Totonské jazyky - Totonacan languages

The Totonské jazyky (také známý jako Jazyky Totonac – Tepehua) plocha rodina úzce souvisejících jazyků, kterými mluví přibližně 290 000 lidí Totonac (přibližně 280 000) a Tepehua (přibližně 10 000) lidí ve státech Veracruz, Puebla, a Hidalgo v Mexiko. V době Dobytí Španělska Totonacanské jazyky se používaly po celém pobřeží Mexického zálivu.^[2]Během koloniálního období se občas psaly totonské jazyky a byla vytvořena alespoň jedna gramatika.^[3] Ve 20. století se počet mluvčích většiny odrůd zmenšil, protože domorodá identita se stále více stigmatizovala a povzbuzovala řečníky, aby přijali španělštinu jako svůj hlavní jazyk.^[4]

Totonské jazyky byly teprve nedávno srovnávány s jinými rodinami na základě historicko-srovnávací lingvistiky, ačkoli sdílejí mnoho plošné vlastnosti s jinými jazyky EU Mezoamerická jazyková oblast, tak jako Mayské jazyky a Nahuatl. Poslední práce naznačuje možnou genetickou vazbu na Mixe - Zoque jazyková rodina,^[5] ačkoli toto ještě musí být pevně stanoveno.

Interní klasifikace

Rodina je rozdělena do dvou větví, Totonac a Tepehua. Ze dvou, Tepehua je obecně považován za skládající se ze tří jazyků - Pisaflores, Huehuetla a Tlachichilco - zatímco větev Totonac je podstatně rozmanitější. MacKay (1999) rozděluje Totonac na čtyři divize na základě García Rojas (1978):

• Papantla Totonac: mluvený v El Escolínu, Papantla, Cazones, Tajín, Espinal a další města podél pobřeží zálivu Veracruz.
• Severovýchodní Totonac: mluvený zhruba mezi Poza Rica ve Veracruzu a Mecapalapě, Pantepec, a Xicotepec de Juárez v Pueble.
• Jihovýchodní Totonac: mluvený většinou v Sierra Norte de Puebla, včetně měst Zapotitlán de Méndez, Coatepec, a Huehuetla v Pueble.
• Misantla Totonac: mluvený jazyk Yecuatla a další komunity mimo město Misantla.

Etnolog v současné době rozpoznává 12 jazyků v rodině Totonacanů, tři jazyky Tepehua a devět Totonac:

Jazyk	ISO kód	Místa	Počet reproduktorů
Huehuetla Tepehua	tričko	Huehuetla, severovýchod Hidalgo; Mecapalapa, Puebla	3 000 (1982 SIL)
Pisaflores Tepehua	tpp	Pisaflores, Hidalgo; Ixhuatlán de Madero, Veracruz	4000 (sčítání lidu 1990)
Tlachichilco Tepehua	tpt	Tlachichilco, Veracruz	3 000 (1990 SIL)
Papantla Totonac	horní	Kolem Papantla, centrální nížina Veracruz	80 000 (1982 SIL)
Coyutla Totonac	toc	Coyutla, Veracruz	48 000 (2 000 WCD)
Highland Totonac	tos	Kolem Zacatlán, Puebla, a Veracruz	120 000 (1982 SIL)
Filomeno Mata Totonac	tlp	Město Filomeno Mata, vysočina Veracruz, sousedící s Highland Totonac	15 000 (2 000 WCD)
Xicotepec Totonac	také	Ve 30 vesnicích v okolí Xicotepec de Juárez v Sierra Norte de Puebla a Veracruz	3 000 (2 000 SIL)
Ozumatlán Totonac	tqt	Ozumatlán, Tepetzintla, Tlapehuala a San Agustín v severní Pueble	1800 (sčítání lidu 1990)
Misantla Totonac	tlc	Yecuatla a Misantla na jihu Veracruz	500 (1994 SIL)
Horní Necaxa Totonac	tku	Patla, Chicontla, Cacahuatlán a San Pedro Tlaloantongo na severovýchodě Puebla	3400 (2000 INEGI)
Tecpatlán Totonac	tcw	Tecpatlán, severovýchodní Puebla	540 (2000 INEGI)

Tato klasifikace je základem nejnovější verze jazykových kódů ISO pro Totonacan, ačkoli některé z těchto klasifikací jsou sporné.

Mexičan Instituto Nacional de Lenguas Indígenas (INALI) v rodině rozeznává 10 odlišných jazyků nebo „jazykových variant“, 3 Tepehua a 7 Totonac (INALI 2008 ):^[6]

Jazyk	populace (sčítání lidu 2005)
Western Tepehua (také známý jako Tlachichiloco)	9,200
Northern Tepehua (také známý jako Pisaflores)	2,800
Southern Tepehua (také známý jako Huehuetla)	1,800
Southeastern Totonac (také známý jako Misantla)	490
Pobřežní (také známý jako Papantla)	58,200
North Central (také známý jako Xicotepec)	15,100
South Central (také známý jako Highland)	114,900
High Central (také známý jako Filomeno Mata)	8,700
Cerro del Xinolatépetl (také známý jako Ozumatlán)	1,000
Horní Necaxa	3,300

Coyutla Totonac je seskupen s South Central Totonac od INALI, zatímco Tecpatlán Totonac je zahrnut ve skupině North Central Totonac. Další nedávné pokusy o klasifikaci naznačují, že některé z těchto divizí, zejména severní střední, pobřežní a jižní střední, jsou příliš široké a zahrnují odrůdy, které lze také klasifikovat jako samostatné jazyky (Beck 2011; Brown a kol. 2011; Levy & Beck (eds.) 2012 ).

Další nevýhodou klasifikace Ethnologue a INALI je nedostatek podskupin na nižší úrovni mimo obousměrné rozdělení na Totonac a Tepehua. V rodině Totonaců, Misantla je nejvýraznější a zbývající jazyky tvoří užší příbuznou skupinu (Arana Osnaya 1953 ). Rozdíly mezi druhou skupinou, kterou lze označit jako „Central Totonac“, jsou nejasné, ačkoli většina vědců souhlasí s tím, že mezi odrůdami severní, jižní / Sierra a nížinnou / pobřežní existuje alespoň třídílné rozdělení (Arana Osnaya 1953; Ichon 1969; Brown a kol. 2011 ). Nedávné snahy o rekonstrukci a důkazy z lexikální podobnosti dále naznačují, že skupiny Southern / Sierra a Lowland společně proti Northern (Brown a kol. 2011 ), ačkoli to je stále nejisté, až do vyčerpávajícího vyšetřování. Nejnovější návrh pro rodinu je následující (Brown a kol. 2011; Levy & Beck (eds.) 2012 ):

Tepehua

Pisaflores

Huehuetla

Tlachichilco

Totonac

Misantla

Centrální Totonac

Severní Totonac

Horní Necaxa

Tecpatlán Totonac

Zihuateutla Totonac

Cerro Xinolatépetl Totonac (také známý jako Ozumatlán)

Apapantilla Totonac (také známý jako Xicotepec)

Nížina – Sierra

Filomeno Mata

Nížinný Totonac (mnoho odrůd, vč. Papantla)

Sierra Totonac (také známý jako Highland Totonac)

Coatepec

Coyutla

Huehuetla Totonac

Ozelonacaxtla

Olintla

Zapotitlán de Méndez

Lexikální srovnání rovněž naznačuje, že pro Tepehua mohou být Pisaflores a Huehuetla navzájem více úzce spjaty, než je tomu v případě Tlalchichilco (Brown a kol. 2011 ).

MacKay a Trechsel (2018) poskytují následující interní klasifikaci:^[7]

Totonac-Tepehua

• Totonac
  • Sierra Totonac: Zapotitlán, Coatepec, Huehuetla (Chilocoyo del Carmen ), Caxhuácan, Ozelonacaxtla
  • Papantla Totonac: El Escolín, El Tajín, El Carbón, Papantla
  • Severní Totonac: Apapantilla, Patla, Chicontla, Cacahuatlán, Filomeno Mata, San Pedro Tlaolantongo
  • Misantla Totonac: Yecuatla, San Marcos Atexquilapan, Jilotepec
• Tepehua
  • Tlachichileo Tepehua: Tlachichileo, Tierra Colorada, Chintipán, Tecomajapa
  • Pisaflores Tepehua: Pisaflores, El Tepetate, San Pedro Tziltzacuapan, San José el Salto
  • Huehuetla Tepehua: Huehuetla (Hidalgo), Barrio Atzlán Linda Vista (Mirasol), Mecapalapa (Puebla)

Fonologie

Existují určité variace zvukových systémů různých odrůd Totonac a Tepehua, ale následující inventář fonémů lze považovat za typický totonský inventář (Aschman 1946 ).

Souhlásky

	Labiální	Alveolární		Palatal	Velární	Uvular	Glottal
		centrální	postranní
Nosní	m	n
Plosive	str	t			k	q	(ʔ)
Složitý		ts	tɬ	tʃ
Frikativní		s	ɬ	ʃ	X		h
Přibližně			l	j	w

Tento souhláskový inventář je v podstatě ekvivalentní inventáři rekonstruovanému pro proto-Totonacany Arana Osnaya (1953), s výjimkou dvou zadních frikativ, / x / a / h /. Většina moderních jazyků má phonemically jen jeden z nich, ale ukazují některé alomorfní variace mezi těmito dvěma, přičemž jeden nebo druhý je považován za základní. Coatepec Totonac má však oba fonémy (McQuown 1990 ) a novější rekonstrukce souhláskového soupisu proto-Totonacanů naznačují, že oba byly přítomny v tomto jazyce (Davletshin 2008; Brown a kol. 2011 ). Glotální zastávka je ve většině jazyků okrajovým fonémem a je určena především z morfologických důvodů. Fonologický systém je pro Střední Ameriku docela typický.

Samohlásky

Většina jazyků Totonacan má systém tří samohlásek, přičemž každá kvalita rozlišuje délku a laryngealizace. Následuje „typický“ totonský vokální inventář.

Totonské samohlásky

	Přední		Centrální		Zadní
	skřípavý	prostý	skřípavý	prostý	skřípavý	prostý
Zavřít	ḭ ḭː	já iː			U u	U u
Otevřeno			a̰ a̰ː	a aː

Tepehua ztratil phonemic laryngealization samohlásek a má vyhazovací zastávky, kde Totonac má vrzající samohlásky předchází zastávky (Arana Osnaya 1953 ). Některé jazyky Totonac mají systémy s pěti samohláskami, které mají rozvinuté / e / a / o / fonémy, zatímco v jiných [e] a [o] jsou jasně allomorfy / i / a / u /, v daném pořadí, podmíněné blízkostí uvulárních zastávek nebo fricatives.

Gramatika

Z typologického hlediska představuje rodina Totonac – Tepehua poměrně konzistentní profil a vykazuje mnoho rysů Mezoamerický plošný typ, například preference pro sloveso-počáteční pořadí, značení hlavy a rozsáhlé využívání morfémů částí těla v metaforických a lokálních konstrukcích (Levy & Beck (eds.) 2012 ). Totonacan jazyky jsou velmi tmelivý a polysyntetický s nominativním / akuzativním zarovnáním a flexibilním pořadím složek řízeným informační strukturou. Syntaktické vztahy mezi slovesem a jeho argumenty jsou označeny dohodou s předmětem a jedním nebo někdy dvěma objekty. Neexistuje žádný morfologický případ podstatných jmen a mnoho jazyků v rodině postrádá předložky, které místo bohatého systému původci, aplikace a předpony pro části těla a části objektů. Majetek je označen na posedlém podstatném jménu, hlavě NP. Jinak se podstatná jména neohýbají, číslo představuje volitelnou kategorii a gramatické rody chybí v jazycích. Číslice kvantifikující podstatná jména nesou klasifikační předpony, něco neobvyklého křížově lingvisticky jako afixální klasifikátory, bývají většinou příponami (Aikhenvald 2003 ). Totonacan jazyky jsou také známé pro jejich použití zvuková symbolika.

Zdůvodňující a použitelné látky

Totonské jazyky mají široký sortiment morfémy pro zvýšení mocenství slovesa.

Původci

Všechny Totonacan jazyky mají alespoň jeden kauzativní morfém, předpona ma: - (Levy & Beck (eds.) 2012 ):

Filomeno Mata Totonac
tiːnoː štamaːʔaqstoqmáːna ʔaqšáːq
tiː = nuː	š – ta – maː – aq – stuq – maː – na	aqšáːq
REL: H = ahora	PAST – 3PL.SUB – CAUS – head – collected – PROG – 3PL	hlava
„Ti, kteří shromažďovali hlavy“ (McFarland 2012, str. 278)

Pisaflores Tepehua
čáʔa̰ɬ máalákȼḭ́n líitamáaɬkúulátača
čaʔan – ɬi	maa – lakȼ’in	lii – ta – maa – ɬkuula – taa ​​(ɬ) = ča
dorazit.tam – PFV	EVI - viz	COMP – 3PL.SUB – CAUS – burn – PF = CL
‚Přišel tam a viděl, že udělali oheň. '(MacKay & Trechsel 2012a, str. 112)

V mnoha jazycích je kauzativní předpona pravidelně nebo povinně spojována s příponou:

Horní Necaxa Totonac
tsa̰x kmaːka̰tsiːniːyáːn mat wan
tsa̰x	–k – maː – ka̰tsíː – niː – yaː – n	rohož	ubývat
prostě	1SG.SUB – CAUS – know – CAUS – IMPF – 2OBJ	QTV	říci
„Jen vám dám vědět,“ říká.Beck 2012, str. 202)

V některých jazycích, jako je Horní Necaxa, je přípona analyzována jako součást příčinného morfému (Beck 2012 ), ale v jiných se s ním zachází jako se samostatným přepravním prostředkem (Levy & Beck (eds.) 2012 ).

Datová / prospěšná aplikace

Jedním z nejčastěji používaných přípon zvyšujících valenci v jazycích Totonacanů je dativ nebo prospěšné přípona (Levy & Beck (eds.) 2012 ):

Ozelonacaxtla Totonac
na.lḭːn.ˈka̰ ni.tʃu ʃtʃuh
na – lḭːn – ni – ka̰n	i	tʃu	ʃ – tʃuh
FUT – take – BEN – INDEF.SUB	JNCT	PTCL	3PO – tortilla
„Vezmou mu jeho jídlo.“ (Roman Lobato 2012, str. 338)

Cerro Xinolatépetl Totonac
tɐmɑqɑ̰n ḭɬ čúčutʰ nɐkʰšušúm
ta – maqá̰n – ni – lḭ	čúčut	nak = šušúm
3PL.SUB – hod – BEN – PFV	VODA	LOC = piedra
„Hodili jí vodu na horké kameny.“ (Andersen 2012, str. 186)

Komitativní aplikace

Všechny jazyky rodiny mají a komitativní konstrukce, ve které jsou specifikovány jak herec, tak spoluúčastník slovesa (Levy & Beck (eds.) 2012 ). Například v Huehuetla Tepehua sloveso jako tamakahuːn 'zůstat, být na místě' je nepřechodné, ale může mít komitativní předponu k vytvoření slovesa ta̰ːtamakahuːn což znamená „zůstat s někým“, přičemž někdo je spoluúčastníkem:

Huehuetla Tepehua
haː laːy k’alakt’aːtamakahuː
haː	položit	k – ʔa – lak – t’aː – tamakahuːn
INT	poder – IMPF	1SUB – PL – 3PL.OBJ – COM – quedar: PFV
„Mohu s vámi zůstat, chlapi?“ (Smythe Kung 2012, str. 78)

Podobně Papantla Totonac sloveso muxuː ‚Pohřbít něco 'je tranzitivní ale stává se ditransitivní když vezme komitativní předponu:

Papantla Totonac

nakta̰ːmuxuːyáːn

na – k – ta̰ː – muxuː – yaː – n

FUT – 1SUB – COM – meterlo – IMPF – 2OBJ

‚Pohřbím ji s tebou '(Levy 2012, str. 375)

Instrumentální aplikace

Třetí aplikační předpona, která je sdílena napříč rodinou, je ve většině jazyků analyzována jako instrumentální aplikační a používá se k přidání objektu používaného jako nástroj nebo prostředek do klauzule:

Olintla Totonac
pues liːˈlɑqpɑqɬe ˈntʃiwiʃ] [tɘlɑqˈpitsiɬ]
INTJ	liː – láq – paqɬ – ɬi	tʃíwiʃ	ta – laq – pítsi – ɬi
INTJ	INST – DST – break – PFV	kámen	INCH – DST – split – PFV
‚Takže tím rozbil skálu, byla rozdělena. '(Tino 2012, str. 297)

Misantla Totonac
kít čáaču ʔút̰ ʔí k̰ líiteríkuɬ wí ɬ̰ kák̰ máawán
souprava	čaa = ču	ut	ik – lii – ta – riku – la (ɬ)	wḭn – ɬkak̰	maa – wan
Já	jen = CL	že	1SUB – INST – INCH – rich – PFV	tento - popel	EVI - řekni
„„ Právě jsem zbohatl (tj. Prodal) ten popel, “říká.“ (MacKay & Trechsel 2012b, str. 135)

V některých jazycích lze instrumentál použít také k vyjádření motivů:

Horní Necaxa Totonac
ːEː čuːnúː paɬ tsḭn ʔsa̰ liːta̰sáya̰ hnis
ʔeː	čuːnúː	paɬ	tsḭnʔs – ya̰	liː – ta̰sá – ya̰	hnis
a	tak	-li	be.hungry – IMPF: 2SG.SUB	INST - vokalizace – IMPF: 2SG.SUB	INTJ
„„ A pokud máš hlad, tak proto křičíš. “(Beck 2012, str. 236)

Tlachichilco Tepehua
porke laqɬuw tumin ɬiːk’uč’ukaɬ
vepřové maso	laq – ɬuw	tumin	ɬiː – k’uč’u – kan – ɬ
protože	CLF - hodně	peníze	DIR - lék – PASS – PFV
„Protože ho vyléčili za spoustu peněz.“ (Watters 2012, str. 56)

Jak je vidět v posledním příkladu, tato předpona je ɬi- spíše v jazycích Tepehua než liː- jak je to v Totonacu a v Tlachichilco (Watters 2012 ) a Huehuetla (Smythe Kung 2012 ) je analyzován spíše jako směrový („DIR“) než jako pomocný. Předpona se zdá být méně častá v Tepehua než v Totonacu.

Prefixace části těla

Totonacanské jazyky vykazují podobný jev začlenění podstatného jména přičemž ke slovesům lze přidávat speciální předpony kombinující tvary částí těla (Levy 1999 ), (Levy 1992 ). Když jsou tyto předpony přidány, obvykle slouží k vymezení lokusu slovesa afektu; to znamená, že označují, která část subjektu nebo předmětu je akcí ovlivněna.

Huehuetla Tepehua
waː naː maː laʔapuːtanuːy šlaʔapuːtanuːti
waː	naː	maː	laʔapuː–Tanuː – y	š – laʔapuːtanuːti
FOC	ENF	RPT	tvář–Put.in – IMPF	3PO – maska
„Dal si masku na obličej.“ (Smythe Kung 2012, str. 81)

Předpony lze také použít k určení tvaru ovlivněného objektu:

Papantla Totonac
aɬ túku wanikán čaː̰káː̰ tasun
an-li	tuku	wan – ni – kan	ča̰ː – ka̰ː	tasun
jdi – PFV	co	řekněme – BEN – INDEF.SUB	holeň-střih	bříza
‚Šel do, jak to říkáte ?, vyřezat břízu, '(Levy 2012, str. 353)

Stojí za povšimnutí, že prefixace nesnižuje valenci slovesa, což odlišuje tento proces od začlenění pravého podstatného jména, jak je termín obvykle chápán (Mithun 1984 ).

Další důležitou rolí, kterou předpony bodypartů hrají v totonských jazycích, je formulace výrazů prostorového umístění objektů, které kombinují předponu části s jedním ze čtyř sloves držení těla (slova pro „sedět“, „stát“, „ležet“, a 'být vysoko'):

Horní Necaxa Totonac
taa̰kpuːwilanáɬ čiwíš spuːníːn
ta – a̰kpuː – wila – nan – ɬ	čiwíš	spuːn – niːn
3PL.SUB – crown – sit – PL – PFV	kámen	pták – PL
„Ptáci sedí na skále“ (Beck 2011, str. 94)

Tyto konstrukce se střídají s výrazy používajícími nezávislou (úplnou) formu součásti jako předložkový prvek:

Horní Necaxa Totonac
líbɾu ša̰kpúːn mesa wiːɬ
líbɾu	ḭš – a̰kpúː – n	mesa	wiːɬ
rezervovat	3PO – koruna – NM	stůl	sedět
'kniha je na stole' (Beck 2004, str. 12)

V poslední větě je samostatná forma a̰kpuː- ‚Koruna 'je vytvořena kombinací této předpony se základnou -n který je někdy (jako zde) analyzován jako nominální přípona. Protože slova pro části těla jsou skloňována pro majetek, a̰kpuːn ‚Koruna 'má prefix třetí osoby v jednotném čísle přivlastňovací, který ji spojuje mesa „Tabulka“, objekt, na jehož koruně se kniha nachází (viz část níže na Přivlastňovací konstrukce ).

Přivlastňovací konstrukce

Přivlastňovací stavby v jazycích Totonacan jsou označeny spíše na vlastněné podstatné jméno než na podstatné jméno vlastníka:

Horní Necaxa Totonac
ḭškṵ́šḭ Juan
ḭš – kṵ́šḭ	Juan
3PO – kukuřice	Juan
„Juanova kukuřice“		(Beck 2011, str. 47)

Osoba držitele je označena předponou a číslo držitele příponou, jak ukazuje následující paradigma z Horní Necaxy (Beck 2011, str. 47):

Horní Necaxa Totonac
jednotné číslo	množný
příbuzní – kṵšḭ ‚Moje kukuřice '	příbuzný – kṵ́šḭ – ka̰n ‚Naše kukuřice '
min – kṵ́šḭ „Vašesg kukuřice'	min – kṵ́šḭ – ka̰n „Vašepl kukuřice'
ḭš – kṵ́šḭ ‚Jeho / její kukuřice '	ḭš – kṵ́šḭ – ka̰n ‚Jejich kukuřice '

V několika jazycích jsou příbuzenské výrazy a slova odkazující na části těla a předměty ze své podstaty vlastněny - to znamená, že jsou pro vlastníka povinně označeny. Když je v obecném výrazu použito podstatně obsažené podstatné jméno, speciální předpona neurčitého vlastníka (ša- ve většině jazyků, které jej mají) - např. Horní Necaxa šapúškṵ „Starší bratr / starší bratři obecně“ (Beck 2004, str. 19).

Číslice

Číslice v jazycích Totonacan jsou vázané kořeny, které vyžadují a klasifikační předpona, která se mění na základě typu, tvaru nebo míry počítaného objektu. To je ilustrováno pro jeden z jazyků Horní Necaxa Totonac v tabulce níže (Beck 2011 ):

maktin čoʍ ‚Jedna tortilla‘

pḛʔtin pa̰ʔɬma̰ ‚Jeden list '

ʔentin kḭwḭ ‚Jedna hůl '

paːtin ɬa̰mam ‚Jeden hrnec '

puːlaktin sḛḛna̰ ‚Jeden banánový strom '

mustin sḛḛna ' ‚Jedna celá banda banánů '

kilhmaktin sḛḛna̰ ‚Jedna malá banda banánů '

heːtin sḛḛna̰ ‚Jeden banán‘

maktṵṵ čoʍ „Dvě tortilly“

pṵtṵ pa̰ʔɬma̰ ‚Dva listy '

ʔentṵ kḭwḭ ‚Dvě hole '

paːtṵ ɬa̰mam „Dva hrnce“

puːlaktuː sḛḛːʔ̰ „Dva banánovníky“

musí to být „Dva plné svazky banánů“

kilhmaktṵ sḛḛːʔ̰ „Dva malé svazky banánů“

heṵtṵ sḛḛna̰ „Dva banány“

maktṵtun čoʍ „Tři tortilly“

pḛʔtṵtun pa̰ʔɬma̰ ‚Tři listy '

ʔentṵtun kḭwḭ ‚Tři hole '

paːtṵtun ɬa̰mam ‚Tři hrnce '

puːlaktṵtun sḛḛːʔ̰ „Tři banánovníky“

mustṵtun sḛḛna ' „Tři plné svazky banánů“

kilhmaktṵtun sḛḛːʔ̰ „Tři malé svazky banánů“

heːtṵtun sḛḛna̰ „Čtyři banány“

makta̰ːtḭ čoʍ „Čtyři tortilly“

pḛʔta̰ːtḭ pa̰ʔɬma̰ ‚Čtyři listy '

ʔenta̰ːtḭ kḭwḭ ‚Čtyři hole '

paːta̰ːtḭ ɬa̰mam ‚Čtyři hrnce '

puːtṵtun sḛḛːʔ̰ „Čtyři banánovníky“

mustṵtun sḛḛna ' „Čtyři plné svazky banánů“

kilhmaktṵtun sḛḛna̰ „Čtyři malé svazky banánů“

heːtṵtun sḛḛna̰ „Čtyři banány“

Celkově má ​​Horní Necaxa přibližně 30 klasifikačních předpon (Beck 2011 ).

Následující tabulka porovnává číselné základy šesti jazyků Totonacanů.^[8]

	Tepehua			Totonac
	Huehuetla	Pisaflores	Tlachichilco	Horní Necaxa	Papantla	Misantla
1	-tam	-tam	-také	-cín	-tum	-káď
2	-t'ui	-t'ui	-t'ui	-tṵ	-tṵy	-tṵʔ
3	-sukénka	-sukénka	-sukénka	-tṵtún	-sukénka	-atún
4	-t'at'ɪ	-t'a't'i	-t'áːt'i	-táːtḭ	-táːtḭ	-tak
5	-kis	- je	- je	-kitsís	-kitsís	-kítsis
6	-čašan	-čášan	-čášan	-čašán	-čašán	-čaːšán
7	-tuhun	-tuhún	-tuhún	-toxón	-tuxún	-tuhún
8	-ts'ahin	-tahín	-tahín	-sayán	-sayán	-tsiyán
9	-nahats	-naháːtsi	-naháːtsi	-naxáːtsa	-naxáːtsa	-naháːtsa
10	-kau	- jo	- jo	-kaux	- jo	-kaːwi

Zvuková symbolika

Výrazným rysem totonských jazyků je přítomnost zvukové symboliky (viz Bishop 1984; Levy 1987; McQuown 1990; MacKay 1999; Smythe Kung 2006; McFarland 2012; Beck 2008 ). Nejběžnější (ale v žádném případě nejen) zvukově symbolický vzor v Totonacanu zahrnuje frikční změny, typicky / s / ~ / š / ~ / ɬ / a příležitostně / ts / ~ / č / ~ / š / korelované buď se stále více energická nebo silná akce nebo s velikostí účastníka akce, (Beck 2008, str. 8) jako v následujících příkladech z Upper Necaxa Totonac (Beck 2008 ):

laŋs ‚Tvrdě úder rukou ' laŋš ‚Úder silou ' laŋɬ ‚Úder velkou silou '

spipispipi „Malá osoba nebo zvíře se třese“ špipišpipi „Osoba nebo zvíře se mírně třese nebo třese“ ippipiɬpipi „Třesoucí se osoba nebo zvíře nebo mající křeče“

Srovnávací i interní jazykové důkazy naznačují, že vzorec souhláskových alterací může mít svůj původ v přípon označujících stupeň—s- 'zdrobnělina', š- 'střední', ɬ- „Augmentativní“) (viz McQuown 1990; Beck 2008; Brown a kol. 2011 ). Obecně je produktivita zvukově symbolických alternací velmi variabilní v rámci a mezi jazyky rodiny a mnoho jazyků zachovává pro daný kmen pouze jednu ze sady dvou nebo tří alternativ, které lze rekonstruovat pro proto-Totonacan (Brown a kol. 2011 ).

Totonský slovník

Následující výběr Proto-Totonacan rekonstrukce a potomci je převzat z MacKay a Trechsel (2018),^[7] s využitím údajů z několika dalších studií. Rekonstrukce a potomci jsou zapsáni Amerikanistická notace.

Média

Programování v totonském jazyce nese CDI rozhlasová stanice XECTZ-AM, vysílající z Cuetzalan, Puebla.

Rukopis o jazyce z roku 1891

Reference

externí odkazy

• Projekt Horní Necaxa Totonac
• „Postgraduální výzkumnice CLAS Lucia Brandi při prvním publikování pro domorodý mexický jazyk, Kgoyom Totonaco“. Blog společnosti SOCLAS. 2012-07-25. Citováno 2012-08-07.

Bibliografie