Dené – kavkazské jazyky - Dené–Caucasian languages - Wikipedia

Dené – kavkazská
(pravděpodobně podvržený)
Zeměpisný
rozdělení		rozptýlen Eurasie a Severní Amerika
Jazyková klasifikaceHypotetická jazyková rodina
Proto-jazykProto-Dené – Kavkazan
Pododdělení
GlottologŽádný
Dené-Caucasian.JPG

Dené – kavkazská je navrhováno jazyková rodina to zahrnuje široce oddělené jazykové skupiny, kterými se mluví na severní polokouli: Čínsko-tibetské jazyky, Jenisejské jazyky, Burushaski a Jazyky severního Kavkazu v Asii; Na-Dené jazyky v Severní Americe; a Vasconic jazyky z Evropy (včetně Baskičtina ).

Užší spojení konkrétně mezi severoamerickým Na-Dené a sibiřským Yeniseianem Dené – Jenisanské jazyky hypotéza) navrhl Edward Vajda v roce 2008, a setkal se s určitým přijetím v rámci komunity profesionálních lingvistů. Platnost zbytku rodiny je však téměř všemi považována za pochybnou nebo odmítnutou historičtí lingvisté.[1][2][3][4][5]

Historie hypotézy

Klasifikace podobné Dené – kavkazské byly předloženy ve 20. století Alfredo Trombetti, Edward Sapir, Robert Bleichsteiner, Karl Bouda, E. J. Furnée, René Lafon Robert Shafer, Olivier Guy Tailleur, Morris Swadesh, Vladimir N. Toporov a další učenci.

Morris Swadesh zahrnoval všechny členy Dené – Kavkazana do rodiny, kterou nazýval „baskicko-denneanská“ (při psaní v angličtině, 2006/1971: 223) nebo „vascoden"(při psaní ve španělštině, 1959: 114). Byl pojmenován pro Baskičtina a Navajo, jazyky v jeho geografických extrémech. Podle Swadesh (1959: 114) to zahrnovalo „baskičtinu, kavkazské jazyky, uralsko-altajské, dravidské, tibeto-burmanské, čínské, austronéské, japonské, chukčské (Sibiř), eskymácké, ale Wakasovy a Na-Dene“ , a možná „sumerský“.[6] Swadesh's Basque-Dennean takto lišil od Dené-kavkazský v tom, že zahrnuje (1) Uralic, Altaic, Japanese, Chukotian a Eskimo-Aleut (jazyky, které jsou klasifikovány jako Euroasiatický stoupenci Sergej Starostin a ti z Joseph Greenberg ), (2) Dravidian, který je klasifikován jako Nostratické Starostinovou školou a (3) Austronesian (který podle Starostina skutečně souvisí s Dené – Kavkazanem, ale teprve v další fázi nahoru, kterou nazval Dené – Daic, a to pouze prostřednictvím Austric (vidět Starostinova boreanská makrodina )). Swadeshův kolega Mary Haas[Citace je zapotřebí ] připisuje původ baskicko-denneanské hypotézy Edward Sapir.

V 80. letech Sergej Starostin, používající přísné jazykové metody (navrhující pravidelné fonologické korespondence, rekonstrukce, glottochronologie atd.), se stal prvním[Citace je zapotřebí ] vyjádřit myšlenku, že bělošský, jenisejský a čínsko-tibetský jazyk spolu souvisejí na pevnější půdě.[7][Citace je zapotřebí ] V roce 1991 Sergej L. Nikolaev přidal do klasifikace Starostin jazyky Na-Dené.[8]

Začlenění jazyků Na-Dené bylo poněkud komplikováno pokračujícím sporem o to, zda Haida patří do rodiny. Navrhovatelé hypotézy Dené – Kavkaz inklinují k příznivcům členství Haidy v Na-Dené, jako je Heinz-Jürgen Pinnow[9] nebo naposledy John Enrico.[10] Edward J. Vajda, který jinak odmítá Dené – kavkazskou hypotézu, to navrhl Tlingit, Eyak a Athabaskanské jazyky jsou úzce spjaty s Jenisejské jazyky, ale popírá žádný genetický vztah bývalých tří k Haidě.[11] Vajdovy myšlenky na vztah Athabaskan – Eyak – Tlingit a Jenisan našly podporu nezávisle v dílech různých autorů, včetně Heinricha K. Wernera[12] nebo Merritt Ruhlen.[13] Analýzy DNA neprokázaly žádnou zvláštní souvislost mezi moderní populací Ket a moderními mluvčími jazyků Na-Dené.[14]

V roce 1996 John D. Bengtson přidal Vasconic jazyky (včetně baskičtiny, jejího zaniklého příbuzného nebo předka Aquitanian, a možná iberský ) a v roce 1997 navrhl zařazení Burushaski. Ve stejném roce ve svém článku pro Mateřský jazyk, Uzavřel to Bengtson Sumerský mohl být pozůstatkem odlišné podskupiny jazyků Dené – Kavkaz.[15] Dva další články o genetické afinitě Sumerianů se však objevily ve stejném objemu: while Allan R. Bomhard považoval Sumerian za sestru Nostratické, Igor M. Diakonoff porovnal to s Munda jazyky.[16]

V roce 1998 Vitaly V. Shevoroshkin odmítl Amerind afinita k Almosanu (Algonquian-Wakashan ) jazyky, což naznačuje, že měli vztah s Dené – Kavkazanem. O několik let později nabídl řadu lexikálních a fonologických korespondencí mezi severokavkazskými, Salishan, a Wakashanské jazyky, k závěru, že Salishan a Wakashan mohou představovat zřetelnou větev severního Kavkazu a že jejich oddělení od ní musí následovat po rozpuštění Severovýchodní kavkazská jednota (Avar-Andi-Tsezian), která se konala kolem 2. nebo 3. tisíciletí před naším letopočtem.[17]

Důkazy pro Dené – Kavkazana

Hlavní články: Proto-Dené – kavkazský jazyk a Proto-Dené-kavkazské kořeny

Existenci Dené – Caucasian podporuje:[Citace je zapotřebí ]

  • Mnoho slov, která odpovídají mezi některými nebo všemi rodinami, odkazovalo na Dené – Kavkazana.
  • Přítomnost slov, která jsou zřídka vypůjčená nebo jinak nahrazená, například osobní zájmena (viz níže), ve sdílené slovní zásobě.
  • Prvky gramatiky, například sloveso předpony a jejich pozice (viz níže), třída podstatných jmen předpony (viz níže) a případ přípony které jsou sdíleny alespoň mezi některými rodinami komponent.
  • Rekonstrukce zvukového systému, základních částí gramatiky a velké části slovní zásoby makrofamily poslední společný předek, takzvaný Proto-Dené – kavkazský jazyk.

Potenciální problémy zahrnují:

  • Poněkud silné spoléhání se na rekonstrukci proto- (severně) bělošského Starostin a Nikolayev.[18] Tato rekonstrukce obsahuje velkou nejistotu kvůli extrémní složitosti zvukových systémů systému Kavkazské jazyky; zvukové korespondence mezi těmito jazyky je obtížné dohledat.
  • Využití rekonstrukce proto-čínsko-tibetštiny Peirosem a Starostinem,[19] jehož části byly z různých důvodů kritizovány,[20] ačkoli sám Starostin navrhl několik revizí.[18] Všechny rekonstrukce proto-sino-tibetštiny trpí skutečností, že mnoho jazyků obrovské čínsko-tibetské rodiny není dostatečně prozkoumáno a že tvar čínsko-tibetského stromu je málo známý a částečně kontroverzní.
  • Použití Starostinovy ​​rekonstrukce Proto-Yeniseian[Citace je zapotřebí ] spíše než konkurenční od Vajdy[Citace je zapotřebí ] nebo to od Wernera.[12]
  • Využití Bengtsonovy rekonstrukce Proto- / Pre-Basque spíše než Trask.
  • Pomalý pokrok v rekonstrukci Proto-Na-Dené, takže Haida a Athabaskan – Eyak – Tlingit byly dosud většinou posuzovány samostatně.

Sdílené pronominální morfémy

Několik kořenů lze rekonstruovat pro 1. a 2. osobu singulárních zájmen. To může znamenat, že existují zájmena s nepravidelným skloňováním (doplnění ) v Proto-Dené – kavkazské, jako „já“ vs. „já“ v celé indoevropštině. V předpokládaných dceřiných jazycích jsou některé kořeny často přípony (například předpony sloves nebo předpony přivlastňovacího jména) namísto nezávislých zájmen.

Algic,[21] Salishan, Wakashan,[17] a Sumerský Srovnání je třeba považovat za obzvláště předběžné, protože pravidelné zdravé korespondence mezi těmito rodinami a častěji přijímanými rodinami Dené a Kavkazu ještě nebyly rekonstruovány. V menší míře to platí i pro srovnání Na-Dené, kde dosud bylo publikováno pouze několik zvukových korespondencí.

/ V / znamená, že samohláska v této poloze nebyla úspěšně rekonstruována. / K / mohla být jakákoli velární nebo uvular plosivní, / S / mohla být jakákoli sykavý nebo vstřebat.

Všichni kromě Algic, Salishan a Wakashan jsou převzati z Bengtsona (2008).[22]

VýznamProto-Dené – KavkazanProto-
Baskičtina		Proto-
kavkazský		Proto-
Burushaski		Proto-
Čínsko-tibetský		Proto-
Jenisejský		Na-DenéProto-
Salishan		Proto-
Algic		Sumerský
1. sg./ ŋV // ni /, / n / -/ n /[1]/A/-/ ŋaː / -/ ŋ // nV // nˀV / -/ ŋa (e) /[2]
/ d͡zV /- / da / -, - / t // zoː // d͡ʑa // Ad͡z /[3]- / t͡s (a) / -, - / s /[4]
/ KV // gu /[5], / g / - (pl.)/ ka / -[6]
2. sg./ KwV // ahoj /, / h / -, - / ga / -[7]/ ʁwVː // gu / - ~ / go / -/ Kwa / -/ (V) k (V) /[8]/ ʔaxʷ // k̕V / -
/ u̯Vn /- / na / -[9]/ u̯oː-n // u-n // na- (ŋ) // Aw[10]/ wV /
3. sg./ w / - nebo / m / -/ be-ra // mV // mu / -[11]/ m / -/ wV /[12]
2. pl./ Ne // su /, / s / -/ ʑwe // t͡sa (e) /[13]

Poznámky pod čarou:1 Pouze na základě kavkazských důkazů nelze toto slovo rekonstruovat pro proto-kavkazské nebo dokonce proto-východní kavkazské; nachází se pouze v Lak a Dargwa (Bengtson 2008: 94). 2 Finále /E/ nalezený v sumerských zájmenech je ergativní konec. Emesalský dialekt má / ma (e) /. 3 Proto-Athabaskan * / ʃ /, Haida dii / dìː /. 4 Také v proto-jihu Wakashan.5 1. pl .. 6 Tlingit XA / χà /Eyak /X/-, /X/. 7 Předpona mužského slovesa. 8 Proto-Athabaskan * / χʷ /-, Tlingit .i / ɰi / > yi / ji / = 2. pl .; Tlingit i / /Ì /Eyak / ʔi / "ty". 9 Ženská předpona slovesa. 10 Proto-Athabaskan * / ŋ̰ən /-, Haida houpat / dàŋ /, Tlingit wa. é / waʔɛ /, kde se hypotéza spojení mezi Proto-Athabaskanem a Haidou vytváří na jedné straně a zbytek na straně druhé vyžaduje ad hoc předpoklady asimilace a disimilace (Bengtson 2008: 94). 11 Ženský. 12 Proto-Athabaskan * / s /-, Eyak / wa /-, Tlingit my / wɛ /, Haida 'wa / s /. 13 2. sg.

Sdílená třída podstatných jmen pre- a infixes

Klasifikace podstatných jmen se vyskytuje v severokavkazských jazycích, Burushaski, Yeniseian a Na-Dené jazycích. V baskičtině a čínsko-tibetštině zůstaly pouze zkamenělé pozůstatky předpon. Jedna z předpon * / s / - se zdá být v Haidě hojná, i když opět zkamenělá.

Následující tabulka s poznámkami pod čarou, s výjimkou Burushaskiho, je převzata z Bengtsona (2008).[22]

Proto-Dené – KavkazanProto-baskičtina [A]Proto-kavkazský [b]Burushaski [C]Proto-Čínsko-tibetský [d]Ket [E]
/ u̯ / -/ o / -, / u / -Já / u̯ / -/ u / -/ a /, / o /
/ j // e / -, / i / -II / j / -/ i / -/ g / - (?)/ i /, / id /
/ w // be / -, / bi / -III / w / -, / b / - (/ m / -)/ b / -, / m / -/ b /
/ r /IV / r / -, / d / -/ r / -, / d / -
/ s /- / s / -(- / s / -)/ s / -

Poznámky pod čarou:A V baskičtině došlo k zkamenění předpon třídy.b V mnoha kavkazských jazycích (28) systémy tohoto typu přetrvávají víceméně dodnes, zejména ve východokavkazských jazycích, zatímco v západním kavkazštině si rozdíly mezi lidmi a nelidi zachovávají pouze Abcház a Abaza.[23] Římská čísla jsou ta, která se běžně používají pro třídy podstatného jména východního kavkazu. Formy v závorkách jsou velmi vzácné.C Burushaski zřejmě zvrátil první dvě třídy animace,[24] které mohou mít paralely v některých východokavkazských jazycích, jmenovitě Rutul, Tsakhur nebo Kryze.d Stejně jako v baskičtině byl třídní systém v době, kdy byly jazyky zaznamenány, již zastaralý.[25]E Předpony objektivních sloves; / a / a / i / se používají v přítomném čase, / o / a / id / v minulosti.

Morfologie slovesa

Obecně platí, že mnoho dene – kavkazských jazyků (a sumerských) polysyntetický slovesa s několika předpony před slovesným kmenem, ale obvykle málo nebo ne přípony. (Velkou výjimkou jsou východní Kavkaz, kde je obvykle pouze jedna předpona a mnoho přípon, podobně přípona Haida a čínsko-tibetský jazyk, u nichž lze zatím vůbec rekonstruovat malou morfologii; klasický tibetský jazyk s poměrně bohatou morfologií má většina dvou předpon a jedna přípona. V Burushaski může počet přípon předčit poměrně velký počet předpon.)

Následuje příklad a Kabardian (Západo-kavkazské) sloveso z Bengtsonu (2008: 98):[22]

Kabardiánský pravopisуадыхэзгъэхьамэ
IPA/ waːdəçɐzʁɐħaːmɐ /
Analýza/ w / --/A/-- / də / -- / ха / -- / z / -- / ʁɐ / -- / ħ / --/A/-- / ma /
Pozice−6−5−4−3−2−10+1+2
přímý objektnepřímý objektkomitativnílokálnípředmětkauzativníslovesný kmenčaspodmiňovací způsob
v tomto případě:2. singulární3. množné číslo"s""v"1. singulární"udělat""vstoupit"minulý"li"
Překladkdybych tě přiměl jít spolu s nimi

Bengtson (2008) navrhuje korespondenci mezi některými z těchto předpon (někdy přípony ) a mezi jejich pozicemi.

Například a předchozí / t / - se vyskytuje v jenisejských jazycích a objevuje se na pozici -3 (Ket ) nebo −4 (Kott ) v šabloně slovesa (kde kmen slovesa je na pozici 0, pozice přípon získávají kladná čísla a pozice předpony záporná čísla). V Burushaski se na pozici −3 objevuje zkamenělé preverb / d / -. V baskičtině prvek d- se objevuje na pozici -3 pomocných sloves v přítomném čase, pokud se nejedná o první nebo druhou osobu absolutní místo toho tuto značku zaujímá značka dohody. Jazyky Na-Dené mají „klasifikátor“ / d / - (Haida, Tlingit, Eyak) nebo * / də / - (Proto-Athabaskan), které jsou buď zkamenělé, nebo mají neurčitě přechodnou funkci (v Tlingitově reflexivní) a objevují se v pozice -3 v Haidě. V čínsko-tibetské, klasické Tibetský má předponu "směrnice" / d / - a Nung má kauzativní předponu / d / - (pozice neplatí, protože čínsko-tibetská slovesa mají nanejvýš dvě předpony v závislosti na jazyce).

Značka minulého času / n / se nachází v baskičtině, kavkazštině, Burushaski, Jenisejci a Na-Dené (Haida, Tlingit a Athabaskan); ve všech těchto kromě Yeniseian je to přípona nebo kružnice, což je v těchto (s výjimkou východokavkazských a haidských) jazykových rodin s příponou chudých, pozoruhodné.

Další předpona / b / se nachází v některých čínsko-tibetských jazycích; v klasické tibetštině označuje minulý čas a předchází další předpony (pokud existují). Může to odpovídat dokonalé předponě Tlingit wu- / woo- / wʊ, wu /, který se vyskytuje v poloze −2, a zkamenělá Haida wu- / w- / wu, w / které se vyskytuje ve slovesech s významem „výsledný / dokonalý“.

„Existují také některé společné rysy v postupném řazení verbálních přípon: typicky tranzitivní / kauzativní * s- je přímo před kmenem slovesa (−1), zájmenným agentem nebo pacientem na další pozici (−2). Pokud je na předmět / agenta i na předmět / pacienta odkazováno ve stejném slovním řetězci, objekt obvykle předchází předmět (OSV nebo OVS, kde V je kmen slovesa): srov. Basque, West Caucasian [viz tabulka výše], Burushaski, Yeniseian, Na-Dené, sumerské šablony […]. [Poznámka pod čarou: „Sám v N [a] -D [en] Eyak umožňuje objekty a objekty v poloze přípon.“] V Jenisejce (poloha −5) [...] a Na-Dene (poloha −5) [ ...] do slovesného řetězce lze zařadit podstatná jména nebo (vedlejší) slovesná kmena. “(Bengtson 2008: 108)

Zmíněný „tranzitivní / kauzativní“ * / s / - se vyskytuje v Haida, Tlingit, Sino-Tibetan, Burushaski, případně Yeniseian („„ prázdný “morfém zaujímající pozici objektu v nepřechodných slovesech s animovaným předmětem“; Bengtson 2008 : 107) a možná v baskičtině. Příčinná přípona * - / s / se nachází v mnoha Nostratické jazyky, ale jeho výskyt jako předpona a její poloha v řetězci předpon může být inovací Dené – kavkazské.

Návrhy rodokmenu

Starostinova teorie

Dené – kavkazský rodokmen a přibližná data divergence (odhadovaná podle upravená glottochronologie ) navrhl S. A. Starostin a jeho kolegové z projektu Babylonská věž:[26]

1. Dené – kavkazské jazyky [8 700 př. Nl]
1.1. Na-Dené jazyky (Athabascan – Eyak – Tlingit)
1.2. Sino-vaskonické jazyky [7 900 př. N. L.]
1.2.1. Vasconic (viz níže)
1.2.2. Čínsko-kavkazské jazyky [6 200 př. Nl]
1.2.2.1. Burushaski
1.2.2.2. Caucaso-Sino-Yeniseian [5 900 př. N. L.]
1.2.2.2.1. Jazyky severního Kavkazu
1.2.2.2.2. Sino-Yeniseian [5 100 př. N. L.]
1.2.2.2.2.1. Jenisejské jazyky
1.2.2.2.2.2. Čínsko-tibetské jazyky

Bengtsonova teorie

John D. Bengtson seskupuje baskické, bělošské a burushaski společně do makrokaukazské (dříve Vasco-bělošský) rodina (viz část o Makro-bělošský níže).[27] Podle něj je zatím předčasné navrhovat další uzly nebo podskupiny, ale poznamenává, že Sumerian vypadá, že sdílí stejný počet isoglos s (geograficky) západními větvemi jako s východními:[28]

1. Dené – kavkazská
1.1. Makro-kavkazská rodina
1.1.1. Baskičtina
1.1.2. Severní bělošský
1.1.3. Burushaski
1.2. Sumerský
1.3. Čínsko-tibetský
1.4. Jenisejský
1.5. Na-Dené

Navrhované dílčí větve

Makro-bělošský

John Bengtson (2008)[22] si myslí, že v Dené – kavkazštině tvoří kavkazské jazyky větev spolu s baskičtinou a burushaski, založenou na mnoha sdílených kořenech slov a sdílené gramatice, jako jsou:

  • kavkazský množný / kolektivní konec * - / rV / podstatných jmen, která je zachována v mnoha moderních kavkazských jazycích, a někdy zkamenělá v podstatných jménech jednotného čísla se společným významem; jedním z mnoha koncovek množného čísla Burushaski pro podstatná jména třídy I a II (mužská a ženská) je - / aro /.
  • souhláska -/ t /, který je vložen mezi složky některých baskických složených podstatných jmen a lze jej přirovnat k východokavkazskému prvku -* / du / který je vložen mezi podstatné jméno kmen a konce jiných případů než ergativní.
  • přítomnost složených zakončení případu (aglutinovaná z přípon dvou různých případů) ve všech třech větvích.
  • samotné konce případu:
Pravděpodobně příbuzný zakončení případu
Baskické pouzdroBaskičtinaBurushaskikavkazskýKomentáře
Absolutně-0-0-0The absolutní forma se obvykle používá pro předměty z nepřechodná slovesa a přímý objekt z přechodná slovesa. Speciální ergativní tvary se používají pro předmět přechodných sloves.
Ergativní-k-k / -ak(1)-k'ə(2)(1) instrumentální, vyskytuje se pouze u určitých podstatných jmen a u sloves, která znamenají „udeřit“ nebo „vystřelit“; (2) Pouze západní Kavkaz: Kabardian ergativní, Adyghe instrumentální
Dativ-i-E(1)*-Ahoj(2)(1) používané jako ergativum i genitiv, s výjimkou ženských podstatných jmen, která mají odlišnou genitivní koncovku; (2) Pouze východní Kavkaz; se projevuje jako Avar -e (dativ), Hunzib -i (dativ) atd., posunuto na instrumentální in Lak, Dargwa, genitiv v Khinalug nebo ergativní v Tsezianské jazyky, Dargwa a Khinalug; * / H / je jakákoli glotální nebo epiglotální souhláska
Instrumentální-z / s /-as / -áas(1)*-sː-(2)(1) srov. paralelní infinitiv - v některých lezghianských jazycích; (2) instrumentální animovat; Všeobecné atributivní, přesunuto do úzce souvisejících funkcí ve většině moderních jazyků, např. ergativní animát v čečenštině, adjektivní a účastnický atributivní přípona v Lak, dativ a infinitiv v Lezgi, transformativní / příslovkový případ v Abcházi, atd.
Genitiv-en(1) * -nV(2)(1) případně také lokální / inessivní konec -n; (2) doloženo jako genitiv v čečenském Lezghi (také infinitiv, adj. A particip. Suf.), Přivlastňovací v Ubykh atd .; v některých jazycích se funkce přesunula na ablativní (Avar), ergativní (Udi, Ubykh)
Relativní-ra(1)-r / -ar(2), -al-(3)* -ɫV(4)(1) některé severní baskické dialekty mají formu -krysa a / nebo -la (t); (2) dativ / allativ; (3) lokální; (4) Čečenská -l, -lla (translativní), Tsez -r (dativní, lativní), Khinalug -li (obecná lokálka) atd.
Comitativní-oblíček * KV(1)(1) možné příbuzné mezi vzájemně neslučitelnými příponami, srov. Avar -gu-n, -gi-n (komitativní), Andi -lo-gu, Karata -qi-l, Tindi -ka, Akhwakh -qe-na.

Jak sám poznamenává Bengtson (2008), u některých se vyskytuje ergativní konec - / s /, který lze přirovnat ke konci, který má v baskičtině instrumentální funkci. Čínsko-tibetský jazyky a Jenisejský jazyk Ket má instrumentální / komitativní jazyk - / s /, - / jako /, - / aɕ /. Tuto příponu lze proto sdílet mezi větší skupinou, případně Dené – Kavkazanem jako celkem. Na druhou stranu srovnání morfologie podstatných jmen mezi rodinami Dené – kavkazských jiných než baskických, burushaskských a kavkazských není obvykle možné: pro moravské jazyky lze zatím rekonstruovat malou morfologiiČínsko-tibetský vůbec; "Jenisejský má označení případu, ale zdá se, že má málo společného se západními rodinami DC "kromě výše zmíněné přípony (Bengtson 2008: poznámka pod čarou 182, zvýraznění přidáno); a Na-Dené jazyky obvykle vyjadřují případové vztahy jako předpony na polysyntetický sloveso. Nelze proto vyloučit, že některé nebo všechny zde uvedené morfologie podstatného jména byly přítomny v Proto-Dené – Kavkazu a byly ztraceny v Sino-Tibetan, Yeniseian a Na-Dené; v tomto případě to nelze považovat za důkaz makrokaukazské hypotézy. Jak již bylo řečeno, baskičtí, bělošští a burušaskí sdílejí slova, která se v jiných rodinách nevyskytují.

Genitivní přípona - / nV / je také rozšířená mezi Nostratické jazyky.

Karasuk

Hlavní článek: Karasuk jazyky

George van Driem navrhl, aby Jenisejské jazyky jsou nejbližší známí příbuzní Burushaski, založený na malém počtu podobností v gramatice a lexikonu. Karasukova teorie, jak ji navrhl van Driem, se nezabývá jinými rodinami jazyků, u nichž se předpokládá, že patří k Dené – Kavkazanům,[29] Otázkou tedy je, zda je Karasukova hypotéza kompatibilní s makrokaukazskou hypotézou či nikoli.

Viz také

Poznámky pod čarou

  1. ^ Sanchez-Mazas, Alicia; Blench, Roger; Ross, Malcolm D .; Peiros, Ilia; Lin, Marie (2008-07-25). Minulé lidské migrace ve východní Asii: sladění archeologie, lingvistiky a genetiky. ISBN  9781134149629.
  2. ^ Campbell, Lyle (1997). Jazyky indiána: Historická lingvistika domorodé Ameriky. Oxford: Oxford University Press. 286-288
  3. ^ Goddard, Ives (1996). „Klasifikace domorodých jazyků Severní Ameriky“. In Ives Goddard, ed., "Jazyky". Sv. 17 Williama Sturtevanta, vyd., Příručka severoamerických indiánů. Washington, D.C .: Smithsonian Institution. str. 318
  4. ^ Trask, R. L. (2000). Slovník historické a srovnávací lingvistiky. Edinburgh: Edinburgh University Press. str. 85
  5. ^ Dalby, Andrew (1998). Slovník jazyků. New York: Columbia University Press. str. 434
  6. ^ Swadesh, Mauricio (1987). Tras la huella lingüística de la prehistoria. ISBN  9789683603685.
  7. ^ Vidět Starostin 1984, Starostin 1991
  8. ^ Vidět Nikola (y) ev 1991
  9. ^ Vidět Pinnow 1985a, Pinnow 1985b, Pinnow 1986a, Pinnow 1986b, Pinnow 1988, Pinnow 1990a, Pinnow 1990b
  10. ^ Vidět Enrico 2004
  11. ^ Vidět Vajda 2000a, Vajda 2000b, Vajda 2000c, Vajda 2000d, Vajda 2000e, Vajda 2001a, Vajda 2001b, Vajda 2002, Vajda 2004
  12. ^ A b Vidět Werner 2004
  13. ^ Vidět Ruhlen 1998c
  14. ^ Vidět Rubicz a kol. 2002
  15. ^ Vidět Bengtson 1996, Bengtson 1997, Bengtson 1997
  16. ^ Vidět Bomhard 1997, Diakonoff 1997
  17. ^ A b Vidět Shevoroshkin 1998, Shevoroshkin 2003, a Shevoroshkin 2004
  18. ^ A b Vidět Starostin 1994
  19. ^ Vidět Peiros a Starostin 1996
  20. ^ Vidět Handel 1998
  21. ^ Vidět Ruhlen 2001b
  22. ^ A b C d Vidět Bengtson 2008
  23. ^ Vidět Catford 1977, Schulze-Fürhoff 1992, a Schmidt 1994
  24. ^ Vidět Berger 1974 a Berger 1998
  25. ^ Vidět Benedikt 1972
  26. ^ Vidět Předběžný fylogenetický strom podle projektu Babylonská věž
  27. ^ Vidět Bengtson 1997a
  28. ^ Vidět Bengtson 1997b
  29. ^ Vidět Van Driem 2001

Reference

  • BENEDICT, Paul K., 1972. Sino-Tibetan: A Conspectus: 103ff; Vyd. J. A. Matisoff. Cambridge University Press.
  • BENGTSON, John D. (2008), „Materiály pro srovnávací gramatiku denekoaukazských (čínsko-kavkazských) jazyků.“ (PDF), Aspekty srovnávací lingvistiky, 3, Moskva: RSUH Publishers, s. 45–118
  • BENGTSON, John D., 2004. „Některé rysy dene – kavkazské fonologie (se zvláštním zřetelem na baskičtinu).“ V Cahiers de l'Institut de Linguistique de Louvain (CILL): 33–54.
  • BENGTSON, John D., 2003. „Poznámky k baskické srovnávací fonologii.“ Mateřský jazyk 8: 21–39.
  • BENGTSON, John D., 2002. „Dene – kavkazská předpona podstatného jména * s-.“ In Linguist's Linguist: A Collection of Papers in Honour of Alexis Manaster Ramer, ed. F. Cavoto, s. 53–57. Mnichov: LINCOM Europa.
  • BENGTSON, John D., 1999a. „Recenze R.L. Traska, Historie baskičtiny.“ In Romance Philology 52 (Spring): 219–224.
  • BENGTSON, John D., 1999b. „Širší genetická příslušnost čínského jazyka.“ Journal of Chinese Linguistics 27 (1): 1-12.*BENGTSON, John D., 1994. „Edward Sapir a hypotéza„ Sino-Dene “.“ Antropologická věda (Tokio) 102: 207-230.
  • BENGTSON, John D., 1998. „Kavkazský a čínsko-tibetský: Hypotéza S. A. Starostina.“ Obecná lingvistika, sv. 36, č. 1/2, 1998 (1996). Pegasus Press, University of North Carolina, Asheville, North Carolina.
  • BENGTSON, John D., 1997a. „Ein Vergleich von Buruschaski und Nordkaukasisch [Srovnání B. a severního Kavkazu].“ Georgica 20: 88–94.
  • BENGTSON, John D., 1997b. „Hádanka Sumerian: Dene-bělošský jazyk?“ Mateřský jazyk 3: 63–74.
  • BENGTSON, John D., 1996. „Konečná (?) Reakce na baskickou debatu v mateřském jazyce 1.“ (viz Externí odkazy níže)
  • BERGER, Hermann, 1998. Die Burushaski-Sprache von Hunza und Nager. 3 svazky. Wiesbaden: Harrassowitz.
  • BERGER, Hermann, 1974. Das Yasin-Burushaski (Werchikwar). Wiesbaden: Harrassowitz.
  • BOMHARD, Allan R., 1997. „O původu Sumeru“. Mateřský jazyk 3: 75–93.
  • CATFORD, J. C., 1977. „Hora jazyků: jazyky Kavkazu.“ Annual Review of Anthropology 6: 283-314.
  • DIAKONOFF, Igor M., 1997. „Externí souvislosti sumerského jazyka.“ Mateřský jazyk 3: 54–63.
  • ENRICO, Johne. 2004. Směrem k Proto – Na-Dene. Antropologická lingvistika 46 (3). 229–302.
  • HANDEL, Zev Joseph (1998). „Mediální systémy staré čínštiny a prasino-tibetštiny“ (PDF ). PhD teze. Kalifornská univerzita v Berkeley. Citováno 2008-01-28. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  • KOROTAYEV, Andrey a KAZANKOV, Alexander, 2000. “Regiony založené na sociální struktuře: přehodnocení ". Současná antropologie 41/5 (říjen 2000): 668–69.
  • CHIRIKBA, Vyacheslav A., 1985. „Баскский и северокавказские языки [baskické a severokavkazské jazyky].“ In Древняя Анатолия [Ancient Anatolia], str. 95-105. Moskva: Nauka.
  • NIKOLA (Y) EV, Sergei L., 1991. „Čínsko-kavkazské jazyky v Americe.“ In Shevoroshkin (1991), s. 42–66.
  • PEIROS, Ilia a STAROSTIN, Sergei A., 1996. „Srovnávací slovník pěti čínsko-tibetských jazyků“. Katedra lingvistiky a aplikované lingvistiky na University of Melbourne.
  • PINNOW, Heinz-Jürgen (1990a). Die Na-Dene-Sprachen im Lichte der Greenberg-Klassifikation [Jazyky Na-Dene ve světle Greenbergovy klasifikace]. Nortorf: Völkerkundliche Arbeitsgemeinschaft. (Abhandlungen, Heft 64)
  • PINNOW, Heinz-Jürgen (1990b) (ve dvou částech). Vogelnamen des Tlingit und Haida. Materialien zu ihrer sprachhistorischen Erforschung sowie Auflistung der Vogelarten von Alaska [Bird names of Tlingit and Haida. Materiály k jejich jazykově-historickému zkoumání a seznam druhů ptáků na Aljašce]. Nortorf: Völkerkundliche Arbeitsgemeinschaft. (Abhandlungen, Hefte 67–68)
  • PINNOW, Heinz-Jürgen (1988). Verwandtschafts- und andere Personenbezeichnungen im Tlingit und Haida: Versuch ihrer sprachhistorischen Deutung [Příbuzenství a další pojmy v Tlingit a Haida: pokus o jejich jazykově-historický výklad]. Nortorf: Völkerkundliche Arbeitsgemeinschaft. (Abhandlungen, Heft 62)
  • PINNOW, Heinz-Jürgen (1986a). Die Zahlwörter des Haida in sprachvergleichender Sicht [Číslice Haidy ve srovnávacím zobrazení]. Nortorf: Völkerkundliche Arbeitsgemeinschaft. (Abhandlungen, Heft 47)
  • PINNOW, Heinz-Jürgen (1986b). Säugetiernamen des Haida und Tlingit: Materialien zu ihrer historischen Erforschung [Názvy savců Haida a Tlingit: materiály k jejich historickému zkoumání]. Nortorf: Völkerkundliche Arbeitsgemeinschaft. (Abhandlungen, Heft 50)
  • PINNOW, Heinz-Jürgen (1985a). Sprachhistorische Untersuchung einiger Tiernamen im Haida (Fische, Stachelhäuter, Weichtiere, Gliederfüßer, u.a.) [Jazykově-historický průzkum některých jmen zvířat v Haida (ryby, ostnokožci, měkkýši, členovci a další)]. Nortorf: Völkerkundliche Arbeitsgemeinschaft. (Abhandlungen, Heft 39)
  • PINNOW, Heinz-Jürgen (1985b) (ve čtyřech částech). Das Haida als Na-Dene-Sprache [Haida jako jazyk Na-Dene]. Nortorf: Völkerkundliche Arbeitsgemeinschaft. (Abhandlungen, Hefte 43–46)
  • RUBICZ, R., MELVIN, K. L., CRAWFORD, M.H. 2002. Genetické důkazy pro fylogenetický vztah mezi řečníky Na-Dene a Yeniseian. Human Biology, 1. prosince 2002 74 (6) 743-761.
  • RUHLEN, Merritt, 2001a. „Il Dene – caucasico: una nuova famiglia linguistica.“ Pluriverso 2: 76–85.
  • RUHLEN, Merritt, 2001b. „Taxonomické kontroverze ve dvacátém století“, New Eseje o původu jazyka, ed. Jürgen Trabant a Sean Ward, Berlín, Mouton de Gruyter, 197–214.
  • RUHLEN, Merritt, 1998a. „Dene – Caucasian: A New Linguistic Family,“ v The Origins and Past of Modern Humans — Towards Reconciliation, ed. autori Keiichi Omoto a Phillip V. Tobias, Singapur: World Scientific, 231–46.
  • RUHLEN, Merritt, 1998b. „Původ Na-Dene.“ Sborník Národní akademie věd USA 95: 13994–13996.
  • RUHLEN, Merritt, 1998c. „Původ Na-Dene.“ Sborník Národní akademie věd 95: 13994–96.
  • RUHLEN, Merritt. 1997. „Une nouvelle famille de langues: le déné-caucasien,“ Pour la Science (Dossier, říjen), 68–73.
  • SCHMIDT, Karl Horst, 1994. „Sklon třídy a související kategorie na Kavkaze.“ V neslovanských jazycích SSSR, ed. H. I. Aronson, str. 185-192. Columbus, OH: Slavica.
  • SCHULZE-FÜRHOFF, Wolfgang, 1992. "Jak mohou třídní značky zkamenět? Směrem k funkční diachronii morfologických subsystémů ve východokavkazských jazycích." V neslovanských jazycích SSSR: lingvistické studie, druhá řada, ed. Aronson, str. 183-233. Chicago: Chicago Linguistic Society.
  • SHEVOROSHKIN, Vitaliy V., 2004. „Proto-Salishan a Proto-North-Caucasian Consonants: a few cognate sets.“ na konferenci Nostratic Centennial Conference: the Pécs Papers. vyd. podle. I. Hegedűs & P. ​​Sidwell, s. 181–191. Pécs: Lingua Franca Group.
  • SHEVOROSHKIN, Vitaliy V., 2003. „Salishan and North Caucasian.“ Mateřský jazyk 8: 39–64.
  • STAROSTIN, Sergei A. a Orel, V., 1989. „Etruscan and North Caucasian.“ Zkoumání jazykových makrofamil. Vyd. V. Shevoroshkin. Bochum Publications in Evolutionary Cultural Semiotics. 23. Bochum.
  • SHEVOROSHKIN, Vitaliy V., 1999 „Nostratický a čínsko-kavkazský: dvě starodávné jazykové kmeny.“ In Od neandertálce na Velikonoční ostrov (Festschrift W. W. Schuhmacher), ed. N. A. Kirk & P. ​​J. Sidwell. str. 44–74. Melbourne.
  • SHEVOROSHKIN, Vitaly V. (Podzim 1998), „1998 Symposium on Nostratic at Cambridge“ (JPEG ), Mateřský jazyk, ASLIP (31): 28–32, vyvoláno 2008-01-28 Externí odkaz v | vydavatel = (Pomoc)
  • SHEVOROSHKIN, Vitaliy V., 1991. (Ed.) Dene – čínsko-kavkazské jazyky. Bochum: Brockmeyer.
  • STAROSTIN, Sergei A., 2004–2005. Čínsko-kavkazský [srovnávací fonologie] & Čínsko-kavkazský [srovnávací glosář].
  • STAROSTIN, Sergei A., 2002. „Reakce na kritiku Alexandra Vovina vůči čínsko-kavkazské teorii.“ Journal of Chinese Linguistics 30.1: 142–153.
  • STAROSTIN, Sergei A., 2000. „Genesis of Long Vowels in Sino-Tibetan.“ V Проблемы изучения дальнего родства языков на рыбеже третьего тысячелетия: Доклады и тезисы международной конференции РГГУ [Problémy bádání o vzdáleném původu jazyků na počátku třetího tisíciletí: rozhovory a výtahy z mezinárodní konference RGGU], Moskva 2000 .
  • STAROSTIN, Sergei A., 1996. „Slovní konečné rezonance v čínsko-kavkazské oblasti.“ Journal of Chinese Linguistics 24.2: 281–311. (napsáno pro 3. mezinárodní konferenci čínské lingvistiky v Hongkongu v roce 1994)
  • STAROSTIN, Sergei A., 1995. „Starý čínský základní slovník: historická perspektiva.“ In The Ancestry of the Chinese Language (Journal of Chinese Linguistics Monograph No. 8), ed. autor W. S.-Y. Wang, str. 225–251. Berkeley, CA.
  • STAROSTIN, Sergej A. (1994), "Předmluva" (PDF), Sergej A., Starostin; Nikola (y) ev, Sergei L. (eds.), Severní kavkazský etymologický slovník, Moskva: Asterisk Publishers, s. 7–199
  • STAROSTIN, Sergej A. (1991), „On the Hypothesis of a Genetic Connection Between the Sino-Tibetan Languages ​​and the Yeniseian and North Caucasian Languages“, in SHEVOROSHKIN, Vitaliy V. (ed.), Dene – čínsko-kavkazské jazyky: materiály z prvního mezinárodního mezioborového sympozia o jazyce a pravěku„Ann Harbor: Bochum: Brockmeyer, s. 12–41 [Překlad Starostin 1984 ]
  • STAROSTIN, Sergej A. (1984), „Гипотеза о генетических связях синотибетских языков с енисейскими и северокавказским jazyky hyp North North [[[ Лингвистическая реконструкция и древнейшая история Востока [Jazyková rekonstrukce a dávná historie Východu], Moskva: Академия наук, Институт востоковедения Orientalistický ústav Akademie věd SSSR, s. 19–38 [Vidět Starostin 1991 pro anglický překlad]
  • „Předběžný fylogenetický strom“ (PNG ), Babylonská věž, Evolution of Human Language Project, 2006-05-28, vyvoláno 2008-01-28
  • TRASK, R. L., 1999. „Proč by jazyk měl mít nějaké příbuzné?“ Stránky 157–176 v: C. Renfrew & D. Nettle (eds.): Nostratic: Examining a Linguistic Macrofamily, McDonald Institute for Archaeological Research, Cambridge (UK).
  • TRASK, R. L., 1997. „Basque and the Superfamilies“. The History of Basque, Routledge, London. (Viz zejména strany 403–408.)
  • TRASK, R. L., 1995. „Basque and Dene – Caucasian: A Critique from the Basque Side“. Mateřský jazyk 1: 3–82.
  • TRASK, R. L., 1994–1995. „Basque: The Search for Relatives (Part 1).“ Dhumbadji! 2: 3–54.
  • VAJDA, Edward J. (2004): Ket. (Languages ​​of the World, Materials, 204) München: LINCOM Europa
  • VAJDA, Edward J. (2002): Původ phonemic tónu v Yeniseic. CLS 37 (Parasession v arktických jazycích): 305-320
  • VAJDA, Edward J. (2001a): Směrem k typologii poziční třídy: srovnání morfologie slovesa Navajo a Ket. Přečtěte si na: SSILA Summer Meeting, 7. července 2001
  • VAJDA, Edward J. (2001b): Jazykové vztahy napříč Beringovým průlivem: Sibiř a domorodí Američané. Přečtěte si na: Bureau of Faculty Research, Western Washington University, Bellingham, WA, 8. března 2001
  • VAJDA, Edward J. 2000. Důkazy o genetickém spojení mezi Na-Dene a Yeniseianem (střední Sibiř). - Příspěvek čtený na: zasedání Společnosti pro studium domorodých jazyků v Americe (SSILA) a Linguistic Society of America (LSA) v lednu 2000
  • VAJDA, Edward J. 2000a. Yeniseian a Na-Dene: důkazy o genetickém vztahu. - Příspěvek přečtený na: 38. konferenci o jazycích indiána (SSILA), Chicago, leden 2000
  • VAJDA, Edward J. 2000b. Jenisej a Athabaskan – Eyak – Tlingit. “ - Příspěvek číst na adrese: Linguistics Department Colloquium, University of British Columbia, Mar.2000
  • VAJDA, Edward J. 2000c. Ket morfologie slovesa a její paralely s Athabaskan – Eyak – Tlingit: důkaz genetické vazby. - Příspěvek číst na: Athabaskan Language Conference, Moricetown, BC, 9. června 2000
  • VAJDA, Edward J. 2000d. Athabaskan – Eyak – Tlingit a Yeniseian: lexikální a fonologické paralely. Přečtěte si na: 39. konferenci o indiánských jazycích, San Francisco, 14. – 18. Listopadu 2000
  • VAN DRIEM, George, 2001. „Jazyky Himalájí.“ Brill, Leiden.
  • VOVIN, Alexander, 2002. „Budování„ bum-pa pro čínsko-kavkazské “. Journal of Chinese Linguistics 30.1: 154–171.
  • VOVIN, Alexander, 1997. "The Comparative Method and Ventures Beyond Sino-Tibetan." Journal of Chinese Linguistics 25.2: 308–336.
  • WERNER, Heinrich K. (2004): Zur jenissejisch-indianischen Urverwandtschaft [On the Yeniseian-[American] Indian primordial relationship]. Wiesbaden: Harrassowitz

externí odkazy