Jazyk Cia-Cia - Cia-Cia language

Cia-Cia
	Butonese
	Bahasa Ciacia; 바 하사 찌아 찌아
	Přihlaste se na základní škole indonéština (horní) a korejština (dno)
Rodilý k	Indonésie
Kraj	Baubau, Buton Island, Jihovýchodní Sulawesi
Rodilí mluvčí	79,000 (2005)
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Slavný Muna – Buton Buton Cia-Cia; ; ; ; ;
Psací systém	Hangul (současnost, dárek); latinský (současnost, dárek); Gundhul (historický)
Kódy jazyků
ISO 639-3	cia
Glottolog	ciac1237
	Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Cia-Cia (Bahasa Ciacia), také známý jako Buton nebo Butonese, je Austronesian jazyk mluvený hlavně po městě Baubau na jižním cípu Buton Island u jihovýchodního pobřeží ostrova Sulawesi v Indonésii.

V roce 2009 si jazyk získal mezinárodní pozornost médií, protože město Baubau učilo děti číst a psát Cia-Cia v Hangul Korejská abeceda a starosta konzultovali indonéskou vládu ohledně možnosti učinit systém psaní úředním.^[3]Projekt však narazil na potíže mezi městem Baubau, Hunminjeongeum společnost a Soulská metropolitní vláda v roce 2011,^[4] a byl opuštěn v roce 2012.^[5] Od roku 2017 se nadále používá ve školách a na místních značkách.^[6]

Demografie

Jak 2005 tam bylo 80,000 reproduktorů.^[1] Používají také reproduktory Wolio, který úzce souvisí s Cia-Cia, stejně jako indonéština, národní jazyk Indonésie. Wolio přestává být používán jako psaný jazyk mezi Cia-Cia, protože je psán pomocí Arabské písmo a indonéština se nyní vyučuje ve školách s Latinské písmo.^[7]

Geografické rozdělení

Student píše na tabuli

Mluví se Cia-Cia Jihovýchodní Sulawesi, na jih Buton Island, Ostrov Binongko, a Ostrov Batu Atas.^[1]

Podle legendy reproduktory Cia-Cia na Binonko pocházejí z butonských vojsk vyslaných butonským sultánem.^[8]

název

Název jazyka pochází od negátoru cia "Ne". Je také známý jako Buton, Butonese, Butung a v holandštině Boetonees, jména, která sdílí s Woliem, a jako South Buton nebo Southern Butung.^[1]

Dialekty

Jazyková situace na ostrově Buton je velmi komplikovaná a není známa příliš podrobně.^[9]

Mezi dialekty patří Kaesabu, Sampolawa (Mambulu-Laporo), Wabula (s jejími odrůdami) a Masiri.^[10] Masírský dialekt vykazuje největší množství slovní zásoby společné se standardním dialektem.^[1] Konisi a Hidayat diskutují o dvou dialektech, Pesisir a Pedalaman; Pedalaman ano gh rodnými slovy, kde má Pesisir r, ale má r výpůjčkami.

Fonologie

Souhlásky

		Bilabiální	Alveolární	Postalveolar	Velární	Uvular	Glottal
Nosní		m	n		ŋ
Stop	neznělý	str	t	t͡ʃ	k		ʔ
	vyjádřený	b	d	d͡ʒ	ɡ
	implozivní	ɓ	ɗ
Frikativní		β	s				h
Přibližně			l
Trylek			(r)			(ʁ)

Samohlásky

	Přední	Zadní
Zavřít	i	u
Střední	E	Ó
Otevřeno	A

Pravopis

Cia-Cia byla kdysi napsána v a Jawi -jako skript, tzv Gundhul, založeno na arabštině s pěti dalšími souhláskovými písmeny, ale bez samohlásek.

Cia-Cia latinská abeceda^[11]
Souhlásky	G	k	n	d	dh	t	r ~ gh	l	m	b	v ~ w	bh	str	s	’	ng	j	C	h
IPA	/ ɡ /	/ k /	/ n /	/ ɗ /	/ d /	/ t /	/ r ~ ʁ /	/ l /	/ m /	/ ɓ /	/ β /	/ b /	/ p /	/ s /	/ ʔ /	/ ŋ /	/ dʒ /	/ tʃ /	/ h /
Samohlásky	A	E	Ó	u	i
IPA	/A/	/E/	/Ó/	/ u /	/ i /

V roce 2009 se obyvatelé města Baubau pokusili adoptovat Hangul, skript pro korejština, jako jejich scénář pro psaní Cia-Cia.^[12]

Abeceda Cia-Cia Hangul
Souhlásky	G	k	n	d	dh	t	r	l	m	b	proti	bh	str	s	’	ng	j	C	h
Hangul	ㄱ	ㄲ	ㄴ	ㄷ	ㅌ	ㄸ	ㄹ	ᄙ *	ㅁ	ㅂ	ㅸ	ㅍ	ㅃ	ㅅ	ㅇ	ㅇ	ㅈ	ㅉ	ㅎ
Samohlásky	A	E	Ó	u	i	(nula)
Hangul	ㅏ	ㅔ	ㅗ	ㅜ	ㅣ	ㅡ

* ᄙ není samostatné písmeno. Mediální / r / a / l / se vyznačují psaním jednoho písmene (ㄹ) pro / r / a dvojitého (ᄙ) pro / l /. Dvojité ㄹ musí být napsáno ve dvou slabikách. Koncovka / l / je psána jediným písmenem ㄹ; pro konečnou souhlásku / r / se přidá nulová samohláska (ㅡ). Pro počáteční písmeno / l / se přidávají nulová souhláska a samohláska (으).

Příklad navrhovaného skriptu Hangul, za nímž následuje latinka a abeceda IPA:^[13]

아디	세링	빨리	노 논또	뗄레 ᄫ ᅵ 시.	아마노	노 뽀옴 바에	이아	나누 몬또	뗄레 ᄫ ᅵ 시	꼴 리에	노몰 렝오.
Adi	sering	Pali	nononto	televize.	Amano	nopo'ombae	IA	nanumonto	televize	kolie	nomolengo.
aɗi	seriŋ	Pali	nononto	teleβisi	amano	nopoʔomɓa.e	IA	nanumonto	teleβisi	koli.e	nomoleŋo

Slova

Číslice 1–10 jsou:

Číslice 1–10^[14]
Angličtina	jeden	dva	tři	čtyři	Pět	šest	sedm	osm	devět	deset
Romanizace	dise, ise	rua, ghua	tolu	pa'a	lima	ne	picu	walu, oalu	siua	ompulu
Hangul	디세, 이세	루아	똘루	빠아	을 리마	노오	삐쭈	ᄫ ᅡ ᆯ 루, 오 알루	시우 아	옴 뿔루

Reference

Citace

^ ^A ^b ^C ^d ^E Cia-Cia na Etnolog (18. vydání, 2015)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Cia-Cia". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ Lee Tae-hoon, „Hangeul se nestal oficiálním spisovatelem Cia Cia“, Korea Times, 2010-10-06.
^ „Adopce Hangeulu indonéským kmenem zasáhla zádrhel“. Chosun Ilbo. 10. října 2011. Archivovány od originál dne 13. prosince 2011. Citováno 30. června 2017.
^ Yi, Whan-woo (8. října 2012). „Stažení ústavu Sejong ponechat Cia-Cia venku v chladu“. Korea Times. Archivovány od originál dne 6. února 2017. Citováno 30. června 2017.
^ „Páni ... Ada Kampung Korea di Sulawesi Tenggara!“. KOMPASTV.
^ Butonština - úvod
^ Noorduyn, J. 1991. „Kritický průzkum studií o jazycích Sulawesi“ s. 131.
^ Noorduyn, J. 1991. „Kritický průzkum studií o jazycích Sulawesi“ s. 130.
^ Donohue, Marku. 1999. „Gramatika Tukang Besi“. str. 6.
^ prezentace
^ Agence France-Presse, "Jihovýchodní kmen Sulawesi pomocí korejské abecedy k uchování rodného jazyka Archivováno 10. srpna 2009 v Wayback Machine ", Jakarta Globe, 2009 6. srpna
^ (v korejštině) 印尼 소수 민족, '한글' 공식 문자 로 채택
^ Čísla v austronéských jazycích

Zdroje

van den Berg, René. 1991. „Úvodní poznámky k jazyku Cia-Cia (South Buton).“ V Harry A. Poeze a Pim Schoorl (eds.), Excursies in Celebes: Een bundel bijdragen bij het afscheid van J. Noorduyn als directeur-sekretaris van het KITLV, 305-24. Leiden: KITLV.
Mustafa Abdullah. 1985. Struktur bahasa Cia-Cia. Proyek Penelitian Bahasa dan Sastra Indonesia dan Daerah Sulawesi Selatan, Departemen Pendidikan dan Kebudayaan.
Ho-Young Lee, Hyosung Hwang, Abidin. 2009. Bahasa Cia-Cia 1. Hunmin jeongeum Society of Korea.
La Yani Konisi; Ahid Hidayat (2001). Analisis kategori kata bahasa cia liwungau (Výzkumná zpráva) (v indonéštině). Universitas Terbuka Kendari.
Cho Tae-Young. 2012. Jazyk Cia-Cia: Od éry ústní do doby psaní. Humaniora č. 3, svazek 24. https://media.neliti.com/media/publications/11941-ID-cia-cia-language-from-the-era-of-oral-to-the-era-of-writing.pdf

externí odkazy

Cia-cia: jazyk Sampolawa na webu Globalrecordings.net
(v korejštině) Rozhovor o adaptaci Hangeulu na Cia-Cia

[e18-1] A ^b ^C ^d ^E Cia-Cia na Etnolog (18. vydání, 2015)

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Cia-Cia". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[koreatimesoct-3] Lee Tae-hoon, „Hangeul se nestal oficiálním spisovatelem Cia Cia“, Korea Times, 2010-10-06.

[4] „Adopce Hangeulu indonéským kmenem zasáhla zádrhel“. Chosun Ilbo. 10. října 2011. Archivovány od originál dne 13. prosince 2011. Citováno 30. června 2017.

[5] Yi, Whan-woo (8. října 2012). „Stažení ústavu Sejong ponechat Cia-Cia venku v chladu“. Korea Times. Archivovány od originál dne 6. února 2017. Citováno 30. června 2017.

[6] „Páni ... Ada Kampung Korea di Sulawesi Tenggara!“. KOMPASTV.

[7] Butonština - úvod

[8] Noorduyn, J. 1991. „Kritický průzkum studií o jazycích Sulawesi“ s. 131.

[9] Noorduyn, J. 1991. „Kritický průzkum studií o jazycích Sulawesi“ s. 130.

[10] Donohue, Marku. 1999. „Gramatika Tukang Besi“. str. 6.

[11] rezentace

[jakartaglobe-12] Agence France-Presse, "Jihovýchodní kmen Sulawesi pomocí korejské abecedy k uchování rodného jazyka Archivováno 10. srpna 2009 v Wayback Machine ", Jakarta Globe, 2009 6. srpna

[cbs-13] (v korejštině) 印尼 소수 민족, '한글' 공식 문자 로 채택

[14] Čísla v austronéských jazycích

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

Cia-Cia
Butonese
Bahasa Ciacia 바 하사 찌아 찌아
Přihlaste se na základní škole indonéština (horní) a korejština (dno)
Rodilý k	Indonésie
Kraj	Baubau, Buton Island, Jihovýchodní Sulawesi
Rodilí mluvčí	79,000 (2005)^[1]
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Slavný Muna – Buton Buton Cia-Cia
Psací systém	Hangul (současnost, dárek) latinský (současnost, dárek) Gundhul (historický)
Kódy jazyků
ISO 639-3	`cia`
Glottolog	`ciac1237`^[2]
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.