Arawanské jazyky - Arawan languages - Wikipedia
| Arawán | |
|---|---|
| Arauán | |
| Zeměpisný rozdělení | Brazílie a Peru |
| Jazyková klasifikace | Makro-Arawakan ? Arawán-Harákmbut – Katukinan ?
|
| ISO 639-5 | auf |
| Glottolog | araw1282[1] |
 | |
Arawan (taky Arahuan, Arauan, Arawán, Arawa, Arauán) je rodina jazyků, kterými se mluví v západním jazyce Brazílie (Amazonas, Akr ) a Peru (Ucayali ).
Jazykový kontakt
Jolkesky (2016) poznamenává, že existují lexikální podobnosti s Chapakura-Wañam, Jivaro, Kwaza, Maku, Mura-Matanawi, Taruma, Yanomami, Arawak, Nadahup, Puinave-Kak, a Tupi jazykové rodiny kvůli kontaktu.[2]
Rodinné rozdělení
Arauan se skládá z půl tuctu jazyků:
Jolkesky (2016)
Interní klasifikace podle Jolkesky (2016):[2]
(† = zaniklý)
- Arawa
Dienst (2010)
Interní klasifikace podle Diensta (2010):[3]
- Arawan
Mason (1950)
Arauá interní klasifikace podle Zedník (1950):[4]
- Arauá
- Culino
- Culina
- Kurie
- Curiana
- Culiña
- Pama
- Pama
- Pamana
- Yamamadí
- Yamamadí: Capaná, Capinamari, Colo
- Purupurú: Paumarí (Pammarí)
- Yuberi
- Madihá
- Sewacu
- Sipó
Jiné odrůdy
Bezmotorové odrůdy uvedené Loukotkou (1968):[5]
- Purupurú - vyhynulý jazyk, kterým se mluví ve stejné oblasti na dolním toku EU Řeka Purus. (Bez ověření)
- Uainamari / Wainamarí - zaniklý jazyk, kterým se mluví na internetu Řeka Inauini, přítok svršku Řeka Purus. (Bez ověření)
- Uatanari / Watanarí - jednou promluvil na Řeka Ituxi a Řeka Sepatini ve stejné oblasti; nyní možná vyhynulý. (Bez ověření)
- Sewacu - jednou promluvil na Řeka Pauini, nyní na levém břehu řeky Řeka Purus na opačné straně ústí Řeka Sepatini. (Bez ověření)
- Pamana - jednou promluvil na Řeka Ituxi a Řeka Mucuim poblíž jezera Agaam ve stejné oblasti; nyní pravděpodobně vyhynulý. (Bez ověření)
- Amamati - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Mucuim severně od kmene Pamana. (Bez ověření)
- Yuberí / Xubiri - jednou promluveno prostředním směrem Řeka Purus na opačné straně ústí Řeka Mamoriá a kolem jezera Abunini, nyní na dolním toku řeky Řeka Tapauá, stejný region. (Bez ověření)
- Sipó / Cipo - zaniklý jazyk, kterým se kdysi mluvilo na sever od Yuberi kmen na Řeka Tapaua. (Bez ověření)
- Curina / Kurina / Kólö - jazyk používaný ve dvou regionech; nejprve na pravém břehu řeky Řeka Juruá, podél Řeka Marari a na horním toku Řeka Tapauá; zadruhé, na Řeka Eiru a Řeka Gregório a na levém břehu řeky Řeka Muru, území Acre, Brazílie.
- Madiha - mluvený na Řeka Eiru poblíž Bom Jardim, Amazonas.
- Catiana - zaniklý jazyk, kterým se jednou mluví na internetu - Řeka Iaco, Acre. (Bez ověření)
Slovní zásoba
Loukotka (1968) uvádí následující základní položky slovní zásoby.[5]
lesk Arauá Yamamadi Paumari Curina Madiha jeden warihí itarini huarani Aha Aha dva fanihi mushamu faumini pamawi tři arisafaha uharini harabakudzeki nawi hlava ä-tati dadií tazi-ama i-tati oko ä-narobõ murubui eribu Waribu ruka u-safá ä-dzäfä dzẽi ano zepe voda pahá pãhã pãhá patsu patsu oheň sihú jo sidzyú dipu zipu slunce mahí mahi kasiri max max kukuřice kemi yoruá tapá tapa tapír awí aui dama auhi awi Dům zamí huda gurã uza uáza
Proto-jazyk
Níže jsou vybrány Proto-Arawá (Proto-Arawan) rekonstrukce názvů flóry a fauny podle Dixone (2004):[6]
Flóra
Proto-Arawá Anglický lesk Portugalský lesk * biha yam sp. carai * boba palm sp. paxiúba * bodi ovoce sp. bacuri * 'boko strom sp. imbaúba * doni fazole tonka cumaru * hawa patauá dlaň patauá * imi ingá (strom a jedlé ovoce) ingá * Jani palm sp. paxiubinha * jawana palm sp. murumuru * jawida broskvová palma * kahami palm sp. urucuri * majo strom sp. pajurá * nabohi palm sp. paxiúba-barriguda * nebo genipap jenipapo * para'i Assai dlaň * sanaro mučenka maracujá * tamajara matamatá strom, envira strom matamatá, envira * tamino jackfruit strom * waishowa několik stromů rodu Lucuma abiurana * wasina, * wasini kapok ceibe strom samaúma, Ceiba pentandra * wekhe'i gumovník Hevea brasiliensis * xidepe strom sp .; červená barva z ovoce urucu, Bixa orellana
Fauna
Savci
Proto-Arawá Anglický lesk Portugalský lesk * gapha vlněná opice * hijama bělozubý pekari * hojawa obří mravenečník * ja'o lenost sp. * jajiko vřešťan * jotomi nosál quati * jowi (ahoj) kapucínská opice * kawina vřešťan * kiriwe lenochod tříprstý * kiši pásovec tatu * kiso kapucínská opice * kosikosi kinkajou, noční opice jupará * mase netopýr * modo mravenečník tamanduá * mowi noční opice * pishi veverka opice; kočkodan (malá opice) macaco-de-cheiro, Saimiri sciureus * shawa (ri) lasička sp. irara * shinama aguti Cutia * tamakori opice sp. macaco parauaçu, Pithecia monachus
Ptactvo
Proto-Arawá Anglický lesk Portugalský lesk * ama'ahawa socó volavka socó * amasawari socozinho volavka socozinho * dapo guan (pták sp.) * DiroDiro ledňáček * hiriti motmot pták * jakhi tukan (Ramphastos ) * kamowa holubice sp. juriti, rolinha * kawashiro žluva * komi trogon (pták sp.) * khere ledňáček ariramba * okoko holub, holubice sp. juriti * shabiria orlí jestřáb Harpia harpyja * tano strakatý-chocholatý oropendola (typ žluva) japu * tawikhoro (ro) jelenec černý bico-de-brasa * tobejaro, * tobejero) noční jestřáb bacurau * wara- chachalaca (pták) aracuã
Ryba
Proto-Arawá Anglický lesk Portugalský lesk * aba majaro arowana (ryby sp.) aruanã * 'awida piau sp. (Ryba) piau * bahama surubim (velká ryba) surubim * basani pacu (ryby sp.) pacu * bidama sumec sp. mandi * dawi velký list Calathea (ryby sp.) * kosop (h) a tucunaré (ryby sp.) tucunaré * khorobo ryby sp. jeju ? * moro ryby sp. (cangati sp .; velký sumec) cangati; jai preto, Paulicea luetkeni * otawi cará (ryby sp.) cará * siraba ryby sp. cangati, cará, acará *vojenská čepice lungfish traíra
Ostatní zvířata
Proto-Arawá Anglický lesk Portugalský lesk * kowasa želva *hrabství želva tartaruga * bitha velký komár carapanã * 'Diriri cikáda * Jimo, * Jomo mravenec sp. tocandira * karajati kousání mouchy mutuca * waharo velký komár carapanã
Bibliografie
- Buller, Barbara; Buller, Ernest; & Everett, Daniel L. (1993). Rozložení stresu, struktura slabik a minimalita v Banawá. International Journal of American Linguistics, 59 (1), 280-293.
- Campbell, Lyle. (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-509427-1.
- Dixon, R. M. W. (2001). Vnitřní rekonstrukce napjatých modálních přípon v Jarawarě. Diachronica, 18, 3-30.
- Dixon, R. M. W. (2004a). Jarawarský jazyk jižní Amazonie. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-927067-8.
- Dixon, R. M. W. (2004b). Proto-Arawá fonologie. Antropologická lingvistika, 46, 1–83.
- Kaufman, Terrence. (1990). Historie jazyků v Jižní Americe: Co víme a jak vědět víc. V D. L. Payne (ed.), Amazonská lingvistika: Studie v nížinných jihoamerických jazycích (str. 13–67). Austin: University of Texas Press. ISBN 0-292-70414-3.
- Kaufman, Terrence. (1994). Rodné jazyky Jižní Ameriky. In C. Mosley & R. E. Asher (Eds.), Atlas světových jazyků (str. 46–76). London: Routledge.
- Lexikony
- Chapman, Sh .; Salzer, M. (1998). Dicionário bilíngue nas línguas paumarí e portuguesa. Porto Velho: Sociedade Internacional de Lingüística.
- Koop, G .; Koop, L. (1985). Dicionário Dení Português (com introdução gramatical). Porto Velho: Letní lingvistický institut.
- Ssila, A. O .; Monserrat, R. M. F. (1984). Dicionário kulina-português e português-kulina (dialeto do Igarapé do Anjo). Akr: Conselho Indigenista Missionário.
- Suzuki, M. (2002). Dicionário suruwahá-português a vocabulário português- suruwahá. Havaj: Univerzita národů.
- Vogel, A. R. (2005). Dicionário Jarawara - Português. Cuiabá: SIL.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Arawan". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Jolkesky, Marcelo Pinho De Valhery. 2016. Estudo arqueo-ecolinguístico das terras tropicais sul-americanas. Ph.D. disertační práce, University of Brasília.
- ^ Dienst, Stefan (2010). Vnitřní klasifikace arawanských jazyků. LIAMES: Línguas Indígenas Americanas, 8(1), 61-67. doi:10.20396 / liames.v8i1.1471
- ^ Mason, John Alden (1950). "Jazyky Jižní Ameriky". V Steward, Julian (ed.). Příručka jihoamerických indiánů. 6. Washington, DC, vládní tiskárna: Smithsonian Institution, Bureau of American Ethnology Bulletin 143. s. 157–317.
- ^ A b Loukotka, Čestmír (1968). Klasifikace jazyků jihoamerických indiánů. Los Angeles: UCLA Latinskoamerické centrum.
- ^ Dixon, R. M. W. 2004. Proto-Arawá fonologie. Antropologická lingvistika 46: 1-83.