Huave jazyk - Huave language

Nesmí být zaměňována s Jazyk Hoava Šalamounových ostrovů.
Huave
Ombeayiiüts, Umbeyajts
Rodilý kMexiko
KrajOaxaca
Etnický původHuave lidé
Rodilí mluvčí
17 900 (2015 sčítání lidu)[1]
Dialekty
  • Východní (San Dionisio a San Francisco del Mar)
  • Western (San Mateo a Santa Maria del Mar)
Kódy jazyků
ISO 639-3Různě:
odstín - San Francisco del Mar
huv - San Mateo del Mar
hve - San Dionisio del Mar
hvv - Santa María del Mar, Oaxaca
Glottologhuav1256[2]
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Huave (také hláskováno Wabe) je jazyk izolovat domorodými Huave lidé na tichomořském pobřeží ostrova Mexické Stát z Oaxaca. Tím jazykem se mluví ve čtyřech vesnicích na Isthmus of Tehuantepec na jihovýchodě státu přibližně 18 000 lidí (viz tabulka níže).

Název jazyka

Huaveovci z San Mateo del Mar, kteří si říkají Ikoots, což znamená „my“, označují jejich jazyk jako ombeayiiüts, což znamená „náš jazyk“. V San Francisku del Mar jsou odpovídající termíny Kunajts („nás“) a umbeyajts („náš jazyk“). Předpokládá se, že výraz „Huave“ pochází z Jazyky Zapotec, což podle španělského historika ze 17. století znamená „lidi, kteří hnijí ve vlhku“ Burgoa. Martínez Gracida (1888) však tvrdí, že význam tohoto pojmu znamená „mnoho lidí“ v šíji Zapotec, tlumočení hua jako „hojný“ a být jako zkrácená forma binni ("lidé"). Etymologie termínu vyžaduje další zkoumání. Ani jedna z výše uvedených etymologií není reproduktory Isthmus Zapotec považována za věrohodnou.[Citace je zapotřebí ]

Klasifikace

Ačkoli byly navrženy genetické vztahy mezi jazykem Huave a několika jazykovými rodinami, žádný nebyl podložen a Huave je nadále považován za izolát (Campbell 1997, str. 161). Paul Radin navrhl vztah mezi Huave a Mayové a Mixe – zoquejské jazyky, a Morris Swadesh navrhl připojení k Oto-Manguean jazyky to bylo dále zkoumáno Renschem (1976), ale všechny návrhy byly neprůkazné.

Aktuální využití a stav

Zatímco se Huave stále používá ve většině oblastí společenského života alespoň v jedné ze čtyř vesnic, kde se mluví, jedná se o ohrožený jazyk. V poslední době terénní práce a revitalizace projekty byly v komunitách Huave prováděny univerzitami z různých zemí.

Od roku 2011 se uvádí, že se teenageři rozhodli psaní v Huave, aby mohli komunikovat, aniž by rodiče věděli, co říkají.[3] (The Mexické Kickapoos ’ pískaná řeč byl vyvinut kolem roku 1915 ze stejného důvodu.)[4][5] Také od roku 2011, rozhlasová stanice v San Mateo del Mar, Radio Ikoots, vysílala v Huave.[6]

Fonologie

Huave ze San Mateo del Mar je částečně tónový, rozlišuje mezi vysokým a nízkým tónem pouze v předposledních slabikách. Huave je jedním z pouhých dvou Mezoamerické jazyky nemít phonemic ráz (druhý je Purépecha ).

Fonemický soupis rekonstruovaný pro společného předka čtyř existujících odrůd Huave, jak je uvedeno v Campbell 1997, je následující:

  • Souhlásky: [p, t, ts, k, kʷ, ᵐb, ⁿd, ᵑɡ, ɡʷ, s, l, r, w, h] (a [ɾ, j, ð] jako okrajové fonémy)
  • Samohlásky: [i, e, a, ɨ, o, u] (a v závislosti na odrůdě, délce samohlásky, nízkém a vysokém tónu, aspiraci).

Tyto fonémy pocházejí z fonologie San Francisco del Mar Huave. San Dionisio del Mar dialekt má další foném samohlásky, / y /, příbuzný s / e / v San Mateo.[7]

Samohlásky: / i, e, u, o, ɑ /. Všechny samohlásky mají aspirované formy.[8]

Souhlásky
BilabiálníAlveolárníPalatalVelárníGlottal
prostýlabializováno
Stopneznělýptkkʷ
prenasalizedᵐb.Dᵑɡᵑɡʷ
Složitýneznělýt͡s
prenasalizedNení
Frikativníɸsh
Nosnímn
Přibližněwlj
Trylekr
Klapkaɾ

Gramatika

Huave je podobný Mayské jazyky v tom, že jsou morfologicky i syntakticky ergativní a důsledně značení hlavy.[9] Je méně morfologicky složitý než mayské jazyky a každé slovo má obvykle jen několik připevňuje.[10] Na internetu jsou povinné kategorie sloveso z absolutní osoba a současnost, dárek, minulý nebo budoucnost čas plus další kategorie tranzitivního předmětu, neurčitého předmětu a reflexní.[10]

Složité věty v Huave často srovnávají více sloves, z nichž každé se skloňuje pro příslušnou osobu. Zajímavým rysem Huave je, že k produkci lze použít slovesa, která znamenají „dát“ kauzativní význam,[11] zatímco k produkci se používá sloveso, které znamená „přijít“ ustanovení o účelu (tj. v angličtině znamená „za účelem“). Existují i ​​jiné účelové klauze zavedené obyčejnějšími částicemi, ve kterých je sloveso skloňováno pro speciální podřízený režim.

Slovosled, stejně jako morfologie slovesa, má v Huave plně ergativní vzor. Základní slovosled lze vyjádřit velmi jednoduše jako Ergativní sloveso absolutní.[12] To znamená, že zatímco jste v tranzitivní věty slovosled je AVO, v intranzitivní věty slovosled je sloveso-předmět (VS). Přídavná jména a demonstrace mohou být umístěny před nebo za podstatným jménem, ​​ke kterému se vztahují číslice povinně předcházejí jejich podstatná jména.

Zdvojení je velmi produktivní fonologický proces v Huave. Kořen slovesa je duplikován a význam nově vytvořeného slova je zesílenou nebo opakovanou verzí významu základního slovesa. Huave také obsahuje částečnou duplikaci, kdy je duplikována pouze část kořene (obvykle její finální sekvence VC). Na rozdíl od úplné duplikace není tento proces produktivní.[13]

Dialekty

Umístění čtyř měst hovořících Huave ve státě Oaxaca

Huave se mluví ve čtyřech pobřežních městech San Francisco del Mar, San Dionisio del Mar, San Mateo del Mar a Santa Catarina del Mar. Nejživější řečová komunita je v San Mateo del Mar, která byla donedávna poměrně izolovaná. Negativní postoje řečníků k jejich jazyku a silný sociální tlak ze strany dominanta španělština jsou hlavními důvody ohrožení Huave.

Nářečí a místoPočet reproduktorů (cca)ISO 639-3 (SIL)
San Dionisio del Mar5,000hve
San Francisco del Mar900odstín
San Mateo del Mar12,000huv
Santa María del Mar500hvv

Ačkoli je Campbell (1997) považován za samostatné jazyky podle SIL podle potřeb gramotných materiálů, považuje je za dialekty jednoho jazyka. INALI rozlišuje dvě odrůdy, východní (Dionisio a Francisco) a západní (Mateo a Maria).

Ukázka písemného Huave

Praktické pravopisy v současné době používají gramotní mluvčí v San Mateo, San Francisku, San Dionisio a Santa María del Mar. Mexické INALI (Národní institut pro domorodé jazyky) vyvíjí úsilí o standardizaci pravopisu společně s mluvčími ze všech čtyři komunity.

Následující ukázka textu je pasáží z knihy Cuentos Huaves III, kterou vydal Instituto Lingüístico de Verano:[14]

Tambüw chüc ambiyaw chüc xicuüw,

'Dva společníci šel zabít jelena '

ambiyaw chüc coy, ngwaj. Apiüng chüc nop:

„a šli zabít králíky. Jeden (z nich) řekl: „

—Tabar combül, ambiyar coya, ambiyar xicuüwa, ambiyar püecha --aw chüc.

'Pojďme, společník, zabíjet králíky, jeleny a chachalacas '.

—Ngo namb —aw chüc.

„Nepůjdu,“ řekl.

Poznámky

  1. ^ INALI (2012) México: Lenguas indígenas nacionales
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Huavean". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Ozubení, Jes (2012-03-26). „Textové zprávy s ohroženými jazyky“. Nevýslovně. Citováno 2012-10-06.
  4. ^ Ritzenthaler, Robert E .; Peterson, Frederick A. (1954). "Námluvy pískání mexických indiánů Kickapoo". Americký antropolog. Americká antropologická asociace. 56 (6): 1088–1089. doi:10.1525 / aa.1954.56.6.02a00110. JSTOR  664763.
  5. ^ Rock, Margaret (2011-06-29). „Teenageři oživují mrtvé jazyky prostřednictvím textových zpráv“. Mobiledia. Archivovány od originál dne 29.01.2013. Citováno 2012-10-06.
  6. ^ Johnson, Tim (2011-06-27). „Hip-hop, textové zprávy mohou pomoci zachránit světové jazyky“. McClatchy. Archivovány od originál dne 01.07.2012. Citováno 2012-10-06.
  7. ^ Salminen (2016), str.21
  8. ^ Kim (2008)
  9. ^ Nichols, Johanna (1999). Jazyková rozmanitost v prostoru a čase. Chicago: University of Chicago Press. 300–301. ISBN  0-226-58057-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  10. ^ A b Suárez, Jorge A. (1983). Mesoamerican indické jazyky. Cambridge: Cambridge University Press. s. 66–67. ISBN  0-521-29669-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  11. ^ Suárez (1983), str. 130-131
  12. ^ "Pořadí předmětu a slovesa". WALS online.
  13. ^ Kim (2008) 316 až 317
  14. ^ Cuentos Huaves III (PDF) (2. (elektronické) vydání). México DF: Instituto Lingüístico de Verano. 2006. Archivovány od originál (PDF) dne 2012-06-17.

Reference

externí odkazy

Zdroje OLAC