Tupianské jazyky - Tupian languages

Tupian
Zeměpisný; rozdělení	Brazílie, Bolívie, Paraguay, Uruguay a severovýchod Argentina
Jazyková klasifikace	Je-Tupi-Carib ? Tupian;
Proto-jazyk	Proto-Tupian
Pododdělení	Tupi – Guarani; Arikem; Awetï; Mawé; Mondé; Mundurukú; Puruborá –Ramarama; Tuparí; Yurúno;
ISO 639-2 / 5	tup
Glottolog	tupi1275
	Tupi – Guarani (středně růžová), ostatní Tupian (fialová) a pravděpodobný rozsah ca. 1500 (růžovo-šedá)

The Tupi nebo Tupianská jazyková rodina zahrnuje asi 70 jazyků, kterými se mluví v jazyce Jižní Amerika, z nichž nejznámější jsou Tupi správné a Guarani.

Vlast a urheimat

Rodrigues (2007) uvažuje o Proto-Tupianovi urheimat být někde mezi Guaporé a Aripuanã řeky, v Řeka Madeira Umyvadlo.^[2] Hodně z této oblasti odpovídá současnému stavu Rondônia, Brazílie. 5 z 10 tupianských větví se nachází v této oblasti, stejně jako některé Jazyky Tupi – Guarani (zvláště Kawahíb ), což je pravděpodobné urheimat těchto jazyků a možná jejích mluvících národů. Rodrigues věří Proto-tupianský jazyk pochází z doby kolem 3 000 před naším letopočtem.

Jazykový kontakt

Tupianské jazyky značně ovlivnily mnoho jazykových rodin v Jižní Americe. Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Arawa, Bora-Muinane, Guato, Irantxe, Jivaro, Karib, Kayuvava, Mura-Matanawi, Taruma, Trumai, Yanomami, Harakmbet, Katukina-Katawixi, Arawak, Bororo, Karaja, Makro-Mataguayo-Guaykuru, Takana, Nadahup, a Puinave-Kak jazykové rodiny kvůli kontaktu.^[3]

Historie, členové a klasifikace

Když portugalština přijel dovnitř Brazílie, zjistili, že kdekoli šli podél obrovského pobřeží této nově objevené země, většina domorodců mluvila podobnými jazyky. jezuita misionáři využili těchto podobností a systematizovali je společné standardy pak pojmenovaný línguas gerais („obecné jazyky“), kterými se v tomto regionu mluvilo až do 19. století. Nejznámější a nejrozšířenější z těchto jazyků byl Starý Tupi, jehož moderní potomek dodnes používá domorodé národy okolo Rio Negro regionu, kde je znám jako Nheengatu ([ɲɛʔẽŋaˈtu]) nebo „dobrý jazyk“. Rodina Tupi však zahrnuje i jiné jazyky.

V sousedních španělských koloniích Guarani, další tupianský jazyk úzce související se starým Tupi, měl podobnou historii, ale dokázal odolat šíření španělština úspěšnější, než se Tupi bránil portugalština. Dnes má Guarani 7 milionů mluvčích a je jedním z úředních jazyků Paraguay. Rodina Tupian zahrnuje také několik dalších jazyků s menším počtem mluvčích. Tito sdílejí nepravidelnou morfologii s Je a Carib rodiny a Rodrigues je všechny spojuje jako Je – Tupi – Carib rodina.^[4]

Rodrigues & Cabral (2012)

Rodrigues & Cabral (2012) uvádí 10 větví Tupian, které se shlukují do západních Tupian a východních Tupian.^[2] V západním a východním Tupianu jsou nejdůběžnější větve uvedeny jako první, následované jádrovými větvemi.

Západní Tupian
- Arikém (2 jazyky)
- Tuparí (6 jazyků)
- Mondé (6 jazyků)
- Puruborá
- Ramaráma (Rôndonia) (2 jazyky)
Východní Tupian
- Yurúno (Jurúna) (3 jazyky)
- Mundurukú (2 jazyky)
- Mawé
- Awetï
- Tupi – Guarani (50 jazyků: Tupí [vyhynulý], Guaraní (5 milionů reproduktorů) atd.)

Meira a Drude (2015) předpokládají větev spojující Mawé a Aweti s Tupi-Guarani, známou také jako Maweti-Guarani.^[5] Purubora může tvořit pobočku společně s Ramarama.

Jolkesky (2016)

Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):^[3]

(† = zaniklý)

Tupi rodina

Arikem
- Arikem †
- Karitiana
Monde
- Paiter
- Monde, Nuclear
  - Monde
  - Cinta-Larga-Zoro
    - Arua
    - Cinta-Larga
    - Gavião; Zoro
Ramarama-Purubora
- Purubora
- Ramarema: Karo; Urumi
Tupari
- Makurap
- Tupari, Nuclear
  - Sakurabiat-Akuntsu
    - Akuntsu
    - Sakurabiat
  - Kepkiriwat †
  - Tupari
  - Wayoro
Tupi, Nuclear
- Juruna
  - Juruna
  - Manitsawa †
  - Shipaya
- Munduruku
  - Kuruaya
  - Munduruku
- Mawe-Aweti-Tupi-Guarani
  - Satere-Mawe
  - Aweti-Tupi-Guarani
    - Aweti
    - Tupi-Guarani (vidět)

Slovní zásoba

Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby.^[6]

Jazyk	Větev	hlava	ucho	zub	ruka	jeden	dva	tři
Tupi	Tupi	a-kang	nambi	táňa	pó	peteĩ	mokoĩ	mbohapüi
Tupinamba	Tupi	a-kán	nambü	ráña	pó	angepé	mokoin	musaput
Potiguára	Tupi	a-kanga	nambi	tañha	in-bó	oyepe	mokoy	mosapür
Éeéngatu	Tupi	a-kanga	namü	taña	pó	jo	mokoin	musapeire
Guaraní	Guaraní	ãkan	nambi	apen-kun	pó	peteí	mokói	mbhápira
Apapokúva	Guaraní				pó	aépi	mokõi	moapi
Chiripá	Guaraní	rakã	nambi			aépi
Cainguá	Guaraní	aká	nambi	kú	pó	petein	Mókoin	mbohapi
Mbyhá	Guaraní	che-ahká	chen-nambüh	che-déšť	cheh-pó	peteí	Mokoi	mboapü
Canoeiros	Guaraní	eaushmã			de-pó
Shetá	Zaručeno	sh-aka	che-nambi	tienai	che-pó	matinkam	Mokoi	ñiiru
S. Dourados	Zaručeno	ñ-ãka	elaːme	nénai	eː-po	uaːi	moːgai	mágatei
Guayaquí	Zaručeno	ni-aka	nambi	A	i-pá	eteyã	já ne	tanã
Tapirapé	Tapirapé	dzyane-akánga	dzyan-inamí	dzyan-roi	dzyane-pó	kotník	mukúi	mãpít
Kamayurá	Kamayurá	ye-akang	ye-nami	ye-nai	ye-po	ano	Mokoi	moapit
Awití	Kamayurá	Kotlík	inte-yambe	inte-ngu	i-po	mayepete	monkói	Munitaruka
Arawiné	Kamayurá		ne-nami		ye-po
Anambé	Pará	a-kánga	hä-nambi	se-raña	pó	yanäpo	mukuẽ	muhapi
Takuñapé	Pará
Guajajára	Severní	akã	sane-inamú	e-rai	sane-pó	metéi	mukúi	nairúi
Tembé	Severní	he-akã	he-nami	he-rái	he-pó	petei	mokui	moãpi
Manajé	Severní	he-akü	he-namí	he-rĩ	he-pó	Chipei	mokú	moapi
Turiwára	Severní	ne-akánga	ne-nami	ne-ráĩ	ne-pó	petei	Mokoi	moapiri
Kaapor	Severní	ne-kang	nambi	ne-roi	n-pó	petei	mukoin	oapíre
Makirí	Centrální I	ai-akáng	ái-namí	ái-ráing	ái-pó	aipité	mokoíng	moapét
Kayabí	Centrální I				parmió	oyepa	Mokoi
Kawahyb	Centrální I	ae-akáng	ae-namí	ae-rái	ae-po	oyepé	mokõi	irumaé
Parintintin	Centrální II	ae-akáng	ae-nambí	ae-rai	ae-po	okulár	mokoĩ
Wiraféd	Centrální II	ai-akán	ai-namí	ai-rai	aí-po	Ayipe	Mokoi
Takwatíp	Centrální II	ai-kánga	ai-nami	ai-déšť	ai-pó	ayepeːi	mokoːin
Dawahib	Centrální II	ay-akan	ay-nambí	ay-rãi	ay-põãpká
Catuquinarú	Centrální II	taka-sú		saña	punü
Oyampi	Guayana	ea-kang	i-nami	e-ráñ	né-po	pesi	mukugue	mapur
Emerillon	Guayana	é-ankang	é-námi	é-rai	é-po	mozepé	mokoñe	maʔapuit
Apiaká	Guayana	ai-kana	ai-nembía	ai-raña	ai-poa	mayupé	mokõñ	boapui
Omagua	Amazonas	yakó	námi	říci	póa	wépi	mokwéshe	mosapröke
Cocama	Amazonas	yakö	námi	dzái	púwa	wípi	mokoíka	motsapwöka
Cocamilla	Amazonas	yákö	námi	tsái	púa	uípi	mokuíka	motsapölika
Chiriguano	Chiriguano	ankã	námbi	ahoj	de-pó	penti	mbokui	mbapui
Guarayo	Chiriguano	che-ãka	che-nambí	che-raí	che-pó	nyepeĩ	nyuenió	mosapĩ
Pauserna	Chiriguano	aká	nambi	rahü	hovínko	monoped	mokóe	hebü
Tapieté	Chiriguano	y-anka	jo-nimbi	ya-ninay	jo-ndepo	penté	monké	maʔap
Chané	Chiriguano	se-ãká	se-ndambí	se-rãi	se-pó	mompetí	Mokoi	mboapi
Siriono	Chiriguano	e-ãnkĩ	e-isa	e-rẽy	e-o	ekomiĩ	nedemu	dedemu
Joka	Chiriguano	Ach				ká	déchatu
Yuruna	Yuruna	se-tabá	yashiugá	se-yan	uvá	duáyo	nauá	nauámbo
Shipaya	Yuruna	tabá	enshugá	oayá	uvuá	memé	Bidá	mévau
Manitsauá	Yuruna		naibuá	huangá
Mundurucú	Mundurucú	waá	wa-naibé	woi-noi	wo-ipo	pantá	shepsheptá	chebapitá
Curuaya	Mundurucú	uása	uampí	ñai	bi	dá	porákã	teboazem
Mawé	Mawé	u-yakída	u-yahapé	u-háĩ	u-ipó	skončit	tépui	muén
Itogapúc	Itogapúc	n-aká	n-akiribe	jo	parobé	mutírem	yagarekóm	pairóbtem
Ramarama	Itogapúc		n-akiribé	niãng	i-pabé
Urumí	Itogapúc	in-aká	in-akurape		i-pabe	uenakaveu	ishirange	itamaiun
Urukú	Itogapúc	óña-áká	on-aküravé		i-pábe	motírem	yegárokum	pagodnóbtem
Arara	Itogapúc					motürem	yegárkom	koirẽm
Arikém	Arikém	A	risába	ñãya	pu	mundápa	patám	moyúm
Caritiana	Arikém		risopo	noñno
Macuráp	Macuráp	wakaräte	ua-pishevéta	u-ñamñem	owõte	uéreːket	nemtuté
Kanua	Macuráp	ki-aneːm	uwa-pitát	ki-nyai	o-po	kitsä	türü	kwaikärum
Guratégaja	Macuráp	ki-anäm	kí-apitát	ki-nyai	ki-puaná	kitsä	teːre	kwaikiä
Kabishiana	Macuráp			niaín	o-popí
Wayoro	Macuráp	ano	ne-vapáp	o-nyain	o-pitab	kiét	derät	wärehät
Apichum	Macuráp		o-pitab	o-nyon	o-nebo
Tupari	Macuráp	ápaba	ábtsi	ain	poː	kíäm	hürü	hürünoːm
Kepkeriwát	Kepkeriwát	u-akãin	u-apiá	i-ñãin	ba	pangue	xatete	sete-pangue
Mondé	Mondé	a-ndará	u-nanimbé	u-im	amba-bé	amakim	parasherám	paiwutwuy
Sanamaica	Mondé	hũ-ndáa	nambiap	h'-ĩn	hũ-mábé	mún	palisharú	waikun
Aruá	Mondé	pan-at	pan-itiwä	pan-yĩn	pan-awä	mil	busá	wauːm
Digüt	Mondé	pan-dát	ním-piab	nĩ	kotě
Aruáshi	Mondé		falešný-yaküb	shon-yain	bu

Jazyk	Větev	žena	voda	oheň	kámen	kukuřice	tapír
Tupi	Tupi	kuñá	ü	tatá	itá	abai	tapüíra
Tupinamba	Tupi	kuñá	ü	tatá	itá	auvati	tapirusu
Potiguára	Tupi	kuña	U u	tataː	itaː
Éeéngatu	Tupi	kuňan	üüg	tatá	itá	auati	tapira
Guaraní	Guaraní	kuñá	ü	tatá	itá	avatí	tapií
Apapokúva	Guaraní	kuña	ü	tatá
Chiripá	Guaraní		ü	tata		avati	mborevi
Cainguá	Guaraní	koňá	ü	tatá	itá	avachi	mborevi
Mbyhá	Guaraní	kuña	ü	tatá	itá	avachi	tapií
Canoeiros	Guaraní	uainvi	üg		itá	avashi
Shetá	Zaručeno	kuñá	ü	tată	itá	avachi	tapi
S. Dourados	Zaručeno	koːña	hoːñe	agel'á	iːtá	nutya	telaːgoi
Guayaquí	Zaručeno	kuña	ü	tati	itá	Wate	mberevi
Tapirapé	Tapirapé	kudzá	ü	tatá	itá	awachí	tapiíra
Kamayurá	Kamayurá	kuña	ü	tata	ita	avatsi	tapiít
Awití	Kamayurá	kuñá	ü	tara	ita	avachi	tapií
Arawiné	Kamayurá
Anambé	Pará	kuña	ü	tata	ita	awat	tapiri
Takuñapé	Pará	kuñá		tatá	dobře		tapií
Guajajára	Severní	kuñã	ü	tatá	itá	awachí	tapiíra
Tembé	Severní	kuzá	ü	tatá	itá	awachi	tapihir
Manajé	Severní	kuyi	ü	tatá	itá	awachí	tapihi
Turiwára	Severní	kuñá	üa	tatá	itá	awachi	tapiíra
Kaapor	Severní	kuza	üg	tata	itá		tapira
Makirí	Centrální I	kuñá	ih	tatá		avatí	tapiít
Kayabí	Centrální I	kuñá	auü	tatá		uachi
Kawahyb	Centrální I	kuñá	ü	tatá		abachi	tapiít
Parintintin	Centrální II	kuñá	iü	tatá	itakí	avaté	tapiíd
Wiraféd	Centrální II	kuñá	U u	tatá	itá	abasí	tapiít
Takwatíp	Centrální II	kuñá	üa	tatá		abatí	tapi
Dawahib	Centrální II	kunya	U u	tatá	itá		tapiíra
Catuquinarú	Centrální II		uhehü
Oyampi	Guayana	nimene	on	tata	ita	abati	tapiira
Emerillon	Guayana	Waimid	ih	tata		auasi
Apiaká	Guayana	koňá	ih	Tatar	ita	auasi	tapüra
Omagua	Amazonas	uainú	úni	táta	beru	awáti	tapíra
Cocama	Amazonas	wáina	úni	táta	itáki	abati	tapíra
Cocamilla	Amazonas	wáina	úni	dzata	idzáki	awáchi	tapíra
Chiriguano	Chiriguano	kúña	ü	tatá	itá	avatí	mboreví
Guarayo	Chiriguano	kuñá	ü	tatá	itá	avatí	mborevi
Pauserna	Chiriguano	ekúre	ü	tatá	itá	ahuati
Tapieté	Chiriguano	tapipé	Ó	tata	itakí	oati	orebi
Chané	Chiriguano	arekóva	ü	tatá	íta	avatí	boreví
Siriono	Chiriguano	kuña	ine	tatén	ita	ibashi	eãnkwãntoy
Joka	Chiriguano	etú	v	tatá	yiwit	yuáshi	ngitíd
Yuruna	Yuruna	kuñá	jo	ashí	koapá	makatí	tõá
Shipaya	Yuruna	uamiá	jo	ashí	kuapasá	makati	masaká
Manitsauá	Yuruna	kuñá	hidarú	hadzú	ita	maidzú
Mundurucú	Mundurucú	awiyá	hü	tasha	witáa	muirará	piho
Curuaya	Mundurucú	áu	ü	titi	wítaʔa	mára	bíu
Mawé	Mawé	oñañá	U u	árie	Ne	awatí	wewató
Itogapúc	Itogapúc	mapái	ichi	chaná	jo	nayá	iti
Ramarama	Itogapúc	mapoia	utii	tianá	IA	nanian	nató
Urumí	Itogapúc			šamon		noiábá
Urukú	Itogapúc	vochái	ichí	chaná	jo	náya	natoː
Arara	Itogapúc
Arikém	Arikém	uspára	esé	somi	isoá	ngiyó	iruba
Caritiana	Arikém	bisam	seː	isoː	pomo		irípo
Macuráp	Macuráp	arapíñam	ihi	ucha	éki	atiti	jo
Kanua	Macuráp	anamína	äkü	to není	hek	atsitsi	kwayatsu
Guratégaja	Macuráp	anamina	iki	utaːt	äk
Kabishiana	Macuráp		ikí
Wayoro	Macuráp	aramirá	ögö	agukáp	äk	atití	ikuáit
Apichum	Macuráp	anamina	ügükap	äkügükab	äk
Tupari	Macuráp	ãramĩrã	yü	koːbkaːb	äk	opab	takara
Kepkeriwát	Kepkeriwát	buhi	amãni	garämbi	OK	zyaoːpá	uíto
Mondé	Mondé	Manzet	ü	Kaing	ek	maikeː	uasá
Sanamaica	Mondé	chipakchí	ü	kaːi	A	maʔä	byl
Aruá	Mondé		ü	kaʔin	äk
Digüt	Mondé	manzéyã	ipáva	pokáing	dzáb	máinkin	wachá
Aruáshi	Mondé	mansät	ü	kain	äk

Viz také

Reference

^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tupian". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ ^A ^b Rodrigues, Aryon Dall'Igna a Ana Suelly Arruda Câmara Cabral (2012). „Tupían“. V publikacích Campbell, Lyle a Verónica Grondona (eds). Domorodé jazyky Jižní Ameriky: komplexní průvodce. Berlín: De Gruyter Mouton.
^ ^A ^b Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
^ Rodrigues A. D., 2000, „„ Ge – Pano – Carib “X„ Jê – Tupí – Karib “: sobre relaciones lingüísticas prehistóricas en Sudamérica“, L. Miranda (ed.), Actas del I Congreso de Lenguas Indígenas de Sudamérica, Tome I, Lima, Universidad Ricardo Palma, Facultad de lenguas modernas, str. 95-104.
^ Meira, Sérgio a Sebastian Drude (2015). "Předběžná rekonstrukce segmentové fonologie proto-Maweti-Guarani". Boletim do Museu Paraense Emilio Goeldi, série Ciências Humanas, 10(2):275-296. doi:10.1590/1981-81222015000200005
^ Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.

Další čtení

Rodrigues, Aryon Dall'Igna (2007). „Jako Consoantes, proto Proto-Tupí“. Ve filmu Ana Suelly Arruda Câmara Cabral, Aryon Dall'Igna Rodrigues (eds). Linguas e culturas Tupi, str. 167-203. Campinas: Curt Nimuendaju; Brasília: LALI.
Ana Vilacy Galucio a kol., “Genealogické vztahy a lexikální vzdálenosti v rámci tupianské jazykové rodiny,” Boletim do Museu Paraense Emílio Goeldi. Ciências Humanas 10, č. 2 (2015): 229-274. doi:10.1590/1981-81222015000200004
Ferraz Gerardi, F., Reichert, S., Blaschke, V., DeMattos, E., Gao, Z., Manolescu, M. a Wu, N. (2020) Lexikální databáze Tupían. Verze 0.8. Tübingen: Eberhard-Karls University. doi:10,6084 / m9.figshare.12283868

Lexikony

Alves, P. (2004). O léxico do Tupari: proposta de um dicionário bilíngüe. Disertační práce. São Paulo: Universidade Estadual Paulista.
Corrêa Da Ssila, B. C. (2010). Mawé / Awetí / Tupí-Guaraní: Relações Linguísticas e Implicações Históricas. Brasília: Universidade de Brasília. (Disertační práce).
Landin, D. J. (2005). Dicionário e léxico Karitiana / Português. Cuiabá: SIL.
Lévi-Strauss, C. (1950). Dokumenty Rama-Rama. Journal de la Société des Américanistes, 39: 73–84.
Mello, A. A. S. (2000). Estudo histórico da família lingüística Tupí-Guaraní: aspectos fonológicos e lexicais. Florianópolis: Universidade Federal de Santa Catarina. (Disertační práce).
Monserrat, R. F. (2000). Vocabulário Amondawa-Português, Vocabulário e frases em Arara e Português, Vocabulário Gavião-Português, Vocabulário e frases em Karipuna e Português, Vocabulário e frases em Makurap e Português, Vocabulário e frases em Suruí e Português Caixas do Sul: Universidade do Caixas do Sul.
Monserrat, R. F. (2005). Notícia sobre a língua Puruborá. In: A. D. Rodrigues & A. S. A. C. Cabral (eds.), Novos estudos sobre línguas indígenas, 9-22. Brasília: Brasilia: Editor UnB.
Pacheco Ribeiro, M. J. (2010). Dicionário Sateré-Mawé / Português. Guajará-Mirim: Universidade Federal de Rondônia.
Rodrigues, A. D. (2007). Jako to dělají Proto-Tupí. In: A. S. A. C. Cabral & A. D. Rodrigues (eds.), Línguas e culturas tupí, 167-203. Campinas: Curt Nimuendaju.
Rodrigues, A. D .; Cabral, A. S. (2012). Tupían. In: L. CAMPBELL & V. GRONDONA, (eds.), Domorodé jazyky Jižní Ameriky: komplexní průvodce, 495-574. Berlín / Boston: Walter de Gruyter.

externí odkazy

[Glottolog-1] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Tupian". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[SouthAmerica-2] A ^b Rodrigues, Aryon Dall'Igna a Ana Suelly Arruda Câmara Cabral (2012). „Tupían“. V publikacích Campbell, Lyle a Verónica Grondona (eds). Domorodé jazyky Jižní Ameriky: komplexní průvodce. Berlín: De Gruyter Mouton.

[Jolkesky-2016-3] A ^b Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.

[4] Rodrigues A. D., 2000, „„ Ge – Pano – Carib “X„ Jê – Tupí – Karib “: sobre relaciones lingüísticas prehistóricas en Sudamérica“, L. Miranda (ed.), Actas del I Congreso de Lenguas Indígenas de Sudamérica, Tome I, Lima, Universidad Ricardo Palma, Facultad de lenguas modernas, str. 95-104.

[MAG-5] Meira, Sérgio a Sebastian Drude (2015). "Předběžná rekonstrukce segmentové fonologie proto-Maweti-Guarani". Boletim do Museu Paraense Emilio Goeldi, série Ciências Humanas, 10(2):275-296. doi:10.1590/1981-81222015000200005

[Loukotka-6] Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Tupian
Zeměpisný rozdělení	Brazílie, Bolívie, Paraguay, Uruguay a severovýchod Argentina
Jazyková klasifikace	Je-Tupi-Carib ? Tupian
Proto-jazyk	Proto-Tupian
Pododdělení	Tupi – Guarani Arikem Awetï Mawé Mondé Mundurukú Puruborá –Ramarama Tuparí Yurúno
ISO 639-2 / 5	`tup`
Glottolog	`tupi1275`^[1]
Tupi – Guarani (středně růžová), ostatní Tupian (fialová) a pravděpodobný rozsah ca. 1500 (růžovo-šedá)