Jazyky nižšího Sepiku - Lower Sepik languages
| Dolní Sepik | |
|---|---|
| Ani - Pondo | |
| Zeměpisný rozdělení | Východní provincie Sepik, Papua-Nová Guinea |
| Jazyková klasifikace | primární jazyková rodina |
| Pododdělení |
|
| Glottolog | lowe1423[1] |
 | |
The Dolní Sepik aka Ani - Pondo jazyky jsou malé jazyková rodina z Východní provincie Sepik v severní Papua-Nová Guinea. Byli identifikováni jako rodina K Laumannem v roce 1951 pod jménem Nor – Pondo a zahrnuti do Donald Laycock nyní zaniklý 1973 Sepik – Ramu rodina.
Klasifikace
Původní pojetí rodiny, pod jménem Ani - Pondo, je následující:
| Ani - Pondo |
| |||||||||||||||||||||
Malcolm Ross (2005) rozbil větev Nor (a tak přejmenoval rodinu) Dolní Sepik) protože Murik nesdílí charakteristiku / p /s zájmenů první a druhé osoby Koparských a Pondských jazyků, takže tyto jazyky mohou tvořit skupinu: Murik vs Kopar – Pondo. Ross klasifikoval Lower Sepik jako jednu větev a Ramu – Lower Sepik jazyková rodina.
Foley (2005) předběžně navrhuje, že Chambri a Angoram mohou být primární větve: Nor, Chambari, Karawari – Yimas, Angoram. Usher, sledující Foleyho, udržuje Nora pohromadě a rozbíjí Pondo.[2] Ani nepřijímejte spojení s Ramu.
Foley (2018) a Usher (2020)
Foley (2018) a Usher (2020) se shodují na následující klasifikaci.[3][4]
- Dolní rodina Sepiků
Foley poznamenává, že se zdá, že Angoram je blíže Murik-Koparovi a Chambri Karawari-Yimasovi, ale Foley (2018: 213) je ponechává jako samostatné větve a čeká na další důkaz.
Fonologie
Až na Yimas -Karawari „Dolní Sepik jazyky mají obvykle následující systém se šesti samohláskami.[5]
i u E ə Ó A
Yimas -Karawari má jen čtyři samohlásky.[5]
i u ə A
Proto-jazyk
| Proto-Lower Sepik | |
|---|---|
| Rekonstrukce | Jazyky nižšího Sepiku |
Zájmena
Zájmena rekonstruovaná pro proto-jazyk jsou,
- Proto – Lower Sepik (Ross)
Já * ama my dva * ka-i, * ka-pia my málo * (p) a-ŋk-i-t my všichni * a-i, * a-pia, * i-pi ty * nɨmi vy dva * ka-u, * ka-pua ty pár * (p) a-ŋk-u-t vy všichni * a-u, * a-pu, * i-pu (a) ona * mɨn oni dva * mɨnɨmp ? (M),
* mpɨ ? (F)oni málo * mɨŋkɨ-t oni všichni * příušnice (M),
* pum (F)
- Proto-Nor – Pondo (Foley)
Já * ama my dva * ka-i, * ka-pa-i my málo * (pa) ŋk-it my všichni * a-i, * a-pa-i, * (y) i-i, * (y) i-pa-i ty * mi vy dva * ka-u, * ka-pa-u ty pár * (pa) ŋk-ut vy všichni * a-u, * a-pa-u, * (y) i-u, * (y) i-pa-u ona * mən oni dva ? oni málo * mɨŋkɨ oni všichni * příušnice ?
Lexikon
A fonologická rekonstrukce proto-Lower Sepik navrhl Foley (2005).[5] Foleyovy (2005) lexikální rekonstrukce jsou uvedeny níže.
- Rekonstrukce Proto-Lower Sepik od Foleyho (2005)
lesk proto-Lower Sepik Yimas Karawi Chambri Angrm Murik Kopar jeden * mb (w) ia- mpa- mba- mbwia- mbia- Abe mbatep dva * ri-pa- -rpal ripay -ri - (lɨ) odst kobo kombari tři *-RAM -ramnaw -rianmaw -RAM -elɨm keroŋgo keremɨŋ osoba *ani nar-maŋ yarmasɨnar noranan ani ani mužský * pon panmal panmari pondo puin žena *ne ne asay kaye nuor ŋai nana voda * arɨm arɨm arɨm arɨm alɨm arɨm arɨm oheň * awr awt awi ayɨr aluŋ awr awr slunce smutný sɨmari sɨnmari mbwino akɨn akɨn měsíc * m (w) il? mɨla tuŋkwi mwɨl mle karewan karep hvězda probudit se suŋkwiɲcirim suŋgwi jsou moai kinaŋ kánoe * kay kay kay ke ke získat kain Dům nam jam kurɨr nam Írán indan vesnice * počet počet imuŋka počet počet nomot numot prsa * nɨŋgay ne jay ne ŋge niŋgen niŋgin zub * sisiŋk? tɨrɨŋ sɨsɨŋ sraŋk sisiŋ asarap asirap krev * ya yat jo yari ayakone yaran Yuwaran kost * sariŋamp tanɨm tanɨm anamp salɨŋ sariŋib̩ sarekimp jazyk * minɨŋ mɨɲɨŋ mamiɨɲɨŋ tɨbulaniŋk mɨnɨŋ mužiɨŋ mimiŋ oko * tambri tuŋkuruŋ sampɨs sɨsiŋk tambli nabrin nambrin nos dobře ipun wambusu ne daur imbot noha * namuŋk pamuŋ pamuŋ namaŋk namuŋ namɨŋ vlasy wapwi wampi yawi mbwikmaley trpaslík ruar ucho * kwand- kwantumuŋ kwandukas kukunam kwandum karekep kundot vejce * awŋ awŋ zívnutí awk awŋ měřidlo awŋ list * nɨmpramp nɨmprɨm yimprɨm nɨmpramp namblum nabirɨk nɨmbiraŋ včera / zítra * ŋarɨŋ ŋarɨŋ arɨŋ namasɨnɨŋ nakɨmɨn ŋarɨŋ Rari veslo * (mɨ) naŋ muraŋ mɨnaŋ ne inap inaŋ naŋ betelnut * poruŋ patn výplata muntɨkɨn parɨŋ porog puruŋ Limetka * awi (r) awi tak jako ayɨr awer vzduch vzduch prase * numpran numpran impian numpran imbar nɨmbren nɨmbren krokodýl manpa manpo ayi walami oramen uri had * wakɨn wakɨn wakɨn ubývat paruŋ wakɨn ikun komár * naŋgun naŋkun yaŋkun naŋgun wawarɨn nauk nevím přízemní * andi proti proti nɨŋkrump andi agin andin výkaly * mɨndi mɨlɨm mɨnti muɲjar mɨndi mɨndɨn mɨndɨ slyšet *a- aɨ andu aɨ aɨ dɨn nda udeřil * di tupul kurar dɨɨ ti di nɨŋ jíst * jsem (b) jsem (b) jsem (b) jsem (b) jsem (b) mɨn ma jít * wa wa kuria kal wa na wa Přijít * jo ya kurapia ya ya ya ya sedět * sa tay sa nda sa nda velký * kupa kɨpa kupa wupa kupa apo kapu Studený * sarV- tarɨk sarɨk Saruk Popant sarapakin
Pro srovnání s jazykovým izolátem Tayap viz Tayap jazyk # Klasifikace.
Poznámky pod čarou
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Lower Sepik“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ NewGuineaWorld - Dolní řeka Sepik
- ^ Foley, William A. (2018). „Jazyky povodí Sepik-Ramu a okolí“. V Palmer, Bill (ed.). Jazyky a lingvistika v oblasti Nové Guineje: Komplexní průvodce. Svět lingvistiky. 4. Berlín: De Gruyter Mouton. 197–432. ISBN 978-3-11-028642-7.
- ^ Dolní řeka Sepik, Nová Guinea svět
- ^ A b C Foley, William A. (2005). „Jazyková prehistorie v povodí Sepik-Ramu“. v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. 109–144. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.
Další čtení
- Proto-Lower-Sepik. TransNewGuinea.org. Z (1) Foley, W.A. 1986. Papuánské jazyky Nové Guineje, Cambridge: Cambridge University Press. ; (2) Foley, W.A. 1986. Papuánské jazyky Nové Guineje, Cambridge: Cambridge University Press.
Reference
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.