Jazyky Guajiboan - Guajiboan languages

Guajiban
Wahívoan, Guajiboan
Zeměpisný
rozdělení		kolumbijský a venezuelský Llanos
Jazyková klasifikaceMakro-Arawakan (?)
  • Guajiban
Glottologguah1252[1]
Jazyky Guahiban.png

Guajiboan (taky Guahiban, Wahívoan, Guahiboan) je jazyková rodina mluvený v Orinoco Říční oblast ve východní části Kolumbie a jihozápadní Venezuela, a savana region známý jako Llanos.

Rodinné rozdělení

Guajiboan se skládá z 5 jazyků:

  • Macaguane (také známý jako Hitnü, Macaguán, Makawane, Agualinda, Agualinda Guahibo, Támude)
  • Jihozápadní Guajiboan
    • Guayabero (také známý jako Cunimía, Mítiwa, Mitúa, Mitu, Hiw, Jiw, Wayavero, Guaviare)
    • Churuya (také známý jako Bisanigua, Guaigua) (†)
  • Centrální Guajiboan
    • Guajibo (také známý jako Guahibo, Sikuani, Sicuani, Chiricoa, Hiwi, Jiwi, Jivi, Wahivo, Wahibo, Guaybo, Goahibo, Guaigua, Guayba, Goahiva)
      • Waü (Západ)
      • Newütjü (také známý jako Tigrero)
      • Parawá (východní)
      • Hamorúa (také známý jako Amorúa, Jamorúa)
      • Kupole (také známý jako Playero, Cajaro)
    • Cuiva (také známé jako Wamonae, Cuiba, Kuiba, Deja, Cuiba-Wámonae)
      • Pimenepiwi (Řeka Meta)
      • Aitopiwi (Řeka Ariporo)
      • Yaraüraxi (Řeka Capanaparo)
      • Waüpiwi (také známý jako Wipiwi, Yomati)
      • Siripuxi (také známý jako Tsiripu, Siripu)
      • Mayaraxi (také známý jako Mariposo, Mayalero)

Churuya je nyní vyhynulý. Dříve se o něm mluvilo Meta, Kolumbie.

Macaguane je uveden jako a dialekt Guajibo in Kaufman (1994) and Campbell (1997). Gordon (2005) uvádí Playero (také Rio Arauca Guahibo), dialekt Guajibo, jako samostatný jazyk s „nízkou srozumitelností jiného Guahibo“.

Guajibo a Cuiva tvoří a kontinuum dialektu.

Guajibo má nejvíce řečníků (přes 23 000) a je největší domorodou skupinou ve východní Kolumbii. Přibližně 9 000 ve Venezuele.

Guayabero je nejodlišnějším jazykem rodiny.

Genetické vztahy

Guajiboan byl často seskupen s Arawakan, Arauan, a Candoshi mnoha klasifikátory. To se však nyní zdá nepravděpodobné, protože podobnost mezi Guajiboanem a Arawakanem byla přičítána jazykový kontakt.

Jazykový kontakt

Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Yanomami, Arawak, Nadahup, Puinave-Kak, Bora-Muinane, a Choko jazykové rodiny kvůli kontaktu.[2]

Meléndez-Lozano (2014)[3] rovněž poznamenal, že si Guahiban půjčil Arawakanské jazyky, zejména Achagua a Piapoco jazyky.[2]:357–358

Automatizovaná výpočetní analýza (ASJP 4) Müller et al. (2013)[4] zjistil, že existují zjevné lexikální podobnosti s Yanomami a Ticuna-Yuri. Protože však byla analýza generována automaticky, podobnosti mohly být způsobeny buď vzájemnou lexikální výpůjčkou, genetickým dědictvím nebo náhodnými podobnostmi.

Proto-jazyk

Proto-Guajiboan
Proto-Guahiban
RekonstrukceKaribské jazyky

Níže jsou uvedeny proto-guahibanské rekonstrukce od Christiana a Mattesona (1972):[5]

Ne.leskProto-Guahiban
1.'břicho'* -khoto (-wita)
2.'Adamovo jablko '* -kuaY (-bo-kará / batɨ) -to
3.'aguti '* bɨnɨ, * bɨNɨ
4.'Všechno'* daxɨ-ta
5.'anakonda '* homo-wábi
6.'mravenec'* pɨbɨ
7.'mravenec'* kha-kha-ra-wa
8.'mravenečník '* tsóNi (před Guahibanem)
9.'paže'* -ma-xi / xa-si-pa-to
10.'pásovec'* tahaú-bi
11.'Šíp'* pú / ku-yani (před Guahibanem)
12.'popel'* i / a-pu-ma-na / Na
13.'sekera'* sipá-li-a-
14.'špatný'* a-béhe
15.'kůra'* -bauko-
16.'netopýr'* hai-wi / si-ri-to (před Guahibanem)
17.'vousy'* -bixi / o-pina / piNa
18.‚včela (zlato) '* habi / bara-moNɨ
19.'velký'* pinihí-yi / nV
20.'kousat'* síne, * síNe
21.'Černá'* -tsaebía-hawa
22.'krev'* háNa
23.'bow (n.)'* bitsá-bi
24.'prsa'* -mí-pa / pi-to
25.'kartáč, lesy'* uéNu
26.'káně'* ké-ke-re
27.'třtina'* mu / ba-se-bo
28.'kánoe'* héra
29.'kapybara '* húmo-ko-bi-to
30.'chilli papričky'* noN-ahoj
31.'brada'* bɨxi-
32.'Studený'* a-ke
33.'Přijít'* patao-ho-pa
34.'kukuřice'* hétsa
35.'krokodýl'* makhiNe-he
36.‚kultivované zúčtování '* pábi
37.'Curassow '* iɨhɨ-bɨrɨ
38.'den'* mata-kái-bi
39.'zemřít'* tɨpa
40.'kopat'* kúa
41.'vchod'* bau-pha-ka
42.'dolů'* bé-reka
43.'napít se'* ápa
44.'suchý'* tséawa
45.'nudný'* a-wóno-bi
46.'ucho (vnitřní)'* muxu / mi-Yó-lo / ri-to
47.'Země'* íra
48.'jíst'* xáne, * xáNe
49.'vejce'* tobɨ
50.'oko'* takhú
51.'daleko'* tahɨ
52.'otec'* p-áxa
53.'strach'* ku-húnawa, * ku-húNawa
54.'prst'* ko-besí / tíya
55.'oheň'* iso, nawa
56.'palivové dříví'* také
57.'za prvé'* kopiaya-pita
58.'Ryba'* duhuaY
59.'háček na ryby'* kulupú-bo
60.'maso'* -wúi
61.'květ'* -ma-tóNe-to
62.'létat (n.)'* dáina-, * dáiNa-
63.'chodidlo'* tákhua
64.'čelo'* -ta-pa-thái-
65.'ovoce'* bobo-kuí
66.'úplný'* wiNíka
67.'srst'* -ná-i
68.'tykev'* dére-bɨ
69.'tuk'* -nasí-tsi - / - wa, * -Na-sí-tsi / wa
70.'guan '* kuYu-wi
71.'vlasy'* ma-ta-nao
72.'houpací sít'* buu
73.'ruka'* -kóbe
74.'on'* khum-po-ni
75.'slyšet'* húme-tane, * húme-taNe
76.'srdce'* -humata-bɨ-ɨthɨ-to
77.'těžký'* a-réwi
78.'slepice'* wakará
79.'tady'* hó-ta
80.'jeho'* pE-
81.'držet'* xáina, * xáiNa
82.'horký'* a-táhu-enik
83.'Dům'* bau
84.'jak'* pa-kuénia, * pa-kuéNia
85.„obrovské kameny“* p-ĩbo-to
86.'kolibřík'* se-si-bá-ri / -u / -Ci-to
87.'manžel'* -amuNa-to
88.'manžel'* -pébi
89.‚Já '* xá-ni
90.'leguán'* matíbi
91.'rozkazovací způsob'* -ma
92.'rozkazovací způsob'*-re
93.'v'* -ta
95.'střeva'* -ɨɨɨ
96.'ostrov'* tuanái-to
97.'jaguár'* neúthɨ
98.'zabít'* beaxú-a-ba
99.'koleno'* -ma-ta-baókao
100.'znát'* yapí-tane, * yapí-taNe
101.'jezero'* púka
102.‚on dolů '* rúka
103.'Blesk'* Yáamaxɨ
104.'ret'* Ci-uphi-Yólo / ri
105.'játra'* pa-hapa-
106.'dlouho'* a-pía
107.'dlouhé vlasy'* ã-ma-tao-ná-pia, * ã-ma-tao-ná-pia
108.'veš'* talí
109.'spodní rameno'* ma-xi-sí-pa-pa
110.'spodní noha'* sí-to
111.'plíce'* ka-fo-fóbi
112.'papoušek'* máha
113.'muž'* pébĩ
114.'maniok'* bawá
115.„manioková mouka“* matsúka
116.'mnoho'* na-wi-ta
117.'miriti dlaň '* ino-hóa-bo / to
118.'opice, kiks '* níhẽ
119.'komár'* wéasɨ
120.'matka'* p-éna
121.'ústa'* kui-bo-to
122.'můj'*daň
123.'můj'* taha-
124.'název'* -wɨ-ni
125.'u'* imokhó-jo
126.'krk'* Ce-i-sí-to
127.'Nový'* ha-na-ha-wa, * ha-Na-ha-wa
128.'noc'* meráwi
129.'nos'* phúmu
130.'starý muž'* perú-hu-ni / wa-yo
131.'stará žena'* perú-hu-wa
132.'jeden'* kaé-haewa
133.'vydra'* bohóNao-wi
134.'náš'* wa-ha
135.'náš'* pa-ta
136.'paca '* opheá-bi
137.'pádlo'* ka-téna-pa, * ka-téNa-pa
138.'andulka '* tsé-le / Ci-to
139.'Papoušek'* óNau
140.'cesta, stezka, silnice'* nã-mue-to
141.‚oblázky '* síki-ibo-to-xi / tiyo
142.'bělozubý pekari '* habítsa
143.'límečkem pekari '* tsamaú-li
144.'lidé'* híwi
145.'piranha '* kowára-bo
146.'piranha'* fe-le-le-va-
147.'tlačit'* to-ró- / tá-ba
148.'déšť'* ema
149.‚chrastítko '* tsi-tsí-bu
150.'chřestýš'* yaa-sí-to
151.'Červené'* tsobía
152.‚řeka, potok '* méne, * méNe
153.‚říční želva '* hála
154.'vykořenit'* -tabú-topa
155.'lano'* -amí-to
156.‚sliny '* -i-óne, * -i-óNe
157.'písek'* tahita-atsa
158.'vidět'* tá-Ne / naɨ / ne-kota
159.'semínko'* -xú-
160.'šít'* horáuka
161.'ona'* pó-wa
162.'rameno'* -wɨ / o-tá-kura
163.'rameno'* kóf-ia / eri
164.'zpívat'* na-xɨana, * na-xɨaNa
165.'sedět'* éka
166.'kůže'* pera-bo / i
167.'nebe'* itá-bokhau
168.'spát'* mahí-ta / teka
169.'čich'* tuxú-ne / na / Ne / Na
170.'hladký'* kóni-hai
171.'had'*homo
172.'pavouk'* khaumɨ-bɨ-to
173.'rozdělit'* waúkoba
174.'vydržet'* Núka
175.'lepit'* náe-hava / wa-ta
176.'žaludek'* kó-to / so-to / -ro
177.'kámen'* ibó-
178.'slunce'* húami-to
179.'sladká brambora '* dáithi
180.'bobtnat'* ya-hín / Na
181.'ocas'* bosó-to
182.'tapír '* métsa-ha
183.'termit'* ophó
184.'že'* bahará-xua
185.'jejich'* pe-
186.'jejich'* pi-ha / yeníhi-
187.'ony'* po-món / Nae
188.'tlustý'* aitayáɨ
189.'stehno'* -topa-thái
190.'myslet si'* nahunatabi xáin / Na
191.'tento'* xuá
192.'ty'* xámɨ
193.'ropucha'* busɨ-to
194.'tabák'* tséma
195.'jazyk tip'* e-bá-rɨ-to-kopi-a
196.'zub'* -a-wáuno
197.'tukan '* tuikuékue
198.'strom, hůl'* náe-hava, * hae-wa
199.'horní záda'* -hu-ma
200.'vesnice'* tómara
201.'zvracení'* y / n-akába
202.'Procházka'* póna-pona
203.'umýt'* ki-á-ta
204.'voda'* mé-ra
205.'my'* waxái-tsi
206.'když'* detsa / eta-pao-kuín / Naehi
207.'bič'* détsa / éta hóta
208.'manželka'* piha-wa
209.'vítr'* hoibóa
210.'křídlo'* kúarau-fe
211.'žena'* pe-tíri-wa
212.'červ'* oro
213.'zápěstí'* kóbe-ya-vére / hóri-to
214.'vy'* pa-xá-mi
215.'rok'* wái
216.'your (pl.)'* pa-n / Ne-
217.„vaše (sg.)“* ni-ahoj

Reference

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Guahiboan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ A b Jolkesky, Marcelo Pinho de Valhery (2016). Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas (Ph.D. disertační práce) (2. vyd.). Brasília: University of Brasília.
  3. ^ Meléndez-Lozano, M. A. (2014). Préstamos arawak (achagua, piapoco y piapocoachagua) a la familia lingüística guahibo (sikuani). LIAMES, 14:173-218.
  4. ^ Müller, André, Viveka Velupillai, Søren Wichmann, Cecil H. Brown, Eric W. Holman, Sebastian Sauppe, Pamela Brown, Harald Hammarström, Oleg Belyaev, Johann-Mattis List, Dik Bakker, Dmitri Egorov, Matthias Urban, Robert Mailhammer, Matthew S. Dryer, Evgenia Korovina, David Beck, Helen Geyer, Pattie Epps, Anthony Grant a Pilar Valenzuela. 2013. ASJP World Language Trees of Lexical Podobnost: Verze 4 (říjen 2013).
  5. ^ Christian, Diana R. a Esther Matteson. 1972. Proto-Guahiban. V Esther Matteson (ed.), Srovnávací studie v indiánských jazycích 150-159. Haag: Mouton.

Bibliografie

  • Adelaar, Willem F. H .; & Muysken, Pieter C. (2004). Jazyky And. Cambridge jazykové průzkumy. Cambridge University Press.
  • Berg, Marie L. a Isabel J. Kerr. (1973) Jazyk Cuiva: gramatika. Jazyková data, indiánská řada, 1. Santa Ana, CA: Letní lingvistický institut.
  • Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-509427-1.
  • Greenberg, Joseph H. (1987). Jazyk v Severní a Jižní Americe. Stanford: Stanford University Press.
  • Kaufman, Terrence. (1990). Historie jazyků v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc. V D. L. Payne (ed.), Amazonská lingvistika: Studie v nížinných jihoamerických jazycích (str. 13–67). Austin: University of Texas Press. ISBN  0-292-70414-3.
  • Kaufman, Terrence. (1994). Rodné jazyky Jižní Ameriky. In C. Mosley & R. E. Asher (Eds.), Atlas světových jazyků (str. 46–76). London: Routledge.
  • Kýly, Jacku. (1985). „Guayabero: Fonologie a morfofonemika.“ In Ruth M. Brend (ed.), Od fonologie k diskurzu: Studie v šesti kolumbijských jazycích: 57-87. Language Data, Amerindian Series, 9. Dallas: Summer Institute of Linguistics.
  • Queixalós, Francisco. (1988). „Presentación“; Diccionario sikuani – español: i-xiii. Bogotá: CCELA Universidad de los Andes. ISN 0121-0963. (ve španělštině)
  • Rivet, Paul (1948) „Le famille linguistique Guahibo“; Journal de la Socité des Américanistes XXXVII: 191-240. Paříž. (francouzsky)

externí odkazy