Rukai jazyk - Rukai language

Další informace: Formosan jazyky
Rukai
Drekay
Rodilý kTchaj-wan
KrajPingtung County
Kaohsiung County
Taitung County
Etnický původRukai
Rodilí mluvčí
10,500 (2002)[1]
Dialekty
  • Budai
  • Labuan
  • Maga
  • Mantauran
  • Tanan
  • Tona
Latinské písmo (Rukai abeceda)
Kódy jazyků
ISO 639-3dru
Glottologruka1240[2]
Linguasphere30-HAA-a
Ostrov Tchaj-wan (ortografická projekce). Svg
Umístění Tchaj-wanu
Formosan jazyky 2005.png
Distribuce jazyka Rukai v jasně růžové barvě
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Rukai je Formosanský jazyk mluvený Rukai lidé v Tchaj-wan. Je členem Austronéská jazyková rodina. Jazyk Rukai zahrnuje šest dialektů, kterými jsou Budai, Labuan, Maga, Mantauran, Tanan a Tona. Počet mluvčích šesti dialektů Rukai se odhaduje na asi 10 000. Některé z nich jsou jednojazyčné. Existují různé stupně vzájemná srozumitelnost mezi rukaiskými dialekty. Rukai je pozoruhodný svou odlišností gramatický hlas systém mezi formosanskými jazyky.

Klasifikace

Paul Jen-kuei Li považuje Rukai za první jazyk, který se oddělil od Proto Austronesian jazyk. Níže jsou uvedena odhadovaná data odchylky různých Formosanských jazyků od Li (2008: 215).[3]

  1. Proto-Austronesian: 4500 BCE
  2. Rukai: 3 000 př
  3. Tsouic: 2500 BCE (rozděleno na Tsou a Southern Tsouic kolem 1000 BCE)
  4. Většina ostatních rozdělení: 2 000 až 0 př. N. L
  5. Western Plains: 1 000 CE

Klasifikace různými vědci[SZO? ] opakovaně zjistíte, že Rukai je jedním z, a často the, nejvíce odlišný od Austronesian jazyků. Jedná se tedy o prvotní důkaz pro rekonstrukci Proto-Austronesian.[je zapotřebí objasnění ] Ross (2009) poznamenává, že rekonstrukce dosud nezohlednily Rukai, a proto je nelze považovat za platné pro celou rodinu.

Dialekty

Rukai je jedinečný tím, že je jediným formosanským jazykem bez a zaostřovací systém.[4]

Tanan Rukai je také jazyk Formosan s největším souhláskovým soupisem, přičemž 23 souhlásek a 4 samohlásky mají délkový kontrast.[5] Tanan Rukai také vytváří animovaný / neživý místo osobního / neosobního, jak to dělá většina ostatních jazyků Formosan.

Mantauran je jedním z nejrůznějších dialektů. Li (2001) je klasifikuje následovně:[6]

  • Rukai
    • Mantauran (萬 山 Wanshan, také „oponoho): 250–300 reproduktorů
    • (Hlavní větev)
      • Maga – Tona
        • Maga (馬加 Majia)
        • Tona (多納 Duona)
      • Budai – Tanan (správný Rukai)
        • Budai (霧 台 Wutai)
        • Tanan (大 南 Danan; také Taromak)

Geografické rozdělení

Podle Zeitouna (2007: 4) existuje celkem 6 rukaijských dialektů, kterými se mluví ve 12 různých vesnicích.

Rukai Villages by Dialect
DialektAutonymumVesniceOkres
TananTaromakTunghsin 東興Peinan Township, Taitung County
LabuanLaboa (n)Tawu 大 武Wutai Township, Pingtung County
TalamakaoChinyeWutai Township, Pingtung County
BudaiVedraiWutai 霧 臺Wutai Township, Pingtung County
KucapunganHaocha 好茶Wutai Township, Pingtung County
AdiriAli 阿 禮Wutai Township, Pingtung County
KalramomodhesaeChiamu 佳 暮Wutai Township, Pingtung County
KinulanChulu 吉 露Wutai Township, Pingtung County
MagaTeldrɨkaMaolin 茂林Maolin Township, Kaohsiung County
TonaKongadavaneTona 多納Maolin Township, okres Kaohsiung
Mantauran'oponohoWanshan 萬 山Maolin Township, okres Kaohsiung

Společně jsou Maga, Tona a Mantauran také známí jako „Dolní tři vesnice“. Rukai také nedávno v Sandimen Township a jižní Sanhe Village, Majia Township, kde je mnoho Paiwan.[7] Vesnice Sanhe je také místem, kde původně žili Budai Rukai, než se v polovině 20. století přestěhovali do městečka Wutai.

Fonologie

Většina rukaijských dialektů má čtyři samohlásky a retroflex a mezizubní souhlásky.

Budai Rukai[7] má čtyři samohlásky, / já u u. / ə / není schwa ale plná samohláska. Slova končící phonemically na souhlásku přidat echo samohláska, jeden z / já ə u /, který na rozdíl od morfofonemický samohlásky jsou často ztraceny. / ə / se používá, když je poslední samohláska stonku /A/.

Souhlásky Budai Rukai
LabiálníZubníAlveolárníRetroflexPalatalVelární
Nosnímnŋ
Stopneznělýstrtk
vyjádřenýbdɖG
Složitýt͡s
Frikativníneznělýθs
vyjádřenýprotið
Trylekr
Přibližněwlɭj

Kvůli vlivu od Paiwan a Číňané, mladší mluvčí někdy vyslovují / ð / tak jako [z]a v Tanan Rukai se mohou sloučit mladší mluvčí / θ / do / s /.

V Mantauran Rukai se hlasové zastávky spirantizovaly: * b to /proti/, * da * * do / ð /a * g až / h /.

Následující tabulka zobrazuje souhláskový soupis Mantauran Rukai s písemnými reprezentacemi, které se liší od jejich reprezentací IPA uvedených v hranatých závorkách (Zeitoun 2007):

Souhlásky Mantauran Rukai
LabiálníZubníAlveolárníRetroflexVelárníGlottal
Nosnímn⟨Ng⟩ ŋ
Stopstrtk⟨’⟩ ʔ
Složitý⟨C⟩ ts
Frikativníproti⟨Dh⟩ ðsh
Trylekr
Přibližněl⟨Lr⟩ ɭ
  • 4 samohlásky, písemné a, i, e, o

Gramatika

Morfologie

Základní slabiky Mantauran Rukai získávají základní strukturu (C) V, přičemž slova se obvykle pohybují od 2 do 4 slabik (Zeitoun 2007). Existují čtyři morfologické procesy.

  1. Připojení
  2. Modifikace stonku
  3. Zdvojení
  4. Skládání

V Budai Rukai se vyskytují následující vzory duplikace (Austronesian srovnávací slovník).

Zdvojení podstatného jména
  • N + RED „velké množství“
  • N (umeral nebo období) + ČERVENÉ „trvající po dobu ...“
Zdvojení kmene slovesa
  • V + ČERVENÉ „nepřetržité, pokračujte, opakujte“
  • V + RED „budoucnost“
  • V (stativní) + ČERVENÉ „intenzita, poměrně větší“

V Budai Rukai lze duplikování vázaného kmene použít také k vytvoření určitých základních podstatných jmen a sloves, jako například „hrom“, „hora“ a „škrábat“ (Austronesian srovnávací slovník).

Na základě analýzy dialektu Budai (Kucapungan) se říká, že Rukai je mezi formosanskými jazyky neobvyklý tím, že má dichotomický hlasový systém aktivní a pasivní (Chen & Sung, 2005).[8] které mohou zahrnovat hlasy jako agent, pacient, lokální nebo instrumentální zaměření. Stan Starosta to považuje za indicii, že Rukai je první odnož austronéské jazykové rodiny (Zeitoun, 2007). Toto však dichotomie byla napadena (Chen, 2005).[9]

  • Aktivní / Agentové zaostření (AF): prefix u- / w-
  • Pasivní / Patient Focus (PF): prefix ki-

Syntax

Na rozdíl od většiny ostatních Formosan jazyky, Rukai má akuzativní systém označování případů namísto ergativní typický pro Austronesian-zarovnané jazyky (Zeitoun 2007). V Mantauran Rukai existují dva typy klauzulí:

  1. Nominální
  2. Slovní

Doplňování může nabývat čtyř strategií (Zeitoun 2007).

  1. Nulová strategie (tj. Souřadné doplňky)
  2. Serializace slovesa
  3. Nominalizace
  4. Kauzativizace

Určité objekty lze topikalizovat jak v aktivní, tak v pasivní větě.

Funkční slova

Níže jsou uvedena některá funkční slova Mantauran Rukai od Zeitouna (2007).

  • la - a
  • mani - tedy

Třídy slov

Zeitoun (2007) rozlišuje jedenáct slovních druhů v Mantauran Rukai :.

  1. Podstatná jména
  2. Slovesa
  3. Zájmena
  4. Demonstrace
  5. Číslice
  6. Příslovce
  7. Frázové prvky
  8. Klauzální prvky
  9. Interclausal prvky
  10. Vykřičník
  11. Citoslovce

Slovesa

Níže jsou uvedeny některé přípony sloves Mantauran Rukai od Zeitouna (2007).

  • Dynamická slovesa: Ó-; velmi zřídka om- a m-
  • Stativní slovesa: ma-
  • Negující předpona: ki-
  • Kauzativní: pa-
  • ʔini-Ca- "(se"
  • mati "studna"
  • k-in-a ... aə "... více"
  • O-ako- "sotva, jen"
  • ka- "ve skutečnosti"
  • mata ... aə "rozhodně"

Zájmena

Níže jsou uvedena zájmena Rukai ze Zeitounu (1997).[10] Všimněte si, že zájmena Mantauran Rukai jsou obvykle vázána.

Mantauran Rukai osobní zájmena
Typ
Zájmeno		TémaJmenovanýŠikmýGenitiv
1 s.iɭaə-ɭao, nao--i-a-ə-li
2 s.imiaʔə-moʔoi-miaʔ-ə-ʔo
3 s. (viz.)ana–-i-n-ə- (n) i
3 s. (ne viz.)ðona–-i-ð-ə-ða
1 str. (vč.)napodobit, ita-mita, -ta-i-mit-ə-ta
1 str. (kromě)inamə-nai-i-nam-ə-nai
2 s.indeə-nomi-i-nom-ə-nomi
3p. (viz.)ana-lo–-i-l-i-n-ə-l-i-ni
3p. (ne viz.)ðona-lo–-i-l-i-ð-ə-l-i-ða
Budai Rukai osobní zájmena
Typ
Zájmeno		TémaJmenovanýŠikmýGenitiv
1 s.kunaku- (n) aku, naw-nakuanə-li
2 s.kusu-sumusuanə-su
3 s. (viz.)kuini–inianə-ini
3 s. (ne viz.)kuiɖa–––
1 str. (vč.)kuta-tamitaanə-ta
1 str. (kromě)kunai-nainaianə-nai
2 s.kunumi-numi, -nunumianə-numi
3p. (viz.)kuini–inianə-ini
3p. (ne viz.)kuiɖa–––
Osobní zájmena Maga Rukai
Typ
Zájmeno		TémaJmenovanýŠikmýGenitiv
1 s.i kɨkɨku-, kɨkɨŋkua-li
2 s.Mususu-, mususua-su
3 s. (viz.)já kinikininia-ini
3 s. (ne viz.)i kiɖikiɖiia-ɖa
1 str. (vč.)já jsemta-, mitimitia-ta
1 str. (kromě)i knamɨnamɨ-, knamɨnmaa-jméno
2 s.já mumumu-, mumumua-mu
3p. (viz.)já kinikininia-ini
3p. (ne viz.)i kiɖikiɖiia-ɖa

Přípony

Budai Rukai

Níže uvedený seznam přípon Budai Rukai pochází z Chen (2006: 199-203).[7]

Předpony

  • a- 'stát se'
  • ana- 'pokud'
  • api 'jako', 'chtít'
  • i- „v“, „v“
  • ki- „shromáždit“, „shromáždit“
  • ki- 'Dativní zaostření'
  • ki- 'kopat
  • ku- „odstranit“
  • ku- „značka volného zájmena“
  • ku- „Značka minulosti“
  • la- „množné číslo“
  • lu- „Budoucnost“
  • ma- 'Stativní sloveso'
  • ma- 'reciproční'
  • ma- 'dual (dva lidé)'
  • mu- 'odstranit'
  • mu- 'self-motion'
  • muasaka- 'ordinal'
  • nai- ‚udělali '
  • ŋi- „pohybovat se určitým směrem“
  • ŋi- „sám“
  • -u- „jezdit“
  • pa- 'příčinná'
  • paŋu- „od“
  • sa- 'části těla'
  • sa- „když“
  • si- 'slovní předpona'
  • si- 'nosit'
  • sini- 'od'
  • su- 'vyčistit'
  • su- 'patřit'
  • ta- „cítit“
  • taru- 'jistý'
  • tu- 'označit'
  • tua- „umýt“
  • θi- „uvolnit“
  • u- / w- 'Agent Focus'

Přípony

  • - imperativ
  • -a „akuzativ“
  • -ana 'still', 'yet'
  • -anə 'nominovat'
  • -ŋa 'doplňující'
  • -ŋa 'blízko'

Infixy

  • ⟨A⟩ 'minulý čas; non-future '
  • ⟩A⟩ 'realis'
  • ⟩V 'Předmět cíle', 'Minulý čas'

Circumfixes

  • a⟩ ... ⟨anə ‚budoucí stav '
  • a⟩ ... ⟨anə 'nominalizer'
  • ka⟩ ... ⟨anə 'skutečné nebo pravé'
  • kala⟩ ... ⟨anə 'sezóna'
  • sa⟩ ... ⟨anə 'instrument'
  • sanu⟩ ... ⟨anə 'zbylý'
  • sanu⟩ ... ⟨lə 'frekvence'
  • ta⟩ ... ⟨anə 'time', 'location'

Složené (vícenásobné) přílohy

  • la-ma- 'množné číslo'
  • ɭi-tara- „musí“, musí „
  • sa-ka- 'domácnost'
  • sa-ka-u⟩ ... ⟨anə; celý'
  • sa-ka-si -... l-anə ... generace
  • ta-ra- po určitou dobu
  • ta-ra- být dobrý v
  • t-in-u⟩ ... ⟨anə osobní vztah

Mantauran Rukai

Následující seznam přípon Mantauran Rukai pochází ze Zeitounu (2007).

  • a- „když“
  • a- (jmenování akce / stavu)
  • a- 'množné číslo'
  • -a 'za (v čase nebo prostoru)'
  • -a 'irrealis'
  • - imperativ
  • -ae (jmenování státu)
  • a⟩ ... ⟨ae; allomorph: ... -ae (objektivní nominalizace; negativní imperativ)
  • amo- „bude“
  • -ane (význam neznámý; používá se na slovesech k urážce někoho)
  • -a-nga 'imperativ' (mírné požadavky)
  • apaa- „reciproční kauzativ“ (dynamická slovesa)
  • apano- „rád, náchylný k, má sklon k“
  • apa'a 'reciproční kauzativ' (stativní slovesa)
  • apa'ohi- 'split (kauzativní forma)'
  • -ci 'snivel'
  • dh- 'neviditelný'
  • i- 'v'
  • -i 'irrealis'
  • -i⟩ ... ⟨e (označení šikmého pádu na osobních a neosobních zájmena)
  • -ka 'predikativní negace'
  • ka- „ve skutečnosti skutečně“
  • ka⟩ ...'ae 'originální, skutečný, originální'
  • kala⟩ ... ⟨ae 'temporal nominalization'
  • kapa ~ kama- ‚nepřetržitě '
  • kapa ...- nga 'all, every'
  • ki- „modální negace“
  • ki⟩ ... ⟨ae 'jehož'
  • k⟨in⟩a⟩ ...'ae 'more and more'
  • la- 'množné číslo'
  • la-ma'a- ‚vzájemný '
  • -lo 'množné číslo' (ukazovací zájmena)
  • m- (dynamická (konečná a konjunktivní) slovesa; střídá se s k-, p- nebo Ø v jeho konečné podobě)
  • ma- (stativní (konečná a konjunktivní) slovesa; střídá se s ka- ve své konečné podobě)
  • ma⟩ ... ⟨le (tvoří 'desítky')
  • ma-Ca- „vzájemnost“ (dynamická (konečná a spojovací) slovesa; střídá se s pa-Ca; Ca odkazuje na zdvojení první souhlásky)
  • maa- „vzájemnost“ (dynamická (konečná a spojovací) slovesa; střídá se s paa)
  • maa⟩ ... ⟨e (~ paa⟩ ... ⟨e; maa- (dvojí reciproční) + -e (význam neznámý))
  • maaraka- 'každý / oba'
  • maatali⟩ ... ⟨le / lo '(několik) podlaží'
  • maka- ‚dokončit '
  • maka⟩ ... ⟨le / lo (~ paka⟩ ... ⟨le / lo) „až N- / pro N- dny / měsíce / roky“
  • maka'an- (váže se pouze na aleve „dole“ a lrahalre „nad“)
  • makini⟩ ... ⟨(a) e (~ pakini⟩ ... ⟨(a) e) 'all'
  • Mali- (~ pali) 'along'
  • ma'ohi (~ pa'ohi) 'split'
  • m-o- (~ o-) 'drží rituál X (kde X = název domácnosti)' (připojuje se ke jménům domácnosti a vytváří dynamická slovesa)
  • m-o- (~ o-) „směrem“
  • mo- „anti-kauzativní“
  • m-ruda (~ ore-) 'provést'
  • mota'a- (~ ota'a-) 'zvýšit'
  • n- 'viditelné'
  • -ne 'stále'
  • naa- „nepřetržitě“
  • -nae 'místo kde'
  • -nae 'čas kdy'
  • -nga 'už'
  • -nga 'superlativní'
  • ni- 'kontrafaktualita (irrealis)'
  • ni⟩ ...'a „ustupující“
  • o- 'dynamický / konečný / realis / aktivní'
  • o⟩ ...'e 'dress well' (odvozuje slovesa od podstatných jmen)
  • o-ara- „pouze“ (připojeno k slovesům)
  • o-ka'a⟩ ... ⟨le / lo (~ ko'a⟩ ... ⟨le / lo) „řada příjemců“
  • om- (~ m- / ~ Ø) 'dynamický / konečný / realis / aktivní'
  • o-tali (~ tali- / ~ toli) 'zabalit, zabalit'
  • o-tali (~ tali-) „vyrobeno z“
  • o-tara- (~ tara-) „počet měsíců / let“
  • taro- (dubletová forma: tao-) „skupina osob v pohybu“
  • o-ta'i- (~ ta'i-) 'předcházet'
  • o-'ara- (~ 'ara-)' brzy '
  • pa- 'příčinná'
  • pa- „každý N-krát“
  • paori 'drž se, přemýšlej o'
  • pa'a⟩ ... ⟨ae '(co je) odešel'
  • pe- „zakázat (?)“
  • pi- 'místní původce'
  • po- 'příčinný pohyb'
  • po- 'nést, růst N' (připojí se k podstatným jménům)
  • saka- 'externí'
  • samori- 'keep on ...- ing' (připojuje se pouze ke kořenu kane 'jíst')
  • sa'api- 'náchylný k, nakloněný k'
  • tak- „pocta“
  • ta- (subjektivní nominalizace)
  • ta- „nezcizitelnost“ (příbuzenské a barevné výrazy)
  • ta⟩ ... ⟨a) e „místo, kde“
  • ta⟩ ... ⟨ae „time when“
  • ta⟩ ... ⟨n-ae (formy odvozené od lokálního nominálu)
  • taka- „počet osob“
  • tako- „zatímco“
  • tala- 'kontejner' (?; nalezen pouze s kořenem ove'eke)
  • tali- 'patřit'
  • ta'a- „s (skupinou osob)“
  • ta'a⟩ ... ⟨le / lo 'opatření s prodlouženou rukou' (vázané číslice)
  • dělat - dělat, vyrábět, vyrábět, stavět '
  • toka⟩ ... ⟨(a) e 'použít ... pro, ... ...'
  • to'a- 'použít ... to, for'
  • 'a-' nástroj / způsob nominalizátoru '
  • ‚a⟩ ... má‚ hodně '
  • „aa-“ proměnit v
  • 'aka-' Nth '(pořadová předpona' a- + stativní značka ka- (non-konečný tvar))
  • 'ako- (doublet form:' ako⟩ ... ⟨ae) 'speak (out)'
  • 'ako-' sotva, trochu '
  • 'ako⟩ ... ⟨le' řekni několikrát '
  • 'ako⟩ ... ⟨nga' více '
  • 'ali-' from (in time or space) '(< 'aliki '(pocházet z')
  • „chodit, jezdit, brát“
  • „ano-„ neznámý význam “(vztahuje se pouze na stativní kořeny)
  • 'ano-Ca-' spolu s několika osobami (v pohybu) '(připojuje se k vázaným číslovaným tvarům a určitým dalším kořenům)
  • 'ano⟩ ... ⟨ae' úplně, úplně, přestaň, zmírňuj '
  • 'ao⟩ ... ⟨le / lo' N-tý čas '(pořadová předpona' a- + 'o⟩ ... ⟨le / lo' několikrát ')
  • 'apaka⟩ ... ⟨le / lo' The Nth day '(ordinal prefix' a- + paka⟩ ... ⟨le / lo 'up / for a number of days / months / years)
  • 'api' jako ... -ing '
  • 'a-po-' v důsledku '
  • 'apo-' vyjít '
  • „asa⟩ ... ⟨ae“ k čemu je „
  • „asi- (což znamená neznámé; ve slově„ práce “se nachází pouze jednou)
  • 'i-' pasivní '
  • 'i-' verbalizer '(od podstatných jmen; polysemózní předpona). Sémantické jádro 'i-N je' získat, získat-N ', ačkoli to může také být glosováno jako' získat, sklízet, shromažďovat, starat se, nést, mít za, zabít atd. '
  • 'i-' nasadit, nosit '(odvozuje slovesa od podstatných jmen)
  • 'ia -... ae' kvůli, z '
  • „ini-“ pohyb směrem k
  • 'ini-' kříž
  • 'ini-' konzumovat '
  • 'ini-Ca-' (jeden) já '(reflexivní)
  • ‚ini⟩ ... ⟨ae‚ předstírat '
  • 'ini⟩ ... ⟨(-ae)' se chová jako, vypadá jako '(odvozeno z 'inilrao 'podobat se')
  • 'ira-' pro '(odvozeno z „iraki '(udelat pro')
  • 'o-' vzlétnout
  • 'o⟩ ... ⟨le / lo' několikrát '(připojí se k vázaným číslicím)
  • „o⟩ ... ⟨le / lo„ míra “(musí následovat určitá slova pro označení míry rukou, nohou, pravítkem atd.)
  • ‚o-tali 'rozbalit

Následující seznam přípon Budai Rukai pochází z webu Srovnávací austronéský slovník (1995).

Nominální přípony
  • ka⟩ ... ⟨anə + N 'něco skutečného nebo pravého
  • ko- + Pronoun 'jmenovaný'
  • moasaka- + N (číslovka) 'ordinal'
  • sa -... anə + V 'nástroj, nástroj'
  • sa- + N 'některé části těla'
  • ta⟩ ... ⟨anə + N 'poloha, čas'
  • ta-ra + N 'agentivní, osoba specializovaná na ...'
Slovní přípony
  • -a- + V 'realis'
  • -a + V 'imperativ'
  • ki- + N 'sbírat, sbírat, sklízet'
  • ki- + V 'dativní zaměření, nedobrovolná akce'
  • ko- + N 'odstranit, oloupat'
  • ko- + V „nepřechodné, zaměřené na pacienta“
  • ma- + V 'vzájemné, vzájemné'
  • maa- + V 'stativní'
  • mo- + N 'k vybití, odstranění'
  • mo- + V '(jít) self-motion, nezpůsobující'
  • ŋi- + V „jednat nebo se pohybovat určitým směrem nebo způsobem“
  • ŋo- + N ‚jezdit '
  • pa- + V 'kauzativní'
  • si- + V (vázaný kmen) 'slovní předpona'
  • si- + N 'nosit, nosit, vlastnit'
  • takže- + N 'plivat, čistit, rozdávat'
  • to- + N 'dělat, vyrábět, rodit'
  • θi + N „uvolnit“
  • w- + V 'agent-focus, verbální prefix'

Poznámky

  1. ^ Rukai na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Rukai". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Li, Paul Jen-kuei. 2008. „Časová perspektiva domorodců Formosan.“ V Sanchez-Mazas, Alicia ed. Minulé lidské migrace ve východní Asii: sladění archeologie, lingvistiky a genetiky. Taylor & Francis USA.
  4. ^ Li, Paul (2006). Vnitřní vztahy formosanských jazyků. Desátá mezinárodní konference o austronéské lingvistice, 17. – 20. Ledna 2006, Palawan, Filipíny.
  5. ^ Blust, Robert A. Austronéské jazyky. Canberra: Pacific Linguistics, Research School of Pacific and Asian Studies, Australian National University, 2009. ISBN  0-85883-602-5, ISBN  978-0-85883-602-0.
  6. ^ Li, Paul Jen-kuei (2001). „Rozptýlení domorodců Formosanů na Tchaj-wanu“. Jazyk a lingvistika. 2 (1): 271–278.
  7. ^ A b C Chen, Chun-mei (2006). Srovnávací studie o formosanské fonologii: Paiwan a Budai Rukai (PDF) (Disertační práce). Texaská univerzita v Austinu. hdl:2152/3758.
  8. ^ Chen, Cheng-Fu; Sung, Li-May (2005). „Dotazníky jako položky polarity v Kucapungan Rukai“ (PDF). Koncentrický. 31 (1): 95–117.
  9. ^ Chen, Cheng-Fu (2005). Heinz, Jeffrey; Ntelitheos, Dimitris (eds.). Objektový hlas a nominalizace v Rukai (PDF). Výroční konference Austronesian Association for Formal Linguistics. Los Angeles. str. 35–47.
  10. ^ Zeitoun, Elizabeth (1997). "Pronominální systém Mantauran (Rukai)". Oceánská lingvistika. 36 (2): 312–346. doi:10.2307/3622988. JSTOR  3622988.

Reference

  • Elizabeth Zeitoun. 2007. Gramatika Mantauran (Rukai). Tchaj-pej: Jazykovedný institut, Academia Sinica. Série monografií jazyka a lingvistiky A4-2. xviii + 551 stranISBN  978-986-01-1219-1.

externí odkazy