Jazyky South Bougainville - South Bougainville languages
| Jižní Bougainville | |
|---|---|
| East Bougainville | |
| Zeměpisný rozdělení | Ostrov Bougainville |
| Jazyková klasifikace | Jeden ze světových primárních jazykové rodiny |
| Pododdělení |
|
| Glottolog | sout2948[1] |
 Jazykové rodiny Šalamounových ostrovů. Jižní Bougainville | |
The Jižní Bougainville nebo Jazyky East Bougainville jsou malé jazyková rodina mluvený na ostrově Bougainville v Papua-Nová Guinea. Byly klasifikovány jako Východní papuánské jazyky Wurm, ale to se teď nezdá udržitelné a bylo v něm opuštěno Etnolog (2009).
Jazyky
Mezi jazyky patří úzce související skupina s názvem Nasioi a další tři odlišné jazyky předběžně zařazené společně pod tímto jménem Buin:
Proto-South Bougainville
Zájmena
Ross rekonstruoval tři zájmena paradigmat pro proto-jih Bougainville, volné tvary plus agentivní a trpělivý (viz morfosyntaktické zarovnání ) připevňuje:
Já my vy oni, oni volný, uvolnit * ni (ŋ) *rozená DL
* ni PL* da SG
* dee DL
* dai PL* ba SG
*včela DL
* bai PLtrpělivý * -m * -d * -b agentivní *A *Ó * i nebo *E * u
- SG: singulární; DL: duální; PL: množné číslo
Lexikon
Podrobnou historicko-srovnávací studii South Bougainville provedl Evans (2009).[2] Rekonstruovaný proto-jižní Bougainville lexikon z Evans (2009):
- Proto-South Bougainville zrekonstruovaný lexikon
Lesk Proto-South Bougainville krev * ereŋ kost * koňa ucho * Řím oko * říje tuk, mastnota * titi vnitřnosti * k ruka (paže) * komɔ hlava *otvor koleno * mī levá ruka) * mɔre- játra * nonɔŋ krk * kuru nos * keni pravá ruka) *mě- jazyk * meneŋ křídlo * kupɔ tři *být- čtyři * kɔre- deset * nɔraŋ bratr (starší muž) * batato bratr (starší muž) * tata dítě * tōtō dcera (moje) * norɔ otec * bomɔ manžel * bɔ [m, ŋ] muž * nugaŋ matka * bóko osoba * nɔmm [e, ai] název * mīŋ syn (můj) * Nuri manželka * bana mrak * kɔmo prach * rɔmo zahrada * kɔti ostrov * mɔto oceán * maira písek * piti (a) moře * piruŋ nebe * pɔn (iŋ) kouř * ī slunce * Rua voda * dělatŋ betelnut * moti větev * āgu kokosový strom) * mou ovoce, semeno * tinaŋ list * pda mango * baiti cukrová třtina * tɔnɔŋ sladká brambora (* znovu) tabák * buru strom * koi (kmen stromu *mono pták * bɔrege Pes * masika úhoř * baramɔ slepice, kuře * kokore krysa * koto špatný * orara velký * pɔn (n) ɔ Černá * muŋ [i, o] Studený * kamari špinavý * kumi daleko * iti hladový * perɔ dlouhý, vysoký * iti starý * uri nemocný * tipɔ tlustý * mōtu teplé, horké * tɔkɔtɔkɔ bílý * kākɔtɔ podzim * ru- tok * tū jít *být- tlačit * tume dát * ti- otáčet se * bero- dýchat, žít * roma- kašel * k (o) u- zemřít * bó pít, jíst * nai slyšet * tarɔ- spát * ati čich * nū- plivat *sukénka- sát * více
Austronesian vliv
South Bougainville slova pravděpodobně Proto-Oceanic původ:[3]
Jazyk rodina prase plot vlevo, odjet Ryba zadní žralok Nagovisi Jižní Bougainville pólo odst akona- kalege vilo — Nasioi Jižní Bougainville poro parang kobyla- taki Bilo ' — Buin Jižní Bougainville uuru holo mori- iana muure paaoi Motuna Jižní Bougainville huuru horo mori- koringi muuri pakoi Proto-Oceanic Austronesian * borok * bara * mawiri * ikan * muri- * bakiwa Torau Austronesian vypískat barabara mairi- iala mudi vavoi Uruava Austronesian boro bara iana pou- bakubaku Mono-Alu Austronesian boʔo — karaka iana aro- baʔoi
Typologie
Jazyky South Bougainville mají Slovosled SOV, na rozdíl od oceánských jazyků SVO.[3]
Viz také
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „South Bougainville“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Evans, Bethwyn. 2009. Mimo zájmena: další důkazy pro South Bougainville. V Bethwyn Evans (ed.), Objevování historie prostřednictvím jazyka: Příspěvky na počest Malcolma Rosse, 73-101. Canberra: Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University.
- ^ A b Stebbins, Tonya; Evans, Bethwyn; Terrill, Angela (2018). "Papuánské jazyky ostrova Melanésie". V Palmer, Bill (ed.). Jazyky a lingvistika v oblasti Nové Guineje: Komplexní průvodce. Svět lingvistiky. 4. Berlín: De Gruyter Mouton. str. 775–894. ISBN 978-3-11-028642-7.
- Strukturální fylogenetika a rekonstrukce dějin starověkého jazyka. Michael Dunn, Angela Terrill, Ger Reesink Robert A. Foley, Stephen C. Levinson. Věda časopis, 23. září 2005, roč. 309, str. 2072.
- Malcolm Ross (2005). „Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupování papuánských jazyků.“ In: Andrew Pawley, Robert Attenborough, Robin Hide a Jack Golson, eds, Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů, 15-66. Canberra: Pacifická lingvistika.