Wauja, mainki, Horní řeka Xingu.

Geografické rozdělení

Arawak je největší rodinou v Severní a Jižní Americe s ohledem na počet jazyků. Arawakanskými jazyky hovoří národy zabírající velké území, z východních svahů střední Andské hory v Peru a Bolívie, přes Povodí Amazonky z Brazílie, na sever do Surinam, Guyana, Francouzská Guyana, Venezuela, Trinidad a Tobago a Kolumbie na severním pobřeží Jižní Ameriky a až na sever jako Nikaragua, Honduras, Belize a Guatemala.[19] Jazyky, které se daly najít v Argentina a Paraguay také.

Národy mluvící Arawaky se stěhovaly na ostrovy v Karibiku a usadily se na Velkých Antilách a na Bahamách. Je možné, že některé špatně doložené vyhynulé jazyky v Severní Americe, například jazyky USA Cusabo a Congaree v Jižní Karolíně, byli členy této rodiny.[20]

Taíno, běžně nazývaný Island Arawak, se mluvilo na ostrovech Kuba, Hispaniola, Portoriko, Jamaica a Bahamy. Několik slov Taino stále používá Angličtina nebo španělština - mluvící potomci na těchto ostrovech. Jazyk Taíno byl sporně doložen, ale jeho klasifikace v rámci rodiny Arawakan je kontroverzní. Jeho nejbližší příbuzný mezi lépe atestovanými arawakanskými jazyky se zdá být Goajiro jazyk, mluvený v Kolumbii. Vědci navrhli, aby Goajiro pocházeli z Taína uprchlíci, ale tato teorie se zdá být nemožné dokázat nebo vyvrátit.[Citace je zapotřebí ]

Garífuna (nebo Black Carib) je další arawakanský jazyk pocházející z ostrovů. Vyvinula se v důsledku nucené migrace mezi lidmi smíšeného Arawaku, Caribu a afrického původu.[21] Odhaduje se, že v něm je asi 195 800 reproduktorů Honduras, Nikaragua, Guatemala a Belize kombinovaný.[22]

Dnes patří arawakanské jazyky s největším počtem mluvčích k novějším Ta-Arawakan (Ta-Maipurean) skupiny: Wayuu [Goajiro], s přibližně 300 000 reproduktory; a Garifuna, s přibližně 100 000 reproduktory. Další je skupina Campa; Asháninca nebo vlastní Campa má 15–18 000 reproduktorů; a Ashéninca 18–25 000. Poté pravděpodobně přijde Teréna, s 10 000 reproduktory; a Yanesha ' [Amuesha] s 6–8 000.[Citace je zapotřebí ]

Slovní zásoba

Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby pro arawakanské jazyky.[7]

JazykVětevjedendvatřihlavaokorukachodidlo
AmoisheLorenzopachíaepámapájo-josíťn-ne
GuahiboGuahibokaínahuaxuakuoíebipe-matánape-wántopi-tahúto
ChuruyaGuahibokaikabaleomopesiva
GuayaberoGuahibokayenmagnetenBuánfuʔuten
MarawanMarawanpaxatsáliempánapi-tiuipi-taibipu-aku
CaripuráMarawanpabereːyanápánai-tiutipi-taibipu-áko
PalicurMarawanphátpitánampánateutii-teibii-wak-ti
AruanAruanauseiredekurámankedukep-küuepe-xinhákupe-aynáu
MoríqueMoríqueakápastoishikaráshika-benáp-dókop-dáipi-ó
ChamicuroChamicuropadlákamaʔa póxtakídlkoo-káskisekera-cháiu-chíxpa
WauráWaurápauámepiáuakamaukulanu-teurzatanu-titáinu-kapi
MehinákuWaurápauítsamepiámakamayukulenu-taunu-titáinu-kapu
KustenauWaurápaúdzamepiámakamaukulanu-téunu-titáini-uríko
YaulapítiWaurápauápurziñamakamayunkulanu-kurzyunu-ritänu-irika
SaraveParesíatiaiñamaanahamane předvečerne-onaui-kachi
ParesíParesíHatitainamáanamáno-seurínu-dúsenu-kau
WaimareParesíhakidaahojnamaːhanámaːno-tseːrinu-zoːtsenu-kahe
ChanéChané
JeštěrkaChanéposhapiámopoádo-otíu-kéu-oú
TerenaChanépaisuanpiámopuádo-otíu-néu-oú
QuiniquinaoApolistapoikuápiámopuádo-otíu-nhéw-oú
LapachuApolistaetoapimopoya-tunihua-nia
MojoMojoikapiaapisáimpúsenu-xutiyu-kinu-bupe
BaureMojoni-póãi-kisenu-ake
PaunaMojoi-huike
PaiconeMojoponotsikobanikii-peni-kisi-vuaki
IpurinaIpurinahatikáipíkamapákai-kiwio-kíoa-kutí
CampaPreandin I.apároapítimáhuaa-itoa-okia-kó
MachigangaPreandin I.pániroapimahuanine-yitone-kinä-ko
ChanchamayoPreandin I.kipachinu-čínao-ekia-eu
QuirineriPreandin I.aparupitimanapi-hitastrčit
ManeteneriPreandin I.
PiroPreandin I.sapeepimapamy-iwéxalihue-mio
ChontaquiroPreandin I.suritiapírinokiriodstín-xixuamy-arihua-mianuta
InapariPreandin II
KushichineriPreandin IIsátepiahépiu-shiwene-yaten-min
CunibaPreandin IIyi-hwöwi-berewö-miu
KanamaréPreandin IIsatibikahepümapanu-xüinu-xünu-muyú
HuachipairiPreandin IIRuñagundupajo-kuk
MashcoPreandin IIRuñagundupa
UainumáUainumáapágerimachámamatsükeba-itano-tóhino-gápi
MariatéUainumáapakerimechemaatapone-bidane-doino-ghapi
JumanaJumanaaphlaliáguamabäʔaguan-úlaun-lóno-gabí
PasséJumanaapealapakéanamapeanani-ólachi-lónu-ghapóle
CauishanaCauishanabälämomätalábämä bikakana-oáne-lóna-gúbi
YukúnaYukúnapaxlúasahiamáuesikiélenu-ilánux-lúne-yola
GuarúYukúnapagluachimaxeyamauzíkeleyatela-chima
ResigaroResigaroapaːhapenéeytzaːmoeitzaːmoapoWhe-Bühewa-tnihwaː-kí
MarawaMarawaukvashumupiághebeñni-siuyna-kosine-kabesui
AraicúAraicúetetupuyabanamaybaghine-kini-kabu
ManáoManáopanimupiarukumapialukipaulonu-küunanu-kurikanu-kaité
CariayManáonyoipüthairamatükahuinu-küuynu-kunikinu-ghai
UirinaUirinashishi-kabana-kukeli-kaue
YabaánaUirinafuiu-daguná-uinu-khapi
AnauyaUirinaahiarimahorenmarahunakanun-huídanau-hininun-kapi
ChiriánaChiriánanu-kiwídanu-áinu-nái
IpécaIpécaapádayamadamadaridanú-widanu-tínu-kápi
PayualieneIpécaapádachayamádamadalídanu-widanu-thínu-kápí
CuripacoIpécaápeyamádemadáldalyi-widanó-tih'no-kápi
KárroIpécapáddayamáddamadariddahúidanó-tino-kápi
KapitémínaneíIpécaaphépaiyamhépamadelipani-wirechipanú-tinu-kápi
TarianaTarianapádayamáitemandalitepax-huídapa-tídakopi-vana
CauyariTarianano-üteno-tunu-kapi
HolýBaré Ibakunákalipekúnameklikúnamehua-dósiehua-oítihua-kabi
UarequenaBaré Iapáhesadauntásanabaitalísanó-iuanó-buino-kapi
AdzáneniBaré Iapékutsadzámanamandalípanu-wídanu-thinu-kapi
CarútanaBaré Iaʔapetsantsámemádalinú-itanu-thino-kopü
KatapolítaniBaré Iapadátsadzamátamádaliní-widaau-thínu-kápi
SiusíBaré IIapaítadzamámandalíapani-uítanú-tinu-kapi
MoriweneBaré IIapádazamádamadálidan-iwidanu-thínu-kapi
MapanaiBaré IIpádadzamádamadalídani-wídanu-tínu-kápi
HohodeneBaré IIapádadzamhépamandalhípahi-wídanu-thinu-kápi
MáulieniBaré IIapahededzamádemadalídenhe-wídanu-thinu-kápi
AchaguaCaquetioabaichamaymatavinú-ritanu-tóinu-kuhe
PiapocoCaquetioabériputsíbamaísibanú-witanu-tuinu-kapi
AmarizanaCaquetionu-itano-tuynu-kagi
MaypureMaypurepapetaapanumapekivanu-kibukúnu-purikinu-kapi
BanívaBanívapeyaːloenaːbayabébulino-bóhuna-bólihinaː-bipo
YaviteroBanívahasiáuatsináhanu-síhuna-hólitsino-kabuhi
GuinauGuinauabamédzyaabiamákain-chéuena-uízyin-kábi
WapishánaCentrálníbayadapyaitamdikinerdaaita-maung-wawinkai
AtoraiCentrálnípetaghpapauiteghihikeitauburueina-winun-kei
MapidianMapidianchioñiasagudikiñerdaun-kuun-osoun-chigya
MawakwaMapidianapaurawoarakatamarsaun-kauang-osong-nkowa
GoajiraGoajiralopatkapiamuapunita-kítá-ita-xápki
ParaujanoGoajiramáneipímiapánitó-kitá-itáp
Tainoostrovatubemzimuakuu-gúti
T. Cusaostrov
Eyeriostrovatade-sieda-kosida-kanda-kuti
Caliponauostrovzákazbiamaishökéákunu-kabonu-guti
Arawak WestGuayanaababiamada-shida-kusiue-babuhuda-kosai
Arawak EastGuayanada-shida-kushida-kapoda-kuti
JazykVětevvodaoheňsluncekukuřiceDůmtapírpták
AmoisheLorenzoóñtsóyumpórtropbaküatók
GuahiboGuahiboméraisótoikatiahetsótobómétsaha
ChuruyaGuahibomintaixitomshaxaintxesá
GuayaberoGuahibomintagiptanhesbaːhmesa
MarawanMarawanunitiketikamuipaitioldogri
CaripuráMarawanoneːtiketíkamuímaikípaitíarudeika
PalicurMarawanúnetikétikamoímahikípaitipinaludpikli
AruanAruanunüdíhahámoúdimüle
MoríqueMoríqueónashkómiñókináshianárháwuits
ChamicuroChamicurouníxsakáxchimosóxkonáchiaxkóchimaxtódli
WauráWauráneritséikamemáikipaetäme
MehinákuWauráónetsékamemáikipaitäme
KustenauWaurájedentséixámimaikípaetäme
YaulapítiWauráuzyrokámemáikipatsama
SaraveParesínerrikiaikáʔanekozeheokuti
ParesíParesíóniirikatikámaikózotohatikótui
WaimareParesíunéirigatekamáikozeːtoːhaːtíkoːtuí
ChanéChanéúneyukusopóro
GuanáChanéneryukúkachétsoporopetíkamó
TerenaChanéneryukúkachésoporóovongugamó
QuiniquinaoApolistaunéyukúkadzyéosopóropéti
LapachuApolistachaniyuóítitáipinayáma
MojoMojouniyukusáchesurunupenasamo
BaureMojoineyakiparisóhmochoro
PaunaMojoenéyukĩsachesese
PaiconeMojovshakiisésétiolo
IpurinaIpurinawünüchamináatokantíkemiaikókíamá
CampaPreandine Inañachichitawántisínkipangótsikemáli
MachigangaPreandine Iníachichiburientesinkiimbakokemari
ChanchamayoPreandine Iniyapanenipahuasisiinkipanguchik
QuirineriPreandine Inixapishirontashantoshishinkipangocha
ManeteneriPreandine Ihúniashikashijexama
PiroPreandine Inerchichikachisixipanchisiema
ChontaquiroPreandine Iunéchichikachisizyipanchisiemo
InapariPreandine IIunitititakuatichema
KushichineriPreandine IInertititakachishihipantisema
CunibaPreandine IIunétititʔkatichihipantihyema
KanamaréPreandine IIwenüghasirüshishiepaničinuyeshuata
HuachipairiPreandine IItaksinka
MashcoPreandine IIneabatikichäposiema
UainumáUainumáauniichebaghamuipexkiapanísiäma
MariatéUainumáuniichepagamuipékyepanisizema
JumanaJumanauhúoyésömanlúiraripanazema
PasséJumanaoyheghüeagumaniaripánaséma
CauishanaCauishanaauvíikiömawoakámásibanösema
YukúnaYukúnaúnitsiákamúkaérupásiemam
GuarúYukúnakaʔamu
ResigaroResigarohoːníketsehahiweheːxadnoːhoki
MarawaMarawauniirisikumétuuatikakoakagama
AraicúAraicúuniighéghumamechipeyʔ
ManáoManáounuaghügatigamuyauatinuanughema
CariayManáotoniapaighamuiyuanatinuánaghema
UirinaUirinaneryishekamoéauatibakuékamá
YabaánaUirinaúniikági
AnauyaUirinauniríkariahiri
ChiriánaChiriánaúnipáiáyermakanáupáintikéma
IpécaIpécaúnitiyékörzyikánapánthihema
PayualieneIpécaúnitüyehözikánapántihéma
CuripacoIpécaóninotapíkatahérihéma
KárroIpécaónikravatahérsi
KapitémínaneíIpécaúunitíyehörikánapántihéma
TarianaTarianaúnichiánakérikánapánishihéma
CauyariTarianaunihirariEripanetíemá
HolýBaré Iónigaménighamúmakanashipánitema
UarequenaBaré Ióniixsídekamóimakanáshipaníziéma
AdzáneniBaré Iúnidzídzegámuikánapántehéma
CarútanaBaré Iúnitídzyekámuimakanáchipánishihéma
KatapolítaniBaré Iúnitídzegamuikánapántihéma
SiusíBaré IIúnitídzegámuikánapántihéma
MoriweneBaré IIunitidzékamuikánapántihéma
MapanaiBaré IIúnitiidzékamóikánapantihema
HohodeneBaré IIúnitidzekámuikánapantihéma
MáulieniBaré IIúnitídzekámoikánapanítsihéma
AchaguaCaquetiounichicháierrikanabanísiema
PiapocoCaquetioúnikichéiérikanáikapíéma
AmarizanaCaquetiosietaieriepikeybinkaxü
MaypureMaypureuenikatikamosidzyomukipanití
BanívaBanívawéniaːshiamoːshimakanátsipaníshieːma
YaviteroBanívawénikáthikámothikánafanisiema
GuinauGuinauúnechékegamũhũyúnubánizéma
WapishánaCentrálníwénetikerkamomarikkaburnkudui
AtoraiCentrálnívyhráttikirkamu
MapidianMapidianvyhráthikesiamarikikudui
MawakwaMapidianwunechikasikamu
GoajiraGoajirawuínsikókakaímáchimíchekama
ParaujanoGoajiravyhrátchigigákakaimáixála
Tainoostrovamakuyoboinialmaizbohiobogiael
T. Cusaostrovkočimaysibohioipis
Eyeriostrovoronuiehikethadalemaurisetuhonokonarguti
Caliponauostrovjedenilémekáshituhonokonarguti
Arawak WestGuayanavuniabuikihadalimarisibahükudibiu
Arawak EastGuayanawúinihikikihadalibaʔache

Proto-jazyk

Proto-Arawakan
RekonstrukceArawakanské jazyky

Proto-Arawak reconstructions by Aikhenvald (2002):[23]

leskProto-Arawak
‘maniok, sladká brambora ’*kali
'měsíc'*kahɨ(tɨ)
‘water (n)’*hu(ː)ni
‘sun, heat’*kamui
'slunce'*ketʃi
‘houpací sít ’* maka
‘long thing objects classifier’*-pi
'had'*api
‘road; limited space; hollow objects classifier’*-(a)pu
‘path’*(a)pu
‘leaflike objects classifier’*-pana
'list'* pana
‘thin, powder-like classifier’*-phe
‘dust’*phe
'paže'*dana
‘hand, shoulder, arm’*wahku
'krev'*itha-hna
'kost'* apɨ
‘breast, milk’*tenɨ
‘snout, nose’*t(h)aku
‘snout, nose’*kɨri
‘fingernail, claw’*huba
‚Výkaly‘*(i)tika
'ucho'*da-keni
'oko'*ukɨ/e
‘flesh, meat’*eki
‘flesh, meat’*ina
‘flesh, meat’*ipe
‘foot’*kipa
'vlasy'*isi
'ruka'*k(h)apɨ
'hlava'*kiwɨ
'roh'*tsiwi
'noha'*kawa
'jazyk'*nene
‘lip, tongue’*tʃɨra
'ústa'*numa
‘skin’*mata
'ocas'*(i)di(-pi)
‘ash’*pali-ši
'Země'*kɨpa
'jezero'*kaɨlesa
'noc'*tʃapu
'sůl'*(i)dɨwɨ
'kouř'*kɨtʃa(li)
'kámen'*k(h)iba
‘aguti ’*p(h)ɨkɨ-li
‘animal’*pɨra
‘ant’*manaci
‘armadillo’*yeti
‘bee, honey’*maba
'pták'*kudɨ-pɨra
‘crocodile’*kasi/u
‘nosál ’*k(h)ape-di
‘chigoe blecha ’*iditu
'Ryba'*kopaki
'Ryba'*hima
‘flea, cockroach’*k(h)aya(pa?)
‘hummingbird’*pimi
‘dog, jaguar’*tsinu/i
'Pes'*auli
‘lizard’* dupu
'veš'*(i)ni
‘monkey’*pude
‘mosquito’*hainiyu
‘pekari ’*a(h)bɨya
‘mouse, rat’*kɨhi(ri)
‘tapir’*kema
‘termite’*kamatha/ra
‘toad’*ki(h)pa(ru)
‘tortoise’*si(n)pu
‘tortoise’*hiku(li)
‘turkey, guan ’*mara-di
‘wasp’*hani/e
‘achiote’*(a)binki-thi
‘manioc, maniok ’*kani
‘medicine, medicinal grass’*pini/a
‘firewood’*dika
‘firewood’*tsɨma
‘flower’*dewi
'tráva'*katʃau
'list'* pana
‘pepper’*atʃɨ (di/ɨ)
'vykořenit'*pale
'semínko'*(a)ki
‘tobacco’*yɨma
'strom'*a(n)da
‘people, body’*mina
‘man, person’*(a)šeni/a
‘man, person’*(a)dia(-li)
'bratr'*p(h)e
‘people, man’*kaki(n)
‘wife, female relative’*ɨnu
'žena'*tʃɨ na(-ru)
‘uncle, father-in-law’*kuhko
‘fan’*hewi
‘house’*pe, *pana/i
‘dream’*tapu
‘path’*(ah)tɨnɨ
‘above, sky’*(y)enu(hʔ)
'špatný'*ma(h)tʃi
‘bitter’*kep(h)idi
‘black, dirty’*k(h)u(e)re
'Studený'*kipa/e
‘green, blue, unripe’*šɨpule
'Nový'*wada(li)
‘painful’*katʃi(wi)
'Červené'*kɨra
‘sweet’*putsi
‘to arrive’* kau
‘to sweep’*pɨ(da)
'dát'* po
'dát'* da
‘to cry’*(i)ya
‘to be sick, die’*kama
'pít'*itha
‘to fly’* ara
‘to hear, understand’*kema
‘to wash’*kiba
‘to eat’*nika
‘to stand’*dɨma
‘to dig’*kika
‘1st person; someone, another’* pa-
‘2nd person’*(a)pi
‘2nd person’*yama

For lists of Proto-Arawakan reconstructions by Jolkesky (2016)[2] and Ramirez (2019),[5] viz odpovídající Portugalský článek.

Viz také

Poznámky

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Arawakan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ A b C d Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
  3. ^ A b Ramirez, Henri (2001). Línguas arawak da Amazônia Setentrional. Manaus: Universidade Federal do Amazonas. (PDF )
  4. ^ A b Nikulin, Andrey; Fernando O. de Carvalho. 2019. Estudos diacrônicos de línguas indígenas brasileiras: um panorama. Macabéa – Revista Eletrônica do Netlli, v. 8, n. 2 (2019), p. 255-305. (PDF )
  5. ^ A b Ramirez, Henri (2019). Enciclopédia das línguas arawak: acrescida de seis novas línguas e dois bancos de dados. (v tisku)
  6. ^ Ramirez, Henri; França, Maria Cristina Victorino de. (2019). Línguas Arawak da Bolívia. LIAMES: Línguas Indígenas Americanas, 19, e019012. doi:10.20396/liames.v19i0.8655045
  7. ^ A b Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
  8. ^ Walker & Ribeiro (2011).
  9. ^ Aikhenvald (1999), p. 73.
  10. ^ Deniker (1900), pp. 556–557.
  11. ^ Aikhenvald (1999), p. 80.
  12. ^ Aikhenvald (1999), p. 82.
  13. ^ Aikhenvald (1999), p. 82.
  14. ^ Aikhenvald (1999), p. 83.
  15. ^ Aikhenvald (1999), p. 83.
  16. ^ Aikhenvald (1999), p. 87.
  17. ^ Aikhenvald (1999), p. 89.
  18. ^ Aikhenvald (1999), p. 88.
  19. ^ Aikhenvald (1999), p. 65.
  20. ^ Rudes (2004).
  21. ^ Aikhenvald (1999), str. 72
  22. ^ „Garifuna“ (2015).
  23. ^ Aikhenvald, A. (2002). Jazykový kontakt v Amazonii. Oxford University Press. Přístup z DiACL, 9. února 2020.

Reference

  • Aikhenvald, Alexandra Y. (1999). Jazyková rodina Arawaků. In R. M. W. Dixon & A. Y. Aikhenvald (Eds.), Amazonské jazyky. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  0-521-57021-2; ISBN  0-521-57893-0.
  • de Goeje, C. H., (1928). Arawakský jazyk v Guyaně, Verhandelingen der Koninkljke Akademie van Wetenshappen te Amserdam, Ajdeiling Letterkunde, Nieuwe Reeks.
  • Deník, Joseph. (1900). Rasy člověka: nástin antropologie a etnografie.
  • Garifuna. (2015). In M. P. Lewis, G. F. Simmons, a C. D. Fennig (Eds.), Ethnologue: Jazyky světa (18. vydání). Dallas, TX: Mezinárodní SIL.
  • Kaufman, Terrence. (1990). Historie jazyků v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc. V D. L. Payne (ed.), Amazonská lingvistika: Studie v nížinných jihoamerických jazycích (str. 13–67). Austin: University of Texas Press. ISBN  0-292-70414-3.
  • Kaufman, Terrence. (1994). Rodné jazyky Jižní Ameriky. V C. Mosley & R.E. Asher (Eds.), Atlas světových jazyků (str. 46–76). London: Routledge.
  • Nordhoff, Sebastian; Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2013). „Arawakan“. Glottolog. Leipzig: Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology.
  • Rudes, Blair A. „Pre-Columbian Links to the Caribbean: Evidence Connecting Cusabo to Taino“ papír prezentovaný na Jazyková rozmanitost na jihu III konference, Tuscaloosa, AL, 16. dubna 2004.
  • Walker, R. S. a Ribeiro, L. A. (2011). Bayesiánská fylogeografie expanze Arawak v nížinné Jižní Americe. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, 278 (1718), 2562–2567. doi:10.1098 / rspb.2010.2579

Další čtení

  • Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-509427-1.
  • Derbyshire, Desmond C. (1992). Arawakanské jazyky. Ve W. Bright (ed.), Mezinárodní lingvistická encyklopedie (Sv. 1, s. 102–105). New Oxford: Oxford University Press.
  • Migliazza, Ernest C .; & Campbell, Lyle. (1988). Panorama generála de las lenguas indígenas en América (str. 223). Historia general de América (svazek 10). Caracas: Instituto Panamericano de Geografía e Historia.
  • Payne, Davide. (1991). Klasifikace maipuranských (arawakanských) jazyků na základě sdílených lexikálních retencí. In D. C. Derbyshire & G. K. Pullum (Eds.), Příručka amazonských jazyků (Sv. 3, s. 355–499). Berlín: Mouton de Gruyter.
  • Solís Fonseca, Gustavo. (2003). Lenguas en la amazonía peruana. Lima: edición por demanda.
  • Zamponi, Raoul. (2003). Maipure, Mnichov: Lincom Europa. ISBN  3-89586-232-0.
Lexikony
  • Cadete, C. (1991). Dicionário Wapichana-Português / Português-Wapishana. São Paulo: Edições Loyola.
  • Kapitán, D. M .; Kapitán, L. B. (2005). Diccionario Basico: Ilustrado; Wayuunaiki-Espanol; Espanol-Wayuunaiki. Bogota: Upravit. Fundación para el Desarrollo de los Pueblos Marginados.
  • Corbera Mori, A. (2005). As línguas Waurá e Mehinakú do Brasil Central. In: A. S. A. C. Cabral & S. C. S. de Oliveira (eds.), Anais do IV Congresso Internacional da ABRALIN, 795-804. Brasília: Associação Brasileira de Lingüística, Universidade de Brasília.
  • Couto, F. P. (2012). Příspěvek k fonetice a fonologii da língua Manxineru (Aruák). Brasília: Universidade de Brasília. (Magisterská disertační práce).
  • Couto, F. P. (n.d.). Dados do manxineri. (Rukopis).
  • Crevels, M .; Van Der Voort, H. (2008). Region Guaporé-Mamoré jako jazyková oblast. In: P. Muysken (ed.), Od lingvistických oblastí k areálové lingvistice (Studies in Language Companion Series, 90), 151-179. Amsterdam, Filadelfie: John Benjamins.
  • de Créqui-Montfort, G .; Rivet, P. (1913b). Linguistique Bolivienne: La langue Lapaču ou Apolista. Zeitschrift für Ethnologie, 45: 512-531.
  • de Créqui-Montfort, G .; Rivet, P. (1913c). Linguistique bolivienne. La langue Saraveka. Journal de la Sociétè des Americanistes de Paris, 10: 497-540.
  • Dixon, R. M. W .; Aikhenvald, A. (eds.) (1999). Amazonské jazyky. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Duff-Tripp, M. (1998). Název: Yanesha '(Amuesha) - Castellano. (Serie Lingüística Peruana, 47.) Lima: Inst. Lingüístico de Verano.
  • Ekdahl, E. M .; Butler, N. E. (1969). Terénský slovník. Brasília: SIL. ELIAS ORTIZ, S. (1945). Los Indios Yurumanguíes. Acta Americana, 4: 10-25.
  • Facundes, S. Da S. (2000). Jazyk obyvatel Apurinã z Brazílie (Maipure / Arawak). University of New York v Buffalu. (Disertační práce).
  • Farabee, W. C. (1918). The Central Arawaks (University Museum Anthropological Publication, 9). Philadelphia: University Museum.
  • Fargetti, C. M. (2001). Estudo Fonológico e Morfossintático da Língua Juruna. Campinas: UNICAMP. (Disertační práce).
  • Gill, W. (1993 [1970]). Diccionario Trinitario-Castellano y Castellano-Trinitario. San Lorenzo de Mojos: Misión Evangélica Nuevas Tribus.
  • Green, D .; Green, H. G. (1998). Yuwit kawihka dicionário Palikúr - Português. Belém: SIL.
  • Jolkesky, M. P. V. (2016). Uma reconstrução do proto-mamoré-guaporé (família arawak). LIAMES, 16,1: 7-37.
  • Kindberg, L. D. (1980). Diccionario asháninca (Documento de Trabajo, 19). Yarinacocha: Letní lingvistický institut.
  • Mehináku, M. (n.d.). Vocabulário mehinaku. (Rukopis).
  • Mosonyi, J. C. (1987). El idioma yavitero: ensayo de gramática y diccionario. Caracas: Universidad Central de Venezuela. (Disertační práce).
  • Nies, J., et alii (1986). Diccionario Piro. Tokanchi Gikshijikowaka-Steno (Serie Lingüística Peruana, 22). Yarinacocha: Letní lingvistický institut.
  • Ott, W .; Burke de Ott, R. (1983). Diccionario Ignaciano y Castellano: con apuntes gramaticales. Cochabamba: Inst. Lingüístico de Verano.
  • Parker, S. (1995). Datos de la lengua Iñapari. (Documento de Trabajo, 27). Yarinacocha: Letní lingvistický institut.
  • Parker, S. (2010). Data Chamicuro: vyčerpávající seznam. (Dokumentace a popis jazyka a kultury SIL, 12). SIL International.
  • Payne, D. L. (1991). Klasifikace maipuranských (arawakiánských) jazyků na základě sdílených lexikálních retencí. In: D. C. Derbyshire & G. K. Pullun (org.), Handbook of Amazonian languages, 355-499. Haag: Mouton.
  • Ramirez, H. (2001a). Dicionário Baniwa-Portugues. Manaus: Universidade do Amazonas.
  • Ramirez, H. (2001b). Línguas Arawak da Amazônia Setentrional. Manaus: EDUA.
  • Shaver, H. (1996). Diccionario nomatsiguenga-castellano, castellano-nomatsiguenga (Serie Linguística Peruana, 41). Pucallpa: Ministerio de Educación a letní lingvistický institut.
  • Snell, B. (1973). Pequeño diccionario machiguenga-castellano. Yarinacocha: SIL.
  • Solís, G .; Snell, B. E. (2005). Tata onkantakera niagantsipage anianeegiku (Diccionario escolar Machiguenga). Lima, Perú: Letní lingvistický institut.
  • Souza, I. (2008). Koenukunoe emo'u: A língua dos índios Kinikinau. Universidade Estadual de Campinas. (Disertační práce).
  • Suazo, S. (2011). Lila Garifuna: Diccionario Garífuna: Garifuna - Español. Tegucigalpa, Honduras: Litografía López.
  • Trevor R. A. (1979). Vocabulario Resígaro (Documento de Trabajo, 16). Yarinacocha: Letní lingvistický institut.
  • Tripp, M. D. (1998). Diccionario Yanesha '(Amuesha) -Castellano. (Serie Lingüística Peruana, 47). Lima: Ministerio de Educación / Letní lingvistický institut.
  • Jazykový projekt Wapishana. (2000). Slovník učenců a gramatika jazyka Wapishana. Porto Velho: SIL International.
  • Durbin, M .; Seijas, H. (1973). Poznámka k Panche, Pijao, Pantagora (Palenque), Colima a Muzo. International Journal of American Linguistics, 39: 47-51.
Sady dat
  • Johann-Mattis List, Tiago Tresoldi, Christoph Rzymski a Thiago Costa Chacon. (2018, 27. listopadu). Datová sada CLDF odvozená z „Diversity of Arawakan Languages“ od Chacona et al. Z roku 2019 (verze v1.0.1). Zenodo. doi:10,5281 / zenodo.1564336
  • Johann-Mattis List, Tiago Tresoldi, Thiago Costa Chacon a Christoph Rzymski. (2018). Datová sada CLDF odvozená z Chaconových „kontaktů Arawakan a Tukanoan v pravěku severozápadní Amazonie“ z roku 2017 (verze v1.1) [datová sada]. Zenodo. doi:10,5281 / zenodo.1322713
  • Johann-Mattis List, Tiago Tresoldi a Thiago Costa Chacon. (2018). Datová sada CLDF odvozená z Chaconova „Seznamu poznámek Swadesh pro arawakanské jazyky“ z roku 2017 (verze v1.0.1) [datová sada]. Zenodo. doi:10,5281 / zenodo.1318200
Rekonstrukce
  • Matteson, E. (1972). Proto Arawakan. In: E. Matteson a kol. (eds.), Srovnávací studie v indiánských jazycích160-242. Haag a Paříž: Mouton.
  • Noble, G. K. (1965). Proto-Arawakan a jeho potomci. Publikace Indiana University Research Center v antropologii, folklóru a lingvistice, 38. Bloomington: Indiana University Press.
  • Valenti, D. M. (1986). Rekonstrukce proto-arawakanského souhláskového systému. Newyorská univerzita. (Disertační práce).

externí odkazy