Tetum jazyk - Tetum language

Tetun Dili
Tetun Prasa; Tétum Praça (v portugalštině)
Tetun Dili, Tetun Prasa
Rodilý kVýchodní Timor
Rodilí mluvčí
390,000 (2009)[1]
L2: 570 000 ve Východním Timoru [2]
Dialekty
  • Belunese (Tetun Belu)
  • Terik (Tetun Terik)
latinský (Tetum abeceda )
Oficiální status
Úřední jazyk v
Východní Timor
RegulovánoNárodní lingvistický institut
Kódy jazyků
ISO 639-3tdt
Glottologtetu1246[3]
Tetum Prasa.png
Distribuce reproduktorů mateřského jazyka Tetum Prasa ve Východním Timoru
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
Tetum (portugalsky), Tetun (Lian Tetun)
Lian Tetun
Rodilý kZápadní Timor, Východní Timor
Rodilí mluvčí
500 000, většinou v Indonésii (2010–2011)[1]
50 000 reproduktorů L2 v Indonésii a ve Východním Timoru
Austronesian
Dialekty
  • Belunese (Tetun Belu)
  • Terik (Tetun Terik)
Oficiální status
Úřední jazyk v
 Východní Timor
Uznávaná menšina
jazyk v
Kódy jazyků
ISO 639-2tet
ISO 639-3tet
Glottologtetu1245[4]
Tetum Terik.png
Distribuce ve Východním Timoru Tetum Belu (my stojíme Tetum Terik (jihovýchodní). Většina řečníků Tetun, kteří žijí ve Západním Timoru, není zobrazena.

Tetum (portugalština: Tetum Výslovnost portugalština:[ˈT̪et̪um],[5] ; Tetum: Tetun Výslovnost Tetum:[ˈT̪et̪un̪]), je Austronesian jazyk mluvený na ostrově Timor. Mluví se v něm Belu Regency v indonéština Západní Timor a přes hranice v Východní Timor, kde je jedním ze dvou oficiální jazyky.

Ve skutečnosti existují dvě hlavní formy Tetum jako jazyka:

  • Tetum Terik, což je domorodější forma Tetum vyznačená odlišným výběrem slov, menším cizím vlivem a dalšími charakteristikami, jako je konjugace slovesa
  • Tetum / n Prasa (trh Tetum od slova praca v portugalském smyslu náměstí) nebo Tetum / n Dili (vzhledem k jeho rozšířenému použití v hlavním městě Dili). Toto je kreolština na bázi Tetum (silně ovlivněná portugalštinou), která se vyvinula v Dili během koloniální nadvlády, když místní mluvčí Tetum přišli do kontaktu s portugalskými misionáři, obchodníky a koloniálními vládci. Ve Východním Timoru Tetun Dili se běžně mluví druhým jazykem.

Bez předchozího kontaktu, Tetum Terik a Tetun Dili nejsou okamžitě vzájemně srozumitelné, zejména kvůli velkému počtu slov portugalského původu použitých v Tetun Dili.[6] Kromě určitého gramatického zjednodušení byla Tetun Dili velmi ovlivněna slovní zásobou a v malé míře gramatikou portugalština, další úřední jazyk Východního Timoru.

Nomenklatura

Anglická forma „Tetum“ je odvozena spíše od portugalštiny než od moderní Tetum. Někteří lidé proto považují „Tetun“ za vhodnější.[7] Ačkoli toto se shoduje s oblíbenou indonéskou formou a varianta s „m“ má delší historii v angličtině, „Tetun“ byl také používán některými portugalštinou vzdělanými Timorese, jako například José Ramos-Horta a Carlos Filipe Ximenes Belo.

Podobné neshody ohledně nomenklatury se objevily ohledně názvů jiných jazyků, jako např Svahilština / kiswahili a Punjabi / Panjabi.

Historie a dialekty

Jazyky Ostrov Timor. Tetum je žlutě.

Podle lingvisty Geoffrey Hull, Tetum má čtyři dialekty:[8]

  • Tetun-Dilinebo Tetun-Prasa (doslova „město Tetum“), se mluví v hlavním městě, Dili a jeho okolí na severu země. Díky své jednodušší gramatice než jiné odrůdy Tetun, rozsáhlým portugalským výpůjčkám a údajným kreolským rysům, Etnolog a někteří vědci to klasifikují jako tetunské kreolský.[9][10] Tato pozice je však také sporná v tom, že zatímco Tetun-Dili může vykazovat jednodušší gramatiku, neznamená to, že Tetun-Dili je kreol.[12][13] Podle Etnolog, v roce 2004 bylo ve Východním Timoru 50 000 reproduktorů Tetun-Dili.[8]
  • Tetun-Terik se mluví v jižních a jihozápadních pobřežních oblastech. Podle Etnolog, bylo ve Východním Timoru v roce 1995 50 000 řečníků Tetun-Terik.[8]
  • Tetun-Belu, nebo Belunese dialekt, je mluvený v centrálním pásu ostrova Timor od Ombaijský průliv do Timorské moře, a je rozdělen mezi Východní Timor a Západní Timor, kde je to považováno za bahasa daerah nebo "regionální jazyk", bez úředního statusu v roce 2006 Indonésie, ačkoli to používá Diecéze z Atambua v římskokatolických obřadech.
  • The Nana'ek dialektem se mluví ve vesnici Metinaro, na pobřežní silnici mezi Dili a Manatuto.

Tetun-Belu a Tetun-Terik mimo jejich domovská území se nemluví. Tetun-Prasa je forma Tetum, kterou se mluví v celém Východním Timoru. Ačkoli portugalština byla úředním jazykem Španělska Portugalský Timor do roku 1975, Tetun-Prasa vždy převládala lingua franca ve východní části ostrova.

V patnáctém století, před příchodem Portugalců, se Tetum rozšířil přes střední a východní Timor jako jazyk kontaktu pod záštitou Belunese-mluvit Království Wehali, v té době nejmocnější království na ostrově. Portugalci (přítomní v Timoru od c. 1556) tvořili většinu svých osad na západě, kde Dawane bylo řečeno, a to nebylo až do roku 1769, kdy bylo hlavní město přesunuto z Lifau (Oecussi ) Dili, že začali propagovat Tetum jako meziregionální jazyk ve své kolonii. Timor byl jednou z mála portugalských kolonií, kde se stal místním jazykem, a ne formou portugalštiny lingua franca: protože portugalská vláda byla spíše nepřímá než přímá, Evropané vládli prostřednictvím místních králů, kteří přijali katolicismus a stali se vazaly Král Portugalska.[14]

Když Indonésie obsadila Východní Timor v letech 1975 až 1999 byla prohlášena za „27. provincii republiky“ používání portugalštiny a indonéština byl prohlášen jediným úředním jazykem, ale Římskokatolický kostel přijal Tetum jako svůj liturgický jazyk, čímž se zaměřil na kulturní a národní identitu.[15] Po Přechodná správa OSN ve Východním Timoru (UNTAET) převzala správu v září 1999, Tetun (Dili) byl prohlášen za oficiální jazyk země, i když podle Encarta Winkler Prins mluvilo jím v té době jen asi 8% původního obyvatelstva, zatímco elita (skládající se z 20 až 30 rodin) mluvila portugalsky a většina dospívajících byla vzdělávána v indonéštině.[16] Když dne 20. května 2002 získal Východní Timor nezávislost, byly Tetum a portugalština prohlášeny za úřední jazyky. Sčítání lidu z roku 2010 zjistilo, že společnost Tetum Prasa měla 385 269 rodilých mluvčích na celkové populaci 1 053 971, což znamená, že podíl rodilých mluvčích Tetum Prasa / Dili se během 2000ů zvýšil na 36,6%.[17]

Kromě regionálních odrůd Tetum ve Východním Timoru existují rozdíly ve slovní zásobě a výslovnosti, částečně kvůli portugalskému a indonéskému vlivu. Tetum, kterými hovoří východotimorští migranti v Portugalsko a Austrálie je více ovlivňován portugalštinou, protože mnoho z těchto řečníků nebylo vzděláváno v indonéštině.

Slovní zásoba

Domorodý

Název Tetum pro Východní Timor je Timór Lorosa'e, což znamená „Timor vycházejícího slunce“, nebo méně poeticky „Východní Timor“; lorosa'e pochází z loro "slunce" a sa'e "vstát, jít nahoru". Podstatné jméno pro „slovo“ je liafuan, z lia "hlas" a fuan "ovoce". Několik dalších slov v Tetum:

portugalština (vlevo) a Tetum (vpravo). Z kurzu portugalštiny pro reproduktory Tetum. Text říká: „Naše generace má někdy potíže rozlišovat mezi„ j “a„ z ““
  • aas - "vysoká"
  • aat - "špatný"
  • ai - "strom"
  • ai-fuan - "ovoce"
  • ai-manas - "koření"
  • včela - "voda"
  • belun - "přítel"
  • boot - "velký"
  • di'ak - "dobrý"
  • domin - "milovat"
  • ema - "člověk lidí"
  • fatin - "místo"
  • feto - "žena"
  • foho - "hora"
  • fulan - "měsíc / měsíc"
  • funu - "válka"
  • hamlaha - "hladový"
  • sténat - "jíst"
  • hahán - "jídlo"
  • hemu - "napít se"
  • hotu - "Všechno"
  • ida - "jeden"
  • kalan - "noc"
  • ki'ik - "málo"
  • Kraik - "nízká"
  • labarik - "dítě"
  • lafaek - "krokodýl"
  • lais - "rychle"
  • lalenok - "zrcadlo"
  • laran - "uvnitř"
  • lia - "Jazyk"
  • liafuan - "slovo" (od lian - hlas a fuan - ovoce)
  • lian - "hlas", "jazyk"
  • loos - "skutečný"
  • Lorone - "den"
  • lokraik - „odpoledne“
  • tauk - "posvátný"
  • hříva - "muž"
  • maromak - "Bůh"
  • moris - "život"
  • déšť - „země“
  • tasi - "moře"
  • tinan - "rok"
  • tebes - "velmi"
  • dospívající - "špína"
  • Toos - "tvrdé"
  • uluk - "za prvé"
  • Ulun - "hlava"

Z portugalštiny

Slova odvozená z portugalštiny:

  • adeus - "Ahoj"
  • ajuda - "Pomoc"
  • aprende - "učit se", od aprender
  • demais - "příliš mnoho"
  • desizaun - "rozhodnutí", od decisão
  • edukasaun - "vzdělávání", od educação
  • envezde "místo", z em vez de "
  • entaun - "tak", "dobře", od então
  • eskola - "škola", od escola
  • governu - "vláda", od governo
  • igreja - "kostel"
  • istória - "historie", od história
  • jerasaun - "generace", od geração
  • keiju - "sýr", od queijo
  • komprende - "rozumět", od soudce
  • nabídky - "méně", od menu
  • obrigadu / a - "díky", od obrigado / a
  • paun - "chléb", od pão
  • povu - "lidé", od povo
  • profesór - "učitel", od profesor
  • relijiaun - "náboženství", od religião
  • semana - "týden"
  • serbisu - "práce z serviço
  • serveja - "pivo", od cerveja
  • tenke - "musí", od tem que
  • xefe - "šéf", od kuchař
  • ideia - "idea"
  • múzika - "hudba", od música
  • esperiénsia - "zkušenost", od experiência
  • teknolojia - "technologie", od tecnologia
  • forsa - "síla", od força
  • eletrisidade - "elektřina", z Electricidade
  • terorizmu - "terorismus", od terorismus
  • embaixada - "ambasáda"
  • organizasaun - "organizace", od organização
  • arkitetura - "architektura", z arquitetura
  • kafé - "káva", od kavárna
  • ekipamentu - "zařízení", od vybavit
  • prezidente - "prezident", od presidente
  • froñas - "polštáře", od fronhas
  • aviaun - "letadlo", z avião
  • kompañia - "společnost", od společník
  • televizaun - "televize", od televisão
  • enjeñaria - "strojírenství", od engenharia
  • korrupsaun - "korupce", od zkorumpovaný
  • polísia - "policie", od polícia
  • fízika - "fyzika", od física
  • profisaun - "profese", od profissão
  • nesmyslné - "nemožné", od Imposível
  • gitarrista - "kytarista", od kytarista
  • pasaporte - "pas", od Passaporte
  • mensajen - "Zpráva od mensagem
  • Natál - "Vánoce", od Natal

Z malajštiny

Tetum (vlevo) a portugalsky (vpravo). Z kurzu portugalštiny pro reproduktory Tetum. Text říká: „Někteří lidé namísto„ * meja “,„ * uja “a„ * abuja “vyslovují nesprávněmesa ', 'USA ' a 'abusa '."

Jako výsledek Malajský bazar je regionální lingua franca, mnoho slov je odvozeno od Malajština, počítaje v to:

  • u nás "set", od ratus
  • Barak "hodně", od banyak
  • bele "může", od Boleh
  • besi "železo", z besi
  • udan "déšť", od hujan
  • dalan "cesta" nebo "silnice", z Jalan
  • fatu (k) "kámen", z batu
  • fulan "měsíc" nebo "měsíc" z bulan
  • malae "cizinec", od melayu „Malajština“
  • manas "horký", od panas
  • rihun "tisíc", od ribu
  • sala "špatně", od salah
  • tulun "pomoc", od dlouho
  • dapur "kuchyň", od dapur
  • uma "dům", z rumah

Kromě toho, jako dědictví Indonéská vláda, další slova malajského původu vstoupila do společnosti Tetum prostřednictvím indonéština.

Číslice

  • ida "jeden"
  • Rua "dva"
  • tolu "tři"
  • haat "čtyři"
  • lima "Pět"
  • neen "šest"
  • hitu "sedm"
  • ualu "osm"
  • sia "devět"
  • sanulu "deset"
  • ruanulu "dvacet"

Reproduktory Tetum však často používají Malajština / indonéština nebo portugalština čísla místo toho, jako napřdelapan nebo oito "osm" místo ualu, zejména pro čísla nad tisíc.

Kombinace

Tetum má mnoho hybridních slov, která jsou kombinace původních a portugalských slov. Mezi ně často patří domorodé sloveso Tetum s portugalskou příponou -dór (podobně jako „-er“). Například:

  • han ("jíst") handór - žrout.
  • hemu ("pít") hemudór - těžký pijan.
  • Hateten ("říct") hatetendór - chatterbox, mluvící osoba.
  • sisi („otravovat, otravovat“) sisidór - nag, škůdce.

Základní fráze

  • Bondia - "Dobré ráno" (z portugalštiny Průměr bomby).
  • Di'ak ka lae? - "Jak se máte?" (doslovně „je vám dobře nebo ne?“)
  • Ha'u di'ak - "Jsem v pořádku."
  • Obrigadu / Obrigada - "Děkuji", řekl muž / žena (z portugalštiny Obrigado / Obrigada).
  • Ita bele ko'alia Tetun? - "Mluvíš Tetum?"
  • Loos - "Že jo"
  • Lae - "Ne."
  • Ha'u ' [Los Angeles] komprende - "Nerozumím" (z portugalštiny soudce).

Gramatika

Morfologie

Osobní zájmena

OsobaČíslo
Jednotné čísloMnožný
1Ha'u (-nia)
1 VČETNĚIta (-nia)
1 EXKLAmi (-nia)
2O (-nia)Imi (-nia)
2 (zdvořilý)Ita (-nia)Ita boot sira (-nia)
3Nia (ninia)Sira (-nia)

[18]

Příklady:

(1)HauronaasuHatenu
1SslyšetPesštěkání
„Slyším štěkat psa“
(2)Niasosa sigaru
3 skupujecigarety
„Kupuje cigarety“
(3)Itarona rádiu?
1PLsluchrádio
„Slyšíme rádio?“
(4)Siramorishotuka?
3PnaživuVšechno?
„Jsou všichni naživu?“

Běžným jevem je použití titulů jako Senhora pro ženu nebo jména, spíše než pro zájmena, když se obrací na lidi.

Příklad:

(1)Senhoramaihoribain-hira?
paníPřijítMINULOSTkdyž
„Kdy jsi přišel?“

[18]

Druhá osoba singulární zájmeno Ó se používá obecně s dětmi, přáteli nebo rodinou, zatímco s cizími lidmi nebo lidmi s vyšším sociálním postavením se používá Ita nebo Ita boot.[19]

Příklad:

(1)Nina, Ó ihanebe?
Nina2s.FAMLOCkde
„Nino, kde jsi?“

Podstatná jména a zájmena

Množný

Množné číslo není obvykle označeno na podstatných jménech, ale na slově sira „oni“ to mohou vyjádřit, když je to nutné.

feto „žena / ženy“ → feto sira "ženy"

Avšak množné číslo končí -s podstatných jmen portugalského původu je někdy zachována.

Estadus Unidus - Spojené státy americké (od Estados Unidos)
Nasoens Unidas - Organizace spojených národů (od Nações Unidas)
Jednoznačnost

Tetum má volitelný neurčitý čas článek ida ("jeden"), použitý za podstatnými jmény:

labarik ida - dítě

Neexistuje žádný jednoznačný článek, ale demonstrace ida-ne'e („tento“) a ida-ne'ebá („ten“) lze použít k vyjádření jednoznačnosti:

labarik ida-ne'e - toto dítě, dítě
labarik ida-ne'ebá - to dítě, dítě

V množném čísle sira-ne'e ("tyto") nebo sira-ne'ebá („ty“) se používají:

labarik sira-ne'e - tyto děti, děti
labarik sira-ne'ebá - ty děti, děti
Přivlastňovací / genitivní

Částice nia tvoří nezcizitelný přivlastňovací prostředek a lze jej použít podobným způsobem jako v angličtině, např .:

João nia uma - Joãův dům
Cristina nia livru - Cristina kniha

Když je vlastník odložen, což představuje odcizitelné vlastnictví, nia se stává nian:

povu Timór Lorosa'e nian - lidé z Východního Timoru
Inkluzivní a exkluzivní „my“

Stejně jako ostatní austronéské jazyky má Tetum dvě podoby „my“, ami (odpovídá malajštině kami) který je exkluzivní, např. "Já a oni" a ita (odpovídá malajštině kita), který je včetně, např. „ty, já a oni“.

ami-nia karreta - naše [rodinné] auto
ita-nia déšť - naše země
Nominalizace

Podstatná jména odvozená od sloves nebo adjektiv se obvykle tvoří s připevňuje, například přípona -na'in, podobně jako „-er“ v angličtině.

hakerek „napsat“ → hakerek-na'in "spisovatel"

Přípona -na'in lze také použít s podstatnými jmény ve smyslu „vlastník“.

uma „dům“ → uma-na'in "hospodář"

V tradičnějších formách Tetum je kružnice ma (k) - -k se používá místo -na'in. Například podstatná jména „hříšník“ nebo „provinilec“ lze odvodit ze slova sala jako buď maksalaknebo sala-na'in. Pouze předpona ma (k) - se používá, když kořenové slovo končí souhláskou; například od slova lze odvodit podstatné jméno „kuchař“ nebo „kuchař“ te'in tak jako makte'in stejně jako te'in-na'in.

Přípona -trnáct (od slova pro „špínu“ nebo „výkaly“) lze použít s adjektivy k vytvoření hanlivých výrazů:

bosok "false" → bosok-teen "lhář"

Přídavná jména

Odvození od podstatných jmen

Chcete-li změnit podstatné jméno na jmenné adjektivum, slovo oan (osoba, dítě, přidružený objekt) je přidán.

malae „cizinec“ → malae-oan "zahraniční, cizí"

„Timorská osoba“ tedy je Timor-oan, na rozdíl od země Timor, rai-Timor.

K vytvoření adjektiv a podstatných jmen aktérů od sloves je přípona -dór (odvozeno z portugalštiny) lze přidat:

Hateten „říct“ → hatetendór "hovorný"
Rod

Tetum tedy nemá samostatné mužské a ženské pohlaví nia (podobný IA/pr/nya v malajštině) může znamenat buď „on“, „ona“ nebo „to“.

Různé formy pro pohlaví se tedy vyskytují pouze v adjektivech odvozených z portugalštiny obrigadu („děkuji“) používají muži a obrigada ženami. Mužské a ženské tvary jiných adjektiv odvozených z portugalštiny se někdy používají s portugalskými výpůjčkami, zejména portugalštinou vzdělanými mluvčími Tetum.

governu demokrarátiku - demokratická vláda (od governo demokratrático, mužský)
nasaun demokrarátika - demokratický národ (od nação demokratrática, ženský)

V některých případech mají různé formy pohlaví odlišné překlady do angličtiny:

bonitu - hezký
bonita - dosti

V domorodých slovech Tetum jsou přípony -hříva („muž“) a -feto („žena“) se někdy používají k rozlišení mezi pohlavími:

oan-hriva „syn“ → oan-feto "dcera"
Srovnání a superlativy

Superlativy lze vytvořit z adjektiv pomocí zdvojení:

Barak „much“, „many“ → babaraku „very much“, „many“
boot „velký“, „velký“ → boboot „obrovský“, „obrovský“
di'ak „dobrý“ → didi'ak "velmi dobře"
ikus „poslední“ → ikuikus „úplně poslední“, „finální“
moos "clean", "clear" → momoos "neposkvrněný", "neposkvrněný"

Při srovnávání slovo liu ("více") se používá za přídavným jménem, ​​případně za ním vévoda („než“ z portugalštiny do fronty):

Maria tuan liu (duké) Ana - Maria je starší než Ana.

Popsat něco jako nejvíce nebo nejméně, slovo hotu („vše“) ​​se přidává:

Maria tuan liu hotu - Maria je nejstarší.

Příslovce

Příslovce lze tvořit od přídavných jmen nebo podstatných jmen reduplikací:

di'ak „dobrý“ → didi'ak "studna"
naděje "new", "recent" → foufoun „nově“, „nedávno“
kalan „noc“ → kalakalan "noční"
lais „rychlé“ → Lailais "rychle"
Lorone „den“ → loroloron "denně"

Předložky a předpoklady

Nejčastěji používané předložky v Tetum jsou slovesa iha ("mít", "vlastnit", "konkrétní místní") a bekot/ba („go“, „to“, „for“). Většina pojmů v angličtině je vyjádřena nominálními frázemi vytvořenými pomocí iha, předmět a poloha (vyjádřeno podstatným jménem), volitelně s přivlastňovacím nia.

iha uma (nia) laran — uvnitř dům
iha foho (nia) tutun — na vrcholu Hora
iha meza leten — na stůl
iha kadeira okos — pod židle
iha rai li'ur — mimo země
iha ema (nia) leet — mezi lidé

Slovesa

Spona a negace

Tady není žádný sloveso být" jako takový, ale slovo Laos, což se překládá jako „nebýt“, se používá pro negaci:

Timor-oan sira la'ós Indonézia-oan. - Timorové nejsou Indonézané.

Slovo maka, což se zhruba překládá jako „kdo je“ nebo „co je“, lze pro zdůraznění použít s přídavným jménem:

João maka gosta serveja. - Je to John, kdo má rád pivo.
Výslech

The tázací je tvořen pomocí slov ka („nebo“) nebo ka lae ("nebo ne").

O bulak ka? - Jsi blázen?
Ó gosta ha'u ka lae? - Máš mě rád?
Odvození od podstatných jmen a přídavných jmen

Přechodná slovesa jsou vytvořeny přidáním předpony ha- nebo hak- k podstatnému jménu nebo přídavnému jménu:

byl „kapalina“ → habeen „zlikvidovat“, „roztavit“
bulak „šílený“ → habulak "pobláznit se"
klibur „unie“ → haklibur "sjednotit"
mahon "odstín" → hamahon "zastínit", "zakrýt"
manas „horké“ → hamanas "zahřát"

Nepřechodná slovesa jsou vytvořeny přidáním předpony na- nebo nak- k podstatnému jménu nebo přídavnému jménu:

nabeen - (být) zkapalněný, roztavený
nabulak - (být) poblázněný
naklibur - (být) jednotný
namahon - (být) stínovaný, zakrytý
namanas - (stát se) zahřátý
Konjugace a skloňování (v Tetun-Terik)

v Tetun-Terik, slovesa se skloňují, když začínají samohláskou nebo souhláskou h. V tomto případě mutace první souhlásky. Například sloveso zajíc (vidět) v Tetun-Terik bylo by konjugované jak následuje:

ha'u karee - Chápu
Ó maree - vidíš
nia naree - on / ona / to vidí
ami haree - vidíme
imi haree - vidíte (pl.)
sira raree - vidí

Časy

Minulost

Kdykoli je to možné, minulý čas je jednoduše odvozen z kontextu, například:

Horisehik ha'u han etu - Včera jsem jedl rýži.

Lze jej však vyjádřit umístěním příslovce na („již“) na konci věty.

Ha'u han etu ona - Už jsem jedl rýži.

Když na se používá s Los Angeles („ne“) to znamená „ne více“ nebo „již“, spíše než „nemít“:

Ha'u la han etu ona - Už nejím rýži.

Abychom naznačili, že k akci nedošlo, slovo seidauk („dosud“) se používá:

Ha'u seidauk han etu - Ještě jsem nejedl rýži.

Pokud jde o akci, která se stala v minulosti, slovo tiha („konečně“ nebo „dobře a skutečně“) se používá se slovesem.

Ha'u han tiha etu - Jedl jsem rýži.

Budoucnost

The budoucí čas je vytvořen umístěním slova sei („bude“) před slovesem:

Ha'u sei fó hahán ba sira - Já vůle dej jim jídlo.

Zápor je tvořen přidáním Los Angeles („ne“) mezi sei a sloveso:

Ha'u sei la fó hahán ba sira - Já nebude dej jim jídlo.

Aspekty

Perfektní

Perfektní aspekt lze vytvořit pomocí tiha ona.

Ha'u han etu tiha ona - Jedl jsem rýži / jedl jsem rýži.

Při negaci tiha ona označuje, že k akci již nedošlo:

Ha'u la han etu tiha ona - Už jsem nejedl rýži.

Abychom naznačili, že k minulé akci nedošlo nebo nikdy nedošlo, slovo ladauk („dosud“ nebo „nikdy“) se používá:

Ha'u ladauk han etu - Nejedl jsem rýži / nejedl jsem rýži.

Progresivní

The progresivní aspekt lze získat umístěním slova hela („zůstat“) za slovesem:

Sira serbisu hela. - (Stále) pracují.

Rozkazovací způsob

The imperativní nálada se tvoří pomocí slova ba („go“) na konci věty, tedy:

Lee surat ba! - Přečtěte si dopis!

Slovo lai („jen“ nebo „trochu“) lze také použít při zadávání požadavku místo příkazu:

Lee surat lai - Prostě si přečtěte dopis.

Když zakazuje akci labele („nelze“) nebo keta („ne“) se používají:

Labele fuma iha ne'e! - Nekuřte zde!
Keta oho sira! - Nezabíjejte je!

Ortografie a fonologie

Viz také: Tetum abeceda

Vliv portugalštiny a v menší míře malajština / indonéština na fonologii Tetunu byl rozsáhlý.

Tetum samohlásky
PředníCentrálníZadní
Zavřítiu
StředníEÓ
OtevřenoA

V tetunském jazyce /A/, / i / a / u / mívají relativně pevné zvuky. nicméně /E/ a /Ó/ liší se podle prostředí, ve kterém jsou umístěny, například zvuk je o něco vyšší, pokud je postupující slabika / u / nebo / i /.[20]

Souhlásky Tetum
LabiálníAlveolárníPalatalVelárníGlottal
Nosnímn(ɲ ~ i̯n)(ŋ)
Stop(p)btdk(ɡ)ʔ
FrikativníF(proti)s(z)(ʃ)(ʒ)h
Přibližnějw
Postranníl(ʎ ~ i̯l)
Klapkaɾ
Trylek(r)

Všechny souhlásky uvedené v závorkách se používají pouze v půjčkách.

Zastávky: Všechny zastávky v Tetum nejsou nasávány, což znamená, že chybí dech. Naproti tomu anglické zastávky, jmenovitě „p“ „t“ a „k“, jsou obecně aspirovány.

Fricatives: /proti/ je labilní dentální frikativum s nestálým vyjádřením a má tendenci se střídat s nebo je nahrazeno / b /; např. [aˈvoː] – [aˈboː] význam prarodič.[18]

Protože společnost Tetum neměla žádné oficiální uznání ani podporu podle portugalské ani indonéské vlády, je teprve nedávno zaveden standardizovaný pravopis Národní lingvistický institut (INL). Standardní pravopis vytvořený institutem byl prohlášen za oficiální nařízením vlády 1/2004 ze dne 14. dubna 2004.[21] Stále však existují rozsáhlé variace pravopisu, jedním příkladem je slovo bainhira nebo „kdy“, které bylo také napsáno jako bain-hira, Wainhira, waihira, uaihira. Použití „w“ nebo „u“ je odrazem výslovnosti v některých venkovských dialektech Tetun-Terik.

Současný pravopis pochází z pravopisných reforem provedených Fretilin v roce 1974, kdy zahájila kampaně gramotnosti ve Východním Timoru, a také ze systému používaného katolickou církví, když během indonéské okupace přijala Tetum jako svůj liturgický jazyk. Jednalo se o transkripce mnoha portugalských slov, která byla dříve napsána původním pravopisem, například educação → edukasaun "vzdělávání" a kolonialismus → kolonializmu "kolonialismus".

Reformy navržené Mezinárodním výborem pro rozvoj východotimorských jazyků (IACDETL) v roce 1996 zahrnovaly nahrazení digrafy "nh " a "lh „(vypůjčené z portugalštiny, kde představují fonémy / ɲ / a / ʎ /) znaky „n̄“ a „l̄“ (jako v určitých.) Baskičtina orthographies), aby nedošlo k záměně s shluky souhlásek / nh / a / lh /, které se také vyskytují v Tetum. Tím pádem, senhor „pane“ sen̄ór, a trabalhador „dělníkem“ se stal trabal̄adór. Později, jak byl přijat IACDETL a schválen INL v roce 2002, byly „n̄“ a „l̄“ nahrazeny „- " a "ll " (jako v španělština ). Tím pádem, sen̄ór „pane“ seňór, a trabal̄adór „dělníkem“ se stal traballadór. Někteří lingvisté upřednostňovali použití „ny " (jako v Katalánština a Filipínský ) a "ly „pro tyto zvuky, ale druhá hláskování byla odmítnuta, protože byla podobná indonéskému systému, a většina mluvčích ve skutečnosti vyslovuje - a ll tak jako [v] a [i̯l], respektive s a polosamohláska [i̯] který tvoří a dvojhláska s předchozí samohláskou (ale redukovanou na [n], [l] po / i /), ne jako palatal souhlásky portugalštiny a španělštiny. Tím pádem, seňór, traballadór jsou vyslovovány [sei̯ˈnoɾ], [tɾabai̯laˈdoɾ], a liña, kartilla jsou vyslovovány [ˈLina], [kaɾˈtila]. Výsledkem je, že někteří autoři místo toho používají například „in“ a „il“ Juinu a Juilu na červen a červenec (Junho a Julho v portugalštině).

Kromě variací v přepisu portugalských výpůjček existují i ​​variace v hláskování domorodých slov. Patří mezi ně použití dvojitých samohlásek a apostrof pro ráz, například boot → bot "velké" a ki'ik → kiik "malý".

Zvuk [z], který není původem z Tetum, ale objevuje se v mnoha výpůjčkách z portugalštiny a malajštiny, se často změnil na [s] ve starém Tetum a do [ʒ] (psané „j“) v projevu mladých řečníků: například meja „stůl“ z portugalštiny mesa, a kamija „košile“ z portugalštiny Camisa. V sociolektu Tetum, který stále používá generace vzdělaná během indonéské okupace, [z] a [ʒ] se může objevit v volná variace. Například slovo odvozené z portugalštiny ezemplu „příklad“ se vyslovuje [eˈʒemplu] některými řečníky a naopak Janeiru „Leden“ se vyslovuje [zanˈeiru]. Zvuk [proti], také nepůvodní v daném jazyce, často přesunutí do [b], jako v serbisu „práce“ z portugalštiny serviço (také si všimněte, že moderní konvence INL podporuje použití serbisu pro "práci" a servisu pro „službu“).

Viz také

Reference

  1. ^ A b Tetum (portugalsky), Tetun (Lian Tetun) na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ „Tabulka 14: Druhý jazyk / dialekt podle pohlaví pro populaci starší čtyř let“. Sčítání lidu, domů a bytů ve Východním Timoru 2015. Ministerstvo financí Východní Timor.
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Tetun Dili“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tetum". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  5. ^ Bauer, Laurie (2007). Příručka studenta lingvistiky. Edinburgh: Edinburgh University Press.
  6. ^ "Tetun". Citováno 13. června 2018.
  7. ^ „Cestovatelský slovník v tetunštině - angličtině a angličtině - tetunštině“. www.gnu.org. Citováno 13. června 2018.
  8. ^ A b C Manhitu, Yohanes (2016). Tetum, jazyk pro každého: Tetun, Lian Ida Ba Ema Hotu-Hotu. New York: Mondial. str. vii-viii. ISBN  9781595693211. Citováno 1. července 2019.
  9. ^ Grimes, Charles E .; Tom Therik; Grimes, Barbara Dix; Max Jacob (1997). Průvodce lidmi a jazyky Nusa Tenggara (PDF). Kupang: Artha Wacana Press. str. 52.
  10. ^ Hull 2004
  11. ^ Catharina Williams-van Klinken, 2011 (2. vydání), Jazykový kurz Tetun„Peace Corps East Timor, 2. vyd. 2011, poznámka pod čarou, s. 58
  12. ^ Catharina Williams-van Klinken uvádí jinak,[11]
  13. ^ Chen, Yen-Ling (2015), „Tetun Dili and Creoles: Another Look“ (PDF), Pracovní dokumenty z lingvistiky, University of Hawai’i v Mānoa, 46 (7)
  14. ^ Hull, Geoffrey (24. srpna 2004). „Jazyky Východního Timoru: Některá základní fakta“. Archivovány od originál dne 19. 1. 2008.
  15. ^ „Tetum a další jazyky Východního Timoru“, od předmluvy Dr. Geoffreyho Hulla k Mai Kolia Tetun: Kurz Tetum-Praca (Lingua Franca ve Východním Timoru)
  16. ^ Encarta-encyclopedie Winkler Prins (1993–2002) s.v. „Oost-Timor. §1,5 Onafhankelijkheid“. Microsoft Corporation / Het Spectrum.
  17. ^ „Tabulka 13: Rozdělení populace podle mateřského jazyka, městské venkovské oblasti a okresy“. Svazek 2: Rozdělení populace podle správních oblastí (PDF). Sčítání lidu, domů a bytů ve Východním Timoru, 2010. Ministerstvo financí Východní Timor. str. 205.
  18. ^ A b C Williams-van Klinken, Catharina; Hájek, John; Nordlinger, Rachel (2002). Tetun Dili: Gramatika jazyka Východního Timoru (PDF). Canberra: Pacifická lingvistika, Australská národní univerzita. doi:10.15144 / pl-528. hdl:1885/146149. ISBN  0858835096.
  19. ^ Williams-van Klinken, Catharina; Hájek, John (2006). „Patterns of address in Dili Tetum, East Timor“. Australský přehled aplikované lingvistiky. 29 (2): 21.1–21.18. doi:10,2104 / aral0621.
  20. ^ Hull, Geoffrey. (1999). Tetum, jazyková příručka pro Východní Timor. Akademie studií východního Timoru, Pedagogická fakulta a jazyky, University of Western Sydney Macathur.
  21. ^ „Governo Decreto no. 1/2004 de 14 de Abril“ O Padrão Ortográfico da Língua Tétum"" (PDF).

externí odkazy