Karibské jazyky - Cariban languages
Kariban | |
---|---|
Zeměpisný rozdělení | Většinou v severní a střední Jižní Americe, s rozšířením v jižním Karibiku a ve Střední Americe. |
Jazyková klasifikace | Je – Tupi – Carib ?
|
Glottolog | cari1283[1] |
Současné umístění jazyků Cariban, c. 2000 a pravděpodobný rozsah v 16. století. |
The Karibské jazyky plocha rodina jazyků pocházejících ze severovýchodu Jižní Amerika. Jsou rozšířené napříč nejsevernější Jižní Amerikou, od ústí řeky Amazonská řeka do kolumbijský Andy, a mluví se nimi také v malých kapsách ve střední Brazílii. Jazyky rodiny Cariban jsou relativně úzce spjaty. Je jich asi tři desítky, ale většinu z nich mluví jen několik set lidí - jediný s více než několika tisíci mluvčími je Macushi, který má 30 000. Rodina Caribanů je mezi lingvisty dobře známá částečně proto, že jeden jazyk v rodině -Hixkaryana —Je výchozí slovosled z předmět – sloveso – předmět, o nichž se dříve věřilo, že neexistují v žádném mluveném slova přirozený jazyk.
Několik desetiletí před příchodem prvního conquistadores, lidé, kteří mluvili karibským jazykem, expandovali do Malé Antily a zabiti nebo vysídleni a také smícháni s Národy Arawak kteří již obývali ostrovy. Výsledný jazyk—Kalhíphona nebo Island Carib —Byl Carib jménem, ale převážně Arawak podstatou. Stalo se to proto, že muži z Caribu vzali Arawakovy manželky, které poté předaly svůj jazyk dětem. Nějakou dobu Arawak mluvili ženy a děti a Carib dospělí muži, ale jak každá generace chlapců Carib-Arawak dosáhla dospělosti, získali méně Carib, dokud nezůstal jen základní slovník a několik gramatických prvků. Tato forma Ostrov Carib vyhynuli v Malé Antily ve dvacátých letech minulého století, ale přežívá v podobě Garífuna „Black Carib“ v Střední Amerika. Rozdíl mezi pohlavími se zmenšil jen na několik slov. Dominika je jediný ostrov na východě karibský ponechat si část svého předkolumbovský populace, Carib Indové, z nichž asi 3000 žije na východním pobřeží ostrova.
Genetické vztahy
Karibské jazyky sdílejí nepravidelnou morfologii s Ge a Tupi rodiny a Ribeiro je všechny spojuje v Je – Tupi – Carib rodina.[Citace je zapotřebí ] Meira, Gildea a Hoff (2010) poznamenávají, že pravděpodobné morfémy v proto-Tupian a proto-Cariban jsou dobrými kandidáty na to, aby byly příbuznými, ale tato práce dosud nestačí k definitivnímu prohlášení.
Jazykový kontakt
Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Guato, Kawapana, Nambikwara, Taruma, Warao, Arawak, Bororo, Jeoromitxi, Karaja, Rikbaktsa, a Tupi jazykové rodiny kvůli kontaktu.[2]
Rozsáhlé lexikální podobnosti mezi Caribanem a různými Jazyky Macro-Jê naznačují, že karibské jazyky pocházely z Dolní Amazon regionu (spíše než v Guyanská vysočina ), kde byli v kontaktu s časnými formami jazyků Macro-Jê, kterými se pravděpodobně mluvilo v oblasti mezi Plošina Parecis a horní Řeka Araguaia.[2]:425
Rodinné rozdělení
Karibské jazyky spolu úzce souvisejí a v mnoha případech, kdy je jazyk zřetelnější, je to způsobeno spíše vlivem sousedních jazyků než známkou toho, že úzce nesouvisí. Podle Kaufmana (2007): „Kromě jazyků Opon, Yukpa, Pimenteira a Palmela (a možná i Panare) nejsou karibanské jazyky příliš rozmanité fonologicky a lexikálně (i když spíše než románsky).“[3]
Předchozí klasifikace
Dobrá data byla shromážděna kolem ca. 2000 ve většině karibských jazyků; klasifikace před touto dobou (včetně Kaufman 2007, která se na ně spoléhá) jsou nespolehlivé. Je vidět několik takových klasifikací; ten, který je zde zobrazen, rozděluje Cariban na sedm větví. Tradiční geografická klasifikace do severní a jižní větve je křížově odkazována na (N) nebo (S) za každým jazykem.[4]
- Galibi [Kaliňa ] (N)
- Guyana Carib (Taranoan):
- Severní amazonský karib:
- Yawaperi: Atruahí [Atrowari, Waimiri] (N)
- Pemong: Macushi –Pemon [Arekuna], Akawaio –Patamona (= Kapong, Ingariko) (N)
- Paravilyana: Pawishiana (†)
- Kaufman to rozdělí na své základní větve a dodává Purukotó (†) do Pemongu; Boanarí (†) do Atruahí; Paravilyana (†) a Sapará (†) do Pawishiany
- Centrální Carib:
- Jižní amazonský karib:
- Yukpa:
- Panare (N)
- Opon [Opón-Karare] (†)
Nezařazeno: Pimenteira (†), Palmela (†).
Zaniklý Patagón de Perico jazyk severního Peru se také jeví jako karibský jazyk, snad blízký Carijoně. Yao je tak špatně doloženo, že Gildea věří, že to nemusí být nikdy klasifikováno.
Meira (2006)
Předběžná interní klasifikace karibských jazyků podle Sérgio Meira (2006):[5]:169
- Kariban
- Guianan větev
- Karinya (Galibi); Wayana; Apalaí (?); Palmella † (?)
- Taranoan skupina
- Karihona
- Tiriyó; Akuriyó
- Parukotoan skupina
- Katxuyana
- Waiwai; Hixkaryana
- Venezuelano větev
- Tamanaku †
- Pobřežní skupina
- Chayma †
- Cumanagoto †
- Pemongan skupina
- Pemong (Arekuna atd.)
- Kapong (Akawaio atd.)
- Makuxi
- Panare
- Ye’kwana (?)
- Mapoyo (?); Yawarana (?)
- Waimirian větev
- Waimiri-Atroari (?)
- Yukpano větev
- Yukpa (Motilón)
- Hapreria (Japreria)
- Jižní (nebo Pekodian) větev
- Bakairi
- Xinguan skupina
- Arara
- Ikpeng
- Kuikuroan větev
- Kuikuro (Kalapalo atd.)
- Pimenteira † (?)
Gildea (2012)
Od Gildea (2012) ještě nebyl čas na úplnou reklasifikaci karibských jazyků na základě nových údajů. Zde uvedený seznam je proto předběžný, i když jde o zlepšení oproti výše uvedenému; nejbezpečnější větve jsou uvedeny jako první a jsou adresovány pouze dva ze zaniklých jazyků.[6]
- Parukotoan
- Katxúyana (Shikuyana, (†) Warikyana)
- Waiwai: Waiwai (Wabui, Tunayana), Hixkaryana
- Pekodian
- Venezuelský Carib
- Nahukwa: Kuikúro, Kalapalo
- Guianan Carib
Nezařazeno:
- Apalaí
- Waimirí Atroarí
- Yukpa: Yukpa, Japréria
Jolkesky (2016)
Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):[2]
(† = zaniklý)
- Karib
- Karib, západní †
- Karib, Central
- Karib, jižní
- Karib, severní
- Parukoto
- Kashuyana
- Parukoto, Nuclear
- Purukoto
- Venezuela
- Yawaperi-Paravilhana
- Sapara-Paravilhana
- Yawaperi
- Yukpa-Japreria
- Parukoto
Odrůdy
Níže je uveden úplný seznam odrůd jazyka Cariban uvedených v seznamu Loukotka (1968), včetně názvů neověřených odrůd.[7]
Západní jazyky: Caraib / Calinago / Karib - jazyk, kterým mluví ostrovní a kontinentální Caraibes, s mnoha dialekty:
- Nářečí ostrovní kariby, jednou mluvený na Ostrovy Malých Antil, nyní jen několik starých jedinců v rezervě na ostrově Dominika.
- Dialekt Pomeroon / Caribisi / Acarabisi - mluvený na Řeka Macarani a Řeka Pomeroon, Guyana.
- Tabare / Cariña - dialekt, kterým mluví obyvatelé vesnic El Guasey, Cachipo, Cachama, a San Joaquín de Parire (Mapování ) ve státě Anzoátegui a ve vesnici Tapaquire ve státě Bolívar ve Venezuele.
- Caribe - zaniklý dialekt, kterým kdysi mluvili potomci Caraibes a smíšené obyvatelstvo na pláních Barcelony, států Monagas a Anzoátegui ve Venezuele.
- Carif / Moreno - dialekt kombinovaný s Arawakanem, kterým mluví černošská indická smíšená populace britských Hondurasu, v Guatemale v Honduraském zálivu a na ostrově Roatan v Hondurasu ve Střední Americe.
- Cariniaco - zaniklý dialekt, kterým se kdysi mluvilo v ústech Řeka Caura, stát Bolívar, Venezuela.
- Mayé - zaniklý dialekt, kterým se kdysi mluvilo na internetu Řeka Casipore, Území Amapá, Brazílie. (Bez ověření.)
- Paracoto - zaniklý dialekt, který se kdysi mluvil ústy Řeka Araguari, Amapá a u ústí řeky Mana, Francouzská Guyana. (Bez ověření.)
- Carane - jednou promluveno na staré misi v São Paulo d'Oiapoque na území Amapá. (Bez ověření.)
- Norac / Norag - jednou promluvil na Řeka Approuague, Francouzská Guyana, později Řeka Anotarí; nyní zaniklý. (Bez ověření.)
- Itutan - jednou mluvený na dolním toku Řeka Casipore a v Serra Lombard, Amapá. (Bez ověření.)
- Curucuane - jednou promluveno na dolním toku Řeka Casipore, jižně od kmene Itutanů. (Bez ověření.)
- Aricarí - jednou promluveno poblíž kmene Curucuane na dolním toku řeky Řeka Calçoene. (Bez ověření.)
- Sapai - jednou promluvil na Řeka Mana, Francouzská Guyana. (Bez ověření.)
- Piriou - jednou mluvený ve francouzské Guyaně na středním toku řeky Oyapoque River. (Bez ověření.)
- Mersiou - jednou promluvil na Řeka Aratye, Řeka Inini, a Řeka Aua, Francouzská Guyana, nyní pravděpodobně vyhynulý. (Bez ověření.)
- Acoqua - jednou promluveno u zdrojů Řeka Approuague a na Řeka Camopi, Francouzská Guyana. (Bez ověření.)
- Wai - mluvený na Řeka Tamouri Francouzská Guyana; nyní možná vyhynulý. (Bez ověření.)
- Taira - mluvený ve stejné kolonii jako kmen Wai na Iracoubo Řeka. (Bez ověření.)
- Acuria - původně mluvený na Nickerie River a Řeka Coppename, Surinam; nyní na Berbice River, Guyana. (Bez ověření.)
- Chacoi - mluvený několika smíšenými jednotlivci mezi Berbice River a Řeka Essequibo, Guyana. (Bez ověření.)
- Parabaiana - jednou promluveno prostředním směrem Řeka Marouini, Francouzská Guyana. (Bez ověření.)
- Caicuchiana - jednou mluvený ve Francouzské Guyaně, jižně od kmene Parabaiana. (Bez ověření.)
- Východní jazyky
- Waiana / Oayana - mluvený na Řeka Palumeu a Řeka Lawa, Surinam a na Řeka Jarí a Řeka Paru, stát Pará, Brazílie; jednou také mezi Řeka Maroni a Řeka Marouini, Francouzská Guyana.
- Amicuan - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo u zdrojů Řeka Marouini, Francouzská Guyana. (Bez ověření.)
- Upurui - jednou mluvený na horním toku Řeka Jarí, nyní několika jednotlivci u zdrojů Řeka Parú de Leste, stát Pará, Brazílie.
- Apalai / Aparai - mluvený na středním kurzu Řeka Parú de Leste a mezi touto řekou a horním tokem řeky Řeka Maicuru, Pará.
- Carapeuara - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi hovořilo ve státě Pará jižně od kmene Apama na poloostrově Řeka Maicuru. (Bez ověření.)
- Palanc - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo ve francouzské Guyaně na středním toku řeky Řeka Apima a Řeka Yaroupi a na Řeka Unani. (Bez ověření.)
- Rucuyene - vyhynulý jazyk, kterým se jednou mluví ve stejné kolonii na Řeka Lawa.
- Noyene - jednou promluvil na Řeka Cuc, stát Pará. (Bez ověření.)
- Yapacoye - jednou mluvený na levém břehu řeky Řeka Itany, Francouzská Guyana. (Bez ověření.)
- Aracajú / Uaraguazú - vyhynulý jazyk smíchaný s mnoha prvky Tupi, jednou mluvený na Řeka Gurupamba a Řeka Parú de Leste, Pará.
- Trio skupina
- Trio / Diáu / Tirió - mluvený na Řeka Tapanahoni, Řeka Corentijn, a Řeka Palumeu Surinam a mezi zdroji Řeka Parú de Leste a Řeka Parú de Oeste, stát Pará.
- Urucuyana / Waiano - mluvený na levém břehu řeky Řeka Parú de Leste, Pará.
- Wama - mluvený kmenem u pramenů Řeka Oelemari Surinam.
- Tliometesen / Oyaricule - mluvený několika jednotlivci mezi Řeka Litani a Řeka Tapanahoni Surinam.
- Ocomayana / Kumayena / Comayana - mluvené u zdrojů Řeka Coeroeni, Surinam a u pramenů Oronoková řeka v Guyaně.
- Pianocoto - jednou promluveno u zdrojů Řeka Trombetas a Řeka Jamunda, nyní u ústí Řeka Marapi v Řeka Parú de Oeste, Pará.
- Aramihoto - mluvený malým kmenem v Surinamu na horním toku řeky Řeka Coeroeni. (Bez ověření.)
- Prohyana - mluvený ve stejné kolonii v Eilerts de Haan Gebergte. (Bez ověření.)
- Maipuridjana - mluvený v Surinamu na Řeka Sipaliwini. (Bez ověření.)
- Rangú - mluvené u zdrojů Řeka Parú de Oeste, Pará.
- Acuriyo - mluvené u zdrojů Řeka Tapanahoni Surinam. (Bez ověření.)
- Aramisho - mluvený na horním toku Řeka Parú de Leste, Pará. (Bez ověření.)
- Aramayana - mluvený jižními sousedy kmene Aramisho. (Bez ověření.)
- Aramagoto - mluvený mezi horními toky Řeka Parú de Leste a Řeka Parú de Oeste, Pará. (Bez ověření.)
- Pianoi - mluvené u pramenů a na horním toku Řeka Citaré, Pará. (Bez ověření.)
- Skupina Chiquena
- Chiquena / Shikiana - mluvený na Řeka Apiniwau Guyana a u zdrojů Řeka Panemá, Pará. (Farabee 1924, str. 195-196.)
- Zurumata - jednou promluveno ve stejnojmenné vesnici na horním toku řeky Řeka Trombetas, Pará, nyní pravděpodobně vyhynulý. (Bez ověření.)
- Ingarüne - mluvené u zdrojů Řeka Panemá a jeho přítoky. (Bez ověření.)
- Salumá / Charúma - mluvený mezi horními toky Řeka Trombetas, Řeka Uanabé, a Řeka Tunúru, Pará.
- Prehnoma - mluvený malým kmenem západně od kmene Pianocoto. (Bez ověření.)
- Caicusiana - mluvený na Řeka Tunúru jižně od kmene Salumá. (Bez ověření.)
- Tunayana - mluvený mezi středními kurzy Řeka Panemá a Řeka Tunúru. (Bez ověření.)
- Sereu - mluvený na východ od zdrojů Řeka Cachorro. (Bez ověření.)
- Cahuyana - mluvený na středním kurzu Řeka Trombetas. (Bez ověření.)
- Marachó - mluvený neznámým kmenem na středním toku řeky Řeka Cuminá. (Bez ověření.)
- Pauxi / Pawiyana - mluvený na pravém břehu středního toku řeky Řeka Erepecurú (Řeka Cuminá ); nyní možná vyhynulý.
- Waríkyana - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na dolním kurzu jazyka Řeka Trombetas. (Bez ověření.)
- Uayeué - mluvený na Řeka Mapuera a jeho přítok Řeka Urubú de Silves.
- Cachuena / Kaxiuâna / Casiana / Cachoarí - mluvený několika rodinami u ústí Řeka Cachorro.
- Mutuan - jednou promluveno na dolním toku Řeka Nhamundá.
- Cariguano - jednou promluvil na Řeka Panemá. (Bez ověření.)
- Conduri - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v ústech Řeka Nhamundá. (Bez ověření.)
- Paraugoaru - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Capó, přítok Řeka Trombetas. (Bez ověření.)
- Skupina Waiwai
- Waiwai / Woaywai - mluvený u zdrojů Řeka Essequibo, Guyana a u zdrojů Řeka Mapuera, stát Pará, Brazílie.
- Faranakaru - mluvené u zdrojů Řeka Mapuera jižně od kmene Waiwai. (Bez ověření.)
- Faranauaru - mluvený na levém břehu řeky Řeka Mapuera. (Bez ověření.)
- Parucoto / Katawian - mluvený na středním kurzu Řeka Mapuera a mezi zdroji Řeka Acarí a Řeka Cachorrinho. (Farabee 1924, s. 192-193.)
- Chiriwiyana - mluvené u zdrojů Řeka Acarí. (Bez ověření.)
- Ororicó - mluvený na horním toku Řeka Cachorrinho. (Bez ověření.)
- Cotonúru - mluvený mezi Řeka Cachorro a Řeka Cachorrinho. (Bez ověření.)
- Totocumu / Catuena - mluvený mezi zdroji Řeka Acarí a Řeka Ipitinga. (Bez ověření.)
- Chawiyana - mluvený na pravém břehu horního toku řeky Řeka Nhamundá, Amazonas. (Přikývnutí.)
- Uaiboí / Babui / Wabou - mluvený na středním kurzu Řeka Nhamundá.
- Hishcariana / Ishkariyána / Tucano - mluvený na středním kurzu Řeka Nhamundá.
- Xauwiyana - mluvený sousedy kmene Hishcariana. (Bez ověření.)
- Uasaí - mluvený neznámým kmenem na Řeka Urubu a Řeka Jatapu, Amazonas. (Bez ověření.)
- Apoto / Apanto - zaniklý jazyk, kterým se kdysi hovořilo jižně od kmene Uaiboi na ostrově Řeka Nhamundá. (Bez ověření.)
- Orocoto - jednou mluvený mezi Řeka Urubu a Řeka Jatapu. (Bez ověření.)
- Taguari - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví mezi Řeka Mapuera a Řeka Ipitinga. (Bez ověření.)
- Pariquí - jednou mluvený mezi ústy Řeka Uatumã a Řeka Negro. (Bez ověření.)
- Tapicari - mluvený na Řeka Mucajaí. (Bez ověření.)
- Bonari / Boanari - jednou promluvil na Řeka Uatumã, Amazonas; nyní možná vyhynulý.
- Skupina yauapery
- Yauapery / Atroahi - mluvený na středním kurzu Řeka Yauapery, stát Amazonas.
- Uaimiri / Wahmirí - mluvený u zdrojů Řeka Curiuaú, stát Amazonas.
- Crixaná / Quirixana - mluvený mezi středním chodem Řeka Yauapery a Řeka Curiuaú, nyní pravděpodobně vyhynulý.
- Skupina Pauishana
- Pauishana - mluvený mezi Řeka Catrimani a Řeka Branco, území Rio Branco, Brazílie.
- Skupina Macusi
- Macusi / Makushí - mluvený na Řeka Rupununi Guyana a u zdrojů Řeka Tacutu a na středním toku Řeka Branco, území Rio Branco, Brazílie.
- Monoicó - mluvený na Řeka Cotingo, Brazílie. (Bez ověření.)
- Keseruma - mluvený na Řeka Tacutu. (A. Meyer 1951.)
- Asepáng - mluvený na jih kmene Keseruma. (Bez ověření.)
- Eliáng - mluvený na jih kmene Asepáng. (Bez ověření.)
- Pezacó - mluvený na jih od kmene Eliáng. (Bez ověření.)
- Quenoloco - mluvené u zdrojů Řeka Cotingo. (Bez ověření.)
- Teweia - mluvený na Řeka Cotingo. (Bez ověření.)
- Purucotó / Progoto - mluvený na Řeka Uraricapará, území Rio Branco.
- Wayumara / Azumara / Guimara - mluvený mezi Řeka Mucajaí a Řeka Uraricoera a v části Ostrov Maracá.
- Paravijana / Paravilhana - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví mezi Řeka Tacutu a Řeka Caratirimani, Rio Branco.
- Zapara / Sapará - mluvený ve střední a východní části Ostrov Maracá.
- Skupina Pemón
- Taurepän / Taulipáng / Ipuricoto / Pemón - mluvený mezi Řeka Uraricuena a Mount Roraima do Řeka Caroní, v příhraničním pásmu Brazílie a Venezuely.
- Arecuná - mluvený u zdrojů Řeka Caroní a Řeka Paragua, stát Bolívar, Venezuela.
- Ingaricó - mluvený na sever od Mount Roraima, příhraniční oblast Brazílie a Venezuely.
- Patamona - mluvený na Řeka Potaro a Řeka Ireng, Guyana. (F. Lutz 1912 passim, jen pár slov.)
- Camaracoto - mluvený ve státě Bolívar ve Venezuele na Řeka Paragua a Řeka Caroní.
- Arinagoto - jednou promluvil na Řeka Paragua, stát Bolívar, nyní možná vyhynulý. (Bez ověření.)
- Paraparucota - jednou mluvený mezi Řeka Caura a Řeka Cuchivero, stát Bolívar; nyní zaniklý. (Bez ověření.)
- Quiriquiripa - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na levém břehu řeky Řeka Caura. (Bez ověření.)
- Aguaricoto - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na dolním kurzu jazyka Řeka Caura, stejný region. (Bez ověření.)
- Serecong / Sarrakong - jednou mluvený ve stejné oblasti u zdroje Řeka Mahú. (Bez ověření.)
- Chiricum - jednou vyslovené západními sousedy kmene Taurepán na území Rio Branco. (Bez ověření.)
- Achirigoto - jednou mluvený na levém břehu řeky Řeka Caura, střední kurz, ve státě Bolívar. (Bez ověření.)
- Paudacoto - jednou mluvený ve státě Bolívar u pramenů Řeka Aro. (Bez ověření.)
- Cachirigoto - jednou mluvený ve státě Bolívar jižně od kmene Camaracotó. (Bez ověření.)
- Barinagoto - jednou mluvený ústy Řeka Caroní, Stát Bolívar, Venezuela. (Bez ověření.)
- Arebato - jednou promluveno ve vesnici Cuchara na Řeka Caura ve státě Bolívar, nyní možná vyhynulý. (Bez ověření.)
- Armacoto - jednou mluvený ve stejné oblasti mezi Řeka Paragua a Řeka Merevari. (Bez ověření.)
- Mauitsi - jednou promluveno u zdrojů Řeka Paragua ve stejné oblasti. (Bez ověření.)
- Uaica / Waica - mluvený několika rodinami na internetu Řeka Yuruari a Řeka Cuyuni, stát Bolívar.
- Acawai / Capong - mluvený v Guyaně na Řeka Moruca, Řeka Cuyuni, Řeka Acarabisi, a Řeka Pomeroon.
- Skupina Maquiritaré
- Decuána / Deukwana / Maquiritaré - mluvený na Řeka Caura, Řeka Ventuari, Řeka Merevari, a Řeka Auari, stát Bolívar a území Amazonas, Venezuela a mezi Řeka Cotingo a Řeka Majari, území Rio Branco, Brazílie.
- Yecuaná / Mayongcong - mluvený na Řeka Caura jihozápadně od kmene Arecuna, stát Bolívar, Venezuela.
- Ihuruána - mluvené u zdrojů Řeka Ventuari, území Amazonas, Venezuela.
- Cunuaná / Kunuhana - mluvené na stejném území u zdrojů Řeka Cunucunuma. (pouze čtyři slova.)
- Morononi - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na stejném území na internetu Řeka Ventuari. (Bez ověření.)
- Puipuiten - zaniklý jazyk, kterým kdysi mluvili sousedé kmene Decuaná na stejné řece na stejném území. (Bez ověření.)
- Acariana - jednou vyslovené sousedy kmene Morononi na ostrově Řeka Orinoco. (Bez ověření.)
- Ocomesiane - jednou mluvený ve stejné oblasti na internetu - Řeka Padamo. (Bez ověření.)
- Areviriana - jednou promluvili východní sousedé kmene Ihuruána. (Bez ověření.)
- Jure - jednou promluveno na levém břehu středního toku řeky Řeka Ventuari. (Bez ověření.)
- Pishauco / Pshavaco - jednou promluveno na Serra Tepequem na území Rio Branco. (Bez ověření.)
- Mejepure - jednou mluvený na levém ban1e dolního kurzu Řeka Ventuari. (Bez ověření.)
- Aberiana - jednou vyslovené sousedy kmene Acariana na horním toku řeky Řeka Orinoco. (Bez ověření.)
- Skupina Mapoyo
- Mapoyo / Nepoyo - mluvený malým kmenem mezi Řeka Parguaza a Řeka Suapure, stát Bolívar, Venezuela.
- Carinuaca - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi hovořilo v oblasti mezi kmeny Ihuruána a Yauarána, území Amazonas ve Venezuele. (Bez ověření.)
- Curasicana / Kurushikiána / Orechicano - jednou promluveno u zdrojů Řeka Biehita, nyní jen pár jedinců. (Bez ověření.)
- Wökiare / Uaiquire - neznámý jazyk používaný ve stejné oblasti na internetu - Řeka Paru. (Bez ověření.)
- Yauarána / Yabarána - jazyk používaný na stejném území na internetu - Řeka Manapiare.
- Quaqua - jednou vyslovené severními sousedy kmene Mapoyo. (Bez ověření.)
- Guaquiri - jednou vyslovené severními sousedy kmene Curasicana. (Bez ověření.)
- Pareca - mluvený v oblasti západně od Řeka Cuchivero, nyní pravděpodobně vyhynulý. (Bez ověření.)
- Taparito - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na středním kurzu Řeka Caura. (Bez ověření.)
- Cadupinapo - jednou vyslovené jižními sousedy kmene Achirigoto. (Bez ověření.)
- Tabajari - nyní pravděpodobně vyhynulý, jednou vyslovený na levém břehu řeky Řeka Erebato, stát Bolívar. (Bez ověření.)
- Skupina Panare
- Panáre - jazyk malého kmene, kterým se mluví u pramenů Řeka Cuchivero, stát Bolívar, Venezuela.
- Abira - jednou promluveno u zdrojů Řeka Manapiare. (Bez ověření.)
- Oko - jednou mluvené jihozápadními sousedy kmene Panáre u pramenů Řeka Cuchivero. (Bez ověření.)
- Skupina Tamanaco
- Tamanaco - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo podél Řeka Orinoco z úst Řeka Caroni do úst Řeka Cuchivero, stát Bolívar, Venezuela.
- Chayma / Guarapiche / Sayma - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Guarapiche, stát Anzoátegui, Venezuela.
- Cumanagota - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Cabo Codera a blízko Cumaná, stát Sucre, Venezuela.
- Tivericoto - jednou promluveno na pobřeží státu Monagas ve Venezuele
- Palenque - jednou mluvený mezi Unare River a Řeka Tamanaco, Stát Guárico.
- Caraca - jednou mluvený kolem moderního hlavního města Caracasu ve Venezuele. (A. Espinosa (Vazquez de Espinosa) 1948, s. 36-37, jen pár slov.)
- Ciparigoto - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Yaracuy a Řeka Aroa, stát Yaracuy. (Bez ověření.)
- Teque - jednou mluvený v údolí Guaire, stát Miranda. (Bez ověření.)
- Tacarigua - jednou mluvený kolem Valencie, Miranda. (Bez ověření.)
- Toromaina - jednou promluvil na Řeka San Pedro, federální okres Venezuela. (Bez ověření.)
- Arbaco - jednou mluvený kolem moderního města Victoria ve státě Aragua. (Bez ověření.)
- Meregoto - jednou promluveno na západním břehu ostrova Valencijské jezero ve státě Aragua. (Bez ověření.)
- Quiriquire - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Tuy a Řeka Misoa, stát Miranda. (Oramas 1918a, jen několik patronymů.)
- Chapacuare - jednou mluvený v údolí Pascua, stát Guárico. (Bez ověření.)
- Tarma - jednou mluvený poblíž moderního města Maracay, stát Aragua. (Bez ověření.)
- Mariche - jednou promluveno v Baruta údolí, stát Miranda. (Bez ověření.)
- Guayqueri - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Paoviejo, stát Cojedes. (Gumilla 1745, bod 2, str. 67–68, pouze jedna fráze.)[8]
- Tomuza - jednou mluvený mezi Řeka Chico[nutná disambiguation ] a Řeka Piritú, státy Miranda a Anzoátegui. (Bez ověření.)
- Haerena / Guarena - jednou mluvený mezi Řeka Guarenas a Řeka Guatire, stát Anzoátegui. (Bez ověření.)
- Piritú - jednou mluvený kolem moderního města Puerto Píritu, stát Anzoátegui. (Bez ověření.)
- Tagare - jednou promluveno na pobřeží ostrova Záliv Cariaco, stát Sucre. (Bez ověření.)
- Pariagoto / Guayuno - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Poloostrov Paria ve státě Sucre.
- Chamaygua - jednou vyslovené ve státě Sucre sousedy kmene Cumanagota. (Bez ověření.)
- Yao skupina
- Yao / Anacaioury - jazyk, kterým jednou hovoří dva kmeny: jedním v západní části ostrova Trinidad; druhý ve Francouzské Guyaně na Řeka Ivaricopo a řeka Cau.
- Skupina Shebayi
- Shebayi / Supaye - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v Guianas; přesné umístění není známo.
- Skupina Motilon
- Jo / Motilon - mluvený mnoha kmeny v Sierra de Perijá, stát Zulia ve Venezuele a v departementu Magdalena v Kolumbii. Dialekty:
- Chague / Apon - mluvený na Řeka Apon, Zulia.
- Iroca - mluvený na Řeka Casacará, Magdaléna.
- Macoa - mluvený na Řeka Yasa a Řeka Negro, Zulia.
- Manastara - mluvený na Řeka Becerril, Zulia.
- Maraca - mluvený kmenem u zdroje Řeka Machigue a na Řeka Maraca, Magdaléna.
- Parirí - mluvený na jih od Řeka Apon.
- Shapáru / Chaparro - mluvený západními sousedy kmene Parirí, Zulií.
- Uasamo - mluvený ve stejné oblasti severními sousedy kmene Shapáru. (Bez ověření.)
- Suso - mluvený ve střední části Sierra de Perijá, Magdaléna. (Bez ověření.)
- Manaure - mluvený na levém břehu dolního toku Řeka La Paz, Magdaléna. (Bez ověření.)
- Tucushmo - mluvená severními sousedy kmene Iroca, Magdalenou. (Bez ověření.)
- Socorpa - mluvený ve stejné oblasti severními sousedy kmene Maracá. (Bez ověření.)
- Curumaní - mluvený na jih od Řeka Tucui, Magdaléna. (Bez ověření.)
- Socomba - mluvený mezi zdroji Řeka Maracá a Řeka Tucui, dříve také na Řeka Buenavista, Magdaléna. (Bez ověření.)
- Tucuco - mluvené u zdrojů Řeka Tucuco, Zulia. (Bez ověření.)
- Shiquimu - mluvený jihozápadními sousedy kmene Shaparu, Zulia. (Bez ověření.)
- Irapa - mluvený východními sousedy kmene Shiguimu. (Bez ověření.)
- Pshicacuo - mluvený západními sousedy kmene Tucuco. (Bez ověření.)
- Mishorca - mluvené u zdrojů Řeka Tucuco sousedi kmene Pariri. (Bez ověření.)
- Yapreria / Sabril - mluvené u zdrojů Řeka Palmar, Zulia. (Anonymous Madrid h.)
- Coyaima / Tupe - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka César, Magdaléna. (Castro Trespalacios 1946, jen několik patronymů.)
- Burede - jednou promluveno u zdrojů Řeka Socuy, Zulia. (Bez ověření.)
- Pemeno - jednou mluvený ústy Řeka Escalante, Zulia. (Bez ověření.)
- Bublina / Bobure - jednou mluvený ve státě Zulia v moderních městech Bobures a Gibraltar. (Bez ověření.)
- Quenagua - zaniklý jazyk, kterým se kdysi hovořilo v údolí Espiritu Santo ve státě Zulia. (Bez ověření.)
- Umaquena - jednou promluvil na Řeka Umaquena, Zulia. (Bez ověření.)
- Sunesua - jednou mluvený jižními sousedy kmene Quenaga v údolí Espiritu Santo, Zulia. (Bez ověření.)
- Lobatera - kdysi mluvený kolem moderního města Lobatera ve státě Táchira. (Bez ověření.)
- Táchira - jednou promluvil na Řeka Táchira, stát Táchira. (Bez ověření.)
- Tapano - jednou mluvený ve státě Mérida mezi Jezero Onia a Jezero Motilon. (Bez ověření.)
- Miyuse - jednou mluvený ve státě Mérida na Řeka Mucujepe a Řeka Tucani. (Bez ověření.)
- Skupina Pijao
- Pijao / Pinao - jednou promluvil na Řeka Luisa, Řeka Otaima, Řeka Tuamo, Řeka Tetuán, Řeka Aipe, a Řeka Magdalena, nyní ve vesnicích Ortega, Coyaima, a Natagaima, oddělení Tolima, Kolumbie.
- Pantagora / Palenque - jednou mluvený mezi Řeka Guarinó a Řeka San Bartolomé, oddělení Calcias, Kolumbie. (Bez ověření.)
- Colima - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na pravém břehu řeky Řeka Magdalena a na Řeka Negro a Řeka Pacho, Oddělení Cundinamarca.
- Muzo - jednou promluveno u zdrojů Řeka Carare a v údolí Paima, oddělení Cundinamarca. (jen pár slov.)
- Nauta - jednou vyslovené severními sousedy kmene Muzo. (Bez ověření.)
- Panche - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Gualí, Řeka Mariquita, Řeka Guarinó, Řeka Coello, Řeka Villeta, Řeka Seco, Řeka Magdalena, a Řeka Fusagasuga, Cundinamarca.
- Agatá - jednou promluveno v departementu Cundinamarca na Řeka Magdalena, východně od kmene Chibcha. (Bez ověření.)
- Amani - mluvený západními sousedy kmene Pantagora v departementu Caldas. (Bez ověření.)
- Neiva - jednou mluvený kolem moderního města Neiva v oddělení Huila. (Bez ověření.)
- Manipo - jednou mluvený ústy Řeka La Plata ve stejné oblasti. (Bez ověření.)
- Ajie - neznámý jazyk vyhynulého kmene, který kdysi žil na území Mety u pramenů Řeka Tagua a Řeka Losada. (Bez ověření.)
- Opone skupina
- Opone - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Opone, oddělení Santander, Kolumbie.
- Carare - mluvený několika jednotlivci na internetu Řeka Carare v oddělení Santander.
- Yariguí - jednou promluvil na Řeka Sogamoso a v Barranca Bermeja ve stejném oddělení. (Bez ověření.)
- Hacaritama - jednou mluvený kolem dnešní doby Hacaritama město v departementu Santander.
- Xiriguana - vyhynulý jazyk kmene, který kdysi žil v departementu Santander v Cordillera de Lebaja. (Bez ověření.)
- Carate - jednou mluvený kolem moderního města Ocaña, oddělení Norte de Santander. (Bez ověření.)
- Corbago - jednou promluveno v oddělení Magdalény v Sierra de Mene. (Bez ověření.)
- Guane - jednou promluveno v departementu Santander u pramenů Řeka Tarare. (Gumilla 1745, bod 2, s. 40, pouze dvě slova.)
- Chinato - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na horním toku jazyka Řeka Zulia, departement Norte de Santander, kolem moderního města Cúcuta. (Bez ověření.)
- Zorca - jednou promluveno ve stejném oddělení v údolí San Cristóbal (bez kontroly)
- Cariquena - jednou promluvil na Řeka Cariquena ve státě Táchira ve Venezuele. (Bez ověření.)
- Capacho - jednou mluvený po vesnici Capacho ve státě Táchira ve Venezuele. (Bez ověření.)
- Skupina Carijona
- Guaque / Huaque / Murcielaga - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Inganos, Území Caquetá, Kolumbie.
- Carijona / Kalihóna - jazyk, kterým nyní mluví několik jednotlivců na středním kurzu Řeka Caquetá, území Caquetá.
- Umáua / Ahojánocoto / Máua - jazyk používaný u zdrojů Řeka Apoporis na území Caquetá.
- Saha / Tsahatsaha - mluvený na území Caquetá mezi Řeka Cuemani a Řeka Yarí. (Bez ověření.)
- Riama - mluvený mezi Řeka Yari, Řeka Apoporis, a Vaupés River, území Caquetá a Vaupés. (Bez ověření.)
- Mahotoyana - mluvený na území Vaupés na Řeka Macaya. (Bez ověření.)
- Ajajú - neznámý jazyk mluvený na internetu - Řeka Ajaju, Území Amazonas. (Bez ověření.)
- Skupina Patagon
- Patagon - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo ve vesnicích Paca, Olipanche, Bagua a okolí moderního města Jaén, oddělení Cajamarca, Peru. (jen pár slov.)
- Skupina Arara
- Aráro / Ajujure / Cabanaé / Opinadkóm - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na pravém břehu řeky Řeka Pacajá Grande a na horním toku Řeka Anapu, Pará, Brazílie.
- Apingi / Apeiaca / Apiacá de Tocantins jazyk používaný mezi Tocantins River a Řeka Jacunda, stát Pará. Nyní mluví jen několik jedinců.
- Parirí - jednou promluveno u zdrojů Řeka Pacajá, Řeka Jacundá, a Řeka Arataú, Pará, nyní možná vyhynulý.
- Timirem / Antimilen - jazyk neznámého kmene, který žije v panenských lesích na Libereckém kraji Řeka Agua de Saúde, Pará. (Bez ověření.)
- Yuma - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Jacaré a Řeka Ituxi, území Rondônia. (Bez ověření.)
- Skupina Palmela
- Palmela - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v ústech Řeka São Simão v Řeka Guaporé, Rondônia.
- Skupina Pimenteira
- Pimenteira - portugalský název vyhynulého jazyka, jehož původní název není znám, jednou vyslovený u pramenů Řeka Sant 'Anna a na jezeře Pimenteira a mezi Řeka Piauí a Řeka Gurgueia, stát Piauí, Brazílie.
- Skupina Xingú
- Yaruma / Aruma - mluvené u zdrojů Řeka Paranaíba, stát Mato Grosso, nyní možná vyhynulý.
- Bacairí / Bacaery - původně mluvený mezi Řeka Batoví a Řeka Curisevú, později na Řeka Paranatinga, nyní jen několik rodin na Posto Simões Lopes, Mato Grosso.
- Nahukwá / Naucuá / Anáukwá jazyk používaný mezi Řeka Curisevú a Řeka Culuene, s mnoha dialekty:
- Yanumakapü / Nahukwá správná - severní dialekt.
- Etagl - mluvený ve vesnici Etagl.
- Kuikutl / Guicurú / Cuicuro - mluvený na Řeka Culuene ve vesnici Cuicuro.
- Kalapalo / Apalaquiri - mluvený ve stejnojmenné vesnici na Řeka Culuene.
- Matipú / Matipuhy - mluvené ve stejnojmenné vesnici na pravém břehu řeky Řeka Curisevú.
- Yamarikuná - mluvený na Řeka Curisevú.
- Suva / Tsúva - mluvený několika lidmi na pravém břehu řeky Řeka Curisevú. (Bez ověření.)
- Naravute / Naravóto - mluvený na Řeka Curisevú.
- Aipats - mluvený na Řeka Curisevú; nyní pravděpodobně vyhynulý. (Bez ověření.)
- Auwáwiti - mluvený několika lidmi na internetu Řeka Curisevú. (Bez ověření.)
Slovní zásoba
Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby pro jazyky Cariban (Karaib).[7]
Jazyk | Větev | hlava | oko | zub | muž | jeden | dva | tři |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Yaruma | Xingú | u-vite | ye-nguru | u-en | jo | |||
Bakairí | Xingú | x-ináraxu | x-ánu | x-yéri | aguróto | tokolele | asage | ahágetokólo |
Nahukwá | Xingú | u-víterö | u-vínuru | u-vire | utoto | álechi | atake | etila |
Kuikutl | Xingú | u-ritöl | u-ínuru | u-íl | utóto | |||
Kalapalo | Xingú | u-íköre | u-ínoru | |||||
Yamarikuná | Xingú | u-ínoru | u-igl | utóto | ||||
Aráro | Aráro | muchína | oururuma | yéri | ukone | náne | atag | ataganané |
Parirí | Aráro | mũchí | unguru | heéngo | l'ügóro | nané | atág | atáganane |
Apingi | Aráro | i-montxi | angrungo | yeri | ukone | toiné | asakoro | aséruao |
Palmela | Palmela | na-ápo | ale ne | ano | óka | lano | Aha | ohehua |
Pimenteira | Pimenteira | baburi | önthuburü | yari | chä | |||
Pijao | Pijao | luːn | tínki | oréma | ||||
Opone | Opone | yu-úh | ano | xór | okír | seneároko | sá | sáura |
Carare | Opone | sü-oko | jo | |||||
Guaque | Carijona | xutuye | yeri | žár | ||||
Carijona | Carijona | utuhé | yénuru | yéri | kire | téui | sekeneré | seaueré |
Umáua | Carijona | bútuhe | yenuːru | yeːli | gelé | téui | sakénele | dyelauele |
Patagon | Patagon | |||||||
Jo | Motilon | o-hárza | áno | kiíko | kürpa | tukumarkó | kosárko | koserárko |
Chaque | Motilon | o-harza | anó | kiíko | kürpa | kumarko | kasarko | kosera |
Macoa | Motilon | yu-wasá | anu | kiyiːko | mashá | kumárko | kósak | koséra |
Maraca | Motilon | yu-wasa | jo-nu | |||||
Parirí | Motilon | yu-wása | jo-nu | kiʔiko | kipantu | kumárku | kósaʔ | |
Shapáru | Motilon | yu-wása | jo-nu | yi | kumárko | kósa | ||
Iroca | Motilon | tʔkúmaː | ||||||
Tamanaco | Tamanaco | prutpe | yanuru | yeri | ipáliche | tevin | achake | achilove |
Chayma | Tamanaco | putpo | yer | uaikiri | tivin | achak | achorao | |
Cumanagota | Tamanaco | puyar | enur | yer | uaikíri | tivin | asakve | asorau |
Tivericoto | Tamanaco | o-putpa | o-neana | ovin | oko | orwa | ||
Palenque | Tamanaco | |||||||
Yao | Yao | boppe | vokre | hioseli | tewin | tage | terewaw | |
Shebayi | Shebayi | wa-kewüri | wa-daköli | nu-yeri | ||||
Decuána | Maquiritaré | u-huhé | énu | yéde | tokomo | toːni | štikozubce | aduáne |
Yecuaná | Maquiritaré | hóuf | u-yenuru | yeːri | areifhe | tauíni | ake | hedáue |
Cunuaná | Maquiritaré | hú-ha | ||||||
Ihuruána | Maquiritaré | hú-he | yeːde | |||||
Mapoyo | Mapoyo | uastari | xene-yonuru | xe-ñeiri | tokomo | tóskena | sakane | tominiakeré |
Yauarána | Mapoyo | exne-oaixtéli | exne-nuru | exne-yéli | tokúnu | enix-péte | asáke | petomeyákele |
Panáre | Panáre | oʔó | yoʔón | |||||
Taurepán | Taurepán | upai | yénu | u-yé | kurai | teukinán | sákeʔené | seulúana |
Arecuna | Taurepán | pu-pai | yenú | u-yé | uarati | täukináng | sakeine | isélehaúvane |
Camaracoto | Taurepán | pupai-to | enu-to | warato | taʔakin | tsagane | etserau | |
Ingarico | Taurepán | u-paí | u-yenú | u-yé | orauó | teukíng | atsalongkong | etseuluaong-kóng |
Uaica | Taurepán | ienuru | ||||||
Acawai | Taurepán | yu-popo | yenuru | yu | wínow | tidzyine | asakró | asorwo |
Macusi | Macusi | po-pai | tenu | u-yeká | uaratáe | tiwing | sagaré | siruane |
Keseruma | Macusi | yenu | pemóngó | tivín | ||||
Purucoto | Macusi | hau-pupe | hau-yenú | hau-yée | walaitó | aleini | iniperkuru | inialé |
Wayumara | Macusi | i-hubé | yenurú | i-yelé | totó | tueviné | asále | eseuluó |
Paraviyana | Macusi | i-pupá | e-rénialö | e-lelö | meimun | teuén | aköunien | olaulé |
Zapará | Macusi | une-kapú | u-yonú | topúpesó | itxemené | tulekalenó | oláno | |
Yauapery | Yauapery | ki-yó | kembá | ki-äri | marabá | asiki | usono | |
Uaimiri | Yauapery | ki-fó | kopanamareː | ki-eri | kumutareː | unionoː | tukunumá | uruanoː |
Orixaná | Yauapery | u-pai | u-ini | u-yeté | itiamon | tuimo | sananeburé | sarsiua |
Pauishana | Pauishana | puːpo | yoːno | vy | yungwei | níkenaːna | ataːre | ãná-mokaːre |
Waiwai | Waiwai | a-tipiri | e-oru | ko-yóri | tata | chewñé | asakí | chorohoko |
Parucoto | Waiwai | o-yúla | ko-yali | tukinkaré | asakené | serkuané | ||
Uaiboi | Waiwai | ku-nurú | kamuhí | |||||
Hishcariana | Waiwai | kui-kuturu | ku-yo | tamushi | tonishá | sakó | sorowão | |
Bonari | Waiwai | iri-opó | nuru-bá | yoré | ukeré | abané | pademaká | uruá |
Chiquena | Chiquena | ya-nũru | yoli | soto | winali | asaga | sorawau | |
Saluma | Chiquena | yiwu-tupuli | ye-nu | |||||
Pauxi | Chiquena | toto | ||||||
Uayeué | Chiquena | vu-turú | u-yari | totó | ||||
Cachuena | Chiquena | yo-soru | yo-núru | yoré | totó | tuinarí | asáki | osoruaul |
Mutuan | Chiquena | ko-nofati | yurú | |||||
Trio | Trio | í-pútupo | ye-nuru | i-yeri | kirí | tinki | ökönö | voyerau |
Urucuyena | Trio | putpí | i-eú | yi-eːda | okirí | wanána | shakené | heruáu |
Wama | Trio | wi-pupo | ye-nuru | ye-ri | ||||
Tliometesen | Trio | oba-tuwiri | en-nuru | oliː | enkili | tonikini | sokororo | ebemüni |
Ocomayana | Trio | u-nu | vy | |||||
Pianocoto | Trio | ye-nei | yu-tali | okirí | ||||
Rangú | Trio | |||||||
Waiana | Východní | e-putiü | ye-nuru | yére | okiri | uaptö | hakené | eheruaé |
Upurui | Východní | e-putpiʔi | ye-nuru | yére | okiri | |||
Rucuyene | Východní | ité-puru | e-nuru | yeré | okiri | tavené | sakené | héléuʔau |
Apalai | Východní | u-pupu | anu | deri | eritua | seni | asakoro | eseuʔau |
Aracajú | Východní | seresa | apükaua | |||||
Caraib | Západní | búpu | é-hulu | yeri | uakuri | ábama | bíama | eleva |
Galibi | Západní | u-pupu | e-nuru | yeré | okiri | awín | okuo | tereva |
Caribisi | Západní | ye-pupo | ye-nuru | wokiri | ówé | oko | orwá | |
Caribe | Západní | ada-puxo | dhere | buköre | óbin | óko | órwa | |
Cariniaco | Západní | é-nuru | yeri | okiri | owi | uariri | orowa | |
Carif | Západní | nábulu | tágu | bári | ugíri | ábana | biáma | íruwa |
Jazyk | Větev | voda | oheň | slunce | měsíc | kukuřice | jaguár | Šíp |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Yaruma | Xingú | páru | kampón | tsizi | nunó | |||
Bakairí | Xingú | páru | páto | chíshi | núna | anádzyi | aká | püráu |
Nahukwá | Xingú | tuňák | itó | riti | nune | aná | ikere | hüré |
Kuikutl | Xingú | tuňák | ñorotéke | liti | núne | tonuríñe | ||
Kalapalo | Xingú | itoː | turúgitiñe | |||||
Yamarikuná | Xingú | liti | núne | |||||
Arára | Arára | parú | kampot | titi | núna | konat | okoró | puiram |
Parirí | Arára | parú | kampó | titi | tunó | honát | hogró | puyrém |
Apingi | Arára | paru | kampot | chichi | nuno | anat | okori | pirem |
Palmela | Palmela | tuná | vava | yéyu | ñúña | éña | okóro | puera |
Pimenteira | Pimenteira | tuňák | vafundi | titi | nulu | thauato | prümachö | pürarü |
Pijao | Pijao | tána | nuhúgi | huíl | núna | xaguáde | ||
Opone | Opone | tuná | fotó | Bueno | kanó | mues | ixáke | yahá |
Carare | Opone | kʔara | bwenuñe | menye | pak'anye | |||
Guaque | Carijona | tuňák | maxoto | vehi | nuna | kaikuchi | ||
Carijona | Carijona | tuňák | apoto | bei | nunua | kaikusi | xarakue | |
Umáua | Carijona | tuːna | mahóto | wéi | nuːne | anaːdzyi | kaikudzyi | huːya |
Patagon | Patagon | tuná | anás | |||||
Yupe | Motilon | kuna | guesta | güichó | kuna | mě | isóʔo | samás |
Chaque | Motilon | kuna | hueto | gichio | kuno | mě | isó | |
Macoa | Motilon | kúna | huéto | huichol | kuník | mě | ísho | puréyi |
Maraca | Motilon | kuːna | whishta | huicho | kunu | eːsho | puraye | |
Parirí | Motilon | kána | wueta | wíchu | kúnu | |||
Shapáru | Motilon | kúna | wuéta | |||||
Iroca | Motilon | kuːna | esho | |||||
Tamanaco | Tamanaco | duná | uapto | veyu | nuna | xexe | akére | preu |
Chayma | Tamanaco | tuňák | apoto | vieyu | nonin | amapo | kocheiku | čistý |
Cumanagota | Tamanaco | tuňák | veyu | nonum | añaze | kozeiko | preu | |
Tivericoto | Tamanaco | tuňák | apoto | vé | niano | |||
Palenque | Tamanaco | tuňák | ekere | |||||
Yao | Yao | tuná | uapoto | veyo | nona | arua | mapuru | |
Shebayi | Shebayi | wekulüe | kirtrire | heweri | ||||
Decuána | Maquiritaré | tona | wáto | céi | nona | nakchi | máedo | haxkúdi |
Yecuaná | Maquiritaré | tuná | wato | zyi | nuːna | maro | shimaːra | |
Cunuaná | Maquiritaré | uáʔto | shi | núna | shimáda | |||
Ihuruána | Maquiritaré | tuná | wáto | zyiː | nuːne | |||
Mapoyo | Mapoyo | tuňák | kátun | nuna | oxonai | ékire | úbuʔare | |
Yauarána | Mapoyo | túna | wáto | yãtonu | núne | náchi | hékele | pákuli |
Panáre | Panáre | echár-kun | güegua | kenak | xadpoʔót | |||
Taurepán | Taurepán | tuná | apóg | wéi | kapéi | anain | kaikusé | peléu |
Arecuna | Taurepán | tuňák | apo | väi | kapeá | aʔanaig | kaikusi | pureu |
Camaracoto | Taurepán | apoiʔ | být | kapui | anaiʔ | kakutse | purau | |
Ingarico | Taurepán | tuná | ápo | wéi | kapéi | anaí | kaikushí | pelé |
Uaica | Taurepán | tuňák | apok | uey | nuna | |||
Acawai | Taurepán | tuno | wato | vieyu | nuno | kaikushi | pulewa | |
Macusi | Macusi | tuňák | uató | Wei | kapoi | anain | kaikushí | eriu |
Keseruma | Macusi | |||||||
Purucoto | Macusi | tuňák | apotó | wéi | nánõ | kaikudzé | poyá | |
Wayumara | Macusi | túna | wató | weyú | nuná | mazyiná | kaikushi | heló |
Paraviyana | Macusi | dóna | vuatú | tamana | noné | ainiain | ekölé | arámöu |
Zapará | Macusi | tuná | wató | my | kapéi | anáe | ekelé | urapóno |
Yauapery | Yauapery | tuná | uató | eyú | déʔeli | kokoshí | ibikuari | |
Uaimiri | Yauapery | tunã | uatoː | eioː | nunueba | uhi | kúkúboi | maprú |
Orixaná | Yauapery | tuná | uató | ueihu | teparé | euá | ekeré | upreu |
Pauishana | Pauishana | tuná | uató | uai | núna | uátaka | uraːpa | |
Waiwai | Waiwai | tuná | wehtó | kamo | nuné | yaypí | waywí | |
Parucoto | Waiwai | tuňák | witu | uchi | kapube | akeré | ||
Uaiboi | Waiwai | tuňák | zyitó | núna | ||||
Hishcariana | Waiwai | toná | wuhritó | kamaːna | noːná | waiwí | ||
Bonari | Waiwai | tuná | uatú | weyu | keri | pureːná | ||
Chiquena | Chiquena | tuňák | wihala | sesi | imho | klaho | ||
Saluma | Chiquena | tuňák | ||||||
Pauxi | Chiquena | tuňák | isire | nune | uau | préu | ||
Uayeué | Chiquena | tuná | piéto | kamo | nuná | maipuri | kurumuri | |
Cachuena | Chiquena | tuná | mirótó | isóso | imnó | honese | kaikesú | praué |
Mutuan | Chiquena | tuňák | ritó | soːro | zyairú | purí | ||
Trio | Trio | túna | mata | veyu | nunö | anai | maipuri | pléu |
Urucuyena | Trio | tuná | mato | uwi | nuna | maipurí | puréu | |
Wama | Trio | tuňák | mato | Wei | paora | |||
Tliometesen | Trio | tono | mato | Wei | nunu | potireru | mashibuli | pureri |
Ocomayana | Trio | tuňák | mato | uwi | nuna | |||
Pianocoto | Trio | tuňák | matto | weh | nuna | eñaye | maipuri | purau |
Rangú | Trio | tuma | mato | nuna | ||||
Waiana | Východní | tuňák | uapot | šiši | nunuö | enai | yauéri | pleu |
Upurui | Východní | tuňák | uapot | šiši | nunu | enai | yaueri | piréu |
Rucuyene | Východní | tuňák | uapot | chichi | nunu | enai | maipuri | piréu |
Apalai | Východní | tuňák | apotó | chichi | nunó | ashinase | machipuri | piróu |
Aracajú | Východní | tuňák | uapto | chichi | yasüe | uárapára | ||
Caraib | Západní | tóne | uátu | hueyu | núnú | aoashi | kahikushi | buleúa |
Galibi | Západní | tuňák | uato | veyu | nuno | auoasi | kaikusi | plia |
Caribisi | Západní | tuňák | watú | wiyeyu | nuno | purewa | ||
Caribe | Západní | túna | bedu | núno | peröwa | |||
Cariniaco | Západní | túna | wato | wedo | nuno | puriui | ||
Carif | Západní | dúna | wátu | uéyu | čepice | auás | gáigusi | láru |
Proto-jazyk
Proto-Cariban | |
---|---|
Rekonstrukce | Karibské jazyky |
Proto-Cariban phonology according to Gildea (2012):[6]:448
Proto-Cariban consonants p t k m n w r j
Proto-Cariban vowels i ɨ u E Ó Ó A
Proto-Cariban reconstructions by Gildea (2007, 2012):[9][10]
lesk Proto-Carib 'slunce' *titi 'měsíc' *nunô 'water (n)' *tuna 'sunlight' *awatinɨ 'star' *tirikô 'DESIDERATIVE' *(CV)te 'písek' *saka(w) 'písek' *samutu 'body' *jamun 'flesh, meat, body' *punu 'meat food' *ôtɨ 'voda' *paru 'déšť' *konopo 'person' *karipona 'muž' *wôkɨrɨ 'husband' *nɨjo, *mɨjo 'eye' *ônu-ru 'ucho' *para-rɨ 'nose' *ôwna-rɨ 'mouth' *mɨta-rɨ 'ret' *ôtipi-rɨ 'saliva' *ôtaku 'tooth' *(j)ô-rɨ 'jazyk' *nuru 'one' *tôwinô 'dva' *atjôkô(nô/ne) 'hlava' *pu-tupô 'forehead' *pe-rɨ 'leg' *pôre(-pɨ/pa) 'chodidlo' *pupu-ru 'heel' *pu(pu)-tôpu 'sole of foot' *pɨta 'knee' *ôtjôkumu-ru 'neck' *pɨmɨ-rɨ 'breast' *manatɨ-rɨ 'chest' *puropi-rɨ 'hýždě' *pupɨtɨkɨ 'cheek' *peta 'forest' *jutu 'inside' *tawô 'to bite' *ôteka 'to give; to put' *utu 'hand' *ômija-rɨ, *amo-rɨ 'to do; to make; to put' *(tɨ)rɨ, *(t)ɨrɨ 'to gift O (with something)' *ekarama 'to put away' *arama 'belly' *wetVpu 'belly' *(e)wenɨ 'heart (guts); chest' *ôwanô 'liver' *ôre 'to close (tr. v)' *apuru 'to descend' *wɨpɨtô 'to see' *ône 'to hear' *ôta 'to know (tr. v)' *putu 'to know (postp)' *warô 'spát' *wônɨkɨ 'spát' *wetu(mɨ) 'to shoot; to kill' *(tɨ)wô, *(t)wô(nô) 'pít' *woku-ru 'pít' *ônɨrɨ 'to eat (intr. v)' *ôt-ôku 'to eat fruit' *ônapɨ 'to eat meat' *(t)ônô 'to eat flour/bread' *(t)ôku 'to eat nuts' *aku 'to grate (manioc)' *(tɨ)kɨ 'to bathe (O)' *(tɨ)pɨ 'to weave' *(tɨ)kapɨ 'to cook; to boil' *(tɨ)jô 'to take; to pull out/away' *(t)ôwɨ 'to throw out' *(tɨ)papo 'to gather fruit' *(tɨ)pôtɨ 'fire' *wepeto 'fire' *mapoto 'ash' *wôreiCV 'to light fire' *(t)urô 'to burn (intr. v)' *jatu 'to burn (tr. v)' *uk(w)a 'to fell tree/farm' *(tɨ)ma 'to go' *(wɨ-)tô(mô) 'to come' *(w)ôtepɨ 'to come' *(w)ômôkɨ 'to say' *(wɨ)ka(ti) 'to be; to say' *a(p) 'to dwell; to be' *(w)eti 'to enter' *(w)ômô(mi) 'REFLEXIVE' *(w)e- 'RECIPROCAL' *(w)ôte- 'beak' *potɨ-rɨ 'earth' *nono 'cloud' *kapurutu 'rope' *ôwa(-rɨ) 'hot' *atu(NV) 'cold' *atono 'cold' *t-ɨnotɨ-me 'dobrý' *kure 'hard' *akɨpɨ 'had' *ôkôju 'path' *ôtema(-rɨ) 'mountain' *(w)ɨpɨ 'older brother' *pipi 'grandchild' *pa-rɨ 'faeces' *wetɨ, *watô 'to defecate' *weka 'dítě' *mure 'shoulder' *mota-rɨ 'thigh' *petɨ 'hair' *(e)tipotɨ(-rɨ) ‚řezat ' *akôtô 'to take; to carry' *arô 'to seize' *apôti '1SG' *ôwɨ-rô '2SG' *ômô-rô '2COLL' *ôm-jamo '1INCL' *kɨnmô-rô '1INCL' *kɨwɨ-rô '1INCL.COLL' *kɨC-jamo '1EXCL' *apina 'this (INAN)' *(t)ônɨ 'this (INAN)' *(t)ôrô 'this (ANIM)' *môtjô 'this (ANIM COLL)' *môtj-jamo 'that (INAN)' *mônɨ 'that (INAN)' *môrô 'that (ANIM)' *môkɨ-rô 'that (ANIM COLL)' *môk-jamo 'who?' *onôkɨ 'Všechno' *ômerô 'grease; fat' *katɨ 'to grow' *atɨta, *anɨta 'tlustý' *tɨpɨtɨ-ma 'AUGMENTATIVE' *imô 'malý' *pitikô 'žena' *wôriti 'žena' *pɨtɨ 'Ryba' *kana 'dog' *akôrô 'dog' *kaikuti 'veš' *(w)ajamô 'strom' *wewe, *jeje 'branch' *ekata 'paže' *apô-rɨ 'semínko' *ôpɨ(-tɨpô) 'semínko' *a-tɨpô 'seed; contents' *a-rɨ(-rɨ) 'semínko' *ôna-tɨpô 'leaf' *jare 'root' *mitɨ 'bark, skin' *pitupô 'blood' *munu-ru 'Červené' *t-a(k)pi-re 'bílý' *t-a-(re)mutu-ne 'Černá' *t-puru-me/ke 'night' *koko 'nightfall (intr. v)' *koko-mamɨ 'kost' *j-ôtîpî-rî 'egg' *pumo 'roh' *retɨ-rɨ 'tail; penis' *arokɨ 'scrotum; testicle' *ômu(-ru) 'feather' *apôri-rɨ 'název' *ôtetɨ 'mravenec' *iraka 'mravenec' *kɨjawôko 'mravenec' *juku 'mravenec' *mɨkakô 'mravenec' *(n)mapu(nu) 'bow' *wɨrapa-rɨ 'deer' *(wɨ)kapawu 'deer' *karijakô 'grandfather' *tamo(ko) 'heavy' *amôti-ma/-ne 'to sit' *erew-ta/-ma 'lightning' *manan manan 'howler monkey ' *arimi 'monkey' *itjo 'rib' *awo-tɨ 'to roast' *puru, *purô 'to run' *ekatu(mɨ) 'shadow' *amore-rɨ 'shadow' *ôkatu 'short' *tɨntɨ-tʲô 'to talk; to converse' *ôt-uru 'spider' *mojoti 'spider' *tjawaraka(ru) 'to tie' *(m)ômô 'today; now' *amenarô 'tomorrow' *koropo 'vagina' *ôrɨ 'to wait' *mômôku 'high' *kawô 'slunce' *weju '1SG' *u- '3SG' *i- 'stone' *tôpu 'flesh, meat, body' *punu 'person' *wɨtoto 'jaguar' *kajkuti 'to bite' *eseka 'to find' *eporɨ 'to give; to put' *utu 'to close (tr. v)' *apuru 'to descend' *ôpinô 'to pierce' *atpo 'to shoot; to kill' *(tɨ)wô, *(t)wô(nô) 'to eat meat' *(t)ônô 'to grate (manioc)' *(tɨ)kɨ 'to go' *(wɨ-)tô(mô) 'to come' *(w)ôtepɨ 'to enter' *(w)ômô(mi)
Viz také
- Seznam španělských slov původního indiána
- Národy Arawak
- Arawakanské jazyky
- Carib jazyk
- Jazyk Taíno
- Garifuna language
Další čtení
- Anselmo, L.; Gutiérrez Salazar, M. (1981). Diccionario Pemón. Caracas: Ediciones CORPOVEN.
- Camargo, E. (2002). Léxico bilingüe aparai - português / português - aparai. (Languages of the World: Dictionaries, 28.). München: Lincom Europa.
- Courtz, H. (2008). A Carib Grammar and Dictionary. Toronto: Magoria Books.
- Gildea, S. Payne, D. (2007). Is Greenberg's “Macro-Carib” viable? Boletim do Museu Paraense Emílio Goeldi Ciências Humanas, 2:19-72.
- Girard, V. (1971a). Proto-Carib phonology. Berkeley: University of California at Berkeley. (Disertační práce).
- Mattei-Müller, M. (1994). Diccionario ilustrado Panare-Español con índice español-panare. Caracas: Comisión Nacional Quinto Centenario.
- Pet. W. J. A. (1987). Lokono Dian: the Arawak Language of Suriname: A Sketch of its Grammatical Structure and Lexicon. Ithaca: Cornell University. (Disertační práce).
- Puig, M. M. P. (1944). Diccionario de la Lengua Caribe Cuna. Panamá: La Estrella de Panamá.
- Vitorino, M. M. (1991). Dicionário bilíngüe Wai-Wai/Português, Português/Wai-Wai. Boa Vista: Missão Evangélica da Amazônia.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Cariban". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
- ^ Kaufman, Terrence. 2007. South America. In: R. E. Asher and Christopher Moseley (eds.), Atlas of the World’s Languages (2nd edition), 59–94. London: Routledge.
- ^ Desmond Derbyshire, 1999. "Carib". In Dixon & Aikhenvald, eds., Amazonské jazyky. POHÁR.
- ^ Meira, Sérgio. 2006. A família lingüística Caribe (Karíb). Revista de Estudos e Pesquisas v.3, n.1/2, p.157-174. Brasília: FUNAI. (PDF )
- ^ A b Gildea, Spike. 2012. "Linguistic studies in the Cariban family", in Campbell & Grondona, eds, The Indigenous Languages of South America: A Comprehensive Guide. Berlin/Boston: De Gruyter Mouton.
- ^ A b Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Gumilla, Joseph. 1745. El Orinoco ilustrado, y defendido: Historia natural, civil, y geographica de este gran Rio, y de sus caudalosas vertientes. 2nd ed., in 2 pts. Madrid. (New ed., Barcelona, 1791.)
- ^ Gildea, S. & Payne, D. (2007). Is Greenberg's "Macro-Carib" viable? In Boletim do Museu Paraense Emílio Goeldi. Ciências Humanas, Belém, Vol. 2, No. 2, pp. 19-72. Accessed from DiACL, 9 February 2020.
- ^ Gildea, S. (2012). Linguistic studies in the Cariban family. In Campbell, L. & Grondona, V. (eds.), The Indigenous Languages of South America: A Comprehensive Guide. 441-494, Berlin: De Gruyter Mouton. Accessed from DiACL, 9 February 2020.
externí odkazy
- Etnolinguistica.Org: online resources on native South American languages
- Ka'lina (Carib) Vocabulary List (from the World Loanword Database)