Pomoanské jazyky - Pomoan languages - Wikipedia

Pomoan
Pomo
Etnický původPomo lidé
Zeměpisný
rozdělení		Kalifornie
Jazyková klasifikaceHokan  ?
  • Pomoan
Glottologpomo1273[1]
Pomoan langs.png
Předkontaktní distribuce jazyků Pomoan

The Pomoannebo Pomo /ˈpoʊmoʊ/,[2] jazyky jsou malá rodina sedmi jazyků pocházejících ze severu Kalifornie mluvený Pomo lidé, který dříve okupoval údolí řeky Ruská řeka a Čisté jezero Umyvadlo. Čtyři jazyky jsou zaniklé a všechny přežívající jazyky kromě Kashaya mít méně než deset reproduktorů.

Zeměpisné rozdělení

John Wesley Powell, který jako první definoval rozsah rodiny, poznamenal, že její hranice byly Tichý oceán na západě, Wintuan území v údolí Sacramento na východě, hlava Ruská řeka na sever a Bodega Head a dnešní Santa Rosa na jih (Powell 1891: 87-88). Pouze Severovýchodní Pomo nesousedila s ostatními jazyky Pomoan a byla oddělena intervenující oblastí Wintuan Řečníci.

Vnitřní vztahy jazyků

Sedm jazyků Pomoan s uvedením jejich předkontaktní distribuce v Kalifornii. Ze současných mluvčích těchto jazyků žije mnoho lidí ve stejných oblastech.

Pomoan je rodina sedmi jazyků. Jejich vzájemný vztah nejprve formálně uznal John Wesley Powell, který navrhl, aby se jim říkalo „Kulanapanská rodina“ (Powell 1891). Jako mnoho Powellových nejasných názvoslovných návrhů, zejména pro kalifornské jazyky, byl „Kulanapan“ ignorován. Na svém místě, Pomo,[3] termín používaný pro Indy i bílé Severní Pomo byl libovolně rozšířen o zbytek rodiny. Bylo to tedy jako „Pomo“, že všech sedm jazyků bylo nejprve systematicky identifikováno Samuel Barrett (1908). Aby se předešlo komplikacím, Barrett pojmenoval každý z jazyků Pomoan podle jeho zeměpisné polohy („Northern Pomo“, „Southeastern Pomo“ atd.). Tato konvence pojmenování si rychle získala široké přijetí a stále se obecně používá, s výjimkou nahrazení výrazu „Kashaya“ výrazem Barrett „Southwestern Pomo“. Bohužel však Barrettova zeměpisná jazyková jména často vedou ty, kteří neznají jazyky Pomoan, k mylné představě, že jsou dialekty jediného jazyka „Pomo“.

Byly navrženy různé genetické podskupiny rodiny, ačkoli obecné obrysy zůstaly docela konzistentní. Současný konsenzuální pohled (srov. Mithun 1999) upřednostňuje strom uvedený v Oswaltovi (1964), který je uveden níže.

Současný konsensuální pohled na vnitřní vztahy rodiny Pomoanů, založený na Oswaltovi (1964).

V zásadě identické verze těchto klasifikací jsou uvedeny v Oswalt a McLendon „Úvod“ do kapitol Pomo v Heizer, ed. (1978) a v Campbell (1997). Nejdůležitějším disidentem byl Abraham M. Halpern, jeden z mála lingvistů od Barrettovy doby, kdy shromažďoval srovnávací údaje o všech jazycích Pomoan. Halpernova klasifikace se od Oswaltovy lišila hlavně umístěním Severovýchodní Pomo. Místo toho, aby to Halpern považoval za samostatnou větev rodiny, spojil ji s jazyky oswaltské „západní“ větve, což naznačuje možnost, že severovýchodní Pomo představuje nedávnou migraci Severní Pomo podskupina (Halpern 1964; Golla 2011: 106-7).

Proto-jazyk

Proto-Pomo
RekonstrukcePomoanské jazyky

Rekonstrukce Proto-Pomo od McLendona (1973):[4]

leskProto-Pomo
žalud* biʔdú
bát se být* kʰiˑyá, * kʰiyáˑ
Angelica* baʔk̓ówa
paže* ʔiˑxál (ʸ)
podpaží* daˑyamá-
Šíp* hic̓úˑ
Šíp* baṭʰíy
popel* hiˑnó (x̣ò)
zadní* bak̓oˑ
páteř* hiʔk̓i, * k̓idí
kůra (ze stromu)* qʰahwálʸ
košík, sp.*upejpavý
košík, sp.* kʰiṭúˑ
koš, balení (tkané)* buhqʰál
koš, balení (tkané)* buhkí?
koš, bušení*Mike
medvěd* buˑṭáqa (lʸ)
medvěd, hnědý* limá (ˑ)?
včela* koʔó (lʸ), * kaʔolʸó
vzadu, vzadu* siˑlí, * silíˑ
břicho* ʔuhqʰá (ˑ)
níže* ʔiyów
velký, sg.* bahṭʰé, * bahṭʰén
velký, pl.* ʔahṭʰíy, * ʔahṭíynʸ
pták* c̓iyíta ~ * c̓ihtá
kousnout, do* qaˑné-
okoun* xaqʰál
deka* ʔihxí (ˑ)
krev* baˑláy
tělo* xiʔbá
kost* ʔihyá (ˑ)
luk* xihmúy, * xi (ʔ) mi
mozek, hlava, výčnělek* hoʔt̓ó
chléb, žalud* qʰaṭó (ˑ)
zlomit vítr* ʔihpʰéṭ-
mateřské mléko* xiʔdónʸ
bratr, matka* cúˑ-c̓i ~ * céˑ-c̓i
bratře, starší* méqi
bratr, otec mladší* kéqi
švagr (tj. bratr manželky?)* mahá-, * háˑ
jírovec* bahxá
jírovec ořechy, když jsou namočené* dihsá
čmelák* kʰeˑhéy
hořet* maˑlí- ~ * mahlá-
Bush, sp.* qȧ (h) nóˑ
káně* kuhkʰí
nosit v rukou, do* bi-ʔdíˑ-d (i) -
kauzativní* -hqa
chaparral* seʔé
hruď* yeʔélʸ
dítě* qaˑwí
škeble* x̣alá / ú
dráp* héˑc̓
mrak* qʰaʔbá (ˑ), * qʰaʔbú
jetel* ʔohsó
Studený* qahcíl, * qacˑi
přijď k* (h) wáˑdu-
vařit, péct pod popelem, na* ʔihpʰá-
divoký ocas (králičí)* nóˑmik
topol* qaxálabʔ ~ * qáxalabʔ
kojot* doˑwí
potok* biʔdá
tanec / píseň* qʰé
nevlastní dcera* -ʔódʔ
nevlastní dcera* xowmi (ˑ-c̓i)
svítání, ráno* qʰaʔˑá
den* makílʸ, * maˑkí
jelen / maso* bihxé
zemřít* q̓alálʸ ~ * q̓alá-
směrový* -lal
špinavý* c̓áʔc̓a
srna* maṭʰéy
dveře* hohwá
holubice* maˑyú, * maˑyúˑ
sen, do* qʰaʔadˑú-
pít, do* hoʔq̓ó (k)
kachna* q̓aˑyán (~ * q̓ayáˑn?)
durativní*-dítě-
ucho* xiˑmánʸ
Země* ʔa (h) máṭ
východní* ʔaxóˑ
jíst, žvýkat, do* qawá-
jíst, do* kuhˑú-
vejce* hik̓óˑ, * hik̓ó
loket* q̓o / uhsá
uhlíky, uhlí* mahsíkʔ / tʔ
nepřítel* kuhmá
výkaly* ʔahpʰá
oko, obličej* huʔúy
Tlustý* ʔihpʰúy
otec* meʔˑé
otec, otec* bá-ˑc̓i
otec, matka* -ká-ˑc̓i
kolouch* nuhwákʔ
peří, malé / dolů* ʔahṭʰé ~ * ṭʰahṭʰén?
peří, velké* ahoj
oheň* ʔohx̣ó
singulární předmět první osoby* haʔáˑ
singulární objekt první osoby* ʔawí-toˑ
first person singulární přivlastňovací prefix* ʔawí-
první osobní množné číslo* awá-ya
první osobní množné číslo* ʔawá-ya-l
Ryba* ʔahxá
Pět* ṭuhxo
blecha* ʔiˑméla
maso* c̓iʔˑí
pazourek* qʰahká
létat, do (1)* hakˑá- (?)
létat, do (2)* pʰudí-
létat, n.* c̓amolʸ
jídlo* maʔá
chodidlo* qʰaˑmánʸ
čelo* diˑlé
les, hluboký, hustý (odtud stínovaný)* xiˑyó
liška (1)* haq̓áw
liška (2)* duˑcá
žába* waˑṭakʔ / qʔ
dát kulatý předmět* dihqá-
jděte, několik do* pʰilá
dobrý* q̓oʔdí
husa* lála, * hláˑla
gopher?* ʔaˑláme
obilí, rostlina obilí* muhká
tráva* qac̓ˑá
saranče* xahqót
vlasy hlavy* heʔˑé, * heʔey (?)
vlasy, tělo, srst* cihmé ~ * ciˑme
ruka* ʔatʰáˑna ~ * ʰatʰaná
jestřáb* k̓iyáˑ
hlava* kináˑlʸ, * xináˑ / lʸ, * kʰináˑ?
slyšet, aby* xóˑki-
konopí* mahxá
otvor* ahoj
roh* haʔˑá
horké, být* muht̓ám-
Dům* Káahká
lovit,* boˑʔó
imperativ jednotného čísla* -im
jackrabbit* ˑAˑmáˑqala
sojka* c̓ayi ~ * c̓aˑyi
žárlivý* ʔayél
příbuzný, vlastní, v generacích nad ego* -ˑC̓i
smát se* kʰuwáy
výluh, do* kʰeʔé-
list (1)* siʔṭ̓ál
list (2)* xihpʰa
hora* dȧˑnó
ústa* ʔahx̣á
bláto* báˑto
mudhen (?)* qʰá-c̓iyàt ~ * qʰa-c̓it
kaše, žalud* ṭʰoʔó (ˑ)
houba (1)* hic̓éˑ
houba (2)* k̓aˑlál
mušle (oceán škeble?)* lȧʔq̓ó
název* ʔahxí
pupek* Qohqó-hmo
krk* q̓óyu
negativní (1)* - ne?
negativní (2)* kʰów ~ * akʰˑów
ponorná síť* waˑyákʔ / qʔ
Nový* xiˑwéy
noc* duwˑé
severní* kuhˑúla (?)
nos* ahoj
dub, černý* yuhxíy, * lixúy
dub, žít (?)* maʔk̓i (bʔ)
dub, kaše* c̓ipʰa, * c̓apʰˑa
dub, sp.* wiyú
dub, bílý* qaʔban / l-
případ objektu* -al ~ * -to
týl* kʰaˑyá
na, nahoře, nahoře* wína ~ * wináˑ
jeden* k̓á-, * káˑ-
cibule, divoká* qʰaʔbat / r
optativní* -ix
bolest* duṭʰál
panter* yahmóṭʔ
cesta* ahoj
lidé, skupina lidí, vesnice, rasa* nȧhpʰó
pepř strom* bahˑébʔ
pepřový ořech* bahˑé
hlen* q̓uʔlés
zvednout dlouhý předmět, do* dihkí
pokrm* yuhhú (ˑ), * yuhx̣ú (ˑ)?, * yuhhúy, * yuhx̣úyʔ
hřiště* qʰahwé, * qʰahwé
množné číslo (1)* -lV-
akt množného čísla (2) (s rozsahem?)* -ma
množné číslo* -áje
jed, otravná píseň* q̓oˑʔó ~ * q̓oʔóˑ
jedovatý dub* hmaˑṭi̇yu ~ * maˑṭi̇yuho?
brambor, indický* hiʔbúnʸ
těhotná* wiˑní
křepelka* xaqáˑqa
křepelčí uzel* qʰéya ~ * ʔehqʰéya
mýval* qʰaʔdús ~ * qʰahlús?
déšť* kehkʰé (ˑ) ~ * ihkʰé
surový / živý* qa (h) xó-
reciproční* ~ (h) ma (ˑ) k̓ ~ * -ma (ˑ) k̓-
vzájemný vztah* -a (ˑ) q
konečník* haṭ̓á, * (ṭ̓i?)
rákos, sp.* c̓iwíx
reflexní* -i (ˑ) k̓i
žebro* misˑá (ˑ) kʔ
hřeben / hora* wixálʸ
Skála* qʰaʔbé
sůl (1)* ṭaʔq̓o
sůl (2)* kʰeʔéˑ
písek / štěrk* miˑṭákʔ
viděl od sebe, aby* xuqʰáˑ-
mořské řasy, jedlé* ʔoˑṭóno
druhá osoba jednotného čísla* ʔaˑmá
singulární objekt druhé osoby* míˑ-to ~ * mí-to ~ * mi-tó
druhá osoba singulární přivlastňovací předpona* mi-
druhá osoba množného čísla* ʔaˑmá-ya
druhá osoba množného čísla* ʔaˑmá-ya-l
vidět* kád-, * káˑd-
semínko*? isóˑ, * ʔisóy
semelfactive* -ki-
věta spojovací (1)* -pʰila
věta spojovací (2)* -pʰi
věta spojovací (3)*-v
oddělit od někoho, do* q̓á (ˑ), * q̓a- (m -) (h) mak̓
rameno* c̓uwáˑ
sourozenec, mladší* ṭ̓áqi
šlacha* hiˑmá
sestra, otec* múc̓i ~ * múˑc̓i ~ * wéˑqi
sestra, matka je starší* ṭʰúˑc̓
sestra, matka je mladší* xéˑqi
sestra, starší* déˑqi
sestřin manžel* kóˑdʔ, * qóˑdʔ?
sedni si* ká-
posaďte se,* kahkí-
šest* lanká, * káci
kůže* ćʔdá
skunk* nupʰéṭ
nebe* qalí, * qalínʸ
spát, do* siˑmán
pomalý* pʰaláˑ
slimák* paʔláˑ
kouř* ʔohx̣ósa (xà), * saxá
sopel* ahojlásu
sníh* ʔihyúlʸ
mýdlový kořen* haʔˑá (ˑ) bʔ
zeť* hkéye
kyselý* móc̓ ~ * móˑc̓
jižní* ʔiyó
spekulativní* -xe-
pavouk* ʔikʰáˑ, * mikʰá, * ikʰá
plivat* ʔihqʰetʔ
slezina* maṭéé
pramen (vody)* (qʰa) qahpʰá
veverka* kuˑmáṭʔ, * qumáṭ
smrad, k* mihxé
přestaň dělat* -hyéˑ-
příběhy, mýty, vyprávět* maṭúˑ
tětiva* suˑlímaṭʔ
zelenáč* xamólʸ
slunce* haʔdá
potit se* mikʰˑéq
ocas* hibá
mluvit s* kȧhnów
slzy* huʔuy-qʰà (ˑ)
varlata* yȧqolʸ
věc* á (ˑ) maˑ
mužský singulární předmět třetí osoby* hamíyabʔ
mužský singulární předmět třetí osoby* hamíˑb-al
ženský singulární předmět třetí osoby* hamíyadʔ
ženský singulární předmět třetí osoby* hamíˑd-al
třetí osoba singulární přivlastňovací předpona* hamíyaˑ-
hrdlo* mihyánʸ
klíště* aṭ̓aʔláˑ
jazyk* haʔbálʸ ~ * hawba (ˑ) ~ * hibʔa
zub* ahoj
strom* qʰaˑlé
tule, kulatý* bakóˑ
výhonek tule* ṭʰiʔbéˑ
dva* ʰaqʰóc
pupek* ʔohqó
do kopce* dȧnóˑ
údolí, mýtina* qahqó
jít do* hwáˑd-, * wáˑd-
voda* ʔahqʰá
západ (1)* mihila, * mix̣ila
západ (2)* bóˑ
co* (baˑ) qö (ˑ)
pískat* li (?) búˑ
bílý* qahlé
divoká kočka* dȧˑlóm (ʔ)
vítr* ʔihyá
zima* qʰu (ʔ) c̓áˑ-
vlk* cihméwa ~ * ciméwa
žena* ʔimáˑta
dřevo* ʔahx̣áy
dřevěná kachna* waṭá-
krysa* mihyóqʔ
červ (1)* biˑlá
červ (2)* ʔikʰólʸ

Viz také

  • Boontling - vytvořený dialekt angličtiny obsahující slova Pomo

Poznámky

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Pomoan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ Laurie Bauer, 2007, Příručka studenta lingvistiky, Edinburgh
  3. ^ Etymologie výrazu „Pomo“ je složitá. Zdá se, že jde o kombinaci slov severní Pomo [pʰoːmoː], "na díře červené země" a [pʰoʔmaʔ] (obsahující [pʰo-]„bydlí, žijí ve skupině“) a společně navrhují „ty, kteří žijí v díře červené země“ (Campbell 1997: 397, citující McLendon & Oswalt 1978: 277)
  4. ^ McLendon, Sally. 1973. Proto Pomo. (Publikace lingvistiky University of California, 71.) Berkeley: University of California Press.

Reference

  • Barrett, Samuel A. (1908). Etno-geografie Pomo a sousedních indiánů. University of California Publications in American Archaeology and Ethnology, 6. [1][trvalý mrtvý odkaz ]
  • Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN  0-19-509427-1.
  • Goddard, Ives (ed.). (1996). Jazyky. Příručka severoamerických indiánů (W. C. Sturtevant, generální red.) (Svazek 17). Washington, D. C .: Smithsonian Institution. ISBN  0-16-048774-9.
  • Golla, Victor. (2011). Kalifornské indické jazyky. Berkeley: University of California Press. ISBN  978-0-520-26667-4.
  • McLendon, Sally a Robert L. Oswalt (1978). "Pomo: Úvod". v Kalifornie, vyd. Robert F. Heizer. Sv. 8 z Příručka severoamerických indiánů, vyd. William C. Sturtevant, str. 274–88. Washington, D.C .: Smithsonian Institution. ISBN  978-0-16-004574-5.
  • Mithun, Marianne. (1999). Jazyky původní Severní Ameriky. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  0-521-23228-7 (hbk); ISBN  0-521-29875-X.
  • Powell, John Wesley. (1891). Indické jazykové rodiny Ameriky, severně od Mexika. Výroční zpráva Bureau of American Ethnology 7: 1-142. Washington, DC: Vládní tiskárna. [2]
  • Chestnut, Victor King (1902). Rostliny používané indiány v Mendocino County v Kalifornii. Vládní tiskárna. Citováno 24. srpna 2012.

externí odkazy