Jazyk maranao - Maranao language

Nesmí být zaměňována s Jazyk Melanau.
Maranao
Mëranaw
Výslovnost[ˈMәranaw]
Rodilý kFilipíny
KrajLanao del Norte a Lanao del Sur
Etnický původMaranao
Rodilí mluvčí
(780 000 citováno v roce 1990)[1]
latinský;
Historicky napsáno v arabština
Oficiální status
Úřední jazyk v
Místní jazyk v Filipíny
RegulovánoKomisyon sa Wikang Filipino
Kódy jazyků
ISO 639-3mrw
Glottologmara1404[2]
Jazyková mapa Maranao.png
Oblast, kde se mluví Maranao

Maranao (Mëranaw [ˈMәranaw])[3] je Austronesian jazykem, kterým mluví Lidé z Maranao v provinciích Lanao del Norte a Lanao del Sur v Filipíny a v Sabah, Malajsie.

Iranun kdysi byl považován za dialekt.

Unikátní mimo jiné Danao jazyky „Maranao se mluví zřetelně dolů přízvuk, na rozdíl od přízvuk stresu[Citace je zapotřebí ]. Maranao navíc obsahuje aspirované „tvrdé souhlásky“, které také zvyšují kvalitu následujících samohlásek[4][5]

Rozdělení

Maranao se mluví v následujících oblastech (Etnolog).

Pravopis

Maranao bylo historicky psáno arabskými písmeny, která byla známá jako Batang Arab. Nyní je psáno latinskými písmeny.[6] Ačkoli neexistuje žádný oficiálně prohlásený standardní pravopis, Maranao je víceméně psáno foneticky tak, jak je ovlivněno filipínsky. Následují písmena používaná při psaní nativních slov:

A, B, D, E, G, H, I, K, L, M, N, NG, O, P, R, S, T, U, W, Y [7]

Při zastupování střední centrální samohláska (nebo schwa) / ə /, různí autoři používají různé prostředky k reprezentaci tohoto zvuku (např. "E" nebo "U").[4] Sociální média Maranao proto používají jedno ze dvou písmen nebo je nechají prázdné (např. probudil lze také hláskovat sakn a sakun na internetu). „Ë“ může být také použito podle doporučení komisaong ng Wikang Filipino Ortograpiyang Pambansa z roku 2013.

McKaughan a Macaraya (1996)

V revidovaném slovníku Maranao od McKaughana a Macaraya v roce 1996[8], byl použit následující pravopis:

  1. Digraf "ae„byl představen a používán k představení předpokládané přítomnosti samohlásky / ɨ /. Analýza provedená Lobelem (2009[5], 2013[4]) ukázal, že to může být ve skutečnosti alofon / ə / po tvrdých souhláskách.
  2. Také použili „q" pro ráz bez ohledu na polohu.
  3. Dvojhlásky byly hláskovány samohláskami, takže [aw, aj, oi] byly hláskovány “ao, ai, oi".

Nativizovaný pravopis

Pravopis použitý ve studii Lobela (2009) byl ten, který vyvinuli Aleem Abdulmajeed Ansano z Taraky (1943-2008), senátor Ahmad Domocao „Domie“ Alonto z Ramainu (1914-2002) a Shaiekh Abdul Azis Guroalim Saromantang z Tugaya (1923-2003)

  1. „Tvrdé souhlásky“ / strh, th, kh, sh/ byly napsány jako „ph, th, kh, z"

Další poznámky

Dvojité samohlásky se vyslovují samostatně. Například „kapaar“ se vyslovuje jako / kapaʔaɾ /.

Finále / w / zvuk v dvojhláskách a „W“ byly ve starších pravopisech, stejně jako v jiných filipínských jazycích, označeny „-o“, ale oba jsou dnes hláskovány jako „W“. Také „i“ bylo používáno ve starších pravopisech k přepisu / j /, který je v současné době hláskován jako „Y“.

„H“ se používá pouze pro malajská výpůjční slova[6]a „sh“ (vyslovuje se jako / ʃ /) se používá pro arabské výpůjčky a jména jako „Ishak“ (Isaac )[8].

„Di“ nebo „j“ se používají k přepisu / d͡ʒ / zvuk, například „radia / raja "(z Sanskrt slovo pro „king“, „Raja ") nebo Angličtina jméno "John"[8].

Fonologie

Níže je uveden zvukový systém Maranao včetně základních fonetických funkcí.[4]

Samohlásky

Maranao má čtyři fonémy samohlásek, které se mohou v určitých prostředích přiblížit nebo zvýšit (viz tvrdé souhlásky níže).[9] Účinky zvyšování samohlásek tvrdých souhlásek mohly vést k dřívějším studiím k Ačkoli předchozí studie analyzovaly zvuk [ɨ] jako samostatný foném (psaný s ae) místo vyvýšeného alofonu / ə /.

Samohlásky[9]
PředníCentrálníZadní
Zavřít/ i /

[ɪ ~ i]

Střední/ə/

[ə ~ ɨ]

/Ó/

[o ~ u]

Otevřeno/A/

[a ~ ɤ]

Souhlásky

Podle Lobela (2013) má Maranao následující souhlásky:[4]

Souhlásky
BilabiálníZubníAlveolárníPalatalVelárníGlottal
Nosnímnŋ
StopNeznělýptkʔ
Těžkýpʰtʰkʰ
Vyjádřenýbdɡ
FrikativníNeznělýs
Těžkýsʰ(h)
Klapkaɾ
Postranníl
Přibližněwj

V Maranao, /ʔ/ není zpočátku phonemic slovo[4] (podobně jako nefilipínská angličtina). Proto je „layok aken“ (můj přítel) hladce vyslovován [la.jo.ka.kən].

Jelikož se těžká souhláska vyvinula z klastrových souhlásek, lze je nalézt pouze slovně-mediálně.

Podle pravopisu se „r“ používá pro / ɾ /, „y“ se používá pro / j / a „ng“ se používá pro /ŋ/

Frikativní [h]

Podle Lobela (2013), [h] vyskytuje se pouze v několika nedávných Malajština výpůjční slova:[4]

  • nahan 'Bůh'
  • tahna 'znamení zvěrokruhu'
  • hadapan ‚před (Bohem) '

Dřívější arabská výpůjčka se zadaným „h“ Proto-Danao nebo dříve Maranao byly realizovány jako k.

  • kalal „Halal (cokoli, co je v islámu přípustné)“
  • Karam „Haram (vše, co není v islámu povoleno)“,
  • kadî „Hadji (název pro muže, který se vydal na hadždžskou pouť do Mekky)“
  • Kadis ‚Hadísy '

Souhláskové prodloužení

Souhlásky se také vyslovují déle, pokud jim předchází schwa / ə /. Tento proces však není formou geminace protože prodloužení souhlásky v Maranau není rozlišovací jak je vidět na jiných Filipínské jazyky jako Ilokano a Ibanag. Některé z nich jsou:

  • tepad [təpːad] „vystoupit z vozidla“
  • tekaw [təkːaw] 'vyděšený; překvapený'

Tvrdé souhlásky a zvyšování samohlásek

Od roku 2009 se navrhuje, aby předchozí studie o fonologii Maranaa přehlížely přítomnost „těžkých“ souhlásek.[9][10][4] Tyto čtyři „těžké“ souhlásky jsou / p „k“. Samohlásky, které následují tyto souhlásky, jsou zvednuty na místě.

Čtyři samohlásky Maranao (a, ə, i, o) jsou zvednuty, když následují tvrdé souhlásky[9]

Existují čtyři možná prostředí, která určují, zda bude samohláska zvednuta nebo ne:

  1. Nezvyšování - / p t k s m n ŋ r w y /
  2. Povinné zvyšování - / p 't' k 's' (h) /
    • Tohan se vyslovuje jako [t̪o.hɤn] místo [to.han]
  3. Volitelné zvyšování - / b d g /
    • Dokazují to někteří mladší mluvčí, kteří píší „gagaan“ jako „gegaan“.
  4. Transparentní - / l ʔ / - zvednutí ze souhlásky před tím, než „projde“ a ovlivní následující samohlásku.
Historický vývoj

Klastrová homogenizace shluků nastala v dřívějších Danao a Subanon, kde artikulace první souhlásky následovaly po artikulaci druhé (Příklad: * -gp- > * -bp-).

Studie Allison[11] poznamenal, že Proto-Danao * b, * d, g * byly ztraceny v moderním Maranau, když byly nalezeny před jinými souhláskami se stejným místem artikulace (Ex: * bp > * str), ale zachovány jinde.

Lobel[9] poznamenal, že tato zvuková změna ve skutečnosti vyústila ve dva rysy fonologie Maranao: těžké souhlásky a zvednuté samohlásky (*[-bpa-] > [-phɤ-] ). Podobným způsobem se vyvíjely i aspirační souhlásky Jižní (Lapuyan) Subanon, ale bez samohlásek.

Zvukové změny
Proto-Greater Central PhilippineProto-DanaoMaguindanaonMaranao
* -gp-, * -dp-, * -bp-* -bp--bp--ph-
* -gt-, * -dt-, * -bt-* -dt--dt--th-
* -gs-, * -ds-, * -bs-* -ds--ds--z- [sh]
* -gk-, * -dk-, * -bk-* -gk--gk--kh-

Gramatika

Značky případů

Na rozdíl od Tagalog který má 3 velká a malá písmena (ang / ng / sa) a Iloko který má 2 (ti / iti), Maranao má čtyři: (so / ko / o / sa)

Značky případů Maranao[12][8]
BěžnýOsobní
PřípadNeurčitýUrčitýJednotné čísloMnožný
Jmenovaný

(Předmět)

takisisiki
Ergativní

(Přímý objekt)

saÓijá kisi
Šikmý / Lokativní

(Benefactor / Location)

Genitiv

(Přivlastňovací)

kokisa kisi

Kupodivu „sa“ je neurčitý v Maranau, zatímco v Cebuanu a Tagalogu je definitivní / specifický.

Zájmena[8][13]

Maranao zájmena mohou být volná nebo vázaná na slovo / morfém před ním.

VýznamJmenovaný

(volný, uvolnit)

Jmenovaný

(vázaný)

Genitiv / Ergative

(vázaný)

Šikmý

(volný, uvolnit)

Jáprobudila) koakenraken
vy (singulární)sekaka(ng) ka *reka
on / ona / tosekaniyansekaniyan(n) iyanrekaniyan
my (duální)sektatatarekta
my (včetně vás)sektanotanotanorektano
my (kromě vás)sekamikami(a) mirekami
vy (množné číslo)sekanokano(n) iyorekano
onysiransiran(i) běželKiran

Může být ve skutečnosti „eka“[5], a asimiluje se samohláskou před ní, jako v batî ika [ba.ti.ʔ = i.ka] „váš švagr“ a zlato, dobře [bɤ.bu.ʔ = u. ka] „tvoje teta“.

Běžná slova

Níže jsou uvedena běžná slova ve větách z Maranao, jejich překlady do angličtiny, cebuánštiny a tagalogu a podobná slova ve vzdálených filipínských jazycích.

MaranaoCebuanoTagalogOstatní PHAngličtina
nakayanoje
naDayontaspak
Anganato je
Timanbuokpirasokus
doupěnanaren (Kinaray-a )již
peropapabude brzy
diDilihindštinane, ne
dawalahindštinane
dawalawalane
doupěadunayMayroontady je...
inomaoiyo (Bikol-Naga )je to tak
předogva
atawakon, oÓnebo
ogaidapan, perosubalit, peronicméně
o diani (?)
languntananlahatVšechno

Ukázkové texty

univerzální deklarace lidských práv

Maranao:

Langon taw na inimbawata ndudon tak kapaar před ndatadatar sa bantogan ago kabnar. Bigan siran sa kabnar ago gagaw na aya patot a di kapakasusurota o omani isa ko kapakiphapagariya.

Cebuano:

Ang tanang tawo kay gipakatawo nga může kagawasan ug managsama sa kaligdong. Sila gigasahan og pangisip ug tanlag ug mag-ilhanay usa'g usa sa diwa managsoon.

Podstatné fráze

Tyto fráze byly převzaty od Alonta[12] Maranao Drills.
Legenda: téma, přímý objekt, nepřímý objekt, Přivlastňovací, sloveso

Téma
MaranaoCebuanoAngličtina
Pephamasa tak babay sa seda.Gapalit ang babaye og isda.Žena kupuje Ryba.
Pephamasa si Rocaya sa seda.Gapalit si Rocaya og isda.Rocaya kupuje Ryba.
Pephamasa siki Tearde sa seda.Gapalit silang Tearde og isda.Tearde a přátelé kupují Ryba.
Pephamasa ako sa seda.Gapalit ko og isda.Já kupuji Ryba.
Pephamasa ka sa seda.Gapalit ka og isda.Vy kupují Ryba.
Pephamasa sekaniyan sa seda.Gapalit sila og isda.On ona kupuje Ryba.
Pephamasa ta sa seda.Gapalit tang duha og isda.Ty a já kupují Ryba.
Pephamasa tano sa seda.Gapalit ta og isda.My (všichni z nás) kupují Ryba.
Pephamasa kami sa seda.Gapalit silang Tearde og isda.My (kromě vás) kupují Ryba.
Pephamasa kano sa seda.Gapalit silang Tearde og isda.My (vč. Vás) kupují Ryba.
Pephamasa siran sa seda.Gapalit sila og isda.Ony kupují Ryba.
Pephamasa aya sa seda.Gapalit ni siya og isda.Ten chlap kupují Ryba.
Pephamasa nan sa seda.Gapalit n'siya og isda.Ten chlap ve vašem okolí kupuje Ryba.
Pephamasa oto sa seda.Gapalit siya og isda.Ten chlap tamhle kupuje Ryba.
Přivlastňovací
MaranaoCebuanoAngličtina
Mala i arga tak bangkala o maistra.Mahal ang sanina sa maestra.Učitelé oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala i Akmad.Mahal ang sanina ni Akmad.Akmad oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala i kisi Akmad.Mahal ang sanina nilang Akmad.Akmad a spol oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala aken.Mahal ang sanina nako.Můj oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala aka.Mahal ang sanina nimo.Vaše oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala iyan.Mahal ang sanina niya.Jeho její oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala ta.Mahal ang sanina natong duha.Naše (ty a já) oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala tano.Mahal ang sanina nato.Náš (každý z nás) oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala ami.Mahal ang sanina namo.Naše (kromě vás) oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala iyo.Mahal ang sanina ninyoNaše (včetně vás) oblečení jsou drahé.
Mala i arga tak bangkala Írán.Mahal ang sanina Nila.Jejich oblečení jsou drahé.
Mala i arga bangkala ini.Mahal ni nga sanina.Tento oblečení je drahý.
Mala i arga bangkala nan.Mahal ne nga sanina.To (s tebou) oblečení je drahý.
Mala i arga bangkala oto.Mahal na nga sanina.Támhle to) oblečení je drahý.
Referent
MaranaoCebuanoAngličtina
Somiyong tak panginginseda sa maistra.Miadto ang mangingisda sa maistra.Rybář šel učiteli.
Somiyong tak panginginseda ki Akmad.Miadto ang mangingisda kang Akmad.Rybář šel Akmadovi.
Somiyong tak panginginseda sa kisi Akmad.Miadto ang mangingisda ilang Akmad.Rybář šel Akmadu a rodině / přátelům.
Somiyong tak panginginseda sii raken.Miadto ang mangingisda sa akoa.Rybář šel ke mě.
Somiyong tak panginginseda sa reka.Miadto ang mangingisda sa imoha.Rybář šel ke mě.
Somiyong tak panginginseda sa rekaniyan.Miadto ang mangingisda sa iyaha.Rybář šel ke mě.
Somiyong tak panginginseda sii rektano.Miadto ang mangingisda sa atoa.Rybář šel ke mě.
Somiyong tak panginginseda sii rekami.Miadto ang mangingisda sa amoa.Rybář šel ke mě.
Somiyong tak panginginseda sa rekiyo.Miadto ang mangingisda sa inyoha.Rybář šel ke mě.
Somiyong tak panginginseda sa rekiran.Miadto ang mangingisda sa ilaha.Rybář šel ke mě.
Somiyong tak panginginseda saya.Miadto ang mangingisda diri / dinhi.Rybář šel tady.
Somiyong tak panginginseda san.Miadto ang mangingisda dirâ / dinhâ.Rybář šel tam (blízko vás).
Somiyong tak panginginseda roo.Miadto ang mangingisda didto / diadto.Rybář šel tam (daleko).

Čas a prostor

Čas
MaranaoCebuanoAngličtina
Ando i kiyapakaoma ngka sa Marawi?Anus-a'y balik nimo sa Marawi? (Doslovný)Kdy bylo vaše příchod v Marawi? (Doslovný)
Kanus-a ra ka mibalik og Marawi? (Aktuální)Kdy jste dorazili sem do Marawi? (Aktuální)
Isako Isnin.Atong miaging Lunes.Poslední Pondělí.
Isako Salasa.Atong miaging Martes.Poslední Úterý.
Isako Arbaa.Atong miaging Mirkules.Poslední Středa.
Isako Kamis.Atong miaging Hoybis.Poslední Čtvrtek.
Isako Diyamaat.Atong miaging Birnis.Poslední Pátek.
Isako Sapto.Atong miaging Sabado.Poslední Sobota.
Isako Akad.Atong miaging Dominggo.Poslední Neděle.
Antonaa oras i kiyasong ka sa sine?Unsa nga oras ang pag-adto nimo sa sinehan? (Doslovný)Kolik bylo hodin vaše cestovat do kina?(Doslovný)
Unsang orasa ka miadto sa sinehan? (Aktuální)V kolik jste šli do kina? (Aktuální)
Manga ala una i midiya.Mga ala una i midiya.Kolem jedna třicet.
Ando i kambaling ka Amerika?Kanus-a ang pagbalik nimo Amerika? (Doslovný)Kdy bude vaše vrátit se do Ameriky být?(Doslovný)
Kanus-a ka mobilik og America? (Aktuální)Kdy se vrátíte do Ameriky? (Aktuální)
Ando i kiyabaling ka sa Amerika poon sa Saudi?Anus-a ang balik nimo sa Amerika gikan sa Saudi?(Doslovný)Kdy bylo vaše vrátit se ze Saúdské Arábie do Ameriky?(Doslovný)
Anus-a ra ka mibalik sa America gikan o Saudi? (Aktuální)Kdy jste se ze Saúdské Arábie vrátili do Ameriky? (Aktuální)
Prostor
MaranaoCebuanoAngličtina
sa liwawaw lamisansa ibabaw / taas sa lamisana vrchu stolu
sa dilalem lamisansa ilalom sa lamisapod stolu
sa kilid lamisansa kilid sa lamisana stranu stolu
sa poro lamisansa suok sa lamisana rohu stolu
sa diwang lamisansa wala sa lamisadoleva stolu
sa kawanan lamisansa tuo sa lamisadoprava stolu
je soled Masgitsa sulod sa mešitauvnitř mešity
sa liyo Masgitsa gawas sa mešitamimo mešity
sa una-an Masgitsa unahan sa mešitaprávě minulost mešita
sa talikudan Masgitsa likod / luyo sa mešitaza mešity
sa pantag Masgitsa atubangan sa mešitavpředu mešity

Slovesa a čas

Čas
MaranaoCebuanoAngličtina
Mbaling siran Imanto.Ony jdou domů Nyní.
Faginom siran oman gawii.Ony napít se každý den.
Mitharo siran kagai.Ony promluvil včera.
Pelalakaw siran roo mapita.Ony bude chodit zítra.
Miyakasong siran roo den.Ony šly už tam.
Miyakailay ako doupě. sa totul.Já byl schopen vidět hlášení.
Miyakailay ako sa pirak sa lalan.Já náhodou viděl nějaké peníze na cestě.
Makapengadi pero siran.Ony umět ještě pořád studie.
Petero kano pasin.Prosím mluvit(vy).

Negativní

Čas
TypMaranaoCebuanoAngličtina
Současný / progresivníPenggalebek ka oman gawii?Gatrabaho ka kada adlaw?Dělat vy práce každý den?
Di!Dili!Ne, já ne!
MinulýMitharo ka kagiya?Misturya ka kaganina?Dělal vy mluvit před chvílí?
Da!Wala!Ne, ne!
BudoucnostPhatawag ka roo imanto?Motawag ka unya?Vůle vy volání později?
Di!Dili!Ne, nebudu!
MajetekDoupě karoma ngka?Aduna ba ka'asawa?Dělat vy mít manželka?
Da!Wala!Ne, nemám!
VlastnostiAbogado kabesen?Abogado ba ka?Jsou vy právník?
Di!Dili!Ne nejsem!

Manga, A, Aden, Da

Čas
MaranaoCebuanoAngličtina
Piyamasa aken takže manga seda.Paliton nako ang mga isda.Já kupuji Ryba.
starosta A mapiya si Akmad.Maayo nga starosta si Akmad.Akmad je dobrý starosta.
Aden a maistro aken.Anaa ang maistro nako. (Doslovný)Můj učitel existuje (Doslovný)
Aduna ko'y maistro. (Aktuální)Já mít učitel. (Aktuální)
Da a kwarta aken.Wala Ang Kwarta nako. (Doslovný)Můj peníze neexistuje. (Doslovný)
Wala ko'y kwarta. (Aktuální)Já nemají peníze. (Aktuální)

Věty zaměřené na objekt

Čas
ČasMaranaoCebuanoAngličtina
Současnost, dárekPemasaan ko tak libro.Paliton nako ang libro.Já kupuji rezervovat.
MinulýPipesa ko tak walay.Gibaligya nako Ang Balay.Já prodáno dům.
Současnost, dárekPemasaan aken tak libro.Paliton nako ang libro.Já kupuji rezervovat.
MinulýPiyamasa aken takže kamays.Paliton nako ang mais.Já koupil kukuřice.
Budoucnost (-en)Barbikiun giya i.Barbikyuhon nako ni.Já bude grilovat tento.
Budoucnost (-en)Kupiyaan[ObjVerb 1] giya i.Kopyahon nako ni.Já bude kopírovat tento.
Budoucnost (i-)Ipelebeng aken anan.Ilubong nakô ne.Já řekne že.
Budoucnost (i-)Imbegay aken anan.Ihatag nako ne.Já bude grilovat že.
Budoucnost (-an)Pembisitaan aken anan.Bisitahan nako ne.Já navštívím že.
Budoucnost (-an)Bayadan aken anan.Bayran nako ne.Já zaplatí že.
Příkaz (-a)Pageda ngka ini.Sakyi ni.Jízda tento.
Příkaz (-an)Sigopan angka nan.Suyopi ne.Kouř že.
Příkaz (-i)Galidi ngka nan.Aniha ne.Sklizeň že.

Poznámky

  1. ^ / E / byl asimilován jako [a] kvůli -a z „kupiya“.

Viz také

Reference

  1. ^ Maranao v Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Maranao“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ „Ortograpiyang Pambansa“ (PDF). Komisyon ng Wikang Filipino. Archivovány od originál (PDF) dne 12. 10. 2013. Citováno 2013-08-28.
  4. ^ A b C d E F G h Lobel, Jason William (2013). Filipínské a severonorejské jazyky: problémy v popisu, podskupinách a rekonstrukcích (PDF) (Ph.D. disertační práce). Manoa: University of Hawaii at Manoa.
  5. ^ A b C Lobel, Jason William; Riwarung, Labi Hadji Sarip (2009). „Maranao Revisited: přehlédnutý souhláskový kontrast a jeho důsledky pro lexikografii a gramatiku“. Oceánská lingvistika. 48 (2): 403–438. ISSN  0029-8115.
  6. ^ A b „Jazyk a abeceda maranao“. Omniglot. Citováno 2018-09-23.
  7. ^ Rubino, Carle. „Maranao“. iloko.tripod.com.
  8. ^ A b C d E McKaughan, Howard P .; Macaraya, Batua A. (1967). Slovník maranao (PDF). Honolulu: University of Hawaii Press.
  9. ^ A b C d E Lobel, Jason William; Riwarung, Labi Hadji Sarip (2009). „Maranao Revisited: Přehlížený souhláskový kontrast a jeho důsledky pro lexikografii a gramatiku“. Oceánská lingvistika. 48 (2): 403–438. doi:10,1353 / ol.0.0040. JSTOR  40783537.
  10. ^ Lobe, Jason William; Riwarung, Labi Hadji Sarip (2011). "Maranao: Předběžný fonologický náčrt s podpůrným zvukem". Jazyková dokumentace a konzervace. 5: 31–59. hdl:10125/4487.
  11. ^ Allison, E. Joe. (1979). Proto-Danaw: srovnávací studie Maranaw, Magindanaw a Iranun. [Verlag nicht ermittelbar]. OCLC  795908389.
  12. ^ A b Alonto, Almahdi G. (2009). Dialogy a cvičení z Maranao. Adam, Abdullah B., Zorc, R. David Paul., Lobel, Jason. Hyattsville, Md .: Dunwoody Press. ISBN  978-1-931546-65-2. OCLC  558662272.
  13. ^ Kaufman, Daniel (2010). „Gramatika klitiků v Maranau“ (PDF). Piakandatu ami: Dr. Howard P. McKaughan: 132–157 - přes SIL Pacific.

externí odkazy