Matacoanské jazyky - Matacoan languages
Matákoan | |
---|---|
Mataguayo | |
Zeměpisný rozdělení | Amazonka |
Jazyková klasifikace | Mataco – Guaicuru ?
|
Glottolog | mata1289[1] |
Matacoan (taky Mataguayan, Matákoan, Mataguayo, Mataco – Mataguayo, Matacoano, Matacoana) je jazyková rodina severní Argentina, západní Paraguay a na jihovýchod Bolívie.
Rodinné rozdělení
Matacoan se skládá ze čtyř skupin jazyků. Podle Nikulina (2019) má rodina také jasné binární rozdělení mezi Wichí-Chorote a Maká-Nivaclé.[2] Gordon (2005) v Etnolog rozděluje Wichí do tří samostatných jazyků a Chorote do dvou jazyků.
- Matacoan
- Wichí-Chorote
- Wichí (také známý jako Mataco, Wichi, Wichí Lhamtés, Weenhayek, Noctenes, Matahuayo, Matako, Weʃwo. Mataco je běžné, ale pejorativní.)
- Vejoz (také známý jako Vejo, Pilcomayo, Bermejo, Wichí Lhamtés Vejoz )
- Noktén (také známý jako Noctén, Wichí Lhamtés Nocten )
- Wiznay (také známý jako Güisnay, Wichí Lhamtés Güisnay )
- Matawayo (také známý jako Matahuayo).
- Chorote (také známý jako Chorotí, Yofúaha, Tsoloti)
- Manhui (také známý jako Manjuy, Iyo’wujwa Chorote )
- Eklenhui (také známý jako Eclenjuy, Eklehui, Iyojwa'ja Chorote, Chorote, Choroti).
- Wichí (také známý jako Mataco, Wichi, Wichí Lhamtés, Weenhayek, Noctenes, Matahuayo, Matako, Weʃwo. Mataco je běžné, ale pejorativní.)
- Maká-Nivaclé
- Nivaclé (také známý jako Chulupí – Ashlushlay, Chulupí, Ajlujlay, Alhulhai, Niwaklé, Niwaqli, Churupi, Chulupe. Název Chulupí je běžné, ale pejorativní.)
- Forest Nivaclé
- Řeka Nivaclé
- Maká (také známé jako Macá, Maca, Towolhi, Toothle, Nynaka, Mak’á, Enimaca, Enimaga)
- Ma’ká (také známý jako Towolhi)
- Enimaga (také známý jako Enimaa, Kochaboth)
- Nivaclé (také známý jako Chulupí – Ashlushlay, Chulupí, Ajlujlay, Alhulhai, Niwaklé, Niwaqli, Churupi, Chulupe. Název Chulupí je běžné, ale pejorativní.)
Mason (1950)
Interní klasifikace podle Zedník (1950):[3]
- Mataco-Maca
- Mataco
- Mataco-Mataguayo
- Mataco
- Guisnay
- Nocten (Octenai)
- Mataguayo
- Severní: Hueshuo, Pesatupe, Abucheta
- Jižní: Vejoz
- Mataco
- Chorotí-Ashluslay
- Chorotí (Yofuaha)
- Ashluslay (Chulupí, Chonopí, Sukin, Sotiagay, Tapieté)
- Mataco-Mataguayo
- Macá (Enimagá, Cochaboth, Guaná, Lengua)
- Enimagá
- Macá (Towothli, Toosle)
- Guentusé
- Cochaboth-Lengua
- Enimagá
Slovní zásoba
Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby pro jazyky Matacoan.[4]
lesk | Choroti | Choropí | Suhín | Sotsiagay | Ashlusláy | Mataco | Vejoz | Nocten | Guisnai | Enimaga | Makká |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
hlava | sétek | satík | šichta | hloupý | nu-xleték | Litek | etek | oːn-sleták | in-hitla | ||
zub | sá-hue | huetseːute | tsaute | soté | no-tsoté | no-chete | zoté | o-s-totéʔi | kon-xeti | ||
voda | v | naːʔate | načíst | inaːat | v | já ne | guag | v | v | Gualé | iwalü |
oheň | houat | itox | itox | itox | itóx | itóx | itag | ütax | etáx | feit | Tlustý |
slunce | Kilé | nʔkoklái | hankuklai | fünchokʔlaai | fingoklai | xuála | ixuala | ixuala | ixuála | tátla | xunnu |
měsíc | huelä | xuékla | hiuerkla | xiwekla | huela | ihuälä | iguelach | iguelä | ivaʔedla | xuwãl | |
hvězda | katés | katés | katéss | katís | katäs | katés | ketes | foʔoteki | |||
Pes | ne | nuuːx | niuʔux | niuʔux | níu | sidnóx | značka | esinax | atsüná | nunnax | |
jaguár | ayä | jo | jo | jo | iyox | haiyüx | jag | eyax | haróx | kometenax | |
Černá | lämi | klíma | klim | lim | palüx | pelag | peláx | fo |
Proto-jazyk
Za rekonstrukci Proto-Mataguayo Viegas Barros (2002),[5] viz odpovídající Španělský článek.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Matacoan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Nikulin, Andrey V. 2019. Klasifikace jazyků Jihoamerické nížiny: Nejmodernější řešení a výzvy / Классификация языков востока Южной Америки. Seminář Illič-Svityč (Nostratic) / Ностратический семинар, Vyšší ekonomická škola, 17. října 2019.
- ^ Mason, John Alden (1950). "Jazyky Jižní Ameriky". V Steward, Julian (ed.). Příručka jihoamerických indiánů. 6. Washington, DC, vládní tiskárna: Smithsonian Institution, Bureau of American Ethnology Bulletin 143. s. 157–317.
- ^ Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Viegas Barros, Pedro. 2002. Fonología del Proto-Mataguayo: Las fricativas dorsales. Mily Crevels, Simon van de Kerke, Sérgio Meira & Hein van der Voort (eds.), Současné studie o jihoamerických jazycích [Domorodé jazyky Latinské Ameriky, 3], s. 137-148. Leiden: Výzkumná škola asijských, afrických a indiánských studií (CNWS).
Bibliografie
- Adelaar, Willem F. H .; & Muysken, Pieter C. (2004). Jazyky And. Cambridge jazykové průzkumy. Cambridge University Press.
- Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-509427-1.
- Fabre, Alain (2005) Los Mataguayo (online verze: http://www.ling.fi/Entradas%20diccionario/Dic=Mataguayo.pdf )
externí odkazy
- Proel: Familia matákoan