Jazyky Severozápadní Sumatra – Bariérové ​​ostrovy - Northwest Sumatra–Barrier Islands languages

Severozápadní Sumatra – Bariérové ​​ostrovy
Bariérové ​​ostrovy – Batak
Zeměpisný
rozdělení		Sumatra
Jazyková klasifikaceAustronesian
Proto-jazykProto-severozápadní Sumatra – Bariérové ​​ostrovy
Glottolognort2829[1]

The Jazyky Severozápadní Sumatra – Bariérové ​​ostrovy jsou skupina Malayo-polynéské jazyky mluvený Batak a související národy ve vnitrozemí Severní Sumatra a Nias, Mentawai lidé a další na bariérových ostrovech (Simeulue, Nias, a Regentství ostrovů Mentawai ) u západního pobřeží Sumatry.

Klasifikace

Jazyky podskupiny Severozápadní Sumatra – Bariérové ​​ostrovy jsou:

Tuto podskupinu poprvé navrhl Lafeber (1922), který ji nazval „Batak-Nias“.[2] Nothofer (1986) předložil lexikální a fonologický důkaz na podporu této podskupiny a nazval ji „Bariérové ​​ostrovy - Batak“.[3]

Postavení vysoce odlišného Angličtina je kontroverzní. Lafeber (1922) i Nothofer (1986) zahrnují jako pravděpodobný dceřiný jazyk Enggano.[2][3] To odmítá Edwards (2015), který považuje Enggano za primární větev EU Malayo-polynéské jazyky.[4] Nedávný výzkum Smitha (2017) však podporuje zahrnutí Enggana do jeho předběžné podskupiny „Sumatran“, což je rozšířená verze Severozápadní Sumatra – Bariérové ​​ostrovy, která dále zahrnuje Nosní jazyk mluvený Bengkulu na jihozápadní Sumatře.[5]

Lexikon

Edwards (2015: 78)[4] poskytuje následující tabulku porovnávající položky slovní zásoby částí těla v různých jazycích Bariérové ​​ostrovy. Edwards (2015: 89) považuje aberantní Angličtina jako součást jazyků Barrier Islands-Batak.

LeskPMPEngganoMentawaiNiasSikuleSimeulue
hlava* qulue- (ʔ) uduuteʔhəɡətuhuulu
vlasy, hlava* buheke-pududuialaibububuʔ
tvář* daqihe-bakamatabavamukoBoboba
oko* matae-bakamatahərəmatamata
nos* ijuŋẽ-pãnũasakixunixuixuŋ
ústa* baqbaqe-kaʔaŋaŋabavabafaba (ʔ) ba
rty* biRbiRe-ukudipobibobevebefebefil
jazyk* dilaqe-dio †lila, ʤalalelal / neladila
zub* nipene-kaʔaʧonpokudɨpokudɨehen
ucho* taliŋae-kadihataliŋataliŋaɡuɡuyu(k) oeuʔ
krk* liqeRẽ-ũʔũlolokatbaɡiʔoɡuleŋɡəl
ruka* kamay / * limae-ʔapokabeibələxa, taŋataŋakaoʔ, siʔu
nehet* kanuhkuhẽ-kanũʔũnũsuletsiʔatenatenab˺
prsa* titi (q) / * susue-kokocelkemsusutotoʔtotuʔ
břicho* tiane-kitaibaɣaTaluamatanbesil
noha* qaqaye-aedereaheaehaɨ
koleno* tuhudẽ-pũʔũ u-aebókolotuhibohunboxul
vlasy, tělo* bulue-pududuibulubububuʔ
kůže* kulite-udikulitulibebibebiʔ
maso / maso* hesie-hedaakkelaknaɡoleö (h) iisi
tuk / tuk* miñak / * himaRẽ-mĩnãʔã ‡lainaktavernatafɨtafɨ
kost* tuqelaŋe-ʔaatolattəlatɨ / öladrn
srdce* pusuqe-báhau, ẽ-kẽmãteinuŋtədəɨlaxa, ohojedli
krev* daRaqe-kiakiloɣaudělatdělatdala
játra* qatayẽ-nĩũnĩũateijedlibala
moč* iheqẽ-ĩkõKiaiəxiɨk / xiɨ
výkaly* taqie-kaitanaitaitaitai

Reference

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Severozápadní Sumatra – Bariérové ​​ostrovy“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ A b Lafeber, Abraham (1922). Vergelijkende klankleer van het Niasisch. s'-Gravenhage: Hadi Poestaka.
  3. ^ A b Nothofer, Bernd (1986). „Bariérový ostrovní jazyky v rodině austronéských jazyků“. In Geraghty, P., Carrington, L. and Wurm, S.A. (eds.) Focal II: Papers from the Fourth International Conference on Austronesian Linguistics, str. 87–109. Pacific Linguistics, Series C, No. 94, Canberra, Research School of Pacific and Asian Studies, The Australian National University.
  4. ^ A b Edwards, Owen (2015). „Postavení Enggana v Austronesianu“. Oceánská lingvistika 54(1): 54-109
  5. ^ Smith, Alexander D. (2017). „Západní malajsko-polynéský problém“. Oceánská lingvistika 56(2): 435-490