Acehnský jazyk - Acehnese language

Acehnese
Bahsa / Basa Acèh
بهسا اچيه
Výslovnost[bahsa at͡ʃeh]
Rodilý kIndonésie
KrajAceh, Sumatra
Etnický původAcehnese
Rodilí mluvčí
3,5 milionu (2000 sčítání lidu)[1]
latinský
Jawi
Kódy jazyků
ISO 639-2eso
ISO 639-3eso
Glottologachi1257[2]
IndonésieAceh.png
Provincie Aceh, Sumatra
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.
Mluvčí Acehnese

The Acehnský jazyk (Jawi: بهسا اچيه) je Austronesian jazyk nativně mluvený Acehnští lidé v Aceh, Sumatra, Indonésie. Tímto jazykem také mluví v některých částech Acehnští potomci Malajsie jako Yan, v Kedah.

název

Od roku 1988 je „Acehnese“ moderní Angličtina - pravopis jmen a bibliografický standard a - Acehnští lidé při psaní v angličtině používejte hláskování „Acehnese“. „Achinese“ je zastaralý pravopis anglické tradice. „Atjehnese“ je holandský pravopis a zastaralý indonéština jeden. Pravopis „Achehnese“ pochází z anglického překladu holandského jazyka z roku 1906 Studien nad atjesche klank- en schriftleer. Tijdschrift voor Indische Taal-, Land- en Volkenkunde 35.346-442 podle Christiaan Snouck Hurgronje, 1892. V Acehnese se jazyk nazývá Basa / Bahsa Acèh. V indonéštině se tomu říká Bahasa Aceh.[3]

Klasifikace a související jazyky

Acehnese patří do Malayo-polynéská větev z Austronesian. Acehnese nejbližší příbuzní jsou ostatní Chamické jazyky, kterými se v zásadě mluví Vietnam a Kambodža. Nejbližší příbuzný rodiny Chamic je Malajský jazyk rodina, která zahrnuje jazyky, kterými se také mluví Sumatra jako Minangkabau stejně jako národní jazyk, indonéština.

Paul Sidwell konstatuje, že Acehnese pravděpodobně má Austroasiatic substrát.[4]

Rozdělení

Regiony v Aceh s většinou acehnského jazyka

Acehnským jazykem se mluví především v pobřežní oblasti Acehu. Tímto jazykem se mluví v 13 regentech a 4 městech v Acehu, to jsou:

Město

  1. Sabang
  2. Banda Aceh
  3. Lhokseumawe
  4. Langsa

Severovýchodní pobřeží

  1. Aceh Besar
  2. Pidie
  3. Pidie Jaya
  4. Bireuen
  5. Aceh Utara
  6. Aceh Timur (kromě 3 podoblastí, Serba Jadi, Peunaron a Simpang Jernih kde Gayo jazyk mluví se)
  7. Aceh Tamiang (Většinou podoblasti Manyak Payet a Kuala Simpang, zbytek okresu mluví různými způsoby Malajský jazyk )

Západ-jižní pobřeží

  1. Aceh Jaya
  2. West Aceh
  3. Nagan Raya
  4. Jihozápadní Aceh (s výjimkou okresu Susoh, kde Jazyk Aneuk Jamee mluví se)
  5. Jižní Aceh (smíchaný s Jazyk Kluet a Aneuk Jamee)

Fonologie

Hlavní článek: Acehnese fonologie
Dvojjazyčný nápis o varování před vlnou tsunami v indonéštině a Acehnese

V následující tabulce jsou uvedeny samohlásky orální monophthong v Acehnese.[5]

Zavřítiɨ~ɯu
ZblízkaEəÓ
Open-midɛʌɔ
OtevřenoA

Kromě moderního 26 dopisu základní latinka „Acehnese používá doplňková písmena è, é, ë, ô a ö, takže ve svém pravopisu tvoří celkem 31 písmen.

Hikayat Prang Sabi

Níže uvedená tabulka ukazuje acehnské souhláskové fonémy a rozsah jejich realizací.[6]

LabiálníLabio-
zubní		AlveolárníPošta-
alveolární		PalatalVelárníGlottal
StopstrbtdCɟkɡʔ
Nosnímnɲŋ
Post-stop nosnímᵇnᵈɲᶡŋᶢ
Trylekr
FrikativníFszʃh
Přibližně
(Postranní )		jw
l

Poznámky:

  • Slabika-koncový ortografický ⟨k⟩ vždy představuje / ʔ / ušetřit na některých nedávných půjčkách
  • / f /, / z / a / ʃ / jsou vypůjčené zvuky a jsou často nahrazeny ph,[je zapotřebí objasnění ] dh,[je zapotřebí objasnění ] a ch[je zapotřebí objasnění ] resp
  • Post-stop nasals (orálně uvolněné nasals) byly nazývány "legrační nasals".[7] Jsou odlišné od sekvencí stop nosu / mb /, / nd /, / ɲɟ /, / ŋɡ /, např. v / banᵈa / 'port' vs. / mandum / 'Všechno'.[8]

Gramatika

Funkce Acehnese a split ergative Systém. Intransitivy, které se shodují s agentem tranzitivního slovesa (Sa), vždy vykazují souhlas proclitika (1). Mezitím mohou intransitivy, které se shodují s pacientem tranzitivního slovesa (Sp), volitelně vykazovat shodu enclitikem (2). Dobrovolnost je určujícím faktorem pro to, zda je nepřechodné sloveso Sa nebo Sp.[9]

(1)Jihka =ji= jak.
onZAČÍNAJÍCÍ=3= jít
"Odešel."
(2)Gopnyanka = saket =jo.
onZAČÍNAJÍCÍ= nemocný =3
"Je nemocný."

Psací systém

Acehnský jazyk byl dříve psán v Arabské písmo volal Jawoë nebo Jawi v malajštině. Skript je dnes méně obvyklý.[Citace je zapotřebí ] Od kolonizace Holanďany byl Acehnese jazyk psán v Latinské písmo, s doplněním doplňkových dopisů. Další písmena jsou é, è, ë, ö a ô.[10] Zvuk / ɨ / je reprezentován znakem „eu“ a zvuk / ʌ / je reprezentován znakem „ö“. Písmeno „ë“ se používá výhradně k označení schwa zvuk, který tvoří druhou část dvojhlásk. Písmena f, q, v, xaz jsou použita pouze v půjčkách.

Samohlásky[11]
GraphemeFoném
(IPA )		Otevřená slabikaUzavřená slabika
A/A/ba / ba / „nosit“bak / baʔ / „zavináč, strom“
E/ ə /le / lə / ‚mnoho 'nechat / lət / ‚vytáhnout '
E/E/baté / bate / „cup, betel tray“baték / bateʔ / „batikování“
E/ ɛ /být / bɛ / ‚vůně 'bek / bɛʔ / „prohibitivní„ ne “(např. bek neupajoh boh gantang lôn ‚nejíš mé hranolky ')'
E/ ə /odstín / huə / ‚vytáhnout 'huëk / huəʔ / ‚sytič '
eu/ ɯ /keu / kɯ / „přední“keuh / kɯh / „so (např. nyan keuh), zájmenné označení pro druhou osobu (např. droe-keuh)“
i/ i /di / di / 'in, from'dit / dit / „málo, malé množství“
Ó/ ɔ /jo / jɔ / ‚strach 'fuj / jɔʔ / ‚protřepat '
Ó/Ó/rô / ro / „rozlití“rôh / roh / „vstoupit“
Ó/ ʌ /pö / pʌ / „létat“hrnec / pʌt / „trhat, vybírat“
u/ u /su / su / „zvuk, hlas“sut / sut / ‚odebrat, odpojit '
Souhlásky[12]
GraphemeFoném
(IPA )		Extra poznámky
b/ b /
C/C/
d/ d /
F/F/Používá se v cizích slovech. Obvykle nahrazeno str (/ p /).
G/G/
h/ h /
j/ ɟ /
k/ k /, / ʔ / na konci slabiky.
l/ l /
m/ m /
mb/ mb /
n/ n /
nd/ nd /
ng/ ŋ /
ngg/ ŋg /
nj/ ɲɟ /
ny/ ɲ /
str/ p /
q/ q, k /Používá se v cizích slovech. Obvykle nahrazeno k (/ k /).
r/ r /
s/ s /
sy/ ʃ /
t/ t /
proti/proti/Používá se v cizích slovech. Obvykle nahrazeno b (/ b /).
w/ w /
X/ ks /Používá se v cizích slovech. Obvykle nahrazeno ks (/ ks /).
y/ j /
z/ z /Používá se v cizích slovech.

Dialekty

Existuje nejméně deset achehnských dialektů: Pasè, Peusangan, Matang, Pidië, Buëng, Banda, Daya, Meulabôh, Seunagan a Tunong.[13]

Galerie

  • Hikajat Akhbarul Karim

  • Hikajat Banta Beuransah

Reference

  1. ^ Acehnese na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Acehnese". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Durie (1988a:104)
  4. ^ Sidwell, Paul (2006). „Datování oddělení Acehnese a Chamicu etymologickou analýzou lexikonu Aceh-Chamic“ (PDF). Monhmérské studie. 36: 187–206. Archivovány od originálu dne 2013-06-05. Citováno 2012-10-22.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)(, Střídat, )
  5. ^ Pillai & Yusuf (2012: 1031), s odvoláním Asyik (1987:17)
  6. ^ Asyik (1982:3)
  7. ^ Asyik (1982: 2), citovat Lawler (1977)
  8. ^ Long & Maddieson (1993) „Souhláskové důkazy proti kvantové teorii“, UCLA Working Papers in Phonetics 83, s. 144.
  9. ^ Durie, Mark (1988). "Preferovaná struktura argumentů v aktivním jazyce", Lingua 74: 1–25. Citováno v Donohue, Mark (2008). „Systémy sémantického zarovnání: co je a co není“. In Donohue, Mark & ​​Søren Wichmann, eds. (2008). Typologie sémantického zarovnání. Oxford: Oxford University Press. p. 36
  10. ^ Ejaan Bahasa Aceh
  11. ^ Omniglot
  12. ^ Omniglot
  13. ^ Sulaiman, B. (1981). Kedudukan dan Fungsi Bahasa Aceh di Aceh. Jakarta: Pusat Pembinaan dan Pengembangan Bahasa.

Bibliografie

Další čtení

externí odkazy