Cahuapananské jazyky - Cahuapanan languages

The Cahuapananské jazyky jsou jazykovou rodinou, kterou se mluví v povodí Amazonky v severním Peru. Zahrnují dva jazyky, Chayahuita a Jebero, kterými mluví více než 11 300 lidí. Většina z tohoto počtu mluví o Chayahuitě, ale Jebero je téměř vyhynulý.

Jazykový kontakt

Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Kechua, Arawak, Kandoshi, Pukina, a Karib jazykové rodiny kvůli kontaktu.^[2]

Odrůdy

• Chayahuita nebo Chawi (také známý nebo vykreslený jako Balsapuertino, Cahuapa, Chayabita, Chayawita, Chayhuita, Tshaahui, Paranapura, Shayabit)
  • Chayahuita dialekt
  • Cahuapana dialekt
• Jebero (také známý nebo vykreslený jako Chebero, Xebero, Xihuila)

Glottolog klasifikuje vyhynulý jazyk Maynas tak blízko Chawi.

Další odrůdy Cahuapanan, které uvádí Loukotka (1968):^[3]

• Yamorai - mluvený na řece Sillai v Loretské oddělení
• Ataguate - zaniklý jazyk stejného regionu, kterým se jednou mluví na řece Aipena a kolem jezera Atagua (bez ověření)
• Pamdabegue - jednou promluveno na řece Aipena a Paranapura v departementu Loreto (bez ověření)
• Miguira (Shuensampi, Miquira, Mikirá^[4]) - vyhynulý jazyk, kterým se kdysi mluvilo v jediné vesnici Maucallacta na řece Paranapura

Proto-jazyk

Rojas-Berscia (2019)

Rojas-Berscia (2019) dává následující formuláře pro Proto-Kawapanan spolu s jejich příslušnými Shawi, a Shiwilu reflexy.^[5]

lesk	Proto-Kawapanan	Shawi	Shiwilu
aguti	* ano	ihtɘʔ	ɘttʃɘk
Řeka Aipena	* aîpina ~ * îpina	aipina	inarpina
anona	* aɘ ~ * ɘ	ɘ- (ʃa), aɘ	-k-pi
apangora krab	* sîwa	waiwa	sɘrwa
pásovec	* tiʔlɘ (ʔ)	tɘʔnɘ-ʃa (ʔ) wɘ	tʃiʔlɘk
netopýr	* jeɘʔ	jeɘʔ	dobře
břicho	* yuʔ	jo	ð̞u ʔ
pták	* iLansîʔ, * ilansîʔ	inansi-raʔ, ina (i) nʃi-ra ~ inai-ra	ilansɘrʔ
kousat	* ki-tɘ (ʔ) -	kɘ-tɘ-	ki-tɘk-
krev	* wɘLa-yɘʔ	wɘna-iʔ	wɘkla-ð̞ek
boa	* kupi-wan	kopi-wan	kupiwan
boquichico	* wankî	wanki	wankɘr-tʃɘk
chlebovník	* pîtu	pito	pɘttʃu
bratr (ženy)	* yuʔyuʔ	yoʔyoʔ	yuyuʔ
vypálit (vt.)	* yiʔsîʔ-	iʔʃi- „ponořit se do soli“	ð̞iʔsɘrʔ-
nést	* piʔpɘ (ʔ) -	pɘʔpɘ-	piʔpɘk-
hruď	* tiʔ-tɘʔ	tɘʔ-tɘʔ „prsa (ptáků)“	tʃiʔ-tɘk
choro opice	* suluʔ	soroʔ	suluʔ
cikáda	* kaʼyula	kaʔyora	kað̞ula
kondor	* tamɘ	tamɘ	tamɘk
coto opice	* luʔluʔ	neʔnoʔ	luʔluʔ
obálka: CL	* -tɘʔ	-tɘʔ	-tɘk
Cunchi	* tuʔwan	toʔwan	tuʔwan
cunchi (ryby sp.)	* ikîa-La ~ * ikîla-La	ikia-na <* îkîa- {l / n} a	ikɘλa-la
cunchi, tullu uma	* tuʔwan	toʔwan	tuʔwan
Curassow	*je	já	já
ucho	* wɘ	wɘ-ra-tɘʔ	wɘk
Země	* luʔpaʔ	noʔpaʔ	luʔpaʔ
Země: CL	* -luʔ	-nuʔ	- luʔ
vejce	* kayuʔ	kayoʔ	kað̞uʔ
večerní hvězda	* îʔwa-yu	iʔwa-yo	ɘrʔwa-ð̞u
peří, tělesné vlasy	* anpuluʔ	anporoʔ	anpuluʔ
oheň	* pɘn	pɘn	pɘn
palivové dříví	* yiwɘ	ano	ð̞iwɘk
Ryba	* samî	sami	samɘr
niva	* titɘ (ʔ) -pi	tɘtɘ-pi ~ tɘti-wi	tʃitɘk-pi-luʔ
květ	* yanku	yanko	ð̞anku
chodidlo	* lan-tɘʔ	nan-tɘʔ	lan-tɘk
genipa	* ɘsa	je	ɘksa
obří pásovec	* ipɘ	ɘpɘ ~ ipɘ	ipɘk
vlasy	* a ~n ~ * în	ain	ɘrn
hlava	* mutuʔ	motoʔ	mutuʔ
roh	* pɘnmun	pomon	pɘnmun
Dům	* piyɘʔ	pɘiʔ	pið̞ɘk
huaman samana strom	* anpînian	anpinian	anpɘnɲan
huangana	* kulhání	naman	laman
huasaco	* aʔlanan	aʔnanan	aʔlanan
huito strom	* ɘsa	je	ɘksa
manžel	* suʔya	suʔya, suʔ-in	suð̞a, suð̞-in
irapai dlaň	* panpɘ	panpɘ	panpɘk-lu
jaguár	* niʼniʔ	niʔniʔ	ɲiɲiʔ (-wa)
koleno	* tuʔtuʔpi	toʔtopi	tuʔtuʔpi
list na střechu	* paLi	pani-ra	paʎi
noha	* tuLa	tona	tula
kapalina: CL	* -yɘʔ	-iʔ	-ð̞ɘk
lisa ryby	* nîka-la	nika-ra	nɘrka-la
veš	* timɘn	tɘmɘn	tʃimɘn
macana Ryba	* sîʼwi (n)	ʃiʔwi-roʔ	sɘrwin
kukuřice	* tiʔtîʔ	ʃiʔʃiʔ <* tîʔtîʔ	tʃitɘr ~ tʃitɘrʔ
savec sp.	* puʔsî	poʔʃi ‚veverka sp. '	puʔsɘr ‚trpasličí kosman '
maniok	* kîʔ	kiʔ	kɘrʔ
maquisapa	* tuʼya	toʔya	tuð̞a
moriche dlaň	* tipî	ʃipi <* tîpî	tʃipɘr ~ tʃipɘrʔ
Moskytiéra	* tipî-tɘʔ	ʃipi-tɘʔ <* tîpî-tɘʔ	tʃipɘr-tʃɘk ~ tʃipɘt-tʃɘk
ústa, jazyk	* lanlan / * lanlam-V-, * laʔlaʔ	nanan / nanam-ɘn
musmuque opice	* kuyɘ	kuwi	kuð̞ɘk
nehet	* tuʔ-tɘ (ʔ) -la	toʔ-tɘ-ra-tɘʔ	tuʔtɘk-la
název	* linlin	ninin	ʎinʎin
nos	* nî-tɘʔ	ni-tɘʔ	nɘrtʃɘk ~ nɘttʃɘk
vačice	* ana-sî	Anaʃi	anasɘr
vydra	* yɘnni	ini	ð̞ɘnɲi
přes	* ayi-	ai	að̞i-
bolest v oku	* yaʼpi-	yaʔpi-ra ‚oko '	ð̞api-
ananas	* sînpa	painpa	sɘrnpa
platanillo	* tanku	tanko ‘platanillo’	tanku „banán“
dikobraz	* sisɘ (ʔ)	sɘsɘʔ ~ sɘsɘ	sisɘk ~ siʔsɘk
lisování nehty	* yɘʔ-	iʔ-	ð̞ɘk-
pucacuru mravenec	* lipî	Nipi	lipɘr-λa
hnis	* yuLîʔ	yoniʔ	ð̞ulɘrʔ-yuʔ
déšť	* ulan	oʔnan	uʔlan
nedávno / pozdě, odpoledne	* îʔwa	iʔwa	ʔrʔwa
rákos	* siwî (n)	ʃiwi	siwɘn-ɲan
Ústí řeky	* tinpîn-nan / * tinpîn-nam-	tʃinpinam-ɘn	tʃinpɘnɲan
vykořenit	* i-tɘʔ	i-tɘʔ	i-tɘk
lano	* iLa-lin	ina-rin	ila-ʎin
sachavaca, tapír	* panwala	pawara	panwala
písek	* yî-luʔ-tɘʔ	i-nu-tɘʔ	ð̞ɘ-λuʔ-tɘk
vyděsit	* ayi (ʔ) wan	aiwan	að̞iwan-
krevety	* ubývat	wan-ʃa	wan-ʃɘn
sestra (muže)	* utî	oʃi, uʃi	utɘr
sestra (ženy)	* kayɘ	kai, 3 kai-n	kað̞ɘk, kað̞ɘ-n
kyselý	* aî- ~ * î-	ai	-r-
bonbón	* kasî-	kaʃi	kasɘr
termit	* îʔtɘ (ʔ) l ... ~ * îʔtɘ (ʔ) l ...	iʔtɘrɘʔ	ɘttʃɘkla
zloděj (> ukrást)	* apî (ʔ)	apiʔ	apɘr-
tenký	* simɘn	ʃimɘn-	simɘn
trn	* zákonný	nawan	Lawan
klíště	* tɘpa	tɘpa	tɘkpa
věřit	* latɘ (ʔ) -	natɘ-	latɘk-
kousnout	* ki-tɘ (ʔ) -	kɘtɘ-	souprava
hořet	* aʼpɘ (ʔ) -	aʔpɘ-	apɘk-
spálit (vt.)	* yiʔsîʔ-	iʔʃi- „ponořit se do soli“ <* yîʔsî-	ð̞iʔsɘrʔ
pohřbít	* paʼpîʔ-	paʔpi-	papɘrʔ-
nést	* piʔpɘ (ʔ) -	pɘʔpɘ-	piʔpɘk-
lézt	* nanpɘ (ʔ) -	nanpɘ-	nanpɘk-
přijít	* wɘʔ-	wɘʔ-	wɘk-
plazit se	* patɘ (ʔ) -	patɘ-	patɘk-
řezat	* pɘʔtɘ (ʔ) - ~ * pɘʼtɘ (ʔ) -	pɘʔtɘ-	pɘktɘk-
zemřít	* timin-	tʃimin-	tʃimin-
vymřít	* takîʔ-	taki-	takɘrʔ
jíst, mít sex	* kaʔ-	kaʔ-	kaʔ-
do konce	* nanîʔ-	nani- „na konec“	nanɘrʔ- „zapomenout, uprchnout“
letět	* pɘn-	pɘn-	pɘn-
smažit, opékat	* kɘ-, * kɘ-t-	kɘ-t-	kɘk-
hlodat	* wɘLu-	ne	wɘklu-
skočit	* inyɘ (ʔ) -	nii-	inðk
klečet	* iyɘnsun-	ison-	yɘnsun-
vědět	* luwî-	teď já-	luwɘr-
setkat se (najít?)	* kapîʔ-	na-kapi-	kapɘrʔ-
zasadit	* tîaʔ-	ʃaʔ-	tɘra-
nalít	* pasîʔ-	paʃi- „parfémovat“	pasɘrʔ-
vidět	* liʔ-	niʔ-	ʎiʔ-
píchnout	* s	wi	wɘr-
sát, lízat	* iluʔ-	iro-	iluʔ-
zamést	* sɘ (ʔ) -	wɘtɘ- „rozšířit“	witɘk-
svázat	* tɘnpuʔ-	tonpoʔ „svazek“, tonpo- ~ tɘnpo-	tɘnpuʔ-
odvázat	* ɘʔkî- ~ * ɘʼkî-	iʔki-ri-	ɘkkɘr
tocon opice	* tukun	tokon	tukun
jazyk	* ninɘ (ʔ) -la	nɘnɘ-ra	ɲinɘk-la
tukan	* yuʼwin	yoʔwin	ð̞uwin
stopa	* îʔla	i-na-	ɘrʔʎa
žíly, šlachy, šlachy	* îpa-tɘʔ	ipa-tɘʔ	ɘrpa-tɘk
réva: CL	* -lin	-rin	-lin
sup	* supuʔ	sopoʔ	supuʔ
voda	* yɘʔ	iʔ	ð̞ɘk
SZO	* yɘn	v	ð̞ɘn
rána (> být rozmazlená, ošklivá)	* apîʔ	apiʔ	apɘrʔ
yanguaturi	* ipɘ	ɘpɘ / ipɘ	ipɘk
vy	* kɘnma	kɘma	kɘnma

Valenzuela (2011)

Valenzuela (2011) uvádí následující Seznam Swadesh stůl pro Proto-Cahuapanu, Jebero, a Chayahuita.^[6]

Ne.	Španělský lesk	Anglický lesk	Proto-Cahuapana	Jebero	Chayahuita
1	jo, já, mí	Já	* kʷa	kʷa, -ku	ka, ku
2	tú	vy	* kɨma	kənma	kɨma
3a	nosotros (exkluzivně)	my (exkluzivní)	* k [u / i] ja	kuða	kija
3b	nosotros (včetně)	my (včetně)	* k [ɨ / a] npu (ʔ) wa (ʔ)	kənmuʔwa	kanpuwa, kamuwa
4	vážnost	tento	* [a / i] suʔ	asuʔ	isuʔ
5	el, ella	on ona	* [na / i] na	nana	v
6	¿Quién?	SZO?		ðən	intaʔ
7	É qué?	co?	* ma (ʔ)	maʔnən	maʔtaʔ
8	Ne	Ne	* kuʔ	kuʔlaʔ	kuʔ
9a	todos	vše (pl.)		iɲəɾðapəɾ	kaʔipinan
9b	dělat	vše (sg.)		iɲə	jaʔipiɾa
10	mucho	mnoho	* na (ʔ) ku (n)	nakusuʔ	naʔkun 'muchos' ("mnoho, pl.")
11	ne	jeden	* a (ʔ) ɾaʔ	alaʔsaʔ	aʔnaʔ
12	dos	dva	* katuʔ	katuʔtaʔ	katuʔ
13	velký	velký		aʔʎupi	panka
14	Largo	dlouho		.in	napuɾupi
15	pequeño	malý		aʔməɾ	waʔwiʃin
16	mujer	žena		kuʔapəɾ	sanapi
17	hombre, varón	muž, muž		mnmupinən	kɨmapi
18	persona	osoba		muðaʔ	pijapi
19	pájaro	pták		punpula	inaiɾa
20a	jaguár	jaguár	* ni [ʔ] niʔ	ɲiɲiʔ	niʔniʔ
20b	perro	Pes		ɲiɲiʔwa	niʔniɾa
21	piojo	veš	* timɨn	tʃimən	tɨmɨn
22	árbol	strom	* naɾa	nala	naɾa
23	Semilla, ojo	semeno, oko	* ɾaja	laða	-ɾaja 'cara, ojo, semilla' ("obličej, oko, semeno")
24	hoja	prostěradlo		lalumək	wɨɾun-
25	Raíz	vykořenit	* itɨk	dobře	toɨʔ
26	corteza	kůra		tʃipiɾək	ʃaʔwɨtɨʔ
27	Piel	kůže		tʃipitək	ʃaʔwɨtɨʔ
28	carne	maso		tʃutʃu	nuʃa
29	sangre	krev		uklaðək	wɨnaiʔ
30	hueso	kost	* ɾans [i / ɨ] ʔ	lansiʔ	nansɨʔ
31	grasa	tuk, mastnota	* ija	ija-	ija- 'freír'
32	fuego	oheň	* pɨn	pən	pɨn
33	huevo	vejce	* kajuʔ	kaðuʔ	kajuʔ
34	sangre	krev		wiʔwək	pumun
35	hueso	kost		ʎintək	Winan
36	pluma	Pírko	* anpuɾuʔ	anpuluʔ	anpuɾuʔ
37	pez	Ryba	* sami	saməɾ	sami
38	pelo	vlasy	* ain (tɨk)	ʃəntʃək	ain
39	cabeza	hlava	* mutuʔ	mutuʔ	mutuʔ
40	oreja	ucho	* w [i (ʔ) / ɨ] ɨatɨk	wiʔwək	wɨɾatɨʔ
41	ojo	oko	* ja (ʔ) pi	ðapi- 'doler el ojo' ("oko bolí")	jaʔpiɾa
41b	ojo, cara	oko, obličej		laða	-ɾaja 'clasificador' ("klasifikátor")
42	uña	nehet	* tuʔtɨ (k) .a	tuʔtəkla	tuʔtɨɾatɨʔ
43	respirar	dýchat	* n [i / ɨ] tɨk	nəʔttʃək (	nitɨʔ
44	boca	ústa	* ɾaʔɾa [ʔ / n]	laʔlaʔ	nanan
45	diente	zub	* ɾatɨk	latək	natiʔ
46	lengua	jazyk	* ninɨkɾa	ɲinəkla	nɨnɨɾa
47	koláč	chodidlo	* ɾantɨk	lantək	nantɨʔ
48	rodilla	koleno	* tutuʔtu [ʔ] pi	tuʔtuʔpi	tuʔtupitɨʔ
49	mano	ruka		itəkla	imiɾa
50	Barriga	břicho	* juʔ	məɾpi; ikəɾ-ðu (ʔ) 'doler la baɾɾiga' ("břicho bolí")	juʔnau
51	cuello	krk	* kuɾupi	kulupi 'manzana de Adán' ("Adamovo jablko")	kunupi
52	seno	prsa		muðin	ʃuʔʃu
53	corazón	srdce	* jinɾupi	ðinlupi	ninupi
54	hígado	játra	* kankan	kankan	kankan
55	beber	napít se	* uʔu-	u-	uʔu
56	příchozí	jíst	* kaʔ	kaʔ-	kaʔ
57	hranice	kousat	* kitɨ (k)	souprava	kɨtɨ-
58	ver	vidět	* ɾiʔ	ʎiʔ-	niʔ-
59	oír	slyšet		zákonək-	natan-
60	šavle	znát		ɲintʃi- 'aprender' ("chytit")	nitotɨ-
61	kolej	spát	* w [i / ɨ] C (ʔ)	witʃiʔ-	wɨʔɨ-
62	morir	zemřít	* timin	tʃimin-	tʃimin-
63	matar	zabít		ðiʔ-	tɨpa-
64	nadar	plavat	* (i) června	iðun-	červen
65	volar	létat	* pɨn	pənnuʔ-	pɨn-
66	ir	jít	* paʔ	paʔ-	paʔ-
67	venir	Přijít	* wɨ (k)	wək-	wɨ-
68	estar echado, echarse	vleže		pəkkwaʔ-	kɨwɨn- 'echarse' ("lehnout si")
69	estar sentado, sentarse	sedící		ðuʔ-	wɨnsɨ-
70	estar parado	vstávání	* Wani	wanəɾ-	wani-
71	kámo	dát		ənkaʔ-	kɨtɨ-
72	decir	říci	* it (ɨ / u)	(i) ɾ-	itɨ- „kostky“ („řekni“)
73	sol	slunce		kəkki	piʔi
74	luna	měsíc	* juki	ðukəɾ	juki
75	estrella	hvězda	* ta (n) juɾa	tanðula	tajuɾa
76	agua	voda		ðək	iʔʃa, tɨʔkɨin 'río' ("řeka")
77	lluvia	déšť	* uʔɾan	uʔlan	uʔnan
78	piedra	kámen	* ɾaʔpi	laʔpi	naʔpi
79	aréna	písek		ðəʎuʔtɨk, kaʎiluʔ	inutɨʔ
80	tierra	Země	* ɾu (ʔ) paʔ	lupaʔ	nuʔpaʔ
81	Nube	mrak		ðinpanluʔtək	wiɾiɾuʔtɨ, jaɾaɾuʔtɨ, piʔiɾutɨ, ʃituɾuʔ
82	humo	kouř		kəʎu	kunaiʔ
83	ceniza	popel	* jaɾuʔ	pənðaluʔ	leden
84	quemar (se)	hořet	* w [i / ɨ] (ʔ) ki	wəʔkəɾ-	wiki-
85	camino	silnice		intʃilala	já
86a	cerro	hora	* mutupi	mutupi	mutupi
86b	selva	džungle	* tanan	tanan	tanan
87	rojo	Červené		pipəɾ	kɨwan
88	verde	zelená		wawa 'una fruta' ("ovoce"), aðawaʔ 'opaco' ("neprůhledné")	kanuɾa
89	Amarillo	žlutá	* ʃaʔpi (ʔ)	ʃaʔpiʔ	ʔaʔpitun
90	blanco	bílý		ðaða	wiɾitun
91	černoch	Černá		kəɾ	jaɾatun
92	noche	noc		kasisəɾ 'oscuro' ("tmavý")	taʃiʔ
93	Gusano	červ	* kuwi (ʔ)	kuweɾ 'lombriz' ("žížala")	kuwiʔ
94	Frío	Studený		sanək	sɨwɨn
95	lleno	úplný		muɾ	mɨntaʃa, mɨnta- 'estar lleno' („být plný“)
96	nuevo	Nový	* na	nalu	naʃa
97	Bueno	dobrý		mukankan, uʔtʃimu 'bonito' ("krásný")	nuja
98	redondo	kolo		munkun	putʃin jaʔnuɾinsuʔ, tawiʃi
99	seco	suchý		-n- 'estar seco' ("být suchý")	jakɨn
100	nombre	název	* ɾiɾin	ʎi (n) ʎin	ninin

Slovní zásoba

Loukotka (1968)

Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby pro jazyky Cahuapanan.^[3]

lesk	Cahuapana	Chayavita	Jebero	Miquirá
jeden	ara	haná	aláʔatsa
dva	katu	kató	katáta
tři	kara	kará	kála
hlava	mutu	Mostó	móto	hu-mato
ucho	buek	wuiraté	wuíoga
zub	Nate	naté	látky
oheň	puín	puíng	pön	punga
kámen	napí	napí	láʔapi	napi
slunce	kéki	pií	köki	kogua
měsíc	matáshi	yuxkí	rúkör	rúki
kukuřice	tötrla	shiʔishí	chíter	chichi
Pes	nini	niʔíni	niní	nini
loď	nũng	nong	ung	nunga

Další čtení

• Hart, H.L. (1988). Diccionario chayahuita-castellano (Serie Lingüística Peruana, 29). Yarinacocha: Ministerio de Educación a Letní lingvistický institut.

Reference